V článku PŘEDSEDA TRIKOLÓRY: "VÍCE EVROPY, VÍCE REGULACE A VÍCE BUZERACE NENÍ ROZHODNĚ NAŠIM CÍLEM", v němž jsme popisovali tři hlavní pilíře, na nichž ideově stojí hnutí Trikolóra, jsme slíbili, že k tomu jak chce hnutí řešit i přízemní věci jakými jsou finance a ekonomika státu, se vrátíme v dalším článku. Což právě plníme. Podle předsedy Trikolóry Václava Klause ml. je její politika na jedné straně o tradičnosti a konzervativnosti, na druhé straně klade akcent na moderní činorodé lidi, kteří vytvářejí z ničeho něco. A právě to má přinést peníze do ekonomiky státu: "Je třeba vyslat signál, že nás všechny nemůže uživit jenom stát. Stát není výrobní podnik. Žádný politik na světě ještě nic sezením ve Sněmovně či ve vládě nevyrobil. Má ale povinnost zajistit, aby se občanům dobře pracovalo, tedy zajistit občanům dobré legislativní podmínky pro podnikání," říká Václav Klaus a hned vysvětluje, co chce pro pracující občany ať již jsou v řídících či zaměstnaneckých pozicích dělat: "Chceme snižovat daně a přenést spoluzodpovědnost na rodiny. Navrhujeme snížit o procento konglomerát sociálního zdravotního daňového systému, který platí každý člověk. A toto procento posílat tatínkovi, babičce nebo dědovi. Když berete 30 000, tak je to 300 korun, to není tolik, ale když má ta babička vnuků pět nebo šest, tak to už jsou zajímavé peníze. Navrhli jsme zvýšení základní odečitatelné položky z daně ze 24 840 Kč na 26 000 Kč. Kdo to sledujete, tak ví, že se neměnila asi čtrnáct let a dokonce se za ministra financí Kalouska snížila a až poději se vrátila na původní částku. Tehdy byla ale průměrná mzda 23 000 a nyní je 35 000.“

V krásných prostorách vily Portheimka Galerie D v Praze na Smíchově proběhla unikátní výstava fotografií s názvem Křižovatky života fotografky a novinářky Renáty Luckové, doplněné texty a povídkami novináře a spisovatele Pavla Veselého.  Výstava má svůj filozofický podtext, má přivést člověka k zamyšlení o svém životě i ve vztahu k ostatním lidem, o smyslu života vůbec. I o tom, že i v těžkých časech můžeme nalézt něco či potkat někoho, kdo nebo co pro nás bude inspirací a pro koho nebo pro co stojí za to žít. „Ústřední téma výstavy "Křižovatky života" je, že každý z nás se během svého života několikrát ocitl na křižovatce - své Křižovatce života. Při tom se ocitáme na určitém místě, v určitém okamžiku, a potkáváme různé lidi, kteří nás nějakým způsobem ovlivnili. Stojíme-li na své křižovatce života, je jen na našem rozhodnutí, jakou cestu zvolíme dál. A ne vždy ta hlavní musí být ta správná,“ říká autorka fotografií Renáta Lucková. „Fotografie jsou tématicky propojené s reportážní fotografií a zájmy Renáty o cestování a přírodu, doplněné mými texty, povídkami a komentáři“ dodává k tomu Pavel Veselý.