Primas český Dominik kardinál Duka zasvětil náš národ Panně Marii a skrze ni Bohu ^Doporučený

pátek, čec 06 2018
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

J. Em. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup Pražský a primas český snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

Letošní slavnosti Dny lidí dobré vůle na Velehradě k poctě soluňských věrozvěstů Cyrila a Metoděje navštívilo kolem 50 000 občanů. Většina z nich si nenechala ujít poutní mši svatou slouženou na nádvoří velehradské baziliky arcibiskupem pražským a primasem českým J. Em. Dominikem kardinálem Dukou OP. A letošní mše svatá byla letos opravdu mimořádná. U příležitosti 100 let suverénního českého státu zasvětil otec kardinál v průběhu slavnostní mše svaté náš národ Panně Marii a skrze ní Bohu. A k podtržení tohoto slavnostního okamžiku pražské arcibiskupství umístilo na oltář jako svědka lebku manželky prvního našeho krále Bořivoje sv. Ludmily, která stála na počátku naší státnosti. Podle slov kardinála Duky chce tímto gestem z Velehradu učinit Hrad víry naší křesťanské civilizace, protože Velehrad reflektoval od doby uznání prvního českého království v čele s manželem sv. Ludmily Bořivojem všechny významné události naší země.

Na Velehradu bylo do té doby poprvé v naší historii uznáno okolními křesťanskými králi území, na němž se do té doby nacházelo pouhé pohanské barbarské hradiště Velegrad za státní útvar a jeho vládce mohl dostat titul krále. Stalo se tak díky přijetí křtu jeho pohanského knížete Bořivoje z rukou arcibiskupa Metoděje. Po přijetí křtu získal kníže Bořivoj jako první náš panovník titul krále. V průběhu dalších staletí se na Velehradě reflektovaly i další významné události naší země - roky 1278, 1378, 1618,1648, 1848, 1938, 1948, 1968, neboť byl pro naše předky symbolem zápasu za svobodu vedoucí k vyhlášení naší první státnosti. Dodnes nám toto připomíná slavné Palladium země české, které dostala kněžna Ludmila při svém křtu z rukou arcibiskupa Metoděje.

Otec kardinál vzpomenul těchto několik výročí k významným datům české historie končícím osmičkou ale s pokáráním, že k nim vyjadřujeme nedostatek vděčnosti, úcty a opravdové solidarity. Důrazně nás pokáral, že jsme je v průběhu staletí pokřivili špatným jednáním, nevěrností, zbabělostí a mnohdy dokonce i zradou.

Mons. Jan Graubner doplnil, že je možné vše ještě napravit, když se necháme vést boží moudrostí a budeme-li žít jako zasvěcení Bohu skrze Pannu Marii. Vysvětlil, co znamená zasvěcení: „Zasvětit se znamená svěřit, odevzdat, dát se nejen do ochrany, ale i plně k dispozici. Zasvětit se Panně Marii znamená rozhodnout se patřit jí, být jako ona, která nechala působit Boha, nechat ji působit ve svém životě. Zasvětit se znamená společně slíbit, že nechceme žít jen pro sebe, ale také pro Ježíše uprostřed nás, a společně vydávat světu svědectví o něm. Jako společenství chceme být Marií, která dává světu Spasitele Ježíše. To může být nejcennějším darem pro naši společnost, která pak už nebude bez Boha, ale dostane příležitost objevit Boží moudrost, krásu křesťanské kultury a mír plný naděje,“ vysvětlil Mons. Graubner a prohlásil mši svatou za zasvěcující.

Na slova Jana Graubnera plynule navázal obřad vyznání víry s obnovou křestního vyznání a zasvěcením se Panně Marii

„Chceš jako Maria žít podle Božího slova, aby se vtělovalo do tvých skutků? Chceš jako Maria hledat dobro druhých? Chceš jako Maria přispět k povznesení naší kultury úctou ke každému člověku?“ ptal se kardinál Duka desetitisíců přítomných a ti na jeho otázky odpovídali svým „Ano“.

Poté v závěrečné modlitbě tohoto obřadu primas český Dominik kardinál Duka zasvětil Panně Marii a skrze ni Bohu celý náš národ, aby v nás i skrze nás mohl budovat své království pravdy, spravedlnosti, lásky a pokoje.

A tomuto nádhernému aktu zasvěcení národa Panně Marii byla svědkem na oltáři svatá Ludmila, manželka prvního našeho krále

A olomoucký arcibiskup Jan Graubner k tomu uvedl: „Svatá Ludmila, světice, kněžna, babička a vychovatelka svatého Václava je ženou, která stojí na počátku křesťanské identity našeho národa, české státnosti i výchovy k pravdě a lásce. Zde začal její nový život pramenící ze křtu a pokračoval v Čechách. Právem je sv. Ludmila první českou světicí – ženou. Těším se, že ji budeme moci znovu přivítat na Velehradě a připomenout si, co vše v roli manželky, matky, babičky a vychovatelky pro náš národ často spíše skrytě učinila.“