1. preferujme opatření charakteru úlev, kdy ekonomické subjekty něco nebudou muset platit či dělat, před explicitními dotacemi, kdy stát těmto subjektům něco dává. Umožněme odklady placení daní a poplatků, nezavádějme žádné nové a existující nezvyšujme. Odvažme se snižovat sazby daní a poplatků. Zaveďme promíjení penále a sankčních úroků. Podle dat OECD u nás činí dotace 6 % vládních výdajů, zatímco v průměru zemí OECD je to jen 2 %;
2. udržme konkurenceschopnost českých firem, pozastavme účinnost zákona o minimální mzdě a zrušme institut zaručené mzdy. Nedopusťme mzdovou nákazu, mzdové spirály, mzdové vzlínání. Toho jsme se až dosud dokázali vyvarovat;
4. zaveďme moratorium na vznik nových úřadů (dětský ombudsman, Národní sportovní agentura, atd.);
6. zrušme dotace politickým nevládním organizacím (dotujme především ty z nich, které se starají o naše staré, nemocné a sociálně slabé spoluobčany). Ukončeme dotace soukromým subjektům (např. na tzv. obnovitelné energetické zdroje a na další „zelené“ projekty, atd.);
7. zrušme populistická opatření, jako jsou slevy na jízdné, opuštění konceptu karenční doby, zavedení státních alimentů;
8. racionalizujme dávky sociální podpory a pomoci. Zrušme jejich plošný charakter;
9. připravme zrušení některých rozpočtových kapitol (Kancelář veřejného ochránce práv, Ústav pro studium totalitních režimů, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, atd.);
10. přehodnoťme priority Armády ČR, věčně i finančně zreálněme jak její akviziční program, tak i zahraniční nasazení jejích jednotek.
Pět set miliard letošního deficitu státního rozpočtu tím nenahradíme, ale bude to dobrý závdavek do dalších rozpočtových let.