Kdykoliv vstupuji do vstupní haly hotelu nemohu pochopit jak dokázal takovou krásu někdo vybudovat propojením zdevastovaných paneláků, sdělil našemu listu prezident Kulturní komice ČR Doc. Ing. Jiří Pancíř
Protože jsme bydleli tehdy nedaleko, v Jižním městě, zajímali jsme se o proměnu nedalekého Košíku, kolem něhož se lidé báli procházet, jaký nepořádek tam byl. Zjistili jsme, že původní čeští majitelé objektu dlužili celou kupní cenu Fondu národního majetku (FNM), který jim půjčil na první splátku s tím, že zbytek kupní ceny uhradí. Aby to nemuseli udělat, předali vše druhým majitelům, ostříleným hochům z bývalého Socialistického svazu mládeže, kteří opět nic fondu neplatili a naopak rozprodali i to málo, co na pozemcích zbylo, a v průběhu prodeje budov nastěhovali do ubytovny přes 3000 Vietnamců, aby se to těžko rušilo a prodávalo. Když už věc pro ně byla nevýhodná a nebylo co dalšího prodávat, odešli se získanými penězi. A v tomto stavu se o zdevastovaný objekt zajímal třetí majitel - architekt Vladimír Dohnal. Nepřevzal sice závazky předchozích majitelů, ale nebylo mu to nic platné. Bývalí vedoucí pracovníci FNM a později České konsolidační agentury (ČKA) byli rádi, že slíbil objekt uvést do slušné podoby a oni se ho zbaví. Proto pozemky od státu získal. Zpočátku tito pracovníci jen s údivem spolu s okolními obyvateli přihlíželi, co si s tak rozbitými a vydrancovanými budovami počne. Když ale zjistili, že se mu podařilo přebudovat je na čtyřhvězdičkový hotel s velmi slušnými hospodářskými výsledky, chtěli ho o něj připravit. A cenu prodeje pozemků navýšili na trojnásobek skutečné hodnoty. Deset let se musel s nimi soudit u Nejvyššího soudu v Brně. Nakonec v soudních bojích uspěl a pod pohrůžkou žaloby na stát začal jednat s ministerstvem financí o dohodě na navrácení peněz. Za pouhých 10 let od založení zvýšil jeho hotel více než 12krát tržby a rekonstrukce za více než 1,5 miliardy korun již byly financovány bez úvěrů.
Takový úspěch nezůstal bez povšimnutí v manažerských soutěžích a společností Comenius byl zařazen mezi „100 nejlepších českých firem“. Protože tyto soutěže pravidelně v naší revui Fragmenty monitorujeme, zařadili jsme tehdy tohoto odvážného podnikatele do rubriky Galerie úspěšných osobností a v článku s názvem Vladimír Dohnal: „Jsem hrdý, že státu nic nedlužím, naopak stát dluží mně“ jsme s ním přinesli rozhovor, který dodnes nepostrádá na zajímavosti. A to nejen proto, že ukazuje, že ne všichni podnikatelé jsou podvodníci a kradou, ale že se mnozí dokázali ke svým úspěchům propracovat opravdu tvrdou prací. Celá ta věc ukazuje, jak tehdy stát jednal s cizími a českými investory.
Sopranistka Markéta Fassati Mátlová zazpívala několik písní ze svého nového alba Emozioni, které pokřtila v daný slavnostní večer v TOP Hotelu Praha
Český architekt Dohnal investoval několik miliard korun do výstavby svého snu, což jsou investice srovnatelné s těmi od zahraničních investorů, nad nimiž tehdy po pádu Klausovy vlády tak plesaly socialistické vlády a jejich úředníci se před nimi plazili po kolenou. Tyto vlády jim poskytovaly pozemky, mnohdy dokonce s vybudovanými inženýrskými sítěmi, o slevách na daních nemluvě. Českému investorovi Vladimíru Dohnalovi naopak neposkytla vláda žádné pozemky zdarma ani daňové úlevy a z našich zkušeností víme, že nebyl sám podobně postižen. Přitom měla vláda právě domácím investorům pomáhat, neboť ti neutečou, jako to například tehdy udělala jedna zahraniční firma v Brně a postupem let mnoho dalších. Málokdo si navíc uvědomuje, že české podniky musejí konkurovat bohatým zahraničním řetězcům s dlouhodobou tradicí a vyzkoušeným systémem. A konkurence to byla a je dodnes velice tvrdá a neúprosná.
Tolik tedy vzpomínka na minulost a nyní se vracím k do přítomnosti k oslavě narozenin hotelu
Rekonstrukce a novostavby, které pan architekt navrhl a provedl, hodnotí nejen návštěvníci, ale i odborníci velmi kladně. Např. Top Congress Hall je ideální halou pro natáčení televizních pořadů. Hotel má obrovská kongresová centra. Ve všech jejich pěti sálech je výborná akustika. Díky nejlepší akustice ze všech pražských hotelů se v něm konají dokonce koncerty vážné hudby. Chválí ji i takoví odborníci, jako je houslový mistr Jaroslav Svěcený, pražští filharmonici, Pavel Šmok, Karel Gott a Petr Malásek, Helena Vondráčková... Kromě kulturních akcí se konají v hotelu díky velikosti sálů světové i evropské kongresy od vědeckých až po politické. Tak například zde probíhala oslava zvolení Miloše Zemana prezidentem. Ze vzácných hostů navštívila hotel první dáma Livia Klausová, předsedové vlád ČR i SR, ministři, senátoři, komisaři EU, velvyslanci, ale také Miss Universe, známí sportovci Kateřina Neumanová, Roman Šebrle a mnoho dalších významných osobností.
Není divu, že zájem o hotel stále roste. Stal se totiž mezi gurmány vyhlášeným v gastronomii. Šéfkuchaři bydlí v hotelu, všechno osobně oběhají, u všeho jsou přítomni a jsou opravdu neuvěřitelně obětaví. Díky tomu sbírají medaile v mnoha světových soutěžích. Jeden je dokonce nositelem zlaté a bronzové medaile z mistrovství světa v dekorativním vyřezávání melounů konaném v Lucembursku.
Jejich sláva se rozkřikla již i do EU a byli požádáni zajistit první Český den přímo v sídle Rady Evropy pro 400 diplomatů, zajišťují oslavu státního svátku 28. října na naší ambasádě v Berlíně pro 650 diplomatů a mnoho dalších akcí, na které by si jiný český hotel netroufl.
Dnes si tedy majitel tohoto skvostu může spolu s panem Kunderou říci: "Dneska již se tomu směju".
Úsměvným zadostiučiněním může pro něj být zejména to, že všichni státní úředníci, kteří se kolem soudních sporů v minulosti vyskytovali, jsou vyšetřováni v souvislosti s kauzami ČEZu a jinými. Například Zeman, Němcová, Jurán a Suchý. Serióznost zřejmě nebyla jejich doménou i vůči dalším firmám. Jedna groteskní příhoda za všechny, kterou nám vyprávěl dnes již s úsměvem pan Dohnal: "Vypsali jsme konkurz na právníka a ozval se mi právník z ČKA, který byl protihráčem našeho sporu se státem. Omluvil se mi, že on jen plnil pokyny tehdejšího zaměstnavatele, že vrchní ředitel ČKA jim zakázal, aby dali podklady soudu, když jsme se soudili o zástavní právo. Šlo o nález vrchního státního zastupitelství, že tehdejší prodej byl ze strany těch svazáckých vlastníků podvod. Mně se naštěstí podařilo dostat je na stůl odjinud. A nakonec soud dopadl v náš prospěch, ale celá věc se velmi protáhla a prodražila. Pracovníci ČKA měli za každý vyhraný spor oficiální procentuální odměny. To není moje domněnka, ale potvrdil mi ji pan Kučera. Zdálo by se to v pořádku, jenže v případě ČKA šlo o obrovské peníze, neboť šlo o miliardové soudní spory. Šest pracovníků se prý tehdy dělilo o jednu miliardu korun jako o provizi."
Naše babička by k tomu řekla: Boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě.
Doprovodné snímky jsou z oslavy narozenin hotelu, na nichž jako zlatý hřeb programu pokřtila své album Amazioni sopranistkaMarkéta Fassati Mátlová. První snímek zachytil okamžik jak ji představoval hostům majitel hotelu Ing. arch. Vladimír Dohnal (vlevo). Kytici jí po zazpívání několika písní z alba předal nadšeně generální ředitel hotelu Ing. Radek Dohnal. Na slavnostním večeru samozřejmě nechyběla ani vždy usměvavá paní Dohnalová se svými přáteli (na posledním snímeku vlevo).
