Odpověď ministerstva na námitku cirkusů, že se s nimi při tvorbě zákona nikdo nebavil, že se cirkusy měly nejprve seznámit s legislativním procesem, podle něhož se tvořící zákon posílá k připomínkování subjektům, které se do připomínkového řízení přihlásily, je alibistická a zbabělá. Už vidím, jak cirkusoví pracovníci studují denně legislativu, aby se mohli přihlásit do řízení, kdyby si někdo proti nim něco vymyslel. Že věnují denně pozornost tomu, co se děje na ministerstvech, jen aby se mohli přihlásit za účastníky v připomínkovém řízení, aby mohli ve svých připomínkách navrhnout námitky a odůvodnit je. Alibistické vyjádření, že cirkus Jo-Joo se takto choval a byl přitom v připomínkovém řízení k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání (tj. zákona, který upravuje drezuru zvířat ) a měl jeden měsíc jako všichni ostatní, aby se k předloženému návrhu novely vyjádřil, zní slabě.
A co víc, i kdyby byli všichni ředitelé cirkusů tak legislativně vzdělaní a přihlásili se včas do připomínkového řízení, neměli by, jak jsme v naší revui Fragmenty zjistili, proti čemu protestovat. Návrh, který přišel do připomínkového řízení, žádnou regulaci drezury a vystupování zvířat v cirkusech neobsahoval. Ministerstvo se rozhodlo ji do novely zapracovat až v reakci na obdrženou Výzvu ministrovi zemědělství. I když Ministerstvo zemědělství argumentuje tím, že jeho Výzvu podepsalo přes 12 tisíc lidí, připojilo se k ní 44 organizací na ochranu zvířat či životního prostředí a došly mu připomínky z řad organizací na ochranu zvířat i Ministerstva životního prostředí, neomlouvá to, že hlavní aktéři, kterých se toto dotkne, nebyli do debaty přizváni. Není divu, že si cirkusy dokázaly vydupat expertní skupinu, která se bude zabývat zákazem drezury a vystupováním zvířat v cirkusech, do níž naopak Organizace na ochranu zvířat, které zákon připomínkovaly, nebyly přizvány. Postup ministerstva opravdu zavání politickou objednávkou.
Bylo by rozumné se k projednávání takto závažného zákona vrátit a pozvat k němu všechny zúčastněné
Aby bylo jasné, jsem zastáncem svobody zvířat a vím, jak krutý je pro každé z nich pocit nesvobody v klecích. Jak rozedrané mají mnozí pejsci tlapky od lomcování s nimi v útulcích. Takže vítám nápad, že by mělo být zakázáno nedůstojné převážení zvířat pro pobavení diváků v cirkusech. Je ale třeba ho provést velice s citem a také ho mít finančně podchycený.
Vítám, že se v roce 2018 v úsilí za cirkusy bez volně žijících zvířat spojili Svoboda zvířat, Anidef, Hlas zvířat, Home4Pets, Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku a advokátní kancelář Plicka & Partners navrhli přechodné období, po které by cirkusy mohly využívat pro drezurní vystoupení ta volně žijící zvířata, která již v současnosti chovají, a zároveň by se připravovaly na ukončení této činnosti. Jimi navrhovaný termín k ukončení této činnosti, leden 2022, je ale pro zvířata smrtící datum. Zvířata žijí, jak známo, déle než 4 roky.
A návrh výše uvedených organizací, aby cirkusy měly povinnost se o svá zvířata po ukončení činnosti postarat, je jen alibismem. Nemohou to udělat již proto, že nebudou mít výdělek na jejich obživu a ani nebudou jejich maringotky vozit od města k městu, když nebudou vystupovat. Nehledě k tomu, že i kdyby jim v zimovištích zajistili dožití, zvířata zvyklá na každodenní věnování se jim budou ve velkém stresu po zavření do klece bez komunikace. Znovu připomínám, že zavření do útulků či do ZOO bude pro ně velkým stresem, i kdyby k nim byla obsluha sebeslušnější. Vzpomínám, jak kdysi zakladatel ZOO v Hradci Králové Vágner říkal, jak sloni přímo touží po tom, aby si s nimi jeho synové každý den hráli ve výběhu a učili je různé kousky a jak byli nešťastní, když to někdy nešlo. Věta, že jako pojistku pro případ, že by se o tato zvířata některé cirkusy nechtěly postarat, navrhli, aby Ministerstvo zemědělství zajistilo péči pro zvířata pocházející z chovů s nevhodnými podmínkami, proto rovněž nic neřeší.
V naší revui po léta dokumentujeme v rubrice Pláč zvířat a morálka národa, jaké hrozné věci se se zvířaty dějí. Bojujeme za jejich záchranu a to i legislativně. Proto bych se spíš přimlouvala, aby výše uvedené organizace namířily svou činnost v tomto směru. To neznamená, aby se zákon o zákazu zvířat v cirkusech nedotáhl do konce, ale prosím ještě jednou o cit ke zvířatům a k hodným krotitelům, pro které jsou opravdu a bez nadsázky jejich členy rodiny. A i těch je hodně, pracovat se zvířaty je jejich životem. Dejte proto všem čas na dožití.