Dalším jasně vyslaným kouřovým signálem bylo odmítnutí referenda jako prostředku rozhování neuvědomělého lidu. Přitom, co jiného je přímá volba prezidenta, ne-li referendem o aktuálním politickém rozložení politických sil.
Kolem Drahoše se jako podporovatelé, poradci a donátoři shlukli a vyskytují více či méně zjevně deklarovaní kosmopolitní havlisté a lžihumanisté všeho druhu.
Samotný uchazeč o prezidentství tančí mezi vejci a tváří se jako středový kandidát, který zaujímá tiskové nevyhraněné názory, kterými nikoho neurazí. Zřejmě dobrý a poučený žák politické školy Jana Fischera.
Ať vědomě nebo nevědomky se stále více profiluje jako pouhá směšná hračka ve vleku svých chlebodárců. Éru politických loutek a místodržících jsme již zažili a nemusíme ji znovu opakovat. Doba si žáda opravdové a rozhodné vůdce, kterým zájem vlasti a národa není cizí a mají ve svých prioritách jasno.
