Po otevření burzy se italské akcie během první hodiny propadly v průměru o více než 10 procent. Ukazuje se, že krátkodobě má vyhlášení karantény ničivější dopady na trhy než šíření koronaviru. Po neúspěšných jednání kartelu OPEC s bývalým spojencem Ruskem započala cenová válka na ropném trhu. Zatímco na začátku roku se cena ropy Brent pohybovala kolem 70 dolarů za barel, a ještě ne začátku března kolem 50 dolarů za barel, dnes spadla pod hranici 35 dolarů za barel. Výrazný propad ceny ropy bude mít fatální důsledky pro státy, které jsou na prodeji ropy závislé. Zničující důsledky lze očekávat i u ropných společností. Například akcie BP dnes ztrácí zhruba pětinu své hodnoty. Nákladnější způsoby těžby ropy již nejsou rentabilní. To v konečném důsledku může být likvidační pro část subjektů působících na ropném trhu. Pád ceny ropy a další šíření koronaviru mají fatální důsledky na akciové trhy po celém světě.

V případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla by zasáhnout vláda. Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí 2019 o 1,8 procent a za celý loňský rok o 2,4 procenta. Tempo hospodářského růstu naší ekonomiky se postupně snižuje již od roku 2017, kdy přesahovalo čtyři procenta. V letošním roce by mělo dojít bez ohledu na šíření koronaviru k dalšímu snížení tempa růstu hrubého domácího produktu.

Na trzích zažíváme nejhorší týden od propuknutí světové hospodářské krize v roce 2008. Z trhů po celém světě se již vypařilo více než 5 000 miliard dolarů. Lidé, kteří včera vyprodali svá portfolia, jsou na tom výrazně lépe než lidé, kteří je vyprodávají až dnes. Vyhlídky na změnu tohoto trendu bohužel stále nejsou patrné. Současná situace na trzích je natolik kritická, že mnozí investoři již ztratili nervy a vyprodávají svá portfolia. To vede k dalším mohutným propadům na trzích po celém světě. Burzy padají podobně jako v roce 2008, kdy propukla světová hospodářská krize. Investoři přestávají reagovat na racionální argumentaci a vnímají pouze extrémně špatnou náladu na trzích. Pod jejím vlivem propadají panice. Problémy se netýkají pouze trhů. Itálie se kvůli koronaviru může dostat do ekonomické recese. V takovém případě hrozí, že nebude schopna splácet své vysoké zadlužení. Následný krach Itálie by mohl spustit dominový efekt na jehož konci by zůstalo zničené hospodářství celé Evropské unie. Centrální instituce nesmí zůstat lhostejné. Kromě příprav na zdravotní dopady epidemie koronaviru se musí neprodleně začít věnovat řešení ekonomických důsledků. Zatímco zdravotní pandemie zatím nepropukla a vůbec propuknout nemusí, trhy již pandemickou reakci zažívají a je jen otázkou času, než se vývoj začne přenášet do reálné ekonomiky.

Koronavirus přinesl mnoho utrpení a obětí na životech. V mezinárodním obchodě napáchal mnoho zmatků a ztrát. Na všem zlém je však i něco dobrého. Čeští řidiči mohou kvůli problémům způsobeným koronavirem tankovat levněji. Nižší poptávka po ropě se totiž odrazila v nižších cenách pohonných hmot. V uplynulém týdnu docházelo k dalšímu snižování cen pohonných hmot. Díky vývoji na světových trzích s ropou měli pumpaři příležitost nakoupit své zásoby za nižší ceny. Nyní dochází ke konkurenčnímu boji, což stlačuje ceny na čerpacích stanicích dolů. Pumpaři však stále mají dostatečné marže a neměli by mít se snižováním cen benzínu a nafty výrazné problémy po dobu následujících dvou týdnů. Na ropném trhu se pokles cen změnil v razantní růst. Zatímco před týdnem se ropa Brent obchodovala kolem 55 dolarů za barel, dnes již atakuje hranici 59 dolarů za barel. To je nejvíce za celý únor letošního roku. Ani současný cenový nárůst však nedokázal vrátit ceny ropy do pásma nad 60 dolarů za barel, ve kterém jsme se pohybovali od října 2019 až do ledna 2020.

Meziroční míra inflace v lednu letošního roku vzrostla o 3,6 procenta, což bylo nejvíce od března 2012. Inflace se vzdálila horní hranici tolerančního pásma, která je v úrovni 3,0 procenta. Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže. V případě, že by se inflace udržovala nad svým tolerančním pásmem i v následujících měsících, lze očekávat další reakci České národní banky, která by mohla přistoupit k opětovnému zvýšení úrokových sazeb. Lednový meziroční růst spotřebitelských cen byl znatelný u celé řady základních potravin. Cena vepřového masa vzrostla o 18,9 procenta, cena uzenin o 12,2 procenta, cena ovoce o 14,7 procenta a cena zeleniny o 7,1 procenta. ( každý si tedy v průměru za tyto 4 věci, které kupuje každá rodina, připlatí 13.2 % - pozn redakce) Připlatí si i milovníci neřestí, kteří doplatí na růst spotřebních daní. Ceny alkoholických nápojů vzrostly o 5,2 procenta a tabákových výrobků o 2,0 procenta. Již tradičně rostly ceny v oddíle bydlení. Například cena nájemného vzrostla o 4,2 procenta, cena vodného o 5,3 procenta, cena stočného o 4,5 procenta a cena zemního plynu o 2,9 procenta. Tyto položky mají ve spotřebním koši významnou váhu, proto měly největší vliv na zvyšování cenové hladiny.

Zatímco Londýn přestává být vnímám jako světové finanční centrum, pozice Paříže a Frankfurtu nad Mohanem se příliš nezlepšily. Ukazuje se, že na brexitu nejvíce získává New York, který je stále více vnímán jako hlavní centrum světového obchodu. Již v pátek 31. ledna 2020 dojde k odchodu Spojeného království z Evropské unie. Po tomto termínu začne platit přechodné období, které umožní udržet vzájemné obchodní vztahy na současné úrovni. Díky tomu trhy neočekávají, že by poslední lednový den letošního roku přinesl mimořádné události. Pozornost na trzích se tak místo brexitu věnuje dopadům šíření koronaviru. Přechodné období mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií potrvá do 31. prosince 2020. V něm již Spojené království bude moci uzavírat obchodní dohody se zeměmi mimo Evropskou unii jako například se Spojenými státy. Období od února do prosince letošního roku by mělo být využito k jednání o uspořádání vzájemných vztahů. Bude zajímavé sledovat, zda se vše stihne vyřešit do konce roku či dojde k prodlužování přechodného období.

Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se jedná o vážný problém. Meziroční míra inflace v prosinci loňského roku vzrostla o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Průměrná míra inflace v roce 2019 dosáhla 2,8 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v roce 2018. Inflace se v České republice dlouhodobě drží nad svým cílem a v rámci Evropské unie patří mezi nejvyšší. V případě, že se růst spotřebitelských cen v následujících měsících nezbrzdí, lze očekávat reakci České národní banky, která by mohla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb.

Do roku 2020 vstupujeme s celou řadou nedořešených konfliktů, které mohou výrazně ovlivnit kondici globální ekonomiky. Pro hospodářský rozvoj je více než kdy jindy důležité, aby se světoví státníci dohodli na společném postupu v klíčových otázkách. Bez potřebné stability bude zadušena investiční aktivita firem, na které závisí budoucí ekonomická prosperita. Start nové dekády s sebou přináší četná rizika. Nejvíce se mluví o konfliktech v rámci mezinárodního obchodu, konečné podobě brexitu, předluženosti některých zemí, přísných ekologických limitech či příliš uvolněné měnové politice. Existuje však i celá řada dalších rizik, na které bychom neměli zapomínat. Podle analýzy Deutsche Bank bychom si v roce 2020 měli dát pozor na pokračující růst nerovnosti mezi bohatými a chudými lidmi. Přílišná nerovnost ve společnosti může vyvolávat konflikty a narušovat stabilitu systému. To s sebou může přinášet ekonomická rizika v podobě stávek a protestů.