„Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava“ (Ehrenschild des Protektorats Böhmen und Mähren) bylo protektorátní vyznamenání založené výnosem německého státního ministra pro Čechy a Moravu SS-Obergruppenführera K. H. Franka 4. června 1944 (tedy v den druhého výročí smrti Reinharda Heydricha). O založení protektorátního vyznamenání se uvažovalo již v roce 1942, tehdy to ale Heydrich odmítl, protože by mohlo být pokládáno za symbol jisté vlastní státnosti protektorátu. Zvláštní protektorátní vyznamenání tak vzniklo až necelý rok před koncem války, zřejmě pro povzbuzení klesající nálady protektorátních činitelů a „pro vyznamenávání příslušníků protektorátu, kteří se osvědčili vzorným postojem nebo plněním povinností a stálou pohotovostí k nasazení“. V názvu bylo využito jméno sv. Václava, svatováclavskou tradici nacisté za protektorátu široce zneužívali, sv. Václav byl prezentován jako „prozíravý“ kníže, který správně „pochopil“ nutnost spolupráce s Němci. Vyznamenání se udělovalo ve třech stupních (se zlatým věncem, se stříbrným věncem a bez věnce) spolu s diplomem (pro nejprominentnější nositele podepsaným přímo Frankem). Autorem grafického návrhu byl zřejmě Max Švabinský.
Cena Emanuela Moravce občanského sdružení Národní myšlenka to v roce 2009 odůvodnila následujícím způsobem: "Jeho pohnutý příběh, kdy se z přesvědčeného socialisty, demokrata a muže Hradu stává po roce 1938 nesmlouvavý a militantní stoupenec evropské myšlenky, by se přitom mohl stát příkladem dodnes probíhajícího boje se zbytky národoveckého cítění v českých zemích.Tento nešvar nezmizel z českých zemích ani v novém tisíciletí a pro pokrokové síly budující nový světový řád zhoubná národní identita se tu a tam projevuje a připomíná ještě v roce 2009. Nedopatřením strážců správných pořádků například v současnosti vládne pražskému Hradu člověk, který brání evropské myšlence mj. odporem k podpisu Lisabonské smlouvy. Potírání kladných pocitů k samotné existenci národů je přitom pochopitelně velmi vysoko na preferenčním žebříčku agendy veřejně činných europokrokových spolků, jednotlivců a kulturní fronty. Považujeme proto za vhodné připomenout osobnost Emanuela Moravce (dále jen EM) tím, že jeho jménem zaštítíme ceny, kterými budeme hodnotit ty nejlepší, nejzajímavější a nejoriginálnější příspěvky v aktuálním tažení za novou, jednotnou a ještě lepší Evropu bez starých předsudků, tradic, diskriminace a obdobného reakčního haraburdí. Tyto ceny bude sdružení Národní myšlenka průběžně vyhlašovat pravidelně na konci každého kalendářního měsíce a předpokládá se i slavnostnější předání ceny EM za jednotlivé roky, které by v případě zájmu sponzorů mohly doprovodit i věcné dary oceněným!"
Dnešní aktivita Sorosovy neziskovky tedy jen oprášila úsilí Národní myšlenky z roku 2009.
Ovšem jen s opačnými znaménky, což k ideovému zaměření dané nadace pochopitelné. Dokonce i shoda na jednotlivých jménech kandidátů by tu byla. Dnešní kandidát Sorosovy ceny Martin Fendrych byl Cenou Emanuela Moravce poctěn již v roce 2014. Tehdy za nápad uměle zdražit pivo. Ve stejném roce byl též oceněn také tehdejší ministra zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr kultury Daniel Herman. Prostě dějiny se zase opakují...