Boj za udržení  odkazu prezidenta Beneše - přebudování Masarykovy 1. republiky na skutečně samostatnou republiku Čechů bez třímilionové německé opoziční menšiny nesdílející společnou identitu s Čechy proto nabývá mimořádně na významu. Výrok, že Benešovým cílem byla práce pro důstojnou národní existenci, je totálně proti veškeré multuikulturalistické teorii EU, pro niž je důstojná národní existence slovem minulosti. Protože v porovnání s prezidentem Masarykem ustupuje díky triviálním dezinterpretacím a dobově podmíněným výkladům činů obou prezidentů význam Edvarda Beneše do pozadí,  uspořádal Institut Václava Klause (IVK) seminář k uctění památky 80. výročí Benešovy volby prezidentem Československé republiky. Prezident IVK Václav Klaus je přesvědčen, že vnímání Edvarda Beneše klouže povrchně po povrchu a nikdo se nezamýšlí nad příčinami a důsledky jeho rozhodnutí, a tím nedoceňuje jeho hlavní přínos pro náš národ - dobudování Masarykovy 1. republiky odsunem Němců, na skutečně suverénní Republiku československou.  Panelisté se proto zamýšleli  nejen nad čiností Edvarda Beneše v době jeho prezidentování, ale především nad jeho přínosem k dnešku. A seminář přinesl díky tomu zajímavé pohledy na postavu tohoto rozporuplného prezidenta i na postavu jeho předchůdce.

V bouřlivých oslavách konce roku si mnozí neuvědomují, že neslaví pouze to, že končí rok, kdy po probuzení nastane rok nový, ale svátek papeže svatého Silvestra, který uvedl křesťanskou církev do svobody a ta díky jemu prožívala konečně uznání a rozkvět. Natož pak, aby věděli, že v katolických kostelech slavíme podle 1. Vatikánského  koncilu  na poslední podvečerní mši svaté v daném roce den mateřství matky Boží jako díkuvzdání za to, že nám dala spasitele Ježíše Krista.

Naše veřejnoprávní média stále krmí náš národ nehoráznou lží o tom, že v každém náboženství se najdou podobně nepřijatelné věty jako v Koránu. Věty o tom, že by se měla víra šířit stínáním hlav nevěřícím a odměňováním těchto vrahů životem věčným v jakémsi nadpozemském nevěstinci. Říkám rezolutně a s plnou zodpovědností, že to jsou lži! Že nikde v Bibli ani v evangeliích se takové zrůdné návody k šíření křesťanství nenajdou. Že to nevědí atheismem prosáklí novináři, je pochopitelné, i když to, že hovoří o něčem, co neznají, je odsouzeníhodné. Když ale takovou lež, že jsou islám a křesťanství srovnatelná náboženství, hlásá katolický kněz Tomáš Halík, je to již přímo skandální. Profesor teologie a kněz by měl podrobně obě náboženství znát a vědět, že křesťanství je založeno na naprosto, ale opravdu naprosto jiných základech, než islám. Pokud to neví, je to na exkomunikaci z církve, protože ji tím ostouzí. Protože již výše uvedené lži nejsem schopna poslouchat, využila jsem období Vánoc k opětovnému začtení se do evangelií a shrnula jsem získané poznatky, na nichž stojí základní pilíře křesťanských národů, do následujícího článku:

Sílící hlasy o demokracii nelze přeslechnout zvláště když si německý kancléř vzal před měsícem bez jediného výstřelu naše Sudety. Nutno mu připsat ke cti, že se zachoval jako dokonalý gentleman, to budiž výslovně řečeno proti těm, kteří kladou rovnítko mezi národní socialismus a násilí.