O tom, že jde zřejmě skutečně nejen o pravicovou stranu, ale především o stranu, jejíž vedení rozumí ekonomice a přeje si friedmanovskou ekonomiku volného trhu, kterou u nás na čas vybudoval zakladatel ODS Václav Klaus, svědčí to, že když na její konferenci ve Frankfurtu jako host profesor Klaus promluvil (v němčině je jeho vystoupení na http://www.klaus.cz/clanky/3718), bylo jeho vystoupení přijato tak, jako tomu bývalo na počátku 90. let u nás - potleskem po téměř každé druhé větě. Zdá se, že se v Německu začíná probouzet politická atmosféra podobná té naší před 25 lety. Podobně jako kdysi u nás stojí v čele této strany friedmanovský profesor ekonomie Lucke, který má podporu i dalších velice respektovaných profesorů ekonomie Krämera, Starbaty, Vaubela, které nejde rozhodně populisticky po Kalouskovsku smést z politické scény jako nacionalisty, fašisty či nevzdělané hlupáky.
Je skvělé, že se i v Německu probudili odpůrci protiekonomistické, altruisticky socialistické a zelené politiky kancléřky Merkelové, lidé frustrovaní z jejího megalomanského a ekonomicky naprosto naivního snu, že všechny státy bez ohledu na jejich ekonomické možnosti mohou přijmout stejnou měnu euro. Lidé frustrovaní z ekonomické stagnace, kterou tento ryze politický a naprosto neodborný projekt přes varování ekonomických odborníků zemím EU přinesl. Lidé frustrovaní z mazaného ekonomického vydírání Řecka (jen od roku 2010 dostalo Řecko pomoc, která znamená 40 000 euro neboli jeden milion korun na každého jednoho Řeka). Lidé frustrovaní z pseudohumánní altruistické politiky pozitivní diskriminace, která rozpoutala masivní útěk obyvatel z islámských zemí z jha Muslimského bratrstva do tak hodné země na všechny cizince, jakou je EU.
Vážným problémem AfD je ale to, že její vedení v čele s prof. Luckem po úspěchu v loňských evropských volbách, přesídlilo do Bruselu a v Německu bohužel chybí. Stejně je tomu i v případě předsedů dalších euroskeptických stran Faraga, Le Penové i Macha. Přestěhuje-li se šéf jakékoliv strany s rodinou do Bruselu, nastane na domácí politické scéně problém, a to i kdyby nenastala Merkelizace či Bruselizace v jejich hlavách, jako se tomu během let stalo například u mnoha našich europoslanců včetně původního bojovníka proti EU Jana Zahradila. Doufejme, že tito europoslanci jsou si toho vědomi, najdou si čas i na domácí politiku a nepropadnou vidině milionových platů EU. Uvidíme, co přinese budoucnost.
V každém případě se zatím povedlo AfD uspořádat výšeuvedenou výbornou vzdorokonferenci „Nové otevření ECB: nová politika nebo slepování střepů?“ záměrně svolanou na 24. března 2015 do Frankfurtu, kde se ve stejném týdnu konalo slavnostní otevření nových budov Evropské centrální banky (ECB). Chování ECB a její nedávno započaté rozsáhlé kvantitativní uvolňování eura na ní bylo kritizováno všemi účastníky. A o protržním a euroskeptickém názorovém směřování předsedy AfD profesora Luckeho vypovídá i to, že na konferenci pozval protržního ekonoma a EU tak obávaného euroskeptika, jakým je zakladatel kapitalistické tržní ekonomiky u nás, profesor ekonomie Václav Klaus. Ten jako osobně přítomný účastník konference a pozorovatel dění kolem otevření budov ECB ve Franfurktu říká:
"Ukazuje se, že i při své síle a vnější klidnosti je Německo poněkud nervózní a nejistá země. Jinak si nedovedu vysvětlit přítomnost tolika policejních aut kolem hotelu, kde se mírumilovná konference AfD konala. Určitě to nebylo kvůli mně, i když ve stejný den vydané mé celostránkové interview v týdeníku Junge Freiheit mne v nadpisu označuje za Enfant terrible Evropské unie. Kdybych psal SMS, udělal bych šmajlíka. Bojí se AfD? Nebo je to pouhé “business-as-usual” bezpečnostní opatření? Moc dobrý dojem jsem z toho neměl. Velmi agresivní demonstrace radikálů velmi připomínaly události v Praze před 15 lety při výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky."
Angela Merkelová z protestů proti ECB také asi neměla dobrý dojem, protože celý týden ve všech svých vystoupeních, a to i v Bundestagu, opakovala svou zcela nesmyslnou větu: „ztroskotá-li euro, ztroskotá Evropa“. O této její naivní větičce by se podle profesora Klause daly psát eseje: "Je to naprostý omyl, je to naprosto ahistorický pohled, a jak já vždy v cizině dodávám, že máme zkušenost, že ztroskotalo československé euro, neboli koruna československá, a že ani Česko, ani Slovensko neztroskotaly."
Tolik tedy k postojům Merkolovou tak nepříčetně zbožňovaného eura. Němcům ale již vadí i její multikulturní politika, která ve svém důsledku díky pozitivní diskriminaci menšin omezuje již kulturu většinové populace. To, že díky ní učitelky ve školách mohou nosit podle rozhodnutí německého Ústavního soudu v Kalsruhe muslimské šátky, je už opravdu v zemi s křesťanskou kulturou již mimo mísu. A nepomůže o tom přesvědčit žádného kulturního Němce to, že články o islámu ve veřejnoprávních novinách s ním v řadě případů souhlasí. Ateističtí redaktoři, kteří určitě neotevřeli v životě ani Bibli natož pak Korán tvrdí, že „islám je náboženství jako jakékoli jiné“. Neuvědomují si, že islám ze své podstaty stojí nad zákonem dané země a tudíž ho musí povinně poslouchat všichni pod hrozbou šárii. Náboženský vládce v islámských zemích je podle islámu nejvýše postaveným politikem. V křesťanských zemích, kde je oddělena církev od státu, tomu tak není. To budou koukat nevzdělaní páni redaktoři, jak se jim změní ve všech směrech život, až místo křesťanských tradic zavládne jimi tak opěvovaný islámský stát. Až jejich kolegyně budou nosit burky a oni budou každou hodinu muset tlouct čelem o zem... Pak si určitě uvědomí, že bez křesťanských hodnot je jejich svoboda neudržitelná, jenže bude již pozdě bycha honit.
Nedávno jsme si připomněli 200 let od narození zakladatele spojeného Německa Bismarcka, který toho docílil s tím, že používal méně politického mesianismu a ideologického nebezpečného univerzalismu než současní vůdci USA a EU. Jak EU tak USA by potřebovali do čela Bismarcky.
© Kulturní komise ČR
