Prezident Zeman ve svém vánočním poselství vyřkl řadu nebezpečných a protichůdných ekonomických názorů a vizí. Na jedné straně se prezident Zeman řadí mezi kritiky masové migrace, což je jediný možný a racionální postoj těch, kterým není lhostejný osud naší civilizace. Na straně druhé ale volá po skandinávském modelu sociálního státu, který dnes působí na ekonomické migranty jako magnet. Je to právě rozdávačný a přebujelý sociální stát, který je hlavní motivací, proč migranti směřují do vybraných západních evropských zemí. Nevidím důvod, aby Česká republika opakovala chyby těchto států a prostřednictvím bobtnajícího a těžko ufinancovatelného sociálního státu blahobytu se stala pro migranty zajímavou destinací.

Vláda definitivně rezignovala na jakoukoliv snahu pokračovat v postupné konsolidaci veřejných rozpočtů a v době ekonomického růstu schválila rozpočet se schodkem 100 mld. Kč. To je neobhajitelná hospodářská politika podkopávající budoucnost české ekonomiky a našich občanů. Podobné schodky jsme tu měli v období dlouhé recese, v období záporného ekonomického růstu. I loňský rozpočet skončil menším deficitem při horším ekonomickém výkonu našeho hospodářství, než se očekává v příštích letech. Vláda tak podkopává úsilí předchozích vládních reprezentací, které prokazatelně hospodařily lépe za mnohem horšího „ekonomického počasí.“

Nominací ministryně Věry Jourové na post evropské komisařky končí neúměrně dlouhé a ČR poškozující měření sil uvnitř vládní koalice. Zaslouženou úlevu však velmi rychle střídá procitnutí z podmínek tohoto politického obchodu mezi ČSSD a ANO, a to v podobě shody na rychlejším růstu minimální mzdy, které se negativně projeví na trhu práce.