Heslo „CIZÍ NECHCEME, SVOJE NEDÁME!“ by se dalo bez problémů také aplikovat na pojetí oslav vánočních svátků. Čelíme v posledních době nebývalé invazi motivů plných sobů, Santů, skřetů a dalších víceméně cizích prvků a s duchem a atmosférou českých tradičních Vánoc zcela nesouvisejících. Významně k danému trendu přispívá televizní a filmová produkce, kde se Santové prohánějí jako o závod a jedna americká stupidita stíhá druhou. Kde je původní česká produkce? Kde jsou filmy oslavující křesťanský duch Vánoc? Proč nejsou pořady a filmy více zaměřeny na rodinnou pospolitost? Stejně jako nám nevnutili za bolševika Dědu Mráze, tak ani dnes za vlády konzumu a absolutní komerce nám nevnutí Santu Klause a jeho povedenou družinu. U nás bydlí Ježíšek a českou mentalitu vánočních svátků nejlépe ztělesňují kresby malíře Josefa Lady. Vánoce nejsou jen o nákupech a jídle, jsou také o lásce k bližnímu a o duchovním rozměru, kdybychom se měli všichni společně zastavit a rozjímat i o tom, co nás přesahuje.