Taková pyšná iracionální a ekonomiku ničící direktiva jakou je nynější ekologický balíček EU by v každém národním státě vedla k manifestacím a k pádům vlády. V EU se to ale bohužel tak asi nevyvine, protože si dala již desítky let práci s tím, aby slovo národ a vlastenecké cítění ze slovníku současné evropské generace vymizelo jako slovo nanejvýš opovrženíhodné a obyvatelstvo EU se začalo chovat již jako nevzdělané stádo poslušných vystrašených ovcí. Covidová hysterie to potvrdila naprosto jasně. Bohužel.

Tím ovšem nechci říci, abychom se nesnažili postavit těmto nudícím se nevzdělaným úředníkům z Bruselu. Minimum toho co můžeme v blížících se volbách udělat je, abychom volili do parlamentu politiky, kteří nebojácně EU kritizují a to nejen za tento poslední nesmysl, který ostatně po okurkové sezóně doufám vyšumí, ale konzistentně po celou dobu co jsou v politice. Politiky, kteří volají po okamžitém referendu o vystoupení z tohoto nebezpečného uskupení.

Vím, že vystoupení z EU by přineslo na čas prudký pokles životní úrovně, ale na čas. Zatímco setrvání v ní ho bude přinášet sice pozvolna, ale o to nebezpečněji. Po čase se z poklesu země sebere jako se sbrala i z hrozivějších válek . Bude však bez nebezpečných přistěhovalců, bez nesmyslných -izmů šířených pod pohrůžkami z EU. Prostě se vrátí do normálního života. Děti si budou vážit rodičů, učitelů a starších lidí. Vlastenectví přestane být sprostým slovem. Do slovníku se vrátí slovo láska mezi mužem a ženou místo neustálého debatování o nejrůznějších sexuálních odchylkách. A především se vrátí slovo pokora před Bohem, který přírodu jako jediný je schopen nejen stvořit, ale i ovládat změny v ní.

Kdyby se bývala tato pokora a úcta k Bohu nevytratila padesáti lety života v nevzdělaných a o to pyšnějších diktaturách, nedopadlo by to s evropskou křesťanskou kulturou tak jako je tomu dosud. Pyšné touhy o změně planety obyčejnými smrtelníky by nikoho ani nenapadly, protože by znal z bible pohled Krista na pýchu jako na vážný hřích, za který každého stihne trest Boží. Vzpomínám jak jsem se zalekla, že při tvorbě ústavy EU, zvané pokrytecky pouhou Lisabonskou smlouvou, nesměl být do ní dán kříž jako symbol naší evropské křesťanské kultury. Ano zalekla, že to s Evropou dobře nedopadne. Že  tím, že EU zavrhuje Boha bude stejně diktátorská a pyšná jako předchozí diktatury. A to jsem ještě nevěděla co za zvrácenosti se začne na nás valit ohledně rodiny, sexu a nejrůznějších euroizmů. Snad nejlépe vše vyjádřil profesor Milan Knížák na své poslední výstavě o tom, jak si představuje budoucí obyvatele EU - viz přiložené obrázky.