Řešení důsledků pandemie by nemělo zastavit reformní snahy v rámci důchodového a zdravotního systému. Nepříznivá demografická situace vede naši zemi na cestu k neudržitelným veřejným financím. Koronavirová krize nás na této cestě popohnala o mnoho kroků vpřed. V prvním čtvrtletí letošního roku se hospodaření sektoru vládních institucí dostalo do schodku 65,4 miliardy korun. Vinu za tento výsledek nese zhoršené hospodaření ústředních vládních institucí. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 miliardy korun. Meziroční pohled na hospodaření veřejného sektoru v prvním čtvrtletí letošního roku nám říká, že nominální výše dluhu se zvýšila na 1893,8 miliardy korun. Přesto došlo k poklesu míry zadlužení na 32,8 procenta hrubého domácího produktu.

Profesionální investoři v průběhu pandemie nejčastěji nakupovali společnosti VISA, Adobe, Mastercard, Alphabet a PayPal. Oproti tomu amatérští investoři projevili největší zájem o společnosti Ford Motor, General Electric, American Airlines, Delta Airlines a Walt Disney. Akciové trhy zažily v průběhu pandemie drsný pád a následný prudký vzestup. Pro mnohé investory byly oba výkyvy natolik rychlé, že na ně nestihli zareagovat. S odstupem času se ukazuje, že pro lidi s delším investičním horizontem byla strategie „zůstat v klidu a nereagovat“ relativně rozumná. Určitě byla lepší než strategie „prodat vše na konci propadů“, kdy někteří investoři vyprodali svá portfolia, když se ceny akcií blížily svým minimům.

Česká republika je atraktivní pro zahraniční turisty. Drtivá většina produktů a služeb je v naší zemi levnější, než bývá ve většině zemí Evropské unie zvykem. Pouze v oblasti telekomunikace máme vyšší než průměrné ceny. Podle indexu cenové hladiny je Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie velice levnou zemí. Data Eurostatu ukazují, že máme extrémně nízké ceny alkoholu a tabákových výrobků, které dosahují úrovně 78,6 procenta průměru Evropské unie. Neřesti jsou levnější již jen v Bulharsku, Polsku, Rumunsku a Maďarsku. Naopak v Irsku, Finsku a Švédsku si při nákupu alkoholu a tabáku musí sáhnout hluboko do kapsy. Irové mají ceny na úrovni 188,4 procenta průměru Evropské unie. Skandinávské země jsou na tom jen o trochu lépe.

Epidemiologická opatření brání pohybu obyvatelstva. Lze proto očekávat, že se letos do České republiky přistěhuje méně lidí, než bývalo v předchozích letech zvykem. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku měla Česká republika 10 694 364 obyvatel. Ve stejném období před rokem to bylo o 38 479 lidí méně. Za období od ledna do března 2020 v naší zemi přibylo pouze 425 obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatelstva, tedy rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými, byl záporný a dosahoval výše -3 783 lidí. Růstu počtu obyvatel naše země dosáhla díky přistěhovalým lidem, kterých bylo více než vystěhovalých.

Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení. Přestože to developeři a realitní agenti zapírají, ekonomické zákonitosti nakonec zafungují a trh s nemovitostmi zažije cenovou korekci. Pokles cen však pravděpodobně bude jen mírný a krátkodobý. Průmyslová produkce v dubnu meziročně klesla o 33,7 procenta. K výrazné meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispělo odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které pokleslo o dramatických 80,1 procenta. Bohužel právě na tomto odvětví je česká ekonomika silně závislá. Navíc kromě problémů ve výrobě existuje i problémy s odbytem, protože na trhu klesla poptávka po nákupu nových motorových vozidel. 

Opatření proti šíření koronaviru poničila naši ekonomiku. Na trhu práce narůstá nezaměstnanost a některým lidem se propadá životní úroveň. Stát se masivně zadlužuje a řada podniků balancuje na hraně bankrotu. Pandemie koronaviru pravděpodobně vyvolá největší ekonomickou krizi v novodobých dějinách České republiky. Statistici dnes upřesnili data o vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Podle aktuálního odhadu došlo k meziročnímu poklesu hrubého domácího produktu o 2,0 procenta. Původní odhad kalkuloval s poklesem o 2,2 procenta. Nová data nám potvrdila, že restriktivní opatření proti šíření koronaviru svázaly českou ekonomiku do svěrací kazajky. V důsledku tohoto vývoje se zvyšuje nezaměstnanost a prohlubuje schodek státního rozpočtu.

Bývá špatným zvykem, že se ceny pohonných hmot začínají zvyšovat před prázdninovou sezónou. Letos zřejmě nenastane výjimka z tohoto pravidla. Přesto se řidičům více než v předchozích letech vyplatí jet na dovolenou autem. Musí si však dát pozor na vyšší ceny benzínu a nafty v západní a jižní Evropě.¨Zatímco v průběhu dubna se řidiči při zastávkách na čerpacích stanicích radovali ze snižování cen pohonných hmot, v průběhu května jim úsměv na tváři začíná tuhnout. Nejnižších průměrných cen pohonných hmot bylo dosaženo 9. května. Tehdy stál litr benzínu 25,60 koruny a litr nafty 25,76 koruny. Od té doby však ceny nezadržitelně stoupají. Aktuálně se průměrná cena benzínu vyšplhala na 26,27 koruny za litr a nafta je v průměru jen o 16 haléřů za litr levnější.

Petr Koblic je již 16 let generální ředitelem Burzy cenných papírů Praha a 2 roky působí ve funkci prezidenta Federace evropských burz. Je rovněž členem představenstva společnosti Wiener Börse, předsedou představenstva společnosti Centrální depozitář cenných papírů a předsedou burzovní komory společnosti Power Exchange Central Europe. Těžko bychom v Česku hledali člověka, který by byl povolanější pro rozhovor nad problematikou kapitálových trhů, a proto si ho hlavní ekonom BHS pozval do podcastu Offline Štěpána Křečka. Vznikl tak zajímavý díl, který odhaluje zákulisí fungování nejen Pražské burzy a přináší cenné investorské informace i konkrétní náhledy ve světovém kontextu.