Přestože ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR získal Tomio Okamura dostatečný počet hlasů na to, aby se stal místopředsedou parlamentu, jedná s ním premiér Babiš hůř než se zločinnými a zavrženíhodnými komunisty či se stranou, která díky svým nulovým postojům získala nejméně hlasů ve své historii. A to i přesto, že se ukázalo, že její předseda Hamáček nechce nic jiného, než aby zničil vládu, jejímž je místopředsedou. Premiér se před ním nadále plazí tak, že je musí jako malá rozmazlená děcka smiřovat sám prezident republiky. Než by se spojil se stranou, která je i přes neskutečnou mediální blokádu a přes ostrakizaci svými kolegy z dalších neúspěšných pastraniček, stále oblíbená, raději se ponižuje před zraky celého národa a staví se na stranu Hamáčka, který chce vyhodit ministra za to, že vyhodil podřízeného usvědčeného z korupce. Čestní občané cítí nespravedlnost a pokrytectví v jednání obou pánů. U Hamáčka snahu odpoutat pozornost od jeho neschopnosti prosadit stranu ve volbách, u Babiše strach o dotace z EU za to, že by měl ve vládě euroskeptickou stranu. A protože i europeistický levicový prezident se toho děsí, je jasné, že předseda Okamura potřebuje podporu u slušné veřejnosti, aby ho tito pánové spolu s bakalovskými médii neumlčeli. Proto občané, kteří se již na toto zbabělé patolízalské proevropské chování našich předních politiků nemohou dívat, založili FANKLUB  přátel Okamury a SPD a  naše revue Fragmenty si pokládá za čest být jeho členem. Pokud Vám není budoucnost naší země lhostejná, přidejte se i Vy.

Prezident republiky zastává názor, že ve vládě, která se označuje jako protikorupční, by neměl být odvolán ministr za to, že odhalil korupci ve svém rezortu. Má naprostou pravdu. Když už chce pan Hamáček zničit vládu, aby před volbami mohl vystupovat před socialistickými voliči jako geroj, měl by si nalézt něco rozumného, třeba boj s EET, které drobní podnikatelé tak nenávidí. Nejlépe by ale bylo, kdyby začal něco rozumného pro voliče dělat a nabídnout jim rozumné návrhy. Zatím je sice ve vládě i přes nejhorší volební výsledek od založení ČSSD, ale nic zajímavého kromě hádek o ministerské posty není od něj slyšet. Je pravda, že se tím zviditelní, ale u občanů to budí spíše odpor. Nehledě k tomu, že tím zastraší všechny slušné politiky, aby na svých ministerstvech o nepravostech mlčeli. 

ČSSD pod vedením ordinérního kariéristy Hamáčka prohrála po fatálním neúspěchu v parlamentních volbách další volby a aby od tohoto propadu, za který by již každý lídr odstoupil, odvrátil pozornost, Hamáček postupuje podle poučky někdejšího cenzorního Úřadu pro tisk a informace ČUTI, že nejlepší možností na zapomenutí na skandál  je vyvolat skandál nový, kterého se  davy chytí a zapomenou na ten původní. Také se tomuto postoji nově říká "vrtěti psem". Jenže k tomu by musel alespoň trochu vědět, co si jeho voliči přejí a čím je zaujme. Kdyby  vyvolal něco, co je zajímá, například se pustil do cen piva, do nikým neřešené bytové politiky pro mladé rodiny, do žebráckých důchodů či  do ministerstva dopravy, na to by určitě socialisté slyšeli, ale on místo toho chce vyhodit ministra kultury, což v současné době nezajímá, bohužel, skoro nikoho, natož pak jeho voliče. Navíc to, že ministr kultury doc. Staněk odhalil, že si  ředitel Národní galerie Fajt si sám sobě předepsal milionovou odměnu, a chtěl ho za to vyhodit, je  pro voliče ČSSD pobírající několik desítek tisíc naprosto správné a zasluhuje spíš ocenění. Když naopak požaduje Hamáček pro doc. Staňka za toto odhalení vyhazov, je možné vysvětlit jen tím, že hodlá vládnout nadále nezákonně, že se u moci udrží jen za pomoci svých přátel Dolínků a Veselých, kteří chtějí na ministerstvo prosadit svého kamaráda  Šmardu.