Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Dějiny naší stokoruny Doporučený

  • středa, dub 18 2018
  • Napsal(a)  PETR ZÁVLADSKÝ
Stokoruna Stokoruna

Občas se na Facebooku objeví tabulka zobrazující ceny jednotlivých druhů základního zboží za minulého režimu a ve srovnání s cenami dnešními. Samozřejmě je ta tabulka čistě propagandistická, protože porovnává pouze ceny a ani v nejmenším nebere ohled na kupní sílu, respektive mzdovou hladinu. I kdybychom však pro tu tabulku provedli přepočet v paritě kupní síly, ani pak bychom tu tabulku objektivně použít nemohli, poněvadž by srovnávala cenový vývoj v současném (do jisté míry) tržním prostředí, zatímco za minulého režimu byly ceny i mzdy určovány centrálně, čili docházelo de facto ke stoprocentnímu přerozdělování, dotování cen a dokonce i dotování mezd bez ohledu na výkonnost jednotlivých státních podniků a efektivitu jejich výroby. Příčina spočívá samozřejmě v nemožnosti ekonomické kalkulace v centrálně řízených ekonomikách a ačkoliv se nějakým způsobem komunistický režim pokoušel „opisovat” tržní ceny ze Západu, přesto z různých sociálních nebo politických důvodů některé z cen byly nadále drženy uměle.

Dal jsem si trochu práce s tím, že jsem hledal alespoň nějaká srovnávací data za období od vzniku republiky až prakticky do roku 1999, dlužno ovšem říci že dokument, který si mi podařilo nalézt, trpěl obdobnou poruchou, neboť v podstatě sledoval pouze historickou linku stokorunové státovky/bankovky (i s jejich vyobrazeními). Situace se nám zásadně změní v okamžiku, kdy ty původní tabulky, které jsou níže, (a slouží spíše u některých cen jako zajímavost), převedeme skutečně do parity kupní síly a zobrazíme si grafický výstup. A rázem bude situace podstatně přehlednější.

JAK VYPADALA STOVKA A CO ZA NI

stovka-1921.jpg (35,514 kiB)
1. emise státovek. Platnost 1919 až 1921. 
Autor: Alfons Mucha

ROK 1921

V roce 1921 si například kancelářský úředník vydělal mezi čtyřmi až sedmi tisíci korunami za rok, vyšší úředník okolo dvaceti tisíc korun. Na jednu stokorunu tedy níže postavený musel pracovat v průměru 45 hodin, lépe placený kolega necelých třináct hodin.

Rok 1921
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Mléko (l) 3,30 30 litrů 
Vejce (kus) 1,20 83 vajec 
Máslo (kg) 48,80 8 čtvrtek 
Pivo 10 (0,5 l) 1,60 62 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 15,95 6,3 kg 
Pánské boty 216,20 necelá polovina páru
Vstupenka do divadla 10,00 10 představení
Stříhání pánských vlasů 4,00 25 návštěv
stovka-1929.jpg (39,277 kiB)
2. emise státovek. Platnost 1920 až 1939. 
Autoři: Alfons Mucha, ryt. Robert Savage

ROK 1929

V roce 1929 museli dělníci na jednu stovku pracovat zhruba 19 hodin. Například řemeslník si vydělal okolo 270 korun týdně, dělnice v tabákovém průmyslu za stejný čas zhruba o sto korun méně.

Rok 1929
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 2,90 34 bochníků
Mléko (l) 2,05 48,8 litrů
Vejce (kus) 0,90 111 vajec
Máslo (kg) 26,70 15 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 1,50 66 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 15,50 6,5 kg
Pánské boty 105,00 téměř celý pár
Předplatné novin (měsíc) 13,00 7 měsíců, 21 dní
Vstupenka do divadla 10,00 10 představení
Stříhání pánských vlasů 4,00 25 návštěv
Elektřina (kWh) 3,45 29 kWh
Měsíční nájem 2+K 218,00 14 dní
stovka-1939.jpg (32,094 kiB)
Bankovky NBČS. Platnost 1927 až 1944. 
Autoři: Max Švabinský, Rytina F. Schirnböck

ROK 1939

V roce 1939 činila průměrná hodinová mzda od 2,35 do 5 korun. Vyšší platy pobírali např. zaměstnaní v chemickém, nižší naopak v textilním průmyslu. Na stokorunu bylo potřeba pracovat přibližně 27 hodin.

Rok 1939
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 2,25 44 bochníků
Mléko (l) 1,60 62,5 litrů
Vejce (kus) 0,70 142 vajec
Máslo (kg) 21,50 19 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 1,45 69 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 14,40 necelých 7 kg
Pánské boty 89,00 celý pár plus něco
Předplatné novin (měsíc) 14,00 7 měsíců, 3 dny
Vstupenka do divadla 10,00 10 představení
Stříhání pánských vlasů 4,00 25 návštěv
Os. vlak (20 km) 5,00 20 jízdenek
Měsíční nájem 2+K 417,00 7 dní
stovka-1949.jpg (29,782 kiB)
Bankovky a státovky. Platnost 1945 až 1953. 
Platnost 1945 až 1953. Autor: Bedřich Feigl

ROK 1949

Zaměstnanci, kromě pracovníků v zemědělství, si v roce 1949 vydělali průměrně 870 korun za měsíc. Na jednu stokorunu museli tedy pracovat zhruba 24 hodin.

Rok 1949
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 5,00 20 bochníků
Mléko (l) 4,45 22,5 litru
Vejce (kus) 3,00 33 vajec
Máslo (kg) 80,00 5 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 3,20 přes 31 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 48,00 přes 2 kg
Pánské boty 458,00 jedna pětina páru
Předplatné novin (měsíc)* 30,00 3 měsíců, 10 dní
Jízdenka tramvaj** 2,50 40 jízdenek
Vstupenka do divadla** 16,80 10 představení
Stříhání pánských vlasů** 10,10 10 návštěv
Os. vlak (20 km)** 17,00 5,9 jízdenky
Elektřina (kWh) 4,05 24,70 kWh
Poštovné (dopis)* 2,50 40 známek
Pozn. * 1947, ** 1948
stokoruna-1959.jpg (27,275 kiB)
Státovky a bankovky. Platnost: 1953 až 1967. 
Autor: Ivan Ivanovič Dubasov.

ROK 1959

V roce 1959 se průměrná roční mzda pohybovala okolo devíti tisíc korun. Pracovní měsíc měl více než 200 hodin, neboť se chodilo do práce i v sobotu. To znamená, že na jednu stokorunu bylo třeba pracovat zhruba 28 hodin.

(Pokoušel jsem se najít, proč tuto stokorunu z padesátých let musel navrhovat zrovna člověk se jménem Ivan Ivanovič Dubasov. Bankovky totiž byly obvykle navrhovány předními výtvarnými umělci dané země, ale zejména v případech, kdy byl stát tlačen nějakou nouzí, často navrhovali jejich podobu výtvarníci ateliéru tiskárny. To je případ i zmíněného Dubasova, který byl designérem moskevské tiskárny cenin Goznak, a podílel se na tvorbě téměř všech sovětských bankovek, ale třeba i řady poštovních známek, vyznamenání, odznaků. A důvodem, proč se právě on stal autorem této státovky, je to, že její příprava byla velmi překotná a utajená s ohledem na očekávanou měnovou reformu v roce 1953.)

Rok 1959
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 2,60 38 bochníků
Mléko (l) 1,80 55,6 litrů
Vejce (kus) 0,90 111 vajec
Máslo (kg) 38,00 10 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 1,40 71 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 24,00 přes 4 kg
Pánské boty 176,00 0,6 páru
Předplatné novin (měsíc) 8,00 12,5 měsíců
Vstupenka do kina 4,00 25 lístků
Stříhání pánských vlasů 2,00 50 návštěv
Elektřina (kWh) 0,80 125 kWh
Auto Škoda 440 de Luxe 28 500,00 0,004 auta (7 980 hod.)
Poštovné (dopis) 0,60 166 známek
Benzín Normal (l) 4,00 25 litrů
stovka-1969.jpg (30,573 kiB)
Státovky a bankovky. Platnost 1962 až 1993. 
Autor: František Heřman, ryt. Jindra Schmidt, 
Jan Mráček, Ladislav Jirka.

ROK 1969

V roce 1969 se pracovalo na jednu stokorunu 13,5 hodiny. Za rok si zaměstnanci v průměru vydělali kolem 16 tisíc korun, tedy zhruba 1300 korun za měsíc, ve kterém odpracovali v průměru 187 hodin.

(Jen pro zajímavost uvádím, že tato stokoruna nejen že byla v platnosti neobvykle dlouhou dobu, ale údajně vyhrála jakou mezinárodní soutěž o nejkrásnější bankovku.)

Rok 1969
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 2,60 38 bochníků
Mléko (l) 1,90 52,6 litrů
Vejce (kus) 1,00 100 vajec
Máslo (kg) 40,00 10 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 1,70 59 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 29,00 téměř 3,5 kg
Pánské boty 170,00 0,6 páru
Předplatné novin (měsíc) 12,70 8 měsíců
Vstupenka do kina 4,00 25 lístků
Stříhání pánských vlasů 5,10 20 návštěv
Os. vlak (100 km) 14,00 7 jízdenek
Elektřina (kWh) 0,70 142,9 kWh
Auto Škoda 100 55 500,00 0,002 auta (7 980 hod.)
Televizor 3950,00 0,03 televizoru (568 hod.)
Poštovné (dopis) 0,60 166 známek
Benzín Normal (l) 2,10 48 litrů

ROK 1979

Průměrná hodinová mzda v roce 1979 činila 11,50 koruny. Na jednu stokorunu se tedy muselo pracovat necelých devět hodin.

Rok 1979
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 2,60 38 bochníků
Mléko (l) 1,90 53,0 litrů
Vejce (kus) 1,00 100 vajec
Máslo (kg) 40,00 10 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 1,70 59 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 29,00 téměř 3,5 kg
Pánské boty 267,00 0,4 páru
Předplatné novin (měsíc) 12,70 8 měsíců
Vstupenka do kina 4,00 25 lístků
Stříhání pánských vlasů 5,00 20 návštěv
Os. vlak (100 km) 14,00 7 jízdenek
Elektřina (kWh) 1,05 95,2 kWh
Auto Škoda 105 Standard 52 000,00 0,002 auta (4 680 hod.)
Televizor 4200,00 0,02 televizoru (378 hod.)
Poštovné (dopis) 1,00 100 známek
Benzín Normal (l) 6,00 16,7 litrů
stovka-1989.jpg (28,731 kiB)
Státovky a bankovky. Platnost 1989 až 1990. 
Autor: Albín Brunovský, 
ryt. Bohumil Šnejder, Miloš Ondráček.

ROK 1989

Na jednu stokorunu se muselo v roce 1989 strávit v práci asi šest hodin. Průměrný měsíční příjem činil asi 3161 korun.

(K této státovce je třeba poznamenat, že byla krajině neoblíbená a jednalo se o zoufalý pokus soudruhů uchovat gottwaldovský kult co možná nejdéle, a to i přesto, že už si museli být vědomi, že jejich éra definitivně končí. Jak vidíme, byla v oběhu jen necelý rok a lidé svoji nevůli vyjadřovali tím, že propichovali Gottwaldovi na státovce oči.)

Rok 1989
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 4,40 22 bochníků
Mléko (l) 2,00 50,0 litrů
Vejce (kus) 1,20 83 vajec
Máslo (kg) 40,00 10 čtvrtek
Pivo 10 (0,5 l) 2,50 40 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 46,00 přes 2 kg
Pánské boty 347,00 0,3 páru
Předplatné novin (měsíc) 12,70 8 měsíců
Vstupenka do kina 10,00 10 lístků
Stříhání pánských vlasů 7,00 14 návštěv
Elektřina (kWh) 1,05 95,2 kWh
Auto Škoda Favorit 136 L 84 600,00 0,001 auta (5 076 hod.)
Televizor (barevný) 13 000,00 0,008 televizoru (780 hod.)
Poštovné (dopis) 1,00 100 známek
Benzín Speciál (l) 8,00 12,5 litrů
stokoruna-1999.jpg (29,972 kiB)
Bankovky. Platnost 1993 až dosud. 
Autoři: Oldřich Kulhánek, ryt. Miloš Ondráček.

ROK 1999

V roce 1999 musel člověk s příjmem 12 000 korun na jednu stokorunu pracovat zhruba 1,5 hodiny.

Rok 1999
ZbožíCena v korunáchZa 100 korun
Chléb (kg) 15,10 6 bochníků
Mléko (l) 11,70 8,5 litru
Vejce (kus) 2,15 46 vajec
Máslo (kg) 94,40 4 čtvrtky
Pivo 10 (0,5 l) 7,40 13,5 půllitrů
Hovězí zadní (kg) 137,90 0,7 kg
Pánské boty 1312,30 0,08 páru
Předplatné novin (měsíc) 186,00 0,5 měsíce
Vstupenka do divadla 96,00 1 představení
Stříhání pánských vlasů 37,48 2 návštěvy
Elektřina (kWh) 3,45 29 kWh
Auto Škoda Felicia 135 LX 229 805,00 0,000 4 auta (3 447 hod.)
Benzín Speciál (l) 22,30 4,5 litru

Jen jako zajímavost si povšimněte, kolik pracovních hodin bylo nutno vynaložit na koupi běžného osobního vozu, či televizoru (údaje v závorce).

Tolik tedy k přehledu z dokumentu. Protože je článek už opět značně veliký, analýzu dat ponechám do příštího článku na zítřek.

  vyšlo v Pravém prostoru

 
 
Číst 23903 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v HOSPODÁŘSTVÍ

Související položky (podle značky)

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

Nejvíce komentované články

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %