Včera (11.3.2017) jsem dlouze hovořil s přítelem, polským knězem, o situaci v Polsku, o níž česká i evropská média lžou, jako téměř o všem ostatním. Polská konzervativní vláda má prakticky stejnou podporu, jako krátce po volbách. Vláda rozkrývá neuvěřitelnou korupci liberálních eurosocialistů typu Tuska a jejich kámošů že státní správy. Vyšetřují a zavírají se vlivní lidé. Liberálním médiím typu Gazeta Wyborcza už lidé nevěří a jejich náklad padá. Ořezávají se dotace pro neziskovky podporující zhoubné liberální a proevropské agendy. Média a tyto neziskovky ječí jak protržené a snaží se vytvořit dojem „masivního odporu“. Soudy byly zcela poplatné liberální mafii způsobem já na bráchu, brácha na mě, neschopné vyšetřovat korupci a zneužití pravomoci. To se nyní mění, ale soudy se pochopitelně brání. Namísto podpory pochodů LGBT, genderu a multikulturalismu Polsko jasně deklarovalo, že nechce na svém území žádné ekonomické migranty (rozuměj eritrejské a pakistánské uprchlíky před válkou v Sýrii) a že bude podporovat polské rodiny. Za konzervativní vlády se významně zvýšily přídavky na děti a již se to projevilo v růstu porodnosti polské populace. Národní konzervativci chtějí zvrátit stav, kdy Západ skoupil polský průmyslu a jeho část prostě zrušil a zavřel, aby nekonkurovala západním firmám. Tato politika polské vlády má už po pár letech za důsledek slušný růst zaměstnanosti i HDP.
Polsko jde správným směrem a má výsledky. To nesmí Politbyro Eurosajuzu, v čele s generálním tajemníkem – Jidášem Polska Tuskem – připustit. Tusk je stejný typ, jako Blair, za funkci, prachy a vliv by prodal vlastní matku i zemi.
Jednou se vydáme polskou cestou i my. Ale v těchto volbách to ještě nebude.
Pravý prostor, 12. března