Češi jsou menšími milovníky alkoholu, než uvádí oficiální statistiky. Národ opilců z nás dělají zahraniční turisté a dělníci. Když se podíváme na historická data, zjistíme, že v současnosti pijeme alkohol výrazně více než v minulosti. V roce 1948, kdy byl proveden komunistický státní převrat, průměrný Čech vypil 84,4 litru alkoholických nápojů, což odpovídalo 2,4 litru čistého alkoholu. Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila. Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru. V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva. V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína. V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo překonat až po sametové revoluci.

Investoři přestávají mít zájem o výrobu a místo toho se soustředí na udržování hodnoty svých portfolií. To se na komoditních burzách projevuje poklesem zájmu o měď, hliník a nikl. Naopak roste zájem o zlato, které se v mnohých zemích stalo nedostatkovým zbožím. Pravděpodobně nejsledovanější komoditou je ropa. Na její ceně se podepsal nižší zájem o cestování i propady ve výrobních odvětvích. Navíc ropné mocnosti se nedohodly na společném postupy a zaplavily trh levnou ropou. Výsledkem je propad ceny ropy Brent od začátku roku o 49 procent na 34 dolarů za barel. V souvislosti s pandemií koronaviru je omezen pohyb již zhruba poloviny světové populace. Restrikce však nebrání jen pohybu osob.

Makroekonomické predikce ČR je velmi optimistická. Počítá jen s mírným růstem nezaměstnanosti a mírným propadem spotřeby domácností. Takový scénář by mohl nastat pouze v případě, že restriktivní opatření v ekonomice se již brzy začnou rušit. Ministerstvo financí výrazně změnilo odhady ohledně vývoje české ekonomiky. Podle aktuální Makroekonomické predikce ČR, která zohledňuje dopady pandemie koronaviru, se hrubý domácí produkt v letošním roce sníží o 5,6 procenta. Ministerstvo financí je ve svém odhadu optimističtější než BH Securities. Naše analýzy počítají s propadem české ekonomiky o 7,5 procenta.

Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku. Podle údajů pokladního plnění za leden až březen letošního roku skončil státní rozpočet ve schodku 44,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí letošního roku již hospodaříme s výrazně vyšším schodkem než za celý loňský rok. Situace se v následujících měsících bude prudce zhoršovat. Schodek státního rozpočtu je za první tři měsíce o 35,5 miliardy korun vyšší než v loňském roce. Před dvěma lety byl rozpočet na konci března dokonce v přebytku 16,3 miliardy korun. O tom dnes můžeme jen snít. Špatné výsledky pokladního plnění byly patrné i v době před propuknutím pandemie koronaviru. Důsledky pandemie povedou k dalšímu výraznému zhoršování hospodaření státního rozpočtu. 

Pandemie koronaviru sebou přinesla synchronizovanou globální recesi. Ta propukla pod taktovkou vlád a bez předchozího varování. Za normálních okolností by trvalo několik čtvrtletí, než by se ekonomická recese rozšířila do podstatné části globálního hospodářství. Pandemie koronaviru však sebou přinesla recesi o zcela mimořádných parametrech. Ekonomické indikátory nás ani nestihly upozornit, že se situace zhoršuje. Během několika týdnů jsme pod taktovkou vládních nařízení přestali růst a místo toho jsme spadli do synchronizované globální recese. Standardní ukazatele se zbláznily a ekonomové jim přestávají rozumět. Například minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,3 milionu Američanů. Jedná se o zcela bezprecedentní údaj. Předchozí maximální hodnota tohoto ukazatele pocházela z roku 1982 a dosahovala výše 695 tisíc. Nové maximum se natolik vymyká předchozím zkušenostem s tímto indikátorem, že je obtížné ho seriózně interpretovat.

V budoucnu pravděpodobně nebudeme čelit rychlému růstu cen, ale rychlému propadu naší ekonomiky. Česká národní banka proto dvakrát za sebou výrazně snížila úrokové sazby, aby podpořila naše hospodářství. Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o výrazném snížení úrokových sazeb. Základní úroková sazba byla sníženo o 75 bazických bodů na 1,00 procenta. Rovněž bylo rozhodnuto o snížení diskontní sazby na hodnotu 0,05 procenta a lombardní sazby na hodnotu 2,00 procenta. Pokles úrokových sazeb by měl zmírnit negativní vlivy restriktivních opatření proti šíření koronaviru. Snížení úrokových sazeb v ekonomice by mělo vést k lepším podmínkám při poskytování úvěrů. Firmy, které se dostávají do finančních problémů, si budou moci půjčovat za nižší úrok. To by jim mělo pomoci překonat nepříznivé období. Poskytovatelé úvěrů se však mohou zdráhat půjčovat peníze nestabilním společnostem. Nelze proto očekávat, že nižší úrokové sazby pomohou všem firmám na trhu.

Klíčovým ekonomickým ukazatelem bude nezaměstnanost. V případě, že počty nezaměstnaných budou skokově narůstat, měly by vlády přijít s dalšími stimulačními opatřeními na podporu hospodářství. Zákonodárci ve Spojených státech pravděpodobně podpoří bezprecedentně vysoký balík stimulačních opatření na podporu americké ekonomiky. Celková výše stimulačního balíku USA se blížící dvěma bilionům dolarů. Prosazení stimulačního balíku bude znamenat skokové navýšení amerického dluhu. Zároveň se však zmírní nepříznivé dopady šíření koronaviru ve Spojených státech. Stimulační balík by měl obsahovat 500 miliard dolarů na pomoc zasaženým odvětvím. Dalších 500 miliard dolarů by mělo jít na přímé platby pro miliony amerických rodin. Podporu ve výši 350 miliard dolarů by měly dostat malé podniky. Dalších 250 miliard dolarů by mělo být vyčleněno na podpory v nezaměstnanosti a minimálně 100 miliard dolarů by měly dostat nemocnice a zdravotnická zařízení.  

Stahování investorů z rizikových aktiv do bezpečných přístavů vede k růstu ceny státních dluhopisů a poklesu jejich výnosů. Tím se dostáváme do paradoxní situace, kdy se Itálie může financovat za výhodnějších podmínek než před rokem, přestože se stává méně spolehlivým dlužníkem. Itálie je v pozici kostky domina, která začíná být nestabilní. V případě, že Evropská unie neposkytne italské ekonomice výraznou pomoc, spustí se dominový efekt. Na jeho konci budou všechny kostky domina povalené a ekonomika Evropské unii silně poškozená. Aktuální odhady naznačují, že vyhlášení karantény v Itálii sníží tamní výrobní produkci o 10 až 15 procent. Některá odvětví jako cestovní ruch klesnou až o 90 procent. To bude pro mnohé podniky smrtelné. Hrozí, že v Itálii naroste nezaměstnanost a mnozí lidé se ocitnou bez peněz. Milánská burza od 20. února do 10. března klesla o 29 procent. Fatální dopady koronaviru na trzích předznamenávají, jak zdrcující bude šíření koronaviru pro italskou ekonomiku.