Podle čínského horoskopu je rok 2019 rokem vepře. U nás by měl být podle představ lepšolidí rokem oslav hadrového převratu a především jeho ústředního protagonisty a maskota Václava Havla. Inu což, osobnostmi roku amerického časopisu TIME byly v bezprostřední posloupnosti v letech 1938 a 1939 Hitler a Stalin, tak proč by jí nemohl být i Havel, že? Válečný zločinec jako válečný zločinec. Budeme si totiž v tomto roce připomínat nejen 80. výročí zločinné okupace zbytku Československa nacistickým Německem v roce 1939, ale také Havlem schvalované bombardování Jugoslávie v roce 1999 jako "humanitární" akt. Zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné a kdo je schvaluje, stává se zločincem. Havla už pozemská spravedlnost nedostihne, ale Maruška Albrightová by se měla mít na pozoru.
Pro mladší generaci pokládá redakce za důležité doplnit, že výše uvedená sdělení autora nejsou fake news:
Dne 24. března 1999 pod skrytým názvem Operace Allied Force začalo bombardovat NATO Bělehrad. Šlo o první bojovou operaci NATO proti svrchovanému státu a o jednu z největších operací na území Evropy od konce druhé světové války vůbec. Na svrchovaný stát, Jugoslávii, svrhlo tisíc letadel NATO při více než deseti tisících útocích 23 000 bomb. Letecké bombardování trvalo 78 dní a vyžádalo si kolem pěti set civilních obětí. Pro obyvatele to znamenalo děs a hrůzu a bolest ze zabitých nejbližších, o ztrátě domovů nemluvě. Je smutné, že se našli u nás politici, kteří se snažili toto zvěrstvo obhájit a to v čele s tehdejším prezidentem Havlem. Před svou cestou do USA v roce 1999 poskytl prezident Havel agentuře Reuters k těmto děsivým zprávám následující stanovisko :
Letiště Ostrava-Mošnov… Snímek Břetislav Olšer
“Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO…” Člověku se nechce věřit, že nejde o zvrhlá slova nacisty, nýbrž bojovníka za lásku a pravdu, proti lžím a nenávisti.
A jak v praxi vypadalo to přesné humanitární zaměřování pilotů bombardérů pouze na válečné objekty, popsala Havlova veliká kamarádka Madeleine Albrightová ve své knize “Nejlepší ze všech možných světů”: V pátek 7. května 1994 jsem právě skončila schůzku s Kofi Annanem, když mi můj výkonný tajemník Alex Wolf doporučil, ať se raději posadím. “Nevíme to určitě,” spustil, “ale CNN hlásí, že NATO bombardovalo čínské velvyslanectví v Bělehradu.” Brzy jsme se dozvěděli, že bombardéry B2 shodily bomby na budovu, kterou naši piloti považovali za jugoslávskou agenturu pro vyzbrojování. Naši zaměřovači agenturu tragicky zaměnili za podobnou budovu, kde poblíž stálo čínské velvyslanectví… Osudný omyl způsobil smrt čtyř Číňanů a zranil dalších dvacet. Skutečnost, že velvyslanectví bylo zasaženo několikrát, vedla Peking k tomu, že nás obvinil z úmyslného útoku…
Těm mrtvým je jedno, byl-li to omyl či úmysl, že na ně spadla bomba. A těch "omylů" bylo přes 500!