Svátek Všech svatých je slaven napříč křesťanstvím. Již od 4. století se slavil společný svátek všech mučedníků u východních církví. V syrském obřadu v době velikonoční 13. května a v byzantském obřadu první neděli po Letnicích. Církve vzešlé ze západního křesťanství jej slaví 1. listopadu. Pro katolickou církev stanovil tento den pro Slavnost Všech svatých v sedmém století Papež Řehoř III. na počest velmi významné události pro katolickou církev. V tento den byl původně pohanský chrám všech olympských bohů římský Pantheon vysvěcen na křesťanský kostel dedikovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům. Řím tak uznal definitivně jediného Boha a ustopupil od pohanského uctívání mnoha božtev. Katolická církev si připomíná v tento den všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo.
Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2. listopadu na tento svátek Všech svatých "vzpomínkou na všechny věrné zemřelé" (i ty nesvaté), lidově tzv. Dušičkami. Nejde ale pouze o to položit na hrob věnec, aby nás sousedi nepomluvili a pak autem odjet za zábavou, ale opravdu tento den věnovat vzpomínkám na zemřelé a projevit jim vděčnost za to, že co pro nás udělali. Proto bychom si měli i v současné hektické době najít čas alepoň v tento den zapálit svíčku a pomodlit se za jejich duše. Poděkovat jim alespoň v duchu za to, jak se nám věnovali... Prostě najít si čas na ohlédnutí se za minulou dobou, za uplynulým časem, který jsme s nimi prožili.
V České republice se začíná stále víc slavit před Svátkem Všech svatých tzv Helloween aniž si lidé většinou vědomují jeho původ. Pouze vědí, že se slaví v Americe a to stačí, aby přijali Helloween jako vítanou příležitost pobavit se jinak než velí české křesťanské tradice. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu koledovat o sladkosti s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu). V Americe bývá trestem pro ty, kteří koledu nedají, pomalovávání automobilů či dveří zubní pastou a pod...
Jak tento svátek vznikl a proč ho slaví v anglosaských zemích?
Název Halloween vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Evening“, tedy „Předvečer Všech svatých“. Zvyky Halloweenu se rozvinuly původně v Irsku na základě oslavy svátku Všech svatých, která byla přenesen do Irska z Říma. Opírá se o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce. V 19. století irští vystěhovalci přenesli tento zvyk do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země včetně té naší.
Samozřejmě se dětem veselé řádění strašidel líbí a nic proti tomu, aby se pobavily, ale mělo by se jim při této zábavě připomenout, že Halloween je pouhý předvečer vážného svátku Všech svatých a následných Dušiček. Jinak řečeno že by si měly i ony vzpomenout s úctou všech svatých mučedníků a svých babiček, dědečků tak jako budou jednou jejich děti a vnuci vzpomínat na ně. Úcta k předkům by měla být na prvním místě a neměly by tyto vážné svátky přejít postupně v pouhou zábavu.
U nás není vše v pořádku nejen s úctou k zemřelým, ale i k umírajícím
Když se zamýšlím nad těmito svátky nemohu nevzpomenout, že s úctou nejen k zemřelým, ale dokonce i k umírajícím není u nás vše v pořádku. Lidé u nás umírají většinou jako odpadky v DLNkách či Domovech důchodců. Těm šťastnějším občas někdo z rodiny zatelefonuje či se na skok staví osobně... Mnozí z nich již ale nikoho nemají a zdravé mladé lidí nezajímá, že k tomu, aby mohli žít v přepychu, přispěli právě tito, pro ně již nepotřební, lidé. Lidé o nichž slyší ve zprávách jak na ně musí mladí vydělávat... V televizních zprávách se hovoří o občanech a o důchodcích jako by šlo o nějakou zvlášní chudou sortu lidí mezi občany. Jakoby odchodem do důchodu klesla jejich veškerá důstojnost a z úspěšných lékařů, vědců, podnikatelů... se stala jen obtížná skupina obyvatel na níž musejí pracující vydělávat. V televizi se řeší jestli není moc, když se těmto nepotřebným nevydělávajícím penzistům přidá pár stovek na živobytí i když platy ostatních občanů rostou a tisíce až desetitisíce korun.
A to nemluvím o tom, že v Evropě patříme ke špičce zemí, v nichž 60 % lidí odchází na věčnost bez obřadu a pětina pozůstalých si nevyzvedne jejich popel ani rok po smrti.
Ve škole se děti učí mnoho zajímavých věcí, ale na morální vývoj dětí zapomínáme stejně jako za komunismu. K tomu vedlo předchozí generace především náboženství, kde měl pan farář čas hovořit i o těchto otázkách. V dnešních školách to stále chybí. Neznamená to, že musí být děti násilím přesvědčováni v té které víře, ale měly by znát základy víry svých předků, na nichž byly postaveny přístupy k běžnému životu všech současných a to i bezbožných Evropanů. Kdyby děti znaly obsah Bible, Koránu či budhismu, pochopily by jak rozdílný přístup k životu mají díky křesťanským kořenům ony a muslimové. Rozhodně by pak žádné z nich nenapadlo zvát do Evropy lidi s tak odlišnou nebezpečnou kulturou, což by zabránilo mnoha zbytečně zničeným životů při teroristických atentátech... Ale to je na jiný článek.
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
