Poslední den v roce, tzv. Silvestr, bývá obvykle spojován s nevázaným veselím. Málokdo si v naší komunistickým ateistickým marasmem tolik kulturně poničené zemi přitom uvědomí, že papež Silvestr I., na jehož počest dostal tento den místo v kalendáři, neměl zřejmě s alkoholem nic společného. Naopak byl právem  prohlášen za svatého, neboť díky němu získala katolická církev v roce 313 své uznání a trvalé postavení a od té doby se pohanský Řím stal centrem křesťanství. Proto si, na rozdíl od pohanů, katolická církev připomíná den sv. Silvestra s velkou úctou k tomuto svatému muži, který byl jejím 33. papežem (od 31. ledna 314 do 31. prosince 335) a za jeho 21letého pontifikátu si katolická církev tak silně upevnila své postavení ve světě, že ho již nikdy nemusela vzdát. Jak se mu to podařilo právě v době snad nejkrutějšího pronásledování křesťanů za vlády pohanského římského císaře Diokleciána? Vyléčil římského císaře Konstantina Velikého z lepry a ten uvěřil v Boha, nechal se pokřtít, povolil od roku 313 Milánským ediktem křesťanství a daroval mu pozemek, na kterém později vznikl Vatikán. Poté co přenesl císař Konstantin sídlo říše římské v roce 330  do Konstantinopole, předal Silvestrovi a jeho nástupcům i světskou moc nad Římem, Itálií i celým Západem. Což dalo i následujícím papežům i politickou moc. Řím se stal centrem křesťanství.

Vláda ČR vyvoláváním zbytečného chaosu a strašením lidí koronavirem naskočila na dlouhodobě připravovanou a řízenou akci neoliberálů toužících po vyvolání chaosu jako předstupně nastolení jejich osvícené totality. Zdezorientovaným, vyděšeným a ožebračeným lidem nabízejí utopickou ideologii universalismu ve vysněném jednotném celoevropském a posléze celosvětovém státě. Počítají s tím, že lidé unavení životem v domácích samovazbách a navíc mnozí, ne svou vinou, bez práce a slušného výdělku, nepostřehnou, že právě tato na první pohled nevinná ideologie universalismu má v sobě jako neoddělitelnou část ideologii multikulturalismu. Neoliberální elitáři proto počítají s tím, že zbídačelé státy a v nich zchudlí a naštvaní občané přivítají nakonec jejich pomoc. Co se děje v USA je toho zářným příkladem. O elitách z Bruselu netřeba hovořit. Chaos vzniklý Covidem spadl bruselským úředníkům doslova z nebe jako božská mana Izraelitům na poušti. Nejenže tím budou mít vyřešené problémy s pozvanými hosty kancléřky Merkelové, ale vyřeší i kýžené narušení národní soudržnosti států jejich placeným dosazením do jednotlivých zemí, pokud je tyto na vlastní náklady nevykáží do zemí původu. Občané denně ožebračovaní svými politiky zapomenou co znamená slovo národ a vlastní stát a budou nakonec vítat společný stát pod vedením elitářů z Bruselu aniž postřehnou, že v něm budou druhořadými občany pod knutou menšin. O tom všem podrobně píše ve své poslední 51. knize Sebedestrukce západu prezident Václav Klaus s kolektivem svých spolupracovníků.