Strůjce kapitalismu u nás navzdory tehdejším disidentům, bývalý prezident a premiér ČR Václav Klaus, obdržel od prezidenta republiky Miloše Zemana Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy  za vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. A protože se bakalovská média pokoušejí jeho zásluhy snižovat, dovoluji si připomenout, o jaké zásluhy jde. Především o to, že bez Václav Klause bychom nežili v kapitalismu, ale v jakémsi třetocestním socialismu s lidskou tváří, o němž snili prohavlovští disidenti. V socialismu, který je podle nobelovského rakouského ekonoma Fridricha Von Hayeka pro každou zem cestou do otroctví. Klausova ekonomická reforma nastartovala naopak zásadní transformaci naší státem direktivně řízené ekonomiky do moderní ekonomiky s tržním hospodářstvím a směnitelnou měnou. Zavedení směnitelné měny bylo  nejriskantnějším a nejdůležitějším bodem celého polistopadového vývoje, ke kterému pod Klausovým velením došlo 1. ledna 1991 a za jeho odvahu mu ocenění právem patří. Protože od té doby uplynulo již přes čtvrt století a mnozí lidé berou toto vše za samozřejmé, dovoluji si připomenout, co to tehdy obnášelo za odvahu a odpovědnost, kterou na sebe profesor Klaus vzal a navíc, jak obtížná byla tehdy nejen u nás, ale především v okolním světě hospodářská situace. 

Jak se zdá, v Německu to konečně začíná vřít. Urychlil to zřejmě nedůstojný zákon Heiki Maase přijatý v lednu 2019 a osobnosti, které se do té doby příliš  do politiky veřejně nepletly, jako herci, studenti či běžní občané, se začaly zlobit, když jim byly díky němu zavřeny faceookové účty za údajné faky. Není divu. Právo na svobodu slova považují občané žijící do nástupu kancléřky Merkelové ve svobodné zemi za jedno z velmi důležitých lidských práv. Příkladem za všechny protestující je německá herečka Silvana Heissenberg, které byl po uvedení tohoto nedemokratického  zákona v platnost uzavřen účet na Faceabooku za to, že umístila na Facebookové stránce kancléřky Merklové  otevřený dopis, v němž ji obviňuje z toho, že záměrně importuje do země smrt prostřednictvím ilegálních azylantských příživníků, statisíců žoldáku, teroristů IS: "Kvůli Vaším ilegálním hostům musí být veřejné podniky masívně chráněny oplocením a policií se samopaly. Vaši hosté páchají denně násilné zločiny. Nyní jsou nutné ochranné zóny pro ženy, které se musí skrývat, aby se nestávaly oběťmi sexuálních přepadení od VAŠICH NEZADRŽENÝCH HOSTŮ, kteří nemají žádné zábrany... Taková velezrada se nikdy na německém národě nekonala,"  píše mj. paní Heissenberg v otevřeném dopise paní kancléřce.

U příležitosti 100. výročí narození osobnosti evropského významu, J. Em. kardinála Tomáše  Špidlíka, uvádí ČT2 v neděli 10.11. ve 13:20 hodin dokument o jeho kněžském životě, literárním odkazu, lásce k umění, humoru, ale především o  zápasu o slovanskou spiritualitu srdce. Otec kardinál byl přítelem blahoslaveného Svatého otce Jana Pavla II. a velkým znalcem a podporovatel moderního křesťanského umění. Přestože byl katolík a jezuita, byl jedním z největších znalců pravoslavné církve a spirituality křesťanského Východu. Bohužel, místo aby mohl vzdělávat náš národ, musel díky komunistické zvůli strávit většinu svého života v emigraci, takže naši občané o něm příliš neslyšeli. Proto je skvělým počinem autorské a režisérské dvojice – Jany Kristiny Studničkové a Otakára Maria Schmidta z ČT2, že se rozhodla vzdát tomuto významnému teologovi poctu a natočila o této opravdu významné osobnosti dokument rekapitulující jeho životní cestu. A co je pro působivost filmu důležité, že se s kardinálem Špidlíkem osobně znala a několikrát se s ním díky tomu osobně setkala při natáčení filmu.