Podíl nezaměstnaných osob dosáhl úrovně 3,0 procenta. Trh práce je přehřátý. Zchladit by ho mohl dovoz cizinců z východní Evropy. Ti by mohli obsazovat volná pracovní místa, kterými Češi opovrhují. Dovoz cizinců by snížil tlak na růst mezd, proto je nevýhodný pro zaměstnance. Naopak zaměstnavatelé by jej ocenili, ale brání jim komplikovaný systém vydávání pracovních víz. V případě dovozu cizinců však mohou nastat problémy s integrací do společnosti a návratem zpět do zemí původu v případě změny situace na trhu práce. Z těchto důvodů je vhodné vydávat pouze dočasná pracovní víza, která budou muset být pravidelně prodlužována. V případě, že nedojde k prodloužení pracovního víza, mělo by následovat vyhoštění ze země.

Česká společnost je příjmově rovnostářská. Více než 80 procent zaměstnanců pobírá mzdu nižší než 48 200 korun. Průměrná mzda roste podobným tempem jako medián mezd, takže mzdové rozdíly ve společnosti se nijak zvlášť neprohlubují.Velikost mezd v České republice roste dynamicky díky napjaté situaci na trhu práce, kde není dostatek pracovních sil. Oproti zemím západní Evropy je výše mezd v České republice nízká, nicméně díky rychlému růstu dochází k postupnému sbližování. Podle dat Českého statistického úřadu dosahovala průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 30 265 korun. Došlo tak k meziročnímu růstu průměrné mzdy o 8,6 procenta. Vzhledem k nízké míře inflace došlo k vysokému reálnému růstu průměrné mzdy o 6,6 procenta, což navyšuje životní úroveň lidí.( Potrefeni jsou ovšem důchodci a rodiny s malými dětmi, kdy matka nemohou do práce a berou procenta z bývalé mzdy. -pozn. redakce)

Přestože prožíváme dlouhodobý ekonomický růst, finanční situace jižního křídla Evropské unie je kritická. V Itálii hrozí propuknutí dluhové krize, která se dominovým efektem může přenést do dalších států. Relativní zadlužení Evropské unie klesá a začíná se přibližovat k 80 procentům hrubého domácího produktu. Přesto v unii existují státy, které se potácí nad propastí dluhové krize. Alarmující je situace v Itálii, kde veřejný dluh přesahuje úroveň 130 procent hrubého domácího produktu. Nejistota kolem budoucí vlády a snaha klíčových politických stran navyšovat vládní výdaje znepokojuje trhy, což se odráží v razantním růstu úrokových sazeb na italských dluhopisech. Aktuálně se desetileté italské dluhopisy prodávají s úrokovou sazbou 3,0 procenta. Před třemi měsíci se přitom daly pořídit se sazbou 1,7 procenta. Ještě dramatičtější situace je u dvouletých dluhopisů, kde za poslední čtvrtletí poskočila úroková sazba ze záporné úrovně -0,3 procenta až na 2,6 procenta. Strmě rostoucí úrokové sazby přitom prodražují financování dluhu, který dosahuje astronomických 2,3 bilionu eur. Investoři vyhodnocují italské dluhopisy jako rizikové a klesající poptávka může způsobit propuknutí dluhové krize.

Důvěra v tuzemskou ekonomiku klesá. Česká republika tak následuje Německo, kde se indikátor důvěry propadl na nejnižší hodnotu od února 2017. Horší výsledky jsou důsledkem nižšího hospodářského růstu a slábnoucího zahraničního obchodu. Konjunkturální průzkum zpracovávaný Českým statistickým úřadem měří důvěru v českou ekonomiku pomocí bazického indexu. V květnu souhrnný indikátor důvěry dosáhl hodnoty 99,2 a oproti dubnu klesl o 0,9 bodu. Důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu se v květnu snížila o 2,1 bodu na hodnotu 95,0 a reagovala tak na slabší výsledky o hospodářském růstu a zahraničním obchodu. Hlavní překážkou pro rozvoj průmyslu zůstává nedostatek zaměstnanců, který je způsoben napjatou situací na trhu práce. Nižší důvěra v českou ekonomiku má souvislost se zhoršujícími se ukazateli v Německu.

 Růst úrokových sazeb je světový trend. Ovlivní to cenu akcií i kurzy měn. Éra levných peněz pomalu končí a novým světovým trendem je zpřísňování měnové politiky. Tato proměna bude mít výrazný dopad na kapitálové trhy i životy lidí. Na situaci vydělají věřitelé, naopak dlužníci se budou mít hůř. Ze zápisu z jednání Americké centrální banky je zřejmé, že bankéři jsou nakloněni k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než z jakým bylo doposud počítáno. Nyní úroková křivka téměř plně očekává 3 zvednutí sazeb o čtvrt procentního bodu. FED se však obává přehřívání ekonomiky vlivem fiskálního stimulu způsobeného daňovou reformou.