Je to smutné. Poslední dobou kdykoliv otevřu maily, zavalí mne zprávy o tragédiích a vraždách, které se dějí v zemích EU díky přílivu cizinců z islámských zemí. Dnes na mne vypadla zpráva, že na zastávce autobusu 57 ve městě Villeurbanne u Lyonu stál v půl páté odpoledne mladý Afgánec žádající o azyl ve Francii, který najednou začal zběsile napadat nožem kolemjdoucí z východu metra Laurent-Bonnevay. Jednu z obětí zasáhl do břicha, další do hlavy, jedné ženě poranil ucho a devatenáctiletého chlapce rovnou ubodal k smrti. Z devíti pobodaných jsou tři v kritickém stavu. Ale podle Macronovy policie nic nenasvědčuje tomu, že by útok souvisel s terorismem. Strašné je, že v téže době během jedné hodiny přistálo v řeckém Lesbosu 13 člunů se 700 podobnými, podle Merkelové však nebohými, mladíky. A ve Španělsku, a nejen tam, dochází k naprosto nekontrolovanému jejich vyloďování a jejich okamžitému postupu dál do EU.  Z Maroka do Španělska je to prý jeden obrovský nepočítaný pendl lodiček. A zpátky do Afriky se prý nevrací nikdo.

Před nedávnem pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl v Českém rozhlase, že (parafrázuji) nehodlá stavět nové nemocnice, protože naše zdravotnictví je schopno zajistit dobrou péči se současným počtem nemocnic, ale že se chce zaměřit na to, aby se po propuštění z nemocnice pacienti cítili dobře. I když v některých odborných věcech jde s první částí sdělení polemizovat (viz např. můj. článek ROZŠIŘUJME ZDRAVOTNÍ CENTRA MAJÍCÍ V ČELE ŠPIČKOVÉ CHIRURGY, NIKOLIV PAUŠÁLNĚ VŠECHNY A DE FACTO NIC), druhá část sdělení, která se týká prakticky všech pacientů po propuštění z nemocnice po vážném zákroku či při vážné diagnóze, vzbudila velký kladný ohlas a naději. Alespoň soudě podle telefonátů do naší redakce. A šlo o opravdu velmi vážné věci pro některé z nich, na které zdravý člověk ani nevzpomene. Věřím, že to pan ministr myslel dobře, ale je to mladý zdravý člověk a těžko se při vší snaze může vžít do situace rodiny, kam se vrátí sice skvěle odoperovaný člověk, ale s nevratným postižením v pohybu, či po operaci maligního nádoru, ztrátě zraku, vážnou cukrovkou... A přitom musí tento pacient jezdit na pravidelné kontroly, na ozařování, na chemoterapii a aniž může vůbec vyjít ven v důsledku bydlení v n-tém patře domu bez výtahu a zamítnutí schodolezu. Proto jsem se rozhodla podělit se o několik příběhů, pacientů, kterým by  již i v tak těžkém nejen zdravotním, ale především v duševním stavu (ze dne na den se vážení docenti, spisovatelé, slavní sportovci ocitnou jako nikdo - jakýsi pan X) a navíc v naprosté závislosti na okolí) pomohlo mnohdy pár maličkostí z hlediska toho, na co se dávají peníze z rozpočtu. Dnes se věnuji příkladu na první pohled banálnímu, ale pro mnohé invalidy a rodiče invalidních dětí velmi stresujícímu. O prodloužení již získané invalidní průkazky na automobil panu X:

Dnes ráno 23.8.2019 jsem dostala od skvělého ekonoma Pavla Kohouta (@KohoutPavel) zprávu uvedenou v názvu tohoto článku. Když jsem si ji přečetla dále, zjistila jsem, že nejde jen o kritiku současného chování papeže souznějícího s neomarxistickým hnutím Focoláre, které se od Druhého Vatikánského koncilu rozrůstá jako zhoubný nádor katolickou církví, ale o obrovskou tragédii pro katolickou církev u nás. Vatikán totiž dnes oznámil oficiálně jmenování rektora pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora a duchovního správce akademické farnosti  Mons. Tomáše Halíka do úřadu arcibiskupa-koadjutora pražské arcidiecéze. To znamená, že po odchodu současného hluboce věřícího konzervativního katolíka, pražského arcibiskupa a primase českého J. Em. Dominika kardinála Duky, OP nastoupí na jeho post zapřísáhlý neomarxistický focolarista Halík. Je to obrovská tragédie pro naší katolickou církev, fakticky znamenající její zánik. Přemění se na modernistické neomarxistické Hnutí Focolare. Zanikne tím poslední bašta pravice u nás, pominu-li IVK Václava Klause. Bůh ochraňuj naší zemi!