Antonín Švehla byl vedle Masaryka a Beneše nejvýraznějším politikem první republiky Doporučený
Václav Klaus na jedné z mnoha svých letošních přednášek o stavu naší ekonomiky a nesvobody v naší republice
snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty
Dovolím si navázat na své nedávné vystoupení před Obecním domem v Den české státnosti 28. října 2020. V tento den jsme si připomínali klíčové „Muže 28. října“, tedy ty, kteří v tomto zásadním momentu našich moderních dějin uměli rozhodně a pragmaticky jednat, a tím přispěli k pokojnému vzniku Československé republiky. Sám Antonín Švehla později řekl: „Měli jsme všichni jedinou myšlenku: klid, aby nebylo krveprolití“.
Antonín Švehla byl nejenom jedním z mužů 28. října. Byl – vedle Masaryka a Beneše – nejvýraznějším československým politikem první dekády existence našeho novodobého státu. Byl třikrát ministrem vnitra a třikrát předsedou vlády. Praktické budování našeho suverénního státu a naší demokracie bylo osou a smyslem jeho práce.
Těšil se důvěře a autoritě jak ve vládě, tak u politické opozice, a konec konců i u prezidenta Masaryka, ač spolu v mnohém nesouhlasili. Švehla byl „člověkem práce“, s pražským intelektuálským prostředím nikdy nesrostl, patřil spíše do svého hostivařského statku než – v dnešní terminologii – do „pražské kavárny“. Neupozornil na sebe žádnými teoretickými pracemi či výraznými projevy, které by další generace s obdivem studovaly. Snažil se vystupovat nenápadně. Byl to ve své podstatě „hostivařský sedlák“ – v tom nejlepším slova smyslu, co toto slovo obnáší.
Jeho největší silou bylo, že uměl jednat s lidmi, že byl rozeným organizátorem a vyjednávačem, a že věděl, že právě to praktická politika nejvíce potřebuje. Říkával, že „spravovat stát je také řemeslo“. Švehla znal hodnotu svobody a suverenity, a proto by z dnešního omezování svobody a občanských práv pod heslem covidu a kovidismu nemohl mít radost. Kéž bychom dnes měli takové politiky.
V prosinci roku 2003 jsem jako prezident republiky v předmluvě knihy „Antonín Švehla a Hostivař“ napsal, že Antonín Švehla odmítal „prázdné politikaření a bezobsažné mentorování“, že „odmítal elitářství a nároky samozvaných osobností bez politického mandátu“ a že byl příkladem „nepatetické každodenní pracovitosti a klidného a neokázalého sebevědomí a vynalézavosti“. Předmluvu jsem uzavřel slovy: „Antonín Švehla byl velký státník. Byl jedním z mála, které tato země kdy měla“. Význam jeho činů a postojů je dnes asi ještě větší, než jak se mi to zdálo, když jsem u této busty hovořil prvně.
Václav Klaus na pietním shromáždění k výročí úmrtí Antonína Švehly, Praha – Hostivař, 12. prosince 2020
| Číst 3897 krát | |
|
Zveřejněno v
SPOLEČNOST
|
Nejnovější od VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013
- Lidé si pustí televizi, nechtějí přemýšlet. Tragika je v jejich přesvědčení, že pak všechno vědí
- Za jednací stůl musí zasednout Západ s Ruskem!
- Václav Klaus emeritnímu papeži Benediktu XVI., symbolu souboje normálního světa s moderním pokrokářstvím, k 95. narozeninám
- Opakujme výzvy k okamžitému zastavení bojů, nikoliv silácké výkřiky vedoucí k eskalaci bojů
- Největší obětí ruské agrese je Ukrajina, nebude sama, my na to zvlášť hodně zaplatíme
Slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe v době své největší slávy na dotaz co by si
V pražském hotelu Pyramida probíhá druhým dnem významná mezinárodní fyzikální konference
Velmi často slýcháme, že mladá generace je jiná, že přezírá starší občany, zná sice mnohé
Kdykoliv se zmíním o možnosti války, tak 99% odpovědí zní "Neboj, Rusko přece do války
Jak vypadá dnešní venkov? Tak nejprve ty lepší zprávy: hasičské zbrojnice jsou nově
Popsaná situace jak si politici závidí místa a jak lehce se bezideovým premiérům díky
Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES Nejvíce komentované články
Přepínače
Pomozte dětem
Prostor pro Vaši presentaci
