Na koncerty Tomáše Ortela nechodí žádní fašisté, xenofobové a extrémisté, jak se snaží lživě namluvit národu naše proevropská neomarxistická média, ale občané, kterým není osud našeho národa lhostejný, vlastenci, pro které je státní vlajka opravdu hodna úcty. Který zpěvák se může něčím podobným pochlubit?!
Jako úplný hudební laik musím říct, že hudebně nic moc. Ve svých pivařských rockerských letech – tak před 12 lety – jsem ujížděla na lepších kouscích. Doteď jsem si říkala, že to ten Ortel ve fóglovi válí prostě proto, že lidi jsou na*raný, a to tak, že hodně.
A skladatel a zpěvák Tomáš Ortel tyto lidi rozhodně nezklame. Své písně zpívá s takovým citem a důrazem, že celé náměstí ztichne a ustrne v napětí, aby nikomu neušlo ani slovo.
Nechat (téměř) vyhrát v uhlazené komediantské šaškarádě někoho, koho se neomarxističtí komedianti s IQ brambory snaží mediálně zničit, je prostě forma protestu. Protestu proti všemu tomu omezování a regulacím. Ale především proti všem fakticky nevzdělaným kašparům, kteří jen díky technologiím dnešní doby neživoří na hradních nádvořích, ale čumí na nás i v obýváku z čumbedny a z titulních stránek blitkovin. Většina z nich hraje ve státem dotovaných divadlech, kterých je jak nas****, kvalita nikde. A tyhle výpečky pak kážou lidem, jak jsme xenofobní národ a máme přijímat uprchlíky.
Písně Ortela nejsou možná líbivé, ale vedou k zamyšlení každého, komu není lhostejný osud naší země, za kterou pokládali naši dědové a pradědové životy. Posluchači při nich doslova ani nedutají. A v tom je jeho síla. Tu nezastaví ani sebevíc prolhaná televize a mainstreamová média.
Ale pak jsem vstřebala ty Ortelovy texty!
Vo čem zpívá Ortel?
Pobavila mě píseň Absurdistán: „...pozvu všechny do Prahy, ať to všechno vidí …jak válej se tam tataři …jak ňáký ženě na hlaváku teče z hlavy hnis. …co tam dělaj politici, to se nikdo nedoví, asi píšou lobbistům domácí úkoly. … psychopati na silnici, magoři a vrazi, dnes a denně potkávám je, naši páni drazí. Páni, co si ve vázankách ruce sobě mejete a na slušný lidi tak vokatě serete!“
Co je na tom nenávistného? No, přiznejme si, agresivita a nenávist tam je. Ten pán je trošičku naštvanej. Jenže, málo platné: ten text je pravdivý. Jestli tím Ortel někoho uráží, je to jen a jen jeho problém. Tak dál.
Bronzový Slavík 2015 a stříbrný Slavík 2016 Tomáš Ortel zpívá autenticky o tom, co mu leží na srdci, a s naším národem to není tak špatné, jak by se mohlo zdát, když si ho i přes bojkot médií již podruhé nalezl a hlasoval pro jeho nejvyšší české ocenění, které u nás může zpěvák získat.
Píseň Gayparáda. Hned na začátku zpívá Ortel o tom, že jemu jako heterákovi žádná neziskovka prachy na proháňku Prahou nedá. „Pro mě za mě ať si zadky servou, ať už lesby nebo bukvice. Nepochopim, proč s takovou vervou, maj potřebu transparentně brázdit ulice.“
Podepsala bych se pod to. Potřeba veřejně tramtarárovat svoji sexuální orientaci je na psychiatrické vyšetření. Jestli tím Ortel někoho uráží, je to jen a jen jeho problém. Pokud vim, nikomu uřezáním pindíka nevyhrožuje.
Písně Mešita a Zůstaň mým domovem jsou jasně namířené proti islámu.
Jak ale vzdělaní a moudří lidé vědí, každý správný muslim je vrah – zkrátka proto, že vrahem byl zvrhlík Mohamed a jeho život je pro každého muslima následováníhodným příkladem. Není problémem Ortela, že neomarxističtí polomozci nejsou schopni si přečíst základní texty islámu, Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod a historii muslimské výbojnosti. Páč pak by ti hysterici zjistili, že Ortel se v těchto dvou písních prostě jen staví za svoji vlast, a to z dost opodstatněných důvodů. Vždyť on i v jedné písničce zpívá o tom, že chce ve své vlasti klid a mír!!!
Při přednesu výše uvedených dvou posledních písní jde člověku opravdu mráz po zádech, protože si uvědomí jejich opravdovost a nebezpečí, které se na náš národ plíživě žene. Ve shonu běžných starostí a práce si málokdo z nás uvědomuje co znamená, když nevíte, zda se večer po návratu ze školy či z práce uvidíte opět se svými blízkými a nezavraždí je nějaký muslimský fanatik, jako se to již děje v sousedních státech, které jsou přeplněny těmito smrtelně nebezpečnými lidmi.
Určitě jsem neslyšela všechny jeho výplody, možná, že chce někde někoho našrotovat do špekáčků, ale to, co jsem slyšela, nemá s nacizmem nic společného.
Nacistické symboly vs. svoboda slova a vyjádření
Prý že lebka s hnátama je nacistický symbol. Tyjo. Je to symbol používaný v asi tak miliardě různých hudebních skupin, hnutí, sekt, ideologií a já nevím čeho, nebo prostě jako vizuální umění napříč historií od pravěku až dodnes. To samé platí pro pravotočivý i levotočivý hákový kříž, který byl pravděpodobně užit již v neolitu, ve všech kulturách od hinduismu, buddhismu, zoroastriánství, až po moderní Evropu 20. století značil štěstí – a byl znakem hned několika evropských letectev či vojenských složek jak před, tak i po 2. sv. válce. Jen kvůli Hitlerovi se všichni podělali a kvůli omezení svobody slova se bojí tento starověký symbol štěstí/talisman používat. (Věděli jste, že v Německu nesmíte na auto chtít značku s písmeny AH, i pokud to jsou vaše iniciály? A celou řadu „nacistických“ číselných kombinací obsahujících 88. Ano, to je „svobodná“ Evropa.)
Tomáš Ortel burcuje naše občany k uvědomění si toho, jakou hodnotu pro ně znamená slovo národ. Že to není jen něco pro politiky, ale že svoboda v rozhodování o tom, jak budeme žít my a naše děti, může být zaručena jenom ve svobodném národním státě. Proto je Ortel tak nebezpečný panstvu z Bruselu, které by nejraději vidělo všechny národy rozpuštěné v jedné multikulturní směsi, a proto naše média, která jsou jimi řízena, na loňského bronzového a letošního stříbrného Slavíka na jeho písně uvalila tak hluboké embargo. Mělo by to být mementem pro politiky, že si ho přesto lidé našli a posílají mu hlasy jako nejlepšímu současnému hudebnímu skladateli a zpěvákovi. Samozřejmě s výjimkou neuvěřitelné osobnosti jakou je Karel Gott.
Ale dost Ortela, nechme se kulturně pozvednout Gipsy CZ.
Nachystejte si blicího pytlika a pojďme hodit voko na tvorbu uraženého Radka Bangy a la Gipsy cz. Jeho tvorbu jsem taky trochu sjela. Nejdřív parafrázuji, co pronesl v rozhovoru na expres.cz: Ortel je nácek…umělec by měl šířit pozitivní energii, přinášet radost, poselství, povznášet k něčemu dobrému…
Naprosto s Bangou souhlasím – to samé tvrdím o vizuálním umění, v němž se vyznám podstatně víc a vystavené po*rané hajzlíky uprostřed galerií považuji za úpadek společnosti (o tom jindy). Při procházení Banghových textů jsem se ale málem poblila - doslova. Pro ilustraci jen jeden text – z písně „Černej kluk“.
Jeden černej kluk hledal takle šuk
jakou píču vošuká to mu bylo fuk
dal do kapsy love a už si to klove
přímo ven z domu do centra metropole
tam r´n´b klub spousta divnejch tlup
kundy ale supr tak zaplatil vstup
sotva došel k baru pička jako sviň
stačilo pár keců a už jdou na drink
ožral jí jak nic po třech panacích hrne si jí
co však prijde ani jeden z nich netuší
ještě ani ráno a řekla mu ano
šuk už byl jistej už je zaděláno
a tak si tak jdou už se vocucujou
a na dlouhou noc se připravujou
sotva dveře zavřou už mu hulí péro
do postele vlezou a jedou
jak to bylo dál to už je jedno
protože to podstatný je že
tenhle černej kluk teď chcípá na céčko omámen
za jedinou mrdačku je s timhle klukem amen
A tento pán káže o morálce, o tom, že umění má pozvedávat... No, on tedy pozvedává zajímavě nechutným způsobem.
Kde je problém?
Menšiny jsou státem chráněné, ba dokonce privilegované do takové míry, že to většinovou populaci štve.
Problém není Ortel.
Problém je státní aparát, síť parazitujících neziskovek, které se svou činností stále více vzdalují od zájmů většinové společnosti, zatímco podporují menšiny, které se mnohdy o stát žádným způsobem nezasloužily.
Problémem jsou již výše zmínění komedianti s IQ brambory a hloupí lidé, kteří chtějí za každou cenu rozvracet stabilní, staletími ověřený společenský řád, to vše křikem, urážkami prezidenta a zpochybňováním demokratické volby, urážkami většiny českých občanů a nadáváním prázdnými, neopodstatněnými slovy bez argumentů: xenofobové, nácci, islamofobové.
Lidem se asi zkrátka česká kotlina líbí a nechtějí, aby to byla kotlina černá a zaodpadkovaná. A rozumný lidi se nechtějí vracet do středověku a pouštět sem ideologii, která ponižuje ženy. Především ale hodně neziskovek a všech trotlů hajících „práva menšin“ zapomíná, že demokracie je především o hlasu většiny. A ta většina – sorry, teď to bude asi rasistické (?)- je v Česku prostě bílá, heterosexuální, nemuslimská a ateistická.
Většina lidí nejsou rasisté a nechtějí utlačovat menšiny. Zeptejte se pár lidí, co říkají na Vietnamce. Vsadím se, že prostě ať si prodávají ty svý fejkový hadry dál, když nikoho neprudí, učí se česky a posílají děti do školy. Pak se zeptejte na cikány. Na muslimy.
Problém není údajný rasismus českého národa, problémem je pozitivní diskriminace menšin, do které se lije neuvěřitelné množství peněz, a přesto to nikam nevede. Ale je to takové hrnečku vař: a hrneček nám pomalu přetéká.
A Ortel to jenom říká narovinu. Smiřte se s tím, neomarxističtí flusanci. Za rok mu posílám hlas taky.
Snímky a texty k nim Ivana Haslingerová, Fragmenty
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
