Největší poutní místo světa, mexické Guadalupe, navštíví ročně 50 milionů poutníků. Aby bylo možné takový počet návštěvníků zvládnout, jsou v nové bazilice na vrchu Tepeyacu, na němž se nachází, zřízeny pohyblivé chodníky, takže se nikdo nemůže zastavit. Svědčí to o tom, že Guadalupská Panna Maria našla své místo nejen v Mexiku, ale v celé Latinské Americe a také v Evropě a u nás. Její obraz je umístěn například v augustiniánském klášteře u sv. Tomáše v Praze. O tom, co se stalo v Mexiku na místě nazvaném po španělském poutním místě Guadalupe, poutavě vypráví nová kniha Ing. Karla Mráčka. "Guadalupe - největší poutní místo světa". Stručně řečeno, při kolonizaci Mexika Španěly v 16. století probíhaly urputné boje mezi nimi a domorodými Indiány. Španělé nakonec zvítězili, ale napětí přetrvávalo skoro deset let. Indiáni si hledali místo v nově vzniklé společnosti a zbožní Španělé si rovněž pokládali otázku, jak mají s nimi dál jednat. Na obou stranách bylo mnoho bolesti. Přišedší kněží si kladli otázku, zda vůbec mohou tyto, pro ně tak podivné lidi připadající jim spíše jako zvířata, křtít. A právě v této době se 9. prosince 1531 zjevila na pahorku Tepeyac  Indiánovi Juanu Diegovi aztécká Panna Marie hovořící s ním v jazyce Indiánů Náhua. Pravila mimo jiné, že křesťanská víra není exkluzivním majetkem nikoho, ale Božím darem lásky pro všechny. Vyzdvihla tak aztécký národ a Španělům naznačila, aby se  s ním smířili. 

Skandál: Evropský parlament (EP) 2. března 2017 zbavil hlasováním francouzskou vlastenku, právničku a europoslankyni Marine Le Penovou poslanecké imunity. Francouzská vláda Le Penovou stíhá za to, že na twitteru sdílela fotky dokumentující násilí Islámského státu. Za to, že pravdivě informuje občany jaké nebezpečí jim hrozí, má dostat ve Francii tři roky vězení. Za komunismu jsme hubovali, a to právem, na cenzuru médií. Že ale západní státy klesnou na tuto úroveň a zakáží svým politikům říkat a psát pravdu, to je neskutečné a odpuzující. Namísto aby politici EP bojovali za zájmy svých občanů, chrání psychopatické mnohonásobné vrahy před tím, aby se o jejich zvěrstvech veřejnost nedozvěděla pravdu. Co ještě musí po zvěrstvech v Canes, Bruselu, Berlíně a dalších městech muslimové provést, aby konečně evropští politici prohlédli a nastolili v Evropě opět mír a bezpečí. Aby se v ní nemuseli občané bát, zda se vrátí děti ze školy živé, zda i oni nebudou rozježděni cestou na nákup bestiálními bezcitnými fanatiky. Jak je vůbec možné zbavit za to, že o těchto pravdách informuje, poslankyni imunity. Je to přece její povinnost a o těch, kteří zvedli ruku proti ní to vypovídá, že oni nám tají skutečnosti jak aby si mohli splnit megalomanský sen o jednotném superstátu. Co se to stalo s kdysi normálními evropskými občany a politiky?

Občané se často ptají, zda již známe regionální lídry ODS do voleb do PSP ČR. Jsme rádi, že můžeme, s výjimkou lídrů v Olomouckém, Plzeňském a Libereckém kraji, ukojit jejich zvědavost. Ve Středočeském kraji povede kandidátku ekonomický expert ODS a Institutu Václava Klause Jan Skopeček. Na Vysočině byl lídrem zvolen starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl. Bývalý hejtman a stávající poslanec Jan Zahradník je jedničkou v jižních Čechách. V Moravskoslezském kraji vede kandidátku současný předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Dlouholetý starosta Trutnova a poslanec Ivan Adamec dostal důvěru v Královéhradeckém kraji. V Praze je jedničkou Jana Černochová, dlouholetá starostka Prahy 2 a poslankyně ODS. Jan Bureš, krajský radní a bývalý starosta Ostrova povede kandidátku v Karlovarském kraji. V Pardubickém kraji bude svůj mandát obhajovat vysokoškolský pedagog a vědec, profesor Simeon Karamazov. Litoměřický místostarosta a původním povoláním jaderný fyzik Karel Krejza je lídrem v Ústeckém kraji. Starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha bude jedničkou ve Zlínském kraji. Pomyslnou jedenáctku uzavírá jako lídr předseda ODS Petr Fiala, který povede kandidátku v rodném Jihomoravském kraji.

Zatímco Veletržní palác - největší výstavní plocha Národní galerie v Praze, kterou nám pro její výšku závidí celá Evropa (pamatuji na výstavy německých umělců, kteří jásali nad tím, že mohou vystavit 12 metrů vysoká díla v nejvyšší obrazárně v Evropě) zeje místo tolik slibovaných obrazů mladých umělců více měně prázdnotou, "Milan Knížák galerie" (Dlouhá 25 v Praze) bývá nabita k prasknutí nejnovější tvorbou profesora Milana Knížáka, který po odchodu z čela NG získal čas na tvorbu. Jako by se již Bůh nemohl dívat na to, jak se může strhat v práci pro druhé, ať již šlo a vybudování důstojných prostor pro vysoce zadluženou Národní galerii nebo o výuku studentů na AVU, a poskytl mu prostor výhradně pro vlastní uměleckou tvorbu. Jednou z nezapomenutelných výstav z díla profesora Knížáka byla výstava 30 portrétů osobností, které znamenaly v jeho životě něco podstatného a utkvěly mu v paměti.  Většina z nich byli lidé, se kterými se setkal jen skrze jejich díla a nejde proto jen o lidi, které by obdivoval, ale o hlavní osobnosti, které ovlivnily jeho život, aniž by třeba o to stál, jako např. zločinci Hitler, Stalin či Mao. Podrobně jsme o výstavě psali v článku ATELIÉR PROFESORA KNÍŽÁKA NAVŠTÍVILY OSOBY Z TRANSCENDENTNA.