Celou konferencí se jako červená nit vedly stesky podnikatelů na špatnou úroveň absolventů našich nejen středních, ale dokonce i vysokých škol. Učňovské školství podle nich prakticky zaniklo, takže ho ani nekomentovali. Další problém vidí v tom, že mladí lidé nechtějí pracovat ve vícesměnných provozech a v přesčasech, i když jim připlácejí i 20 % ke mzdě. A jako velký problém považují nedostatek prácechtivých lidí, kvůli čemuž nemohou rozšiřovat výrobu. Takže tolik médii vychvalovaná nízká nezaměstnanost vede podle nich ke snižování produktivity práce podobně, jako tomu bylo při uměle udržované zaměstnanosti za komunismu.

Na prvním panelu konference se s přítomnými podělili o zkušenosti jak docílili úspěchů Tomáš TUHÝ, Klára SOVOVÁ, Mojmír ČAPKA, Ivan PILNÝ, Martina VÍTKOVÁ, Marek HOFFMANN, Irena BARTOŇOVÁ-PÁLKOVÁ (zprava)

Panelisty druhého panelu, kterému předsedal člen bankovní rady ČNB a bývalý premiér Jiří RUSNOK, vystoupili Karolína TOPOLOVÁ, Jaroslav KRATOCHVÍL, Jiří Maceška, Ladislav VITOUL a Yongru CHENG  (zprava)

I přes výše uvedené stesky se měli přednášející čím pochlubit:

Předsedkyně představenstva  společnosti AEZZ a.s. Klára SOVOVÁ představila přítomným například Labskou a Luční boudu v Krkonoších, které společnost provozuje. Vyhořelou Labskou boudu zmodernizovali a zavedli celoroční provoz. "Restaurace je ve velice dobrém stavu, stejně jako kotelna na lehké topné oleje. Zavedli jsme také výrobu piva v malém pivovaru přímo na místě. Rovněž úpravna vody je úplně nová," přiblížila zázemí v hotelu paní Sovová. Obě boudy jsou vtipně propojeny pro turisty tak, že nabízejí dvě noci na jedné chatě, pak hřebenovou tůru a další dva noclehy zase ve druhém hotelu.

Předseda představenstva Brisk Tábor a.s. Mojmír ČAPKA připomněl, že již 80 let vyrábí jeho podnik zapalovací svíčky, o které je veliký celosvětový zájem. V roce 1995 jich vyráběli devět milionů, nyní již 60. Je přesvědčen, že k tomuto úspěchu společnosti přispěla dobrá a rychlá privatizace, rychlé nalezení majitele, aby mohl stanovit dlouhodobé cíle, které od té doby jen doplňují v číslech. Pro podnik je také velice důležitý vlastní technický rozvoj, protože se zapalovací svíčky neustále vyvíjejí a automobilky požadují opravdu vysokou kvalitu, kterou by bez vlastního vývoje nemohli zaručit.

Finanční ředitelka  a místopředsedkyně představenstva NWT a.s. Martina VÍTKOVÁ přiznala, že nejdůležitější pro ni jako ženu bylo, že v šestnácti letech potkala na schodech gymnásia spolužáka, s nímž začali po maturitě podnikat. Důležité podle ní je přizpůsobit se tomu, co letí jako novinka, a umět na to čerpat štědré dotace z EU. A i když politici mění každou chvíli názor na podpory toho či onoho projektu, nevzdat to, nehroutit se, vydržet a začít vždy s další novinkou, kterou dotují. Jejich firma je toho příkladem: Nejdřív začal manžel montoval počítače, kterých zde bylo po revoluci málo. Pak si koupili Favorita a začali poskytovat internet. Když se trh zasytil, začali  prodávat módní mobily a poté optické sítě. Pak postavil manžel první státem a EU tolik chválenou a dotovanou fotovoltaiku. Výroba z ní se rozjela tak, že zaměstnali 200 lidí. Když stát přestal za několik let poskytovat dotace, výrobu zastavili a vrhli se na  módní a státem propagované bioplynové stanice. Za tři roky, kdy stát opět změnil názor, manžel přišel s nápadem, že si postaví veliký skleník. Zaměstnali v něm tytéž lidi a pěstují 40 tun rajčat týdně. Přestože je o rajčata stále zájem, složila dcera zkoušku z čínštiny, aby byli nachystáni na to, až naši zemi zaplaví čínští podnikatelé. 

Je tedy vidět i přesně opačný přístup než jejího předřečníka pana Čapka, tedy nezakládat úspěch na pověsti firmy, ale uzpůsobovat se nesmyslným nápadům bruselských byrokratů, což dokáže přinést velké peníze a šťastný život eurounijního podnikatele. Jediné, nad čím si paní Vítková prý zoufá, je, že absolventi vysokých škol prý neznají ani Excel ani nic dalšího, co je v účetnictví či v práci v podniku potřeba. Neumějí si vyplnit díky tomu ani žádosti o dotace a pro podnik nejsou k ničemu. Operují prý tím, že na angloamerické universitě po nich takové podružné věci nechtějí. Neuvědomují si, že pokud na ní nezůstanou pracovat, pak se musí snížit na českou přízemní úroveň. "Musíme proto mládež přesvědčovat, aby pracovala tvrději, jinak ji to naučí za nás Islámský stát, který má podle jiný názor a nouze může přijít," uzavřela paní Vítková.

Ředitel Kovovýroby Hoffmann s.r.o. Marek Hoffmann z Ostravské Nové vsi poblíž  Uherského Hradiště, který s otcem začal v roce 1990 vyrábět v garáži náhradní díly k automobilům, od roku 1993 navázal spolupráci se Škodovkou a spolu s 15 dalšími automobilkami, je přesvědčen, že za úspěchem firmy stojí spokojení zaměstnanci. „Zaměstnanci jsou rodinné stříbro. Již Henry Ford říkal, že jeden spokojený zaměstanec udělá víc než tři nespokojení,“ uvedl pan Hoffmann. Samozřejmě musejí být spokojení i zákazníci  a firma musí sounáležet s regionem v sociální oblasti a kultuře. I přes úspěch firmy mrzelo ale pana Hoffmanna, že i když vyrábějí komplexní karoserie pro tolik automobilek, nesmějí se tím pochlubit. Proto se rozhodli vyrobit vlastní prototyp karoserie sportovního vozu R200 a půjdou s ním na trh.

Generální ředitelka AAA AUTO a.s. Karolína Topolová pokládá za hlavní úspěch firmy, že se i o ojetinách nehovoří v její firmě jako o šedé zóně, ale o kvalitních vozech.  "Investujeme do automatizace  a do IT v ojetinách a tím je dostane zákazník zmodernizované, pouze mají něco najeto. Pro mne úspěch znamená, že zákazník má zážitek jako z koupi nového auta." Zakladatel autobazaru Australan českého původu pan Denin zastával heslo: „Pracujme tak, aby nám smrt byla vykoupením.“ 

Generální ředitel Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. Jaroslav Kratochvíl uvedl, že ve zdravotnictví je situace jiná, než v běžných podnicích. Nemůže totiž motivovat zaměstnance jen penězi. Ty mají státem určený strop. Mladí lékaři proto mizí do Německa, kde mají po atestaci 200 000 euro za rok. Každý ředitel nemocnice musí být proto dobrodruh. Nastoupil do nemocnice se 44milionovou ztrátou. Podařilo se mu ji i přes výše uvedené problémy oddlužit tím, že třetina doktorů nakonec zastane tutéž práci, ale musejí být motivováni tím, že mohou o mnohém rozhodovat a spolupodílet se na výsledcích jejich rozdělováním. 

Viceprezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Jiří Maceška je přesvědčen, že nemotivuje lidi jen vyšší plat, ale důležitá je podpora celého odvětví, např. turismu a cestovního ruchu.

Majitel a ředitel společnosti VÁPENKA VITOUL s.r.o. Ladislav Vitoul, kterou založil v roce 1913 jeho děda u Litovle a kterou po ukradení komunisty dostal otec vrácenu v restitucích, uvedl, že měl při jejím uvádění do provozu pocit, že jde po schodech bez zábradlí a bez výtahu. Firmu je podle něj nutné řídit metodou demokratického centralismu. Demokraticky se rozhodne a centrálně to nařídí. Dobrý manažer nikdy nesmí dovolit, aby se mu úspěch dostal do hlavy a selhání do srdce. Dostal za úspěchy firmy permona a udělal z permona zlatého permona, kterého daroval Karlovi Muzikářovi ke 20tému výročí společnosti.

Ředitel nakladatelství Grada Jakub Černohorský  vše shrnul podle hesla Hlas lidu, hlas Boží. Vyjádřil  názor, který slyšíme dnes a denně kolem sebe, ale nikdo ho není schopen v naší politicky korektní společnosti vyslovit nahlas. Prohlásil, že když slyší, jak potřebují naši podnikatelé statisíce pracovníků a přitom vláda živí 430 000 nezaměstnaných, měla by se vláda zamyslet nad tím, jak přinutit ty z nich, kteří jsou zdraví a nechtějí pracovat, lépe řečeno pracují na černo a berou sociální dávky, příspěvky na bydlení, na jízdné a podobně, aby nastoupili do práce. Kdyby jim toto vše přestala poskytovat, byl by problém vyřešen i bez cizinců. Podnikatelům by se mělo také  ulehčit v daňovém zatížení na zaměstnance. Máme ho třetí nejvyšší v Evropě a to, co se od nich vybere, pak dostávají tito povaleči na sociální dávky.

Viceprezidentka Hospodářské komory  ČR (HKČR) Irena Bartoňová Pálková uzavřela vše názorem, že chce-li být člověk úspěšný, musí si jít za svým, nebát se říkat pravdu, mít cíl a vědět, kam to chce dotáhnout. Spolu se svým šéfem Vladimírem Dlouhým chce z HKČR udělat respektovaného partnera vůči vládě: „Jsme lobbisti za podnikatele a chceme jim dokázat, že se budeme prát za to, co oni potřebují. Odstraňovat byrokratickou zátěž, spolupracovat na zákonech a implementací EU při přípravě zákonů. Chceme, aby politici slyšeli náš hlas z praktické stránky. Protestujeme proti chybně uvedenému zákonu o veřejných zakázkách a tlačíme na poskytnutí 14 miliard na zavedení vysokorychlostního internetu a také na rozvoji IT. Jinak neudrží naši podnikatelé krok se světem.“ Stát nemá relevantní statistická data o tom, co podnikatelé potřebují. My jim nasloucháme a víme například, že by vyráběli více, mají zájemce o výrobky, ale chybí jim lidi. Uvažujeme proto vážně o  modrých kartách pro Ukrajince, kteří mají  stejnou kulturu jako my. Chceme také změnit pohled na to, že když někdo zkrachuje, není ztroskotanec, ale získal tím zkušenost a musí jít dál. Prostě chceme, aby vláda slyšela naše praktické připomínky a přestala byť s dobrým úmyslem vymýšlet věci, o které podniky nestojí a nepomohou jim.

Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivan PILNÝ nejdříve připomněl s úsměvem nebezpečí, že právě v den konání konference zasedá parlament  a za středověku si nikdo nebyl v takový den jistý hrdlem ani majetkem. Nyní prý ale škodí parlament jinak. Podle pana předsedy je největším úspěchem zůstat sám sebou, což v politice je těžší než v podniku. Také je důležitá schopnost se stále učit, aby se obnovovala kreativita, mohli jsme se dívat stále dopředu a hledat nové a lepší cesty.  Pro ČR je důraz na vzdělání jediná cesta, protože nemá přírodní zdroje a musí proto hledat talenty. Migrace sama o sobě náročné profese nevyřeší. Ani z Ukrajiny. Buďme rádi, že nás zatím chrání před přijímáním lidí bez kvalifikací striktní migrační politika. 

Tankerem dobré ekonomiky je fungující vzdělávací systém, protože jí chybí technicky vzdělaní lidé. Tripartita při jednáních jedná tak, jako by byla složena pouze z odborářů. Ostatní není slyšet. Vláda pak jedná podle toho a stále se snaží o některé skupiny pečovat, jen o podnikatele ne. Podnikatelé by měli  proto v tripartitě přes své profesní organizace víc tlačit na pilu. Hospodářská komora by měla být mnohem víc slyšet a to nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Politici by si pak tím spíše uvědomili, že ekonomika pracuje zásluhou podnikatelů, že oni sami nic nevytvářejí, ale jsou zde pouze od toho, aby vytvářeli dobré podmínky pro práci podnikatelů a tím pro rozvoj průmyslu. Zatím pro to vláda mnoho nedělá. Vláda by neměla zasahovat do toho, kde politika a ekonomika funguje, ale naopak.

Člen bankovní rady ČNB Jiří RUSNOK uvedl, že v makroekonomice jsme velmi úspěšnou zemí EU. Dostali jsme se z fatálních ztrát a ve světovém indexu konkurenceschopnosti jsme na 31. místě ze 140 zemí světa. Před námi je z bývalých socialistických evropských zemí pouze Estonsko. Při bližším pohledu ale zjistíme mnohé chyby. Brzdí nás veřejné instituce. Nefunkčností institucí a procesů jsme ztratili náskok s infrastrukturou. Ani vzdělávání se neobejde v budoucnu bez rozhodných kroků. Lidé by měli mít buď vynikající odbornost, nebo  znát řemeslo. Naše školství produkuje místo toho jako na běžícím pásu humanitární nedostudované bakaláře, kteří jsou v podnicích k ničemu. To vše je fatální prohra posledních deseti let.  „Navrhoval jsem jako premiér poskytovat technické elektro- a strojní vzdělání zdarma a za humanitární aby si zájemci platili. To ale nikdo z politiků nikdy neudělá. Můj návrh jako premiéra  nekonvenoval ani stranám, k nimž jsem měl blízko,“ posteskl si pan Rusnok.

Také by se mělo vyžadovat plnění naplánovaných věcí po vedoucích pracovnících a pokud nebude plněno, provést exekuce finančními úřady. Plán je totiž začátek všeho a zkušený manažer ho musí z lidí dostat. Chce to trpělivost, vytrvalost a alespoň 50 % času věnovat práci s lidmi. Jinak není vedoucí dobrý a nemůže zůstat na vedoucí funkci. Manažer si musí zachovat zdravý rozum ve všech směrech a také pokoru.

Z debaty podnikatelů poněkud vybočily svou závažností projevy pánů Tomáše Tuhého a Yongrua Chenga:

Policejní prezident ČR Tomáš TUHÝ zavzpomínal na to, jak si začala policie po sametové revoluci budovat své místo ve společnosti. Zpočátku to byla pro ni těžká doba, protože lidé s ní měli špatné zkušenosti z komunismu. Postupně si získala u lidí respekt a úctu a mnozí již pochopili, že je tu k tomu, aby je chránila. Nyní pro ni nastala díky běžencům na jednu stranu těžká doba, která ale bude na druhou stranu nahrávat opravdovému ocenění policie. Lidé ji budou potřebovat a pochopí, že je má opravdu chránit. Již nyní má 75 % důvěry občanů, což je v porovnání s EU vysoké ocenění.

"Díky přípravě na ochranu státních hranic a na možný boj s teroristickými útoky musí v policii být kladen důraz na disciplinu a vojenství. Klademe proto zvýšený důraz na kvalitní řízení organizace a fungování sborů. V minulosti byl kladen důraz na vzdělávání policistů, což se nyní velice hodí. Musíme do policistů dostat vojenský dril, aby mohli být použiti na jakémkoli modu. Musejí zvládat těžké policejní poslání i v jiných zemích. Chce to proto i jazykové vzdělání, " uvedl pan Tuhý.

Problém je, že musí přesvědčit vládu a ministra vnitra o nutnosti navýšit jejich počty, protože budou muset přejít mnozí z vnitřka na hranice a budou chybět v ulicích. Stát bude muset také nakoupit moderní prostředky pro policii, protože teroristé jsou dobře vybaveni. "Zatím pouze pátráme po teroristech migrujících mezi tzv. uprchlíky přes nás do zemí EU, ale musíme počítat, že ani nás neminou jejich vražedné útoky," uzavřel pan prezident.

Obchodní rada  Velvyslanectví Čínské lidové republiky Yongru CHENG ujistil přítomné, že se nemusí naše země bát převálcování Čínou: „ČR je v Číně velmi populární. Nezapomeneme, že Váš nejvyšší představitel byl jediným představitelem EU na oslavách konce války. Známe Vašeho krtečka a jste tím mezi mladými Číňany známí. Nyní je v Číně Váš premiér, který dohodl, že otevíráte obchodní kanceláře, umisťujeme u Vás čínskou banku pro země EU a za ní budou následovat další banky. Zavádíme přímé lety mezi námi a Vaší zemí dvakrát denně.  Zatímco s USA a Ruskem máme stále neuspokojivé vztahy, i když USA již nepovažují Čínu za hrozbu, ale za zemi spolupráce, s Vámi se naopak vztahy sbližují. Vítáme Vaše exportéry, poskytneme jim dotace pro výstavy, stánky s vystavovaným zbožím jim poskytneme zdarma. Víme, že máte odbornost, nápady a myšlenky. Podporujeme cestovní ruch do ČR. Již k vám přijelo 300 000 turistů …“ 

Pan Cheng připomněl, že v Číně se vypořádává vláda s náročnou situaci. Rostou náklady na práci a v městech je nedobré životní prostředí. „Musíme použít přístup, který zabezpečí nové prostředky, a také provést strukturální reformy a modernizovat průmysl a společnost. Uvědomili jsme si, že samostatnou průmyslovou základnu je velmi těžké vytvořit a musíme spolupracovat s okolním světem a to v míru, ne válkou,“ uvedl pan rada.

Svět se podle něho mění. I v Číně se vše mění.

Po Maovi přišly reformy. Číňané si uvědomili, že potřebují změnit svou ekonomiku na tržní a chtějí se všemi zeměmi takovou ekonomickou diplomacii, aby z ní měli prospěch všichni. Čína má ale 2,3 mld. lidí a nejde všem naráz vysvětlit změny v politických postojích tak rychle jako v menších evropských zemích.

Vláda si uvědomila, že musí začít postupně od venkova. Lidi na venkově se jen bavili, když pracovali společně na státních pozemcích. Měli víc volna, líbilo se jim to. Na vlastním pozemku budou muset pracovat tvrdě. Proto zavádíme vše postupně. Od kolektivu ke skupinám a od nich teprve k jedincům. Vy jste vše provedli šokovou terapií. My chceme, aby to lidé nebrali jako rozkaz shora, ale sami si uvědomili výhodnost osobního vlastnictví.

Ve městech to je ještě složitější. Dělníci získali pocit, že jsou preferovaní jedinci. Víme, že státní podniky mají v Číně nadbytek zaměstnanců  a jsou neefektivní. I u Vás máte neefektivní státní podniky jako třeba státní dráhy s asi 30 mld. dluhu, takže víte, o čem mluvím. Chceme jako Vy podniky odstátnit. Lidé ale musejí pochopit prospěch těchto reforem, aby nevznikla příliš silná opozice proti tomu. Věříme, že při postupných reformách lidé uvidí prospěch reforem a budou si je nakonec přát. V Hongkongu jsme například vybudovali speciální ekonomickou vesnici s tržním hospodářstvím. Lidé tam pochopili, že čas jsou peníze, že v centrálně plánované ekonomice si ho nevážili, a nemohli si proto tolik vydělat. Že v této vesnici si mohou splnit sny, na které by jinak nikdy neměli. Líbí se jim také rostoucí mrakodrapy ve městech. Je zázrak, že většina z nich vyrostla za pouhých deset let.

Vláda by si přála, aby proti reformám nevznikla v Číně tak silná opozice jako u Vás nebo u Asada v Sýrii. Proto postupuje pomaleji. Asad také chtěl zavést správné reformy, zmodernizovat zaostalou zemi, ale příliš rychle a nepodařilo se mu proto udržet sociální rovnováhu a soudržnost, aby mohl zbohatnout větší počet lidí. To je velmi důležité. Lidé musejí pochopit, že reformy budou pro ně výhodné.

 Prezident společnosti Comenius pozval na závěr konference přítomné do krásných prostor Malé galerie na slavnostní oběd.

Tolik tedy ke konferenci. Večer byly ve Španělském sále vyhlášeny v ČR zaregistrované firmy, podniky, či společnosti, které dosáhly v tomto roce v soutěži „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH” vynikajících, mimořádných či pozitivně pozoruhodných výsledků. Systém vyhodnocení a stanovení pořadí v maximální míře využívá konkrétní znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. Nominace firem pro zařazení mezi „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH” má pouze tři omezení: subjekt navrhovaný musí být registrován v ČR a být zde plátcem daní, mít k datu 30. září 2015 nejméně 20 zaměstnanců, jeho obrat za posledních 12 měsíců musí být nejméně 30 milionů Kč. Ženám, které ve své profesionální, politické, sportovní, umělecké nebo jiné životní kariéře dosáhly skutečně mimořádných úspěchů a přitom si dokázaly při své každodenní časově a odborně náročné pracovní činnosti zachovat to, co je na nich nejcennější − jejich ženství - byl předán čestný titul  „LADY PRO 2015“. Pánové získali titul „Gentleman PRO“.