Připadá mu ale, že části evropského vedení začíná konečně docházet, že tento projekt nefunguje. „Je s podivem, že jim vůbec dochází, ale aspoň někdy, že tenhle projekt, který se vymyslel inženýrsky od stolu a který provozují toliko za naše peníze, nefunguje, že nebude fungovat, protože má v samotném zárodku a v genech dán neúspěch. Protože neúspěch je vždy tam, kde není všeobecný souhlas lidí, také ani neexistuje národ evropský. Existuje americký národ, protože se statutarizoval více než dvě stě let. Proto existuje, ale vidíme, co to s ním dělá, když tam dnes plynou vlny Hispánců, jak to narušuje integritu amerického národa, což se ještě nepochybně ukáže jako velký fenomén amerických prezidentských voleb. Ale v Evropě žádný evropský národ nevznikl a vytvořit proto státoprávní celek ve směru seshora je nejzásadnější chyba, jakou politik může kdy udělat,“ domnívá se mediální odborník.

Mocichtiví úředníci EU vytvořili monstrózní stalinistické veledílo

Ale není se co divit, protože to ve skutečnosti nejsou politici. „Ukázali, že jsou jen mocichtiví úředníci, kteří pouze využili toho, že zejména v devadesátých letech a potom ještě prvních pět až sedm let 21. století, dokud nedošlo k té hypoteční krizi a spekulační letadlové hře, byl západní svět v obrovské konjunktuře, čehož využili k tomu, aby za zády ekonomické prosperity vytvořili monstrózní stalinistické veledílo na zotročení milionů Evropanů, aniž by se jich ptali na jejich názor. A měli velkou výhodu, že v té době na tom byli Evropané skutečně materiálně docela dobře. A když to vezmu čistě psychosociálně, tak ve východním bloku, v zemích Visegrádu, měli mnohem snazší práci, protože tady panovalo ještě jakési setrvačné nadšení z toho, že jsme se zbavili jha sovětského totalitarismu a netušili jsme, že z Bruselu na nás čouhá totalitarismus nový. A tím, že jsme měli plné žejdlíky, tak jsme jim umožnili hrát si za našimi zády svoje hry,“ poukazuje Petr Žantovský.

A ty hry došly na určitý bod zlomu a oni to nedokážou pochopit. „Nigel Farage k tomu správně řekl, že Britové udělali dobře, že odešli, protože je zřejmé, že si z Brexitu unijní vrchnost nevzala vůbec žádné ponaučení. To, že se na všechny problémové prvky nynějšího vývoje reaguje stále tím tupým heslem ‚Více Evropy‘ je katastrofický důkaz toho, že ta struktura není transformovatelná v cokoli lidského, je to jenom zbytnělá struktura, kterou lze pouze jediné, a to zrušit. Ale bude to velice bolet, o to víc, že se ta struktura brání. A brání se návrhem systému, který mě vyděsil, na evropskou armádu, respektive na jednotné evropské velení. Už je jedno, jestli to budou opravdu evropské šiky složené z příslušníků jednotlivých zemí nebo jestli to bude jednotné velení à la Varšavská smlouva, kdy existovaly jednotlivé národní armády, jimž velel generální štáb složený z generálů jednotlivých zemí,“ míní mediální analytik.

Společné evropské velení pomůže prodloužit pobyt u koryt

Tehdy byli zejména ze Sovětského svazu, dnes by jich zřejmě nejvíce bylo z Německa, případně z Francie. „Podobnost s Varšavskou smlouvou není samozřejmě náhodná, nepotřeba té organizace a její zbytnost je v tuto chvíli naprosto zřetelná. Stejně jako Varšavská smlouva ani v jeden okamžik své existence nebyla schopna bránit tzv. tábor socialismu proti nekonečně lépe vyzbrojenému NATO, i když morálně byla velmi silná, protože Rusové měli za sebou vítězství ve druhé světové válce. To se velmi podceňuje a nemluví se o tom, že morální připravenost ve vojenském slova smyslu je někdy mnohem důležitější než vojenské technologie, počty zbraní a základen Ameriky po celém světě. Tahle ‚Varšavská smlouva‘ má podle mého názoru sloužit ke dvěma věcem. Za prvé aby stabilizovala ještě na nějakou dobu evropské úřednické vedení a prodloužila mu pobyt u koryt,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Dává mu totiž další nové zdůvodnění své existence, aby mohlo říkat, jak se stará o naši bezpečnost tou myšlenkou na jednotné evropské velení. „Druhý důvod nápadu se společnou armádou je samozřejmě ekonomický a zájmový. Když si vezmete, co peněz stojí vyzbrojení jakéhokoli sebemenšího armádního útvaru nebo segmentu, armádní dodávky jsou největší byznys za každých okolností přes celé dějiny. A jsem bytostně přesvědčen, že tady jde z velké části o jednotlivé zájmy jednotlivých eurokomisařů a jednotlivých europotentátů, kteří už si mastí kapsu, už si ji připravují na ty úplatky a říkají si, jak se bude nakupovat tolik a tolik raket, tolik a tolik šifrovacích systémů, tolik a tolik radarových systémů, protože přece musíme tu naši Evropu uhájit před islámským morem a na tuto obranu musíme mít tenhle a tenhle počet zbrojních systémů,“ poznamenává mediální odborník.

Premiér Sobotka by měl říci, proč prosazuje evropskou armádu

Není pochyb, že zbrojní systémy se budou nakupovat v USA, protože to je největší výrobce zbraní na světě, který také dá největší provizi. „Proto také Amerika vůbec neprotestuje, vůbec se neozvala proti nápadům na evropskou armádu, protože ji necítí jako konkurenci NATO. O tom sice mluví Velká Británie a má pravdu, že když má být funkční NATO, které vlastně kopíruje tuhle pseudoevropskou armádu plus Spojené státy, tak evropská armáda z toho nového nápadu je konkurencí sama sobě. Důvod, proč Amerika proti tomu neprotestuje, je jednoduchý – protože už se tam všichni třesou na zakázky. Proč se zahajují války po celém světě? Nu proto, aby se v nich zničilo dostatečné množství zbraní a mohly se vyrobit další, protože je objednává a platí stát, a i když je liknavý dlužník, tak je spolehlivý, jednoho dne jistě zaplatí. Možná pozdě, možná o něco méně, ale zaplatí, spolehlivě. Není možné, aby stát šel do konkurzu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V tom vidí mnoho důvodů, proč vznikl nápad na evropskou armádu. Děsí ho ale, že jedním z hlavních protagonistů této myšlenky je premiér Bohuslav Sobotka. „To mě skutečně zaráží, vůbec jsem nepochopil motivaci jeho militantního postoje, že společnou evropskou armádu má pomalu v každé druhé větě, kterou vysloví. Nevím o tom, že by byl spolumajitelem nějaké zbrojovky on nebo někdo z jeho zákulisních spoluhráčů, pokud takoví existují, ale nevím o tom, že by byl napojen na nějakou vojensko-průmyslovou lobby. Ale možná se mýlím, nebo možná má nějaké jiné záměry. Asi by bylo správné, kdyby nám je sdělil, protože takhle jenom plácnout: ‚Já, premiér České republiky, prosazuji evropskou armádu‘, není před volbami úplně inteligentní věta,“ tvrdí mediální analytik.

Mainstreamová média se po oficiálním českém postoji nepídila

Důvodem, proč takhle obsáhle o Junckerově projevu ke stavu Evropské unie a nápadu na společné evropské velení referuje, je dán tím, jak k tomuto tématu přistoupily domácí sdělovací prostředky. „Nic z toho, co jsem teď řekl, v médiích nezaznělo. Ani jednu takto položenou otázku, ani jediný protiargument, jsme neslyšeli. Jediné, co jsme viděli, byl zkrácený záznam zasedání Evropské unie, pak také reakci Nigela Farage a vyjádření Velké Británie o tom, že evropská armáda je konkurenční podnik vůči NATO. Nic víc. Jaký je oficiální český postoj, jsme neslyšeli. A žádný zájem českých mainstreamových novinářů o to, abychom se dozvěděli, jaký je oficiální český postoj a jeho zdůvodnění, jsem nezaznamenal. Takže další vlastní branka českých novinářů,“ podotýká Petr Žantovský.

Také druhé téma se nabízí samo, a je jím tzv. lex Babiš. „Na první pohled má Andrej Babiš pravdu úplně ve všem, co řekl na toto téma, že je to zákon, který je postaven proti němu. Také v debatách, které se k tomu vedly v České televizi ve středu v Událostech, komentářích po schválení zákona, se ani jeden z oslovených politiků nevyjádřil, že by věděl o někom jiném, proti komu by měl být tenhle zákon namířený. Čili jde o to vyautovat Babiše, když už jsme se ho nezbavili v tomhle volebním období, tak ho vyautovat z volebního období příštího. Proto má zákon platit až pro příští vládu, protože tato potřebuje dovládnout, dohrát své hry a na to potřebuje alespoň nějakou většinu. Kdybych byl na místě Andreje Babiše, tak peníze–nepeníze, rozpočet–nerozpočet, hrdost velí otočit čelem vzad a odejít z vlády, a vládu tím položit, protože by nebyla schopná dožít,“ poukazuje mediální odborník.

Lex Babiš jako by spadl z Marsu, je to likvidace úspěšného

Ale uznává, že není politik a nemá žádné oprávnění komukoli radit a už vůbec ne navádět k nějaké vládní krizi nebo něčemu takovému. „I když těžko říct, jestli je lepší, máme-li vládu vedenou panem Sobotkou, nebo nemáme-li vládu žádnou. Faktem zůstává, že tenhle zákon je naprosto neuvěřitelný, že spadl z Marsu, to je zákon v řádu Severní Korea, likvidace úspěšného. Někdo to v České televizi zmínil, že to je způsob, jak se pomstít úspěšnějšímu za svůj vlastní neúspěch. To sedí velmi přesně a bylo zajímavé pozorovat reakce jednotlivých politiků, pana Bělobrádka, pana Sobotky, pana Kalouska, pana Fialy, ale i to, že se tihle jmenovaní odmítli zúčastnit předvolební debaty na iDnes.cz s poukazem na to, že to je médium vlastněné panem Babišem, což je farizejství jako Brno,“ myslí si Petr Žantovský.

Tím podle něj tito pánové jenom potvrzují, že média chápou pouze jako mocenský, a nikoli jako informační nástroj. „Kdyby se na iDnes opravdu podívali, tak třeba zjistí, jak obrovské rozdíly – a často i názorové, ale zejména obsahové obecně – mezi MF Dnes jako tištěným deníkem a iDnes jako internetovým zrcadlem tam jsou. Často články z MF Dnes neskončí na iDnes a naopak, názorové směřování vedení deníku pana Plesla a vedení iDnesu je také mnohdy výrazně jiné a myslím, že to je úplně v pořádku. Babišova správní rada nebo kdo to tam řídí, tím jenom dokazuje, že si uvědomuje, že média jsou tu od toho, aby informovala. Jasně, že Babišova média budou hájit Babišovy zájmy. Je to transparentní, nemusíme se domýšlet, komu noviny patří. Inu, Babišovi. Chci-li znát Babišův názor, koupím si Babišovy noviny. Za první republiky to tak bylo u všech novin,“ připomíná mediální analytik.

ODS zastává opačné hodnoty, než by jako konzervativní strana měla

Takhle tedy ti naši tzv. demokratičtí politici pouze potvrdili, že chápou média – jak se kdysi říkávalo – jako orgán politické strany, ne jako informační nástroj. „Vůbec tedy nepochopili nic o smyslu médií v demokracii, vůbec nic nevědí o demokracii, ani jeden z těch, které jsem jmenoval. A nejvíc mě udivil pan Fiala, který jako předseda konzervativní ODS prohlásil, že ten zákon lex Babiš, cituji: ‚vyjadřuje hodnoty, které jako ODS zastáváme‘. To znamená, že zákaz vlastnění médií, obecně omezení práva na vlastnictví, což je přece triviální, elementární a jedno z nejzákladnějších práv kapitalismu, takže by to pro ODS nebo jakoukoli stranu, která říká, že je pravicová, měla být svatá bible. Ale pan Fiala prohlašuje, že ODS zastává hodnoty právě opačné,“ podivuje se Petr Žantovský nad slovy nejvyššího občanského demokrata.

Podle předsedy ODS tedy není automatické právo na vlastnictví, ale vymezují se tu někteří jedinci nebo určitá skupina lidí, kterým se cosi zakazuje. „Chápal bych, že se zakazuje policistům vstupovat do stávky, to je pochopitelné, tam je bezpečnostní důvod. Nechápu ale, proč nemají zakázánu stávku lékaři, ti mohou stávkovat od rána do večera. Tím chci říct, že regulace určitého typu v demokracii je možná a je i přínosná. Ale regulace ve vlastnictví čehokoli snad kromě zbrojních systémů je dramaticky protidemokratická, protiústavní. Domnívám se, že pan Babiš by udělal nejlíp, kdyby podal ústavní stížnost. A kdyby náš Ústavní soud nebyl veden panem Rychetským a složen trošku jinak, tak by v normálním státě s ústavní stížností uspěl. V našem státě si tím však opravdu nejsem jistý,“ přiznává mediální odborník.

Na Schwarzenberga se takový zákon nešil, nebyla prý poptávka…

Podle jeho názoru je tento zákon směšný a navíc vede k podvádění. „Představme si, že třeba Franta Jouda z Nučic je ve svém podnikání úspěšný a že se rozhodne, že postaví hnutí. Bude s ním úspěšný ve volbách a vedle toho bude mít velké množství majetku i různé podnikatelské aktivity. Třeba i v zemědělství, takže jsou v určitých aspektech nárokovým příjemcem státních dotací prostě proto, že to tak je buď v evropských, nebo v českých zákonech dáno. Čili to není o tom, že by si to pan Jouda vymyslel, ale prostě proto, že to tak je automaticky. No a tento pan Jouda najednou vyhraje volby a stane se premiérem. V tu chvíli nesmí ovládat podniky, které vybudoval vlastní pílí a vlastní prací, určitě ho to stálo spoustu let a spoustu úsilí. Tak co udělá? Přepíše to na manželku, na strýčka, na dětičky,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z toho je patrné, že čerstvě schválený zákon vyvádí transparentnost z vlastnických vztahů do šedé zóny a nutí lidi k podvádění. „Myslím, že po pětadvaceti letech v demokracii jsme tenhle zákon vskutku nečekali a vlastně ani nepotřebovali. Mám k tomu úplně poslední poznámku, která je po dlouhé době pochvalná na adresu České televize. Pan Borek, který moderoval debatu na tohle téma, připomněl velmi správně Karla Schwarzenberga a jeho angažmá v médiích, veřejných dotacích a zakázkách v minulosti. A položil velmi správnou otázku, proč se ta údajná kolize zájmů neřešila v souvislosti s panem Schwarzenbergem. A pan Plíšek ze Schwarzenbergovy strany TOP 09 na to řekl doslova, cituji: ‚Tehdy na to nebyla taková poptávka.‘ No, co k tomu dodat,“ nechává mediální analytik bez komentáře pokrytectví Kalouskovy a Schwarzenbergovy strany.

Jandovo a Břešťanovo udavačství připomíná dopis 99 pragováků

Na závěr si nechává článek z britského týdeníku The Economist. „Píše se v něm o tom, jak média napomáhají Čechům v postoji proti uprchlíkům a  jak nahrávají českým nacionalistům. To samo o sobě člověka zaujme, je to o nás, je to o problému, který známe, a je to z média, kterému tradičně důvěřujeme. Dozvídáme se, že televize Prima a některá další média podporují xenofobní nálady v české společnosti a postoj proti migrantům, odmítání kvót a tak dál. Je citován pan Zeman, který vystupuje aktivně proti Muslimskému bratrstvu, jež podle něj koordinuje dnešní uprchlickou vlnu, to cituji přímo z toho textu. A když se pročtete celým tímhle úžasným článkem, tak zjistíte, že u jádra toho problému je mimo jiné také český zdroj a ten se jmenuje Robert Břešťan, šéfredaktor Hlídacího psa, který je v závěru připomenut jako etalon toho správného názoru na věc, reportér, který odhalil to ošklivé jednání televize Prima, které údajně manipuluje s informacemi o migraci,“ připomíná Petr Žantovský.

Připomíná mu to doby z časů tzv. Dopisu 99 pragováků, v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím v létě 1968. „Tehdy byli ti soudruzi tak zoufalí z toho, jak se kolem nich hemží kontrarevoluce, že museli napsat do kolébky světové revoluce a postěžovat si, jak jsou tady ponižovaní a že tady socialismus nefunguje, jak by měl, a ukázali samozřejmě na viníky a zažalovali si. Tak úplně stejným způsobem, jenom s jiným předznamenáním, se nám to děje před očima teď. Ať už je to v podobě Jakuba Jandy a jeho udavačských apelací na Verhofstadta a na evropské úředníky nebo v podobě pana Břešťana. Obojí připomíná bolševický čas žalování u vrchnosti, u soudruhů na kraji, jo soudruzi naši kolegové zlobí, tak přijďte a umravněte je. Tohle přesně se teď děje ve vztahu mezi touto skupinou lidí a tím západním mediálním a politickým světem. Dopracovali jsme to do velmi špatných konců a musím tedy říct, že Hlídací pes by se měl stydět,“ dodává mediální odborník.

Parlamentní listy, 17. září.