Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
3. 10. 2019 12:11
Karel Gott byl fenoménem české i evropské hudební scény, jeho hlas i ohlas ve společnosti přesáhly oblast hudby i hranice naší země. Stal se všeobecně vnímaným symbolem doby, v níž několik generací až do současnosti u nás žilo. Nespoléhal se pouze na svůj talent, celý život na sobě velmi pilně pracoval. Byl příkladem vzácné profesionality. Ve svém oboru se stal jednou z „výstavních značek“ naší země ve světě a jako jeden z mála českých umělců se v zahraničí v posledních desetiletích úspěšně prosadil. I přes svůj věk a vážné onemocnění veřejně vystupoval téměř až do posledních dnů svého života. Jeho písně s námi zůstanou po mnoho let. V tomto smyslu od nás Karel Gott neodchází.
5. 4. 2019 9:52
První osoba množného čísla v nadpisu není překlepem. Mluvíme skutečně o nás, o těch z nás, kteří hluboce nesouhlasíme se současnou formou evropské integrace, s její nedemokratičností, s její zbytečnou a zcela neproduktivní centralizací, s jejím potlačováním základní jednotky uspořádání evropského kontinentu, kterou je už po tři století národní stát, nikoli stát imperiální, nikoli nadnárodní říše. Ve výsledcích referenda o brexitu jsme viděli obrovskou šanci začít bourat celý euovský domeček z karet, a proto jsme ho tak pozitivně přijímali.  Rozhodnutí britské veřejnosti ve všelidovém hlasování v roce 2016, zvaném brexit, jsme interpretovali jako svobodné rozhodnutí většiny občanů jedné členské země Evropskou unii opustit. Důvodem byla jejich nespokojenost s tím, že stále více rozhodování o Velké Británii nebylo prováděno v britském parlamentu a britskou vládou, ale v bruselských byrokratických strukturách. Jen a jedině, a právě o tom, bylo hlasování o brexitu. Nemůžeme přijmout dnešní rozpliznutí debaty na toto téma, její převedení na detaily a technikálie.
18. 3. 2019 16:54
Rozhodnutí vedení ODS, resp. jejího poslaneckého klubu mne nepřekvapilo. Tito lidé nemají s původní ODS nic společného. S jejími ideály se rozešli už dávno, nebo je nikdy nesdíleli. Charakterizuje je nadbíhání politické korektnosti a pravdě a lásce. Jejich cesta k politické bezvýznamnosti je zcela přímočará. Dříve či později musí vzniknout nová, skutečně pravicová strana. Dlouho jsme mnozí sázeli na ODS. Teď už snad každý ví, že to není možné. Můj syn se mnou své výroky nekonzultoval. Ani já s ním nekonzultoval toto své prohlášení. Nechci mu zužovat jeho manévrovací prostor, jinak by mé výroky o ODS byly daleko ostřejší.
28. 10. 2018 11:43
Oslavujeme 100. výročí vzniku Československa, společného státu Čechů a Slováků a 100. výročí obnovení české státnosti. Prvně v dějinách ve formě republikánského zřízení. K dnešnímu výročí jsou organizovány stovky či tisíce veřejných shromáždění, výstav a koncertů i v nejzapadlejších koutech naší vlasti, ale nejsem si zcela jist, zda jsou konány s dostatečně důsledným domýšlením všech souvislostí, které před nás dnešek – současná Evropa a probíhající změna ambicí projektu evropské integrace – staví. Dnes je důvod slavit. V mnoha ohledech žijeme v nejpříznivější době naší více než tisícileté historie.  Měli bychom proto jasně, hrdě a sebevědomě říci, že založení Československa – přes všechny peripetie, kterými jsme za uplynulých 100 let procházeli – považujeme za jednoznačné pozitivum, které si nikdy a nikým nesmíme nechat znesvětit. Zejména ne těmi, kteří si naši samostatnost a suverenitu nikdy nepřáli a kteří v ní viděli (a vidí) jen chyby a rizika. Česká republika je dnes úspěšnou a prosperující zemí, která žije v bezpečí, která nemá žádné vážné problémy se svými sousedy a která nečelí bezprostřednímu vnějšímu ohrožení. Před 100 lety to bylo jiné a jiné to bylo i  ve většině okamžiků minulého století.
6. 10. 2018 11:05

Migraci se Institut Václava Klause věnuje už dlouhou dobu. Počátkem září 2015 jsme vydali petici s názvem Výzva občanů České republiky vládě a Parlamentu ČR, kterou podepsalo téměř 100 000 občanů naší země. V prosinci 2015 byla v češtině vydána kniha Václava Klause a Jiřího Weigla Stěhování národů, která má v současnosti také osm zahraničních vydání. Počátkem roku 2016 jsme vydali – v největším nákladu ze všech našich publikací za uplynulých 20 let – sborník s názvem Masová imigrace – Záchrana, nebo zkáza Evropy? V prosinci 2016 jsme vydali knihu našeho spolupracovníka Tomáše Břicháčka Unie ve víru migrační krize. V červnu 2017 jsme vydali speciální Newsletter Plus s názvem Vystupme z Unie, dokud je čas, který byl reakcí na rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót. To jsou publikace knižní, jinak jsme publikovali desítky či stovky článků a rozhovorů a přednesli na toto téma desítky projevů doma i v cizině. Organizovali jsme na toto téma i několik seminářů. Opakovaně jsme říkali, že nám nevadí – jako panu Junckerovi nebo paní Merkelové – jen nelegální migrace, my považujeme za fatální evropský (a v tomto smyslu i český) problém masovou migraci do Evropy jako takovou.

27. 6. 2018 10:28
Politický, intelektuální i mediální establishment zemí Západu se cítí ohrožen rostoucí nespokojeností nemalé části občanů s jeho politikou a chováním. Přechází proto do protiútoku. Vytvořil, resp. přisvojil si, dnes módní koncept tzv. liberální demokracie, prohlašuje jej za jediný správný a arogantně tvrdí, že je tato jím velebená „liberální demokracie ohrožena nástupem autoritativních vládců a s nimi spojeným populismem“. To není přímý citát výroku nějakého konkrétního autora. To je jakýsi sumář, v tomto duchu píše a mluví mnoho autorů a politiků. Je to náš pokus o vystižení podstaty problému, který nás již dlouhou dobu nesmírně tíží. Pojem „liberální demokracie“ není neutrálním politologickým termínem, stal se v současnosti propagandistickým heslem. Nemá smyslu zabývat se tím, zda a jak ho někdo v minulosti použil. Mluvíme o dnešku. Jeho smyslem je zúžit pojem demokracie – jako obecného prostoru a mechanismu pro otevřenou politickou soutěž – na jednu jedinou podobu uspořádání společnosti. A tím vlastně demokracii jako takovou sprovodit ze světa.
2. 6. 2018 16:32

Na počátku letošního roku, při plánování našich akcí na rok 2018, jsme v IVK přemýšleli o tom, zda máme naším standardním seminářem určitě ne oslavit, ale připomenout dvousté výročí narození Karla Marxe. Nakonec jsme tento nápad opustili, a to ze dvou hlavních důvodů. Marx už nikoho z nás moc nezajímá, a navíc kolem sebe nemáme nikoho, kdo se dnes Marxem – byť i třeba ze zcela odlišných ideových pohledů – zabývá. Nikdo už v naší zemi v dnešní době o Marxovi nepíše ani kritické, ani obdivné knihy. Jedna věc ale změnila náš postoj.  Evropu nečekaná zpráva, že při odhalení sochy Marxe v Trevíru přednese  slavnostní projev nejvyšší funkcionář Evropské unie Jean-Claude Juncker. To mnozí z nás musí chápat jako formální uznání Marxe, jako ostentativní přehlédnutí všech negativních, s ním spojených věcí a jako propojení Marxe s myšlenkou Evropské unie. Německá AfD na to reagovala uspořádáním skutečně „alternativní“ (nikoli oslavné) akce, na kterou mne pozvala jako hlavního řečníka. Tím jsem se prvně v životě dostal do tohoto krásného historického města nedaleko Lucemburska na březích řeky Mosely a přináším zde postřehy z cesty.

2. 6. 2018 16:25

Vážná ekonomická diskuse nejen u nás, ale i v celé Evropě chybí, protože zásadní ekonomické téma (tím není, kterou dálnici postavit či jak velké subvence dát „zelené“ energii) je – pro dnešek, snad ne pro zítřek a doufejme, že určitě ne pro pozítřek –rozhodnuto. V západním světě – přes naprostou nedůvěru v politiku a politiky – zcela jednoznačně zvítězila víra v moudrost státu a v potřebnost velmi extenzivních státních zásahů. Zcela jednoznačně zvítězilo i všeobecné přesvědčení o rozsáhlém a tudíž nepřijatelném selhávání trhu. My, kteří jsme vždy mluvili jak o nemoudrosti státu a o průhledné zájmové zaujatosti státní byrokracie a jí radících expertů, tak o úžasné síle trhu, jsme evidentně prohráli. Víra ve stát – napravující chyby trhu – zvítězila ve všech politických stranách i u převážné většiny Hofferových „scribes“ (což je úžasné, ale nepřeložitelné slovo, snad „píšících intelektuálů“).

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %