Blíží se den prezidentských voleb. Ty letošní jsou pro naši zemi mimořádně důležité vzhledem k opravdu velice nebezpečně politické situaci ve státech kolem nás. Prezident má jako vrchní velitel ozbrojených sil velice významnou roli v ochraně země před vnějším nepřítelem. Rovněž tak uzavírá či alespoň parafuje všechny mezinárodní smlouvy. Proto je velice důležité vybrat nebojácného kandidáta, pro kterého je osud naší země na prvním místě, neboli vlastence. Nikoliv poslušného patolízala německé kancléřky Merkelové a jejích nohsledů v EU. Německo je díky její nedomyšlené politice zavaleno miliony muslimských mladíků, za nimiž postupně od října loňského roku mohou přijíždět rodiny. A jak známo, rodina v muslimském pojetí čítá kolem 50 lidí *). Němečtí politici ani EU si nevědí rady, co s touto záplavou nevzdělaných a mnohdy naprosto negramotných lidí dělat, a protože kvóty státy odmítly, vypracovala EU pod jejich tlakem příkaz o povinném rozmístění těchto nebezpečných lidí ze zákona do ostatních zemí EU známý pod pojmem Dublin IV. Jde opravdu o hrozivý rozkaz EU nejen o povinnosti všech států EU přijímat tyto životu nebezpečné lidi, ale navíc je v něm definovaná povinná stejná finanční pomoc ve všech státech na sociální dávky. Po přepočtu na naše peníze by jim stát měl poskytovat 20 000 Kč měsíčně. Zatímco tedy naši penzisté budou živořit za celoživotní práci s polovinou peněz, budou se tu povalovat nenávistní mladíci s tímto platem. Jak to ožebračí státní rozpočet a jak stoupnou výdaje na ostrahu domorodců před nimi je nabíledni. Proto prosím, volte především podle tohoto kritéria člověka rozhodného, nebojácného, který se tomuto obrovskému nebezpečí ze strany Německa postaví. Rozhodně ne poslušného europeistu, i kdyby byl sebegeniálnější a sebeslušnější.
*)Číslo 50 není nadsázka pro členy rodiny v muslimském světě. Když jsme ještě pracovali s manželem v Akademii věd, jeden z doktorantů manžela Pingo Motumbo byl z Konga. Byl synem ministra vlády Tutsiů. Na můj dotaz, co dělá maminka, se zeptal která, že jich má 12. Polkla jsem a zeptala se na sourozence. Konstatoval, že před odjezdem na studia jich měl 40 a teď prý jich má už 42. Takže tato rodina čítá 56 lidí, a to nemluvím o tchýních, babičkách...