Ale teď vážně: Jako pravicoví konzervativci bychom si samozřejmě přáli prezidenta jako je Donald Trump, ale sen je sen. Od Sarajevského atentátu žijeme v neomaxistické socialistické zemi zařazené již do zemí 3. světa. A jak známo, takové vlády řeší vždy vše plošnými příkazy. Zatím máme náhubky jen proti viru, horší to bude, až půjde o náhubky proti svobodě slova.
Koranovirus je mementem toho, jak nebezpečné je stěhování národů z jiných kontinentů do Evropy. A to nejen tím, že přicházejí mezi hostmi kancléřky Merkelové životu nebezpeční a nenávistní muslimští teroristé, ale mnohem větším ohrožením -zatažením pro Evropany neznámými smrtelnými nemocemi, o hygieně nemluvě. Díky tomu, může celá slavná EU vyhynout ještě než ji za pomoci nově příchozích přemění bruselští byrokraté v jimi vysněný monstrstát. Ten možná nakonec skutečně vznikne, ale už nejen bez původních obyvatel, ale i bez nich. Virům je jedno, že mají funkce v Bruselu.
To není žádný rasismus, ale již za komunismu bylo na Bulovce na infekci vyčleněné patro pro cizince, aby nebyli ohroženi pro nás běžnými nemocemi a naopak. Když jsme na toto nebezpečí upozorňovali v naší revue, byli jsme osočováni z xenofóbie, rasizmu, nacismu... A je to tady. Moje babička by řekla, že už se na chování EU nemohl Pán Bůh dívat a poslal první varování, první ránu egyptskou. Zatím jen výstrahu, co by se mohlo stát, kdyby šlo o opravdu nebezpečnou chorobu. A pokud se nevzpamatujeme, bude následovat další, horší...
V každém případě to ukázalo nebezpečí Schengenu s nezabezpečenými hranicemi. A také to, že v případě vážného nebezpečí je každý stát EU ponechán bruselskými úředníky svému osudu. Věřme, že si vláda toto už konečně uvědomí a udrží si i po odeznění infekce na hranicích přehled o tom, koho do země vpustí a koho ne.
A abych napsala na závěr něco optimistického: Kdyby tato virová pohroma vedla k rozpadu EU a státy se vrátily ke svým kořenům, tak bych nosila roušku třeba rok.