Fragmenty - Requiem za zelenou panenku

Requiem za zelenou panenku ^Doporučený

úterý, dub 24 2018
Napsal(a) JAN KOPAL

Tisk Email

Matěj Stropnický udělal pro náš národ obrovsky moc. Ze Zelených udělal nevolitelné Marťany.

Jsou zprávy, které, když zaslechnete, tak vás potěší a rádi je uslyšíte zas a znovu. Odchod Matěje Stropnického z politiky je ukázkovým příkladem. Představitel zelené internacionály, neomarxista, hulič trávy a hlasatel dalších bludných levičáckých ideologií sice hovoří o pauze, ale takto většinou definitivní rozchod pojmenovávají nevyzrálé slečny, které nemají odvahu svým protějškům říci, že s nimi natrvalo končí. Ale co chtít po slečně Stropnické... Stropnický junior zatím velkou díru v politice neudělal, zůstával spíše ve stínu svého otce, který ho ostatně také pomáhal instalovat a udržet na magistrátu. Největším jeho politickým počinem bude patrně jeho veřejný coming out, kdy přiznal svou homosexuální orientaci, o které si beztak už štěbetali i vrabci na střeše. Jeho kritici za tím spíše viděli snahu o dosažení hranice 4 % pro Stranu zelených v parlamentních volbách. Naštěstí se tak nestalo.

Po odchodu z politiky se hodlá Matěj Stronický věnovat dalšímu studiu a novinařině. S jeho zmoudřením bych do budoucna moc nepočítat, ale nebylo by od věci, kdyby se mladý Stropnický také seznámil s normální prací. Na škodu by mu to jistě nebylo...