Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
7. 8. 2019 6:36

Všichni vlastenci jsou srdečně zváni na toto setkání!

2. 8. 2019 10:42

Znalezione obrazy dla zapytania kytička k svátku obrázky

Vážená sestro Dominiko, 

přijměte naše upřímné přání ke krásnému prožití Vašeho svátku sv. Dominiky. Modlitby s Vámi v Arcibiskupské kapli, v Jiřském kostele a zejména Modlitby za národ v kapli sv. Václava obrovsky povzbudí a pomohou člověka přenést alespoň na čas do jiného krásného světa bez starostí a shonu současné doby.

Ať Bůh i nadále řídí Vaše kroky a pomáhá Vám ve Vaší záslužné práci. Setkání s Vámi prozařuje den jako vycházející slunce.

Za redakci Fragmentů šéfredaktoka  Ivana Haslingerová a vydavatel Jiří Pancíř, president Kulturní komise ČR

2. 8. 2019 10:06

Eminence,
 
přijměte přání prožití krásného dne 4. srpna 2019 při oslavě Vašeho svátku, sv. Dominika. Zasloužíte si to mírou vrchovatou za to, co jste během svého působení ve funkci arcibiskupa pražského a primase českého dosud udělal nejen pro katolickou církev a věřící, ale pro morální obrodu komunistickým atheismem tolik poničené morálky celé naší země.  Patřím Vám za to náš velký dík a úcta. 
 
Za redakci revue Fragmenty šéfredaktorka Ivana Haslingerová a vydavatel Jiří Pancíř, prezident Kulturní komise ČR.

 

Bůh Vám žehnej, Eminence.

 

6. 4. 2019 11:24

<script type="text/javascript" id="etargetScripta5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80">function etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80(){var e="etargetPostloada5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80",t="etargetScripta5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80",o=document.getElementById(e);if(o){for(var n=o.offsetTop,d=o.offsetLeft,r=o.offsetWidth,a=o.offsetHeight;o.offsetParent;)o=o.offsetParent,n+=o.offsetTop,d+=o.offsetLeft;var i=(n<=window.pageYOffset+window.innerHeight&&d<window.pageXOffset+window.innerWidth&&n+a>window.pageYOffset&&d+r>window.pageXOffset);if(i&&etargetAllowOtherCheck){allowed=!1;var c=document.createElement("script");return c.src="//cz.search.etargetnet.com/generic/uni.php?g=ref:46174,area:500x133",void(document.getElementById(t)&&document.getElementById(e)&&(document.getElementById(t).parentNode.appendChild(c),document.getElementById(t).parentNode.removeChild(document.getElementById(t)),document.getElementById(e).parentNode.removeChild(document.getElementById(e)),document.removeEventListener("scroll",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80),document.removeEventListener("resize",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80),document.removeEventListener("DOMContentLoaded",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80)))}}}var etargetDivID="etargetPostloada5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80",etargetScriptID="etargetScripta5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80",etargetPostloadPoint=document.createElement("div");etargetPostloadPoint.id=etargetDivID;var etargetCurScript=document.getElementById(etargetScriptID);etargetCurScript.parentNode.appendChild(etargetPostloadPoint),document.addEventListener("scroll",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80),document.addEventListener("resize",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80),document.addEventListener("DOMContentLoaded",etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80);var etargetAllowOtherCheck=!0;if(typeof("forceRunPostload")=="string"){etargetPostloadFunctiona5fb9f0c7f01d4663c4374095a41ba80()}</script>

 

2. 4. 2019 11:30

Facebook má příliš velkou moc. Potřebujeme regulace, tvrdí Zuckerberg

1. dubna 2019  5:00
KOMENTÁŘ - Facebook musí každý den rozhodovat o tom, jak odstranit z internetu nevhodný nebo nenávistný obsah nebo jak zacházet s uživatelskými daty. Firmy jako Facebook by měly být zodpovědné a státy by měly stanovit nové regulační rámce, píše ve svém komentáři Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf největší sociální sítě světa.

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook | foto: Facebook, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz

 

Poslední dva roky jsem hodně uvažoval o problémech, jakými jsou škodlivý obsah, integrita volebního procesu nebo soukromí. Myslím, že je důležité definovat, jaké role chceme, aby společnosti a vlády hrály při řešení těchto problémů. Proto jsem sepsal tento komentář, který vysvětluje, jak s tím může pomoci regulace.

Překlad se souhlasem autora

Tento článek je dílem Marka Zuckerberga, šéfa společnosti Facebook, a nevyjadřuje názor redakce. Komentář vyšel na stránkách deníku Washington Post a Zuckerbergově profilu. Text jsme přeložili z angličtiny do češtiny s výslovným souhlasem autora. Mezinadpisy, ilustrační fotografie a informace v rámečcích doplnila redakce Technet.cz pro lepší orientaci v textu.

Technologie je důležitou částí našeho života a společnosti jako Facebook mají ohromnou zodpovědnost. Každý den musíme rozhodovat o tom, co je škodlivé, co lze považovat za politickou reklamu nebo jak předcházet sofistikovaným kybernetickým útokům. To vše je důležité pro to, abychom zajistili bezpečí naší komunity. Ale kdybychom začali od nuly, nechtěli bychom, aby taková rozhodnutí dělaly samotné firmy.

Firmy by neměly dělat rozhodnutí ohledně svobody slova samy

 

Věřím, že potřebujeme aktivnější zapojení vlád a regulačních orgánů. Tím, že aktualizujeme pravidla, která platí na internetu, můžeme zachovat, co je na internetu nejlepší – svobodu lidí vyjadřovat se a svobodu podnikatelů vytvářet nové věci – a zároveň chránit společnost před škodlivými dopady.

Na základě toho, co jsem se naučil, se domnívám, že potřebujeme nové regulace ve čtyřech oblastech: škodlivý obsah, integrita voleb, soukromí a zacházení s daty.

Jak rozhodnout, co je škodlivý obsah?

Za prvé, škodlivý obsah. Facebook dává každému možnost vyjádřit se, a to přináší reálné výhody – od sdílení zážitků a zkušeností až po růst větších hnutí. V rámci toho máme odpovědnost za to, aby byli lidé, kteří používají naše služby, v bezpečí. To znamená, že musíme rozhodnout, co se považuje za teroristickou propagandu, nenávistné projevy a podobně. S odborníky neustále revidujeme naše pravidla. Při velikosti Facebooku je však jasné, že budeme vždy dělat chyby a občas rozhodneme způsobem, s nímž lidé nesouhlasí.

Stránka s přehledem pravidel pro odebírání příspěvků z Facebooku.

Stránka s přehledem pravidel pro odebírání příspěvků z Facebooku. Pravida jsou veřejná od dubna 2018.

 

Zákonodárci mi často říkají, že máme příliš velkou moc nad tím, co může být řečeno a co ne. Upřímně řečeno, souhlasím s nimi. Došel jsem k názoru, že bychom tolik důležitých rozhodnutí nemělo být jen na nás. Zakládáme tedy nezávislou organizaci, aby se skrze ni lidé mohli odvolat proti našim rozhodnutím. Spolupracujeme také s vládami, včetně francouzských představitelů, na zajištění efektivnosti systémů pro revizi obsahu.

Internetové společnosti by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem prosazují své standardy ohledně škodlivého obsahu. Není možné odstranit veškerý škodlivý obsah z internetu, ale když lidé používají desítky různých služeb – a každá služba má svá pravidla a své postupy – je zřejmé, že potřebujeme standardizovanější přístup.

Jeden z možných přístupů navrhuje, aby normy ohledně škodlivého obsahu stanovila třetí strana. Internetové společnosti by pak uplatňovaly tento standard. Taková regulace by mohla stanovit základní pravidla pro to, co je zakázáno a co je požadováno od společností, aby se výskyt škodlivého obsahu udržel na minimu.

Facebook již dnes zveřejňuje přehledy o tom, s jakou účinností odstraňuje škodlivý obsah. Domnívám se, že každá významná internetová služba by tak měla činit každé čtvrtletí, protože je to stejně důležité, jako finanční výsledky. Jakmile pochopíme, jak častý je výskyt škodlivého obsahu, můžeme sledovat, které společnosti se zlepšují a jak bychom měli stanovit základní pravidla.

Volební kampaně probíhají nepřetržitě, pomohly by nové zákony

Za druhé, legislativa je důležitá pro ochranu integrity volebního procesu. Facebook již představil významné změny v oblasti politických reklam: Inzerenti v mnoha zemích musejí před zakoupením politických reklam prokázat svou identitu. Vytvořili jsme prohledávatelný archiv, který ukazuje, kdo platí za reklamy, jaké další reklamy jsou aktivní a jaké publikum tyto reklamy vidělo. Rozhodování, zda je reklama politická, však není vždy přímočaré. Naše systémy by byly účinnější, kdyby regulace vytvořily společné standardy pro ověřování politických organizací.

Celkový dosah TOP 10 facebookových stránek IRA, v milionech lajků

Cílené pokusy o ovlivňování voleb skrze Facebook byly zaznamenány například v USA, Británii nebo Indii

 

Online zákony o politické reklamě se zaměřují především na kandidáty a volby, spíše než na kontroverzní politické otázky, kde jsme viděli více pokusů o ovlivňování. Některá pravidla platí jen během voleb, ačkoli informační kampaně trvají bez ustání. A jsou zde také důležité otázky ohledně toho, jak politické kampaně využívají data a jakým způsobem jsou reklamy cíleny. Věříme, že legislativa by měla být doplněna, aby odrážela realitu skutečných hrozeb a stanovila pravidla pro celé odvětví.

Směrnicí GDPR by se měl inspirovat celý svět

Zatřetí, efektivní ochrana soukromých dat vyžaduje celosvětově harmonizovaný rámec. Lidé z celého světa volají po komplexní regulaci ochrany soukromí v souladu s obecným nařízením Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR), a já s tím souhlasím. Věřím, že by internetu pomohlo, kdyby více zemí přijalo nařízení podobné nařízení GDPR jako obecný rámec.

Mark Zuckerberg před Evropským parlamentem (koláž)

Mark Zuckerberg pochválil směrnici GDPR už v květnu 2018, kdy vypovídal před Evropským parlamentem

 

Nové regulace o ochraně soukromí ve Spojených státech a na celém světě by měly stavět na ochraně, kterou poskytuje evropské GDPR. Měly by chránit vaše právo zvolit si, jak budou vaše údaje používány, a zároveň umožnit společnostem využívat uživatelské údaje pro účely bezpečnosti a poskytování služeb. Neměly by vyžadovat, aby byla data uložena lokálně v dané zemi; to by naopak mohlo vést k narušení bezpečnosti takových dat, která by byla vystavena neoprávněnému přístupu. Nové regulace by také měly vytvořit způsob, jak hnát společnosti, jako je Facebook, k zodpovědnosti, měly by nám uložit pokuty, když uděláme chyby.

Domnívám se také, že společný globální rámec – spíše než regulace, která se stát od státu značně liší – zajistí, že se internet nerozdrobí, podnikatelé budou moct vytvářet produkty, které slouží všem, a všem se dostane stejné míry ochrany.

Doufám, že s tím, jak zákonodárci přijímají nová nařízení na ochranu osobních údajů, nám pomohou zformulovat odpovědi na některé otázky, které GDPR neřeší. Potřebujeme jasná pravidla, kdy lze informace využít k veřejnému zájmu a jak by se měly vztahovat na nové technologie, jako je umělá inteligence.

Regulace mají jasně říci, že data patří uživatelům

A konečně, regulace by měly zaručit zásadu přenositelnosti údajů. Pokud sdílíte data s jednou službou, měli byste být schopni ji přesunout do jiné. Liidé si pak mohou vybrat a vývojáři inovovat a vzájemně si konkurovat.

Je to důležité pro internet – a proto, aby vzniklay služby, které lidé chtějí. Proto jsme vybudovali naši vývojovou platformu. Skutečná přenositelnost dat by spíše připomínat to, jak se lidé dnes s pomocí naší platformy přihlašují do aplikací, spíše než abyste si jako dnes mohli pouze stáhnout archiv s vašimi informacemi. To však vyžaduje jasná pravidla o tom, kdo je zodpovědný za ochranu informací v případě přechodu mezi různými službami.

To také vyžaduje společné standardy, což je důvod, proč podporujeme standardní formát pro přenos dat a open sourcový Data Transfer Project (Pozn. red.: projekt přenosu dat, který byl založen v roce 2017 a účastní se ho v podstatě všechny velké služby, mimo Facebooku i Google, Microsoft a Twitter).

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem (10. dubna 2018)

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem (10. dubna 2018)

 

Domnívám se, že je odpovědností Facebooku spolupodílet se na řešení těchto problémů a těším se, až o nich budu jednat se zákonodárci celého světa. Vytvořili jsme pokročilé systémy, které vyhledávají škodlivý obsah, případy ovlivňování voleb a zprůhlednili zadávání reklamy. Občané by se však neměli v těchto otázkách být odkázani na řešení, se kterými přijdou jednotlivé firmy. Měli bychom vést širší diskusi o tom, co jako společnost chceme a jak může regulace pomoci. To jsou čtyři důležité oblasti, k diskusi se jich samozřejmě nabízí mnohem více.

Pravidla Internetu umožnila generaci podnikatelů budovat služby, které změnily svět a významně obohatily životy uživatelů. Je načase tato pravidla aktualizovat tak, aby i do budoucna jasně určovala odpovědnost pro občany, firmy a vlády.

O směřování internetu mluvil jeho zakladatel (11/2018):

Nelíbí se mi, kam Internet směřuje, říká jeho zakladatel | (1:40) | video: Reuters
 
 
Autoři: , , Mark Zuckerberg

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/internet/zuckerberg-facebook-regulace.A190331_190029_sw_internet_pka?utm_source=66746-Emailizace&utm_medium=email&utm_term=3392411647&utm_content=Zuckerberg%3A%20Internet%20potrebuje%20nove%20regulace.%20Facebook%20nesmi%20rozhodovat%20sam&utm_campaign=Ranni+nabidka-20190401

2. 4. 2019 11:28

Bez jádra se Česko nemůže obejít, tvrdí vládní jaderný zmocněnec Míl

1. dubna 2019  5:00
Ani dva nové bloky v Dukovanech prý nevyřeší budoucí problém Česka s dostatkem elektřiny. Půjde jen o pouhou náhradu za dosluhující reaktory, říká Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku. Po odstavení stávajících bloků Dukovan po roce 2050 totiž ze sítě zmizí výkon šesti tisíc megawatt.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl | foto:  Dan Materna, MAFRA

 

Stát znovu začíná uvažovat, jak se pustit do výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech za stovky miliard korun. Plán počítá s tím, že uzavře smlouvy se společností ČEZ, která následně nové bloky postaví. Nebude to pro ni zcela bez rizika, ale dokument by ji měl ochránit před situací, kdyby se politici náhle chtěli postavit na hlavu. 

„Bez jádra se nemůžeme obejít. Po roce 2040 bude kvůli odstavování uhelných elektráren chybět výkon, který svou výrobou pokryje zhruba 40 procent spotřeby elektřiny. Regiony v severní části Česka nebudou pokryté, pokud jde o regionální soběstačnost a respektování principů energetické bezpečnosti,“ říká Jaroslav Míl, od února vládní zmocněnec pro jadernou energetiku.

Přišli jste s nápadem série smluv, které stát uzavře s ČEZ. Dostane jistotu, že stát projekt převezme, pokud něco při výstavbě krachne?
Za určitých podmínek ano. Od státu či přeneseně od Evropské komise může přijít nějaké legislativní či regulatorní opatření, které výstavbu zásadně zdraží nebo ten projekt úplně znehodnotí. A to by na svých bedrech neměli nést akcionáři. Investor jistotu potřebuje, aby si mohl půjčit peníze na úrovni nákladů financování, za které by si půjčoval stát. Stát však pochopitelně nebude zodpovídat za špatné investiční řízení.

Jak jste na tenhle model přišli? Už ho někde použili?
V Británii mají také smlouvu se státem pro výstavbu Hinkley Point. Jde však o zcela jiný typ smlouvy, kde stát nenese žádná rizika. Investorovi garantuje úroveň ceny za dodanou megawatthodinu. Ale všechna rizika si banky započtou do ceny úvěru. Výsledkem je dvojnásobná cena peněz proti modelu, který zvolili v Maďarsku. To se následně promítne i do ceny elektřiny. V důsledku je model pro britské spotřebitele zcela nevýhodný. Druhou cestou mohou být státní garance.

A nebude ta „naše“ smlouva v podstatě také státní garance?
Běžná státní garance je bianco šek, protože stát pak zodpovídá za všechno, dostává se do nevýhodné pozice. Musí zaplatit za manažerské chyby, za všechno, co mu investor naúčtuje, ať už je to potřeba či ne. Z takové stavby se může snadno stát „dojná kráva pro kamarády“. Příkladů najdeme po světě dost. Smlouva, kterou chystáme, bude i s dodatky veřejná, bude mít „protikorupční“ charakter. Management i lidé od státu si budou muset při definování svých požadavků dát pozor. Stát by navíc stejně potřeboval nějaký vhled do projektu, což pouze prostřednictvím dozorčí rady není možné. Díky této smlouvě jej mít bude. Nebude stavbu řídit, ale bude mít možnost ji kontrolovat.

Jaderný zmocněnec

  • Šedesátiletý Jaroslav Míl je od února vládním zmocněncem pro jadernou energetiku.
  • Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny.
  • Od roku 1985 pracoval na různých pozicích ve společnosti ČEZ, v letech 2000 až 2003 byl jejím generálním ředitelem.
  • Z funkce byl odvolán, když se v rozporu s pokyny Špidlovy vlády snažil přihlásit ČEZ do privatizace dolů na severu Čech. Poté osm let působil jako prezident Svazu průmyslu a dopravy. A také jako člen představenstva jednoho z největších těžařů na světě, ruské společnosti SUEK.

Co se stane, když dojde k manažerské chybě, která projekt prodraží nebo úplně zastaví?
To je věc investora, tedy společnosti ČEZ. Ale tak je to u všech projektů. Nemyslím, že by se dopustili mnoha takových chyb, všichni budou extrémně opatrní. Ale pokud by se báli, neudělali by nic, neprovedli by žádnou rekonstrukci. Jen ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Přesto, nechal by stát zkrachovat firmu, která tu vyrábí přes polovinu elektřiny?
Nedivte se, že se ČEZ bojí zásahů ze strany státu, které by třeba mohly z dnešního pohledu vypadat iracionálně. Když se stavěly první dva bloky Temelína, dokonce v době, kdy už byl zprovozněn, se ve vládě hlasovalo, jestli se to nezruší. Několik ministrů – osm či devět – zvedlo ruku pro odepsání více než sta miliard a způsobení vícenákladů ve výši dalších sta miliard. Varianta pokračovat zvítězila jen těsně.

Nemůže v té smlouvě být potenciálně problém, že na obou stranách bude stát, byť jednou jen v pozici většinového vlastníka? Nezmizí pojistka pro menšinové akcionáře?
To se nějakou formou řešit musí. Ale kde měli menšinoví akcionáři pojistku, když se připravoval předchozí projekt dostavby Temelína? Rozběhlo se výběrové řízení, ale přitom ani nebylo požádáno o územní rozhodnutí. Kdyby nedošlo k pádu cen, tak by to všichni podporovali. Tato cesta je vůči menšinovým akcionářům férová. Smlouva musí být postavená tak, aby finanční instituce viděly, že rizika projektu jsou ošetřená a mohou půjčovat za relativně „levné“ peníze.

ANALÝZA: Evropa (se) štěpí. Konec jádra se odkládá

 

Premiér Andrej Babiš si před časem povzdychl, že by bylo nejlepší, kdyby stát v 90. letech ČEZ nevypustil na burzu. Mělo by smysl nějak vyplatit nebo vytěsnit menšinové akcionáře?
To není moje kompetence. Ale k vytěsnění není žádný důvod, šlo by o dost agresivní krok. Pokud někdo nechce akcie držet, může je přece kdykoliv prodat. Já mám akcie od kuponové privatizace, pořád ve stejném množství. Z dlouhodobého hlediska se to vyplatí, výnos se počítá v delším období. Na české poměry je vlastně model – stát jako většinový vlastník plus minoritní akcionáři – funkční. Není jisté, že kdyby to stát vlastnil ze sta procent, že by to fungovalo lépe.

Minoritní akcionáři tvrdí, že tou smlouvou si prý jen kupujete čas, abyste pak nakonec od jádra couvli...
... ale jak zajistíme dostatek elektřiny? Když jádro nepostavíme, co tedy uděláme? Ze všech dostupných analýz vyplývá, že Česko potřebuje zdroj základního zatížení a žádný jiný bezemisní zdroj k dispozici není.

Například Německo jde cestou kombinace obnovitelných zdrojů a plynu.
Proti obnovitelným zdrojům nic nemám, zvedněme jejich výkon a umožněme jejich nedotovanou výstavbu. Ale lidé je moc neakceptují, nechtějí větrné elektrárny, Zelení blokují vodní elektrárny, takže nakonec skončíte u fotovoltaiky. A představa, že vše převedu na zemní plyn je iluze, jde o emisní zdroj. Navíc nemůžeme plně záviset na dovozu primárních surovin, jako ropa a plyn, ze zahraničí a navíc mít i výrobu elektrické energie z importovaných zdrojů. Nezbývá než jít cestou jaderných elektráren, protože nic jiného tu není.

ČEZ na dně. Slabý výsledek bude bolet i státní kasu

 

Stále platná státní energetická koncepce počítá s tím, že podíl jádra v Česku bude za dvacet let 46 až 58 procent, výrazně víc než dnes. Máme k tomu směřovat?
Není to špatný dokument, ale musí se upřesnit. Jde o objemy výkonu, o schopnost provozovat soustavu i během krizových stavů. To se odvíjí i od toho, zda přijde extrémní rozvoj obnovitelných zdrojů a systému na skladování energie. A kolik to vše bude stát. Koncepce navíc nepostihuje reálný cenový a investiční výkon v okolních zemích. Nerespektuje principy energetické bezpečnosti státu při krizovém vývoji v Evropě a důrazném uplatňování národních zájmů u našich sousedů či v klíčových zemích EU. Uvažujeme o zdroji s životností do roku 2100. Pokud jde o jádro, nynější návrh je extrémně konzervativní, počítá s 1 200 a maximálně s 2 400 megawatty výkonu v Dukovanech.

Kolik a jaké bloky by tam měly stát?
Přesná konfigurace není jasná, o tom by bylo předčasné diskutovat. Bude to minimálně jeden blok, s velkou pravděpodobností dva. Dodavatelé vědí, že elektrárnu postavit musíme, že výběrové řízení bude myšleno vážně. Ale necháváme si nepatrně otevřené dveře, situace se může změnit.

V čem?
Může přijít průlom v technologii, třeba malé modulární reaktory, které fungují lépe v soustavě s obnovitelnými zdroji, staví se kratší dobu a reálně jsou pro naši soustavu vhodnější. Nebo průlom nepřijde a půjdeme na variantu dvou velkých bloků, popřípadě po roce 2050 na maximalistickou spočívající ve třech blocích. Nezapomeňme, že dva bloky neřeší problém, před nímž bude země stát. To je jenom náhrada dosluhujících bloků v Dukovanech. Kvůli odstavování uhelných elektráren a ukončení provozu stávajících Dukovan zmizí po roce 2040 výkon šesti tisíc megawatt, to jsou tři dnešní Temelíny. Bude chybět výkon, který svojí výrobou pokrývá zhruba 40 procent spotřeby elektřiny. To není objem, který bychom dokázali ušetřit. Navíc úspory budou hodně drahé, vyjdou na stovky miliard korun. Také budou chybět bloky, které by spolehlivě pomáhaly soustavu řídit.

Kritici jádra tvrdí, že je to naopak výstavba jaderných elektráren, která se ekonomicky nevyplatí.
Cena za elektřinu z uhelných či plynových elektráren, pokud se zahrnou náklady na emisní povolenky a přepočte se to na současné ceny, se už teď dostává nad ceny elektřiny z jaderných elektráren. Pokud máte levné finanční zdroje. Dnes nejvíc elektrárnu zdražují „drahé“ peníze, nedostatečná příprava a předem nezajištěná povolení, což následně vede k prodlužování výstavby. Před dvaceti lety se také říkalo, že Temelín je drahý. Dnes se říká, že ČEZ vděčí za vysoké zisky zčásti právě jaderným elektrárnám.

Česko bude výstavbu reaktorů projednávat také v Evropské unii. Už s Komisí jednáte, jak se na tenhle model tváří?
S nimi má smysl se bavit, až budeme přesně vědět, jaká je naše představa a mít něco na papíře. To by mělo být během letošního roku. Nemá cenu jezdit do Bruselu a říkat jim, že chceme stavět, ale nevíme kdo, jak se projekt profinancuje, jak budeme vybírat dodavatele. Musíme postupovat krok za krokem. Ve středu poprvé zasedal rozšířený vládní výbor, kde jsou i zástupci opozice, a myslím, že v zásadních věcech v něm panuje shoda. Bez politické podpory se projekt realizovat nedá. Pochopitelně bude potřebné zorganizovat i užší sezení, protože snahou je mít stejné informace a znalosti a není cílem nikoho „válcovat“. Navíc si uvědomují, že moc času už nezbývá, nemůžeme nechat republiku bez proudu.

To opravdu hrozí?
Viděl jsem reálné analýzy skutečného, ne politicky deklarovaného, vývoje v okolních zemích. Není možné se dostat do stavu, kdy výkon nebudeme schopni ani dovážet. Německo se po odstavení uhelných elektráren stane po roce 2040 importní zemí. Navíc řada okolních zemí neplní proklamované snižování emisí CO2, což povede k dalšímu zdražování ceny povolenek.

Máme pořád dostatek odborníků, kteří tak rozsáhlý projekt zvládnou?
ČEZ má stále investiční tým, který se podílel na zrušeném tendru. Musí mít lidi, kteří s tím mají zkušenosti. A ne, že se to na projektu učí. To je i jeden z důvodů, proč to nemůže stavět stát. Představa, že si založí společnost a jde to s tabulkovými platy řešit, je nereálná. A jiní lidé než v ČEZ tu stejně nejsou. Je třeba to odmakat. Dnes je navíc problém, že se hodně lidí schovává za razítka, bojí se udělat rozhodnutí, aby je nikdo nepopotahoval. Na vše svolávají komise, čímž se věci neřeší, jen odsouvají. My už nemáme žádný časový prostor k dalšímu posunutí. Dana Drábová kdysi s nadsázkou řekla, že na jedné i druhé straně musejí být lidi, kteří jsou pro to ochotní umřít. Pokud tu nebudou, nedá se to postavit.

 
 

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/jadro-elektrarna-rozhovor-jaroslav-mil.A190329_466869_ekonomika_svob?utm_source=66746-Emailizace&utm_medium=email&utm_term=3392411647&utm_content=Bez%20jadra%20se%20Cesko%20nemuze%20obejit&utm_campaign=Ranni+nabidka-20190401

31. 3. 2019 8:24

Ladislav Jakl, zvolený do RRTV: ČT zrušit, Rozhlas také. Jinak to nepůjde

28.03.2019 16:39

ROZHOVOR Státní televize nebude nikdy fungovat neutrálně, ale za peníze všech poplatníků bude vždy působit ve prospěch jedné omezené zájmové skupiny. O tom je přesvědčen čerstvě zvolený člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl. Vysvětluje, jak to myslí ti, kteří o České televizi mluví jako o silném a nezávislém médiu a varují, aby se nestala poslušnou. Když říkají „silné a nezávislé médium“, myslí tím médium, které jde dlouhodobě na ruku právě jim. Říkají „poslušná ČT“, ale myslí tím takovou televizi, která už nebude poslouchat jenom je. Bojují za ni a za její dosavadní podobu, protože jim patří. Ostatní veřejnost jim to jen platí.

 

Podle prvních ohlasů na vaše zvolení do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se trochu zapomíná, že budete jen jedním ze třinácti radních, a tak si lidé od tohoto rozhodnutí Poslanecké sněmovny především slibují, že bude lépe fungovat kontrola veřejnoprávních médií. Co si naopak od šestiletého působení v tomto správním úřadu slibujete vy?

Nepřeceňuji ani kompetence Rady pro vysílání, jíž jsem byl ostatně před sedmadvaceti lety zakladatelem, ani sílu jednoho hlasu v ní. Ale dobře vím, že v takových kolektivních orgánech se vliv jednotlivých členů neodvíjí pouze od váhy jednoho hlasu. A v tom si přece jen tak trochu věřím.

S jakými pocity sledujete smršť ohlasů, jakou vaše zvolení do RRTV vyvolalo?

Někteří „demokraté“ vyznávají demokracii jen potud, dokud nese plody, které jim chutnají.

Přestože zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá provozovatelům mimo jiné zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti, část veřejnosti si už léta stěžuje, že z Kavčích hor je jí předkládán jen jeden povolený a „správný“ názor. Dá se vůbec objektivita a vyváženost kontrolovat? Stačí si vzpomenout, jak byla odmítnuta analýza Centra mediálních studií FSV UK  pro RRTV, když z ní vyšlo, že v České televizi i v Českém rozhlase byla zvýhodňována TOP 09.

Jistě, jsou věci, které se měří těžko. Účelově vybrané fotografie, jednostranně vyznívající ilustrační záběry anebo prostě marginalizace některých témat, to vše se prokazuje těžce. Ale i u měřitelných věcí je dost evidentních propagandistických a tendenčních projevů a ty je třeba šetřit daleko důsledněji. A ty ostatní? Ty se odvíjejí od personální politiky. A ta je na Kavčích horách prostřednictvím případného tlaku na generálního ředitele v rukou Rady České televize.

Podle prvních ohlasů na vaše zvolení do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se trochu zapomíná, že budete jen jedním ze třinácti radních, a tak si lidé od tohoto rozhodnutí Poslanecké sněmovny především slibují, že bude lépe fungovat kontrola veřejnoprávních médií. Co si naopak od šestiletého působení v tomto správním úřadu slibujete vy?

Nepřeceňuji ani kompetence Rady pro vysílání, jíž jsem byl ostatně před sedmadvaceti lety zakladatelem, ani sílu jednoho hlasu v ní. Ale dobře vím, že v takových kolektivních orgánech se vliv jednotlivých členů neodvíjí pouze od váhy jednoho hlasu. A v tom si přece jen tak trochu věřím.

S jakými pocity sledujete smršť ohlasů, jakou vaše zvolení do RRTV vyvolalo?

Někteří „demokraté“ vyznávají demokracii jen potud, dokud nese plody, které jim chutnají.

Přestože zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá provozovatelům mimo jiné zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti, část veřejnosti si už léta stěžuje, že z Kavčích hor je jí předkládán jen jeden povolený a „správný“ názor. Dá se vůbec objektivita a vyváženost kontrolovat? Stačí si vzpomenout, jak byla odmítnuta analýza Centra mediálních studií FSV UK  pro RRTV, když z ní vyšlo, že v České televizi i v Českém rozhlase byla zvýhodňována TOP 09.

Jistě, jsou věci, které se měří těžko. Účelově vybrané fotografie, jednostranně vyznívající ilustrační záběry anebo prostě marginalizace některých témat, to vše se prokazuje těžce. Ale i u měřitelných věcí je dost evidentních propagandistických a tendenčních projevů a ty je třeba šetřit daleko důsledněji. A ty ostatní? Ty se odvíjejí od personální politiky. A ta je na Kavčích horách prostřednictvím případného tlaku na generálního ředitele v rukou Rady České televize.

 

 

Poslanecká sněmovna stále ještě neprojednala zprávy o hospodaření a o činnosti České televize za roky 2016 a 2017. Pokud některou neschválí dvakrát po sobě, automaticky končí celá Rada ČT a nová může odvolat ředitele ČT. Podle předsedy poslaneckého klubu STAN Jana Farského je to nebezpečný nástroj držící vedení České televize v nejistotě, neboť demokratická společnost potřebuje silné a nezávislé veřejnoprávní médium, nikoliv poslušnou ČT. Působí to na vás také jako záměr politiků a je kvůli tomu Česká televize poslušné médium?

To přece známe už dvacet let. Je třeba překládat slova takových lidí z češtiny do češtiny. Říkají „silné a nezávislé médium“, ale myslí tím médium, které jde dlouhodobě na ruku právě jim. Říkají „poslušná ČT“, ale myslí tím takovou televizi, která už nebude poslouchat jenom je. Bojují za ni a za její dosavadní podobu, protože jim patří. Ostatní veřejnost jim to jen platí.

Spolu s kritikou veřejnoprávních médií zaznívají i návrhy na jejich zestátnění. Také se množí hlasy, aby byl signál České televize zakódován, takže by její vysílání mohli sledovat jen ti, kteří si ho zaplatí, a nefinancovali by ji i ti, kteří se na ČT nedívají a pro něž Česká televize svým přístupem ke zpravodajství a publicistice evidentně ani nevysílá. Jaká je vaše představa o financování veřejnoprávních médií?

Říkám to mnoho let pořád dokola. Nelze zestátnit, co už státní je. Česká televize i Český rozhlas jsou státní instituce. Stát je třídil zákonem. Stát jim dal majetek. Stát jim přidělil kmitočty. Stát jim zákonem dal úkoly a stát jim zajistil peníze poplatníků. Ale stát už dál tyto instituce nekontroluje a nechá je za veřejné peníze dělat, co se jim zlíbí, nebo spíše co se líbí zájmovým skupinám, které tato média po celá léta ovládají. Státní média je třeba zrušit. A pokud existují nějaké veřejné zájmy v oblasti vysílání, nechť je stát pojmenuje a vymezí. Pak může vypsat granty nebo veřejné zakázky na vysílání pro školy, pro menšiny nebo pro jiné veřejné funkce. A za zlomek dnes vynakládaných peněz to udělá kdekteré soukromé médium kvalitněji a kontrolovatelněji. Než se tak ale stane, je třeba zakázat státním médiím podnikat, tedy vysílat reklamu a sponzoring. A financovat je z rozpočtu jako jakoukoli jinou instituci zřízenou státem.

S tím souvisí i skutečnost, že si Český rozhlas vytvořil vlastní internetový zpravodajský portál. Je dobře, že se pouští do dalších multimediálních sfér, kde konkuruje dalším zpravodajským serverům, nebo je namístě výhrada některých koncesionářů, že si platí rozhlasové vysílání, nikoli internetové či jakékoli jiné zpravodajství?

Nejen internetový portál, ale několik nových stanic, které mu žádný zákon neuložil. Prostě jen tak ze svého rozhodnutí. A pak jen natáhne ruku a po státu, který si nic takového neobjednal, požaduje peníze poplatníků.

Jaromír Soukup je často obviňován z toho, že jeho TV Barrandov straní ve svých pořadech některým vybraným politikům. Až dostanete jako člen RRTV, tedy správního úřadu, na stůl stížnosti na vysílání TV Barrandov, jak se zachováte? Jak v tomto směru vnímáte vysílání Soukupovy televize?

Soukromá televize vysílá za své peníze. Není povinné ji platit ani se na ni dívat. Když se divákům bude zdát, že s nimi někdo oře, přepnou to a s poklesem sledovanosti poklesnou i příjmy. Myslím například, že tři roky trvající dennodenní válka televize Nova proti prezidentu Trumpovi také sledovanosti moc nepomáhá. Jejich věc.

 

Evropská unie hodlá finančně podpořit nezávislá média. Měli bychom stejně postupovat i v České republice a vybraná média dotovat ze státního rozpočtu, jak o tom hovoří třeba Miroslav Kalousek? Je to v boji proti dezinformacím zapotřebí?

Evropská unie pracuje na svém zániku a žádná propaganda ji nezachrání. Jde o to, jestli budeme u toho krachu také, nebo jestli stačíme vyskočit, než se vlak zřítí do propasti.

 

31. 3. 2019 8:20

Související obrázek

Ivan Langer chce však zaujmout nejen politikou, ale též „uměním výtvarným a spisovatelským". Ve čtvrtek 28. února se uskutečnila v ostravském Domě knihy autogramiáda a beseda k jeho nové knize "Sochobásně v Síti". Jedná se o již třetí antologii autorových trefných poznámek a poeticko-politických glos a "šlehů“. Tentýž den byla v nedaleké Galerii ZaZa slavnostní vernisáž Langerovy stejnojmenné výstavy. Expozice plastik, které ztvárňují texty a glosy z knihy.Jedná se již o třetí umělecký počin Ivana Langera.

Kniha "Sochobásně v Síti" navazuje na dva úspěšné Langerovy tituly V Síti (2016) a V Síti 2 (2017). Chronologicky jsou v ní řazeny autorovy nejzajímavější a nejdiskutovanější facebookové statusy z uplynulého roku. "Sochobásně v Síti jsou víc, než jen kniha, víc, než katalog facebookových statusů. Je to koláž vzpomínek, prožitků a myšlenek. A také svérázná kronika doby, v níž žijeme," říká Ivan Langer.

Zájemcům o knihu rovněž poradil, jak ji mají číst. „Číst ji máte odzadu a s mobilem,“ uvedl. Součástí publikace je totiž tzv. QR kód, který po svém načtení mobilem převede čtenáře v online prostředí na stránky dobových článků a textů, které tak Langerovy komentáře zasadí do dobového kontextu. Na křtu nechyběli bývalí kolegové Ivana Langera z řad občanských demokratů a znalci poezie – poslanec Marek Benda a bývalý ministr zahraničí a signatář Charty 77 Alexandr Vondra...

Že by nový Seifert? Nebo verše, co by byly jako vyšité dle filmu „Císařův pekař a pekařův císař“. Tedy něco na způsob výroku alchymisty císaře Rudolfa II. připravujícího slivovici: „Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. Tasparta maznalika zamáz piskurty, jarda, piskurty, patláma, patláma, patláma a… žbrluch…!“

Langer byl v letech 1998 až 2002 a 2004 až 2010 místopředsedou strany, od června 1996 do voleb v roce 2010 poslancem. Od září 2006 do května 2009 byl v obou vládách Mirka Topolánka ministrem vnitra. Po neúspěchu ve volbách v červnu 2010, kdy se nedostal do Sněmovny a následně skončil i ve vedení ODS, se z vysoké politiky stáhl. V listopadu 2012 se ještě neúspěšně pokoušel o zvolení do výkonné rady ODS.

V roce 2015 policie při akci Vidkun Langera několik hodin vyslýchala. Kriminalisté ho zadrželi s dalšími lidmi, které prověřují pro údajnou korupci a zneužití pravomocí. Policisté při domovní prohlídce v bytě bývalého ministra vnitra zabavili dokumenty a počítač. Langerovy dokumenty ale podle advokátní komory souvisely s výkonem jeho advokátní praxe, komora je odmítla kriminalistům vydat. Langer prý nepatřil mezi čtyři obviněné v kauze Vidkun.

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %