Strana Motoristé sobě ve svém Manifestu, kritizuje Západ z nezodpovědné agresivní ideologie strašící občany přehnanými dopady klimatických změn a hysterickým alarmismem. Manifest kritizuje Západní neomarxistické liberály, kteří vymysleli Green Deal zakazujicí normální auta a další věci pro normální život na zemi, všechno tím zbytečně a masivně zdraží. Proto vítá vznik komunity mladých členů s vnitřním odhodláním postarat se o vlastní zdravý, úspěšný a naplněný život. „Kromě pevného propojení v on-line prostoru se soustředíme i na pořádání kulturních, sportovních a politických akcí,“ uvádí šéf mladých motoristů Matěj Gregor.
Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka považuje Matěje Gregora za pronikavý politický talent: „Umí se prosadit nejen mezi lidmi ze své generace, ale i ve veřejném prostoru obecně. Je proto logické, že vedle funkce šéfa Motoristů sobě v Moravskoslezském kraji získává prostor i k celorepublikové organizaci Generace MOTOR, kterou lze s trochou nadsázky označit za jakousi politickou "autoškolu života" pro aktivní mladé lidi.“
V tom má určitě pravdu. Motoristé sobě, kteří přivedli do vysoké české politiky hvězdu eurovoleb Filipa Turka, získali Gregorovým přechodem ze strany Svobodných dlouholetého bojovníka proti diktatuře EU bojujícího ve svém spolku ODCHOD za vystoupení z ní. A co víc velmi schopného a odvážného řečníka, který již ve svém mládí dokázal několkrát ostře vystoupit na protestech proti současné bezohledné asociální vládě, které organizoval Ladislav Vrabel či Jindřich Rajchl. A to nejen poslední dobou. Vzpomínám na demobstraci na níž se sešlo 70 000 lidí na Václavském náměstí 3. září 2022 Česko na 1. místě, kde burácel Gregorův hlas za uskupení Vítkovičáci: „Vláda slibovala změnu a spousta lidí jí uvěřila. Kdyby vláda říkala v zimě si s námi nezatopíte, budeme vás cenzurovat, budeme vás nahánět za vaše názory a za to, co píšete na internet, tak by měli méně procent, než Strana zelených a to už je co říct! Já nechci zemi, kde si budeme vybírat mezi komunisty, estébákem a probruselskou vládou!“ Vzpomínám si rovněž na Gregorovo tvrdé a skvělé vystoupení v parlamentu proti covidové panice vlády, na semináři který pořádala SPD Tomia Okamury.
Ke cti pana Gregora slouží, že má jasně skvěle vyprofilovaný postoj a je ochoten za něj tvrdě a neohroženě jjiž několik et bojovat s každým, kdo cítí stejně. A také to, že odhodlaně setrvává na požadavku vystoupit z EU, protože ví, že jen kritika nestačí. Musí mít volné ruce, aby mohl provést cestu k nápravě a vrátit naší zem zpět k normálnímu životu se svobodou projevu, s prosperujícím tržním hospodářstvím v kapitalistické společnosti, tak jak to v devadesátých letech s růstem 6,4 % HDP provedla vláda premiéra Václava Klause před pro naši zemi tragickým sarajevským atentátem.
Jedině, kde bych byla ve střehu, pak v tom, že pan Gregor dosud spíš vždy podporuje toho, s nímž právě souzní a hovoří proto na mítincích mnoha stran, které v daném okamžiku propagují totéž. Což je v poořádku. Souhlasím s názorm vedoucího politologa Institutu Václava Klause Ladislava Jakla, že za vystoupení z EU by se spojil třeba i s komunisty. Podobně jako se spojí vězni při kopání tunelu pod věznicí a neptají se za co který sedí a až na svobodě se rozejdou.
Přesto mne překvapilo, že tak náhle odešel místopředseda Gregor od Svobodných, které spolu s Liborem Vondráčkem 4 roky stavěl na nohy po krizi vyvolané odchodem Petra Macha a nebyl s Vondráčkovými názory do voleb v rozporu. Svůj odchod vysvětlil tím, že „Česká republika mohla ve volbách vybírat i mezi jinými stranami. A i to je důvod, proč jsem v politické straně Motoristé sobě, která je nová, proč jsem byl u Svobodných.“ Neboli přidal se k vítězi. Vybavila se mi scéna z filmu Mládí Karla IV., v němž Jan Lucemburský odpovídá na dotaz syna Karla ke které starně se v boji přidá když to všem slibuje, že se samozřejmě přidá k vítězící a zřejmě to bylo velké poučení pro našeho úspěšného otce vlasti. Doufejme, že bude strana Petra Macinky dlouhá léta úspěšná a vítězná a že v ní zakotví pan Gregor nastálo.
Za klausismus, svobodu, tržní ekonomiku a konzervativní politiku naše revue bojuje již 30 let a pana Macinky si velmi vážíme. Je to jako sen, že toto dokázal vybudovat, a jistě s moudrýmí radami svého šéfa v IVK, našeho jediného skutečného státníka po listopadu 1989, Václava Klause. Jako sen!
Přesto jsem byla smutná z toho, že pro Libora Vondráčka, kterého si za jeho přednášky o mrazivém právu EU jako skvělého právníka na mezinárodní právo belmi vážím, to muselo být obrovské zklamání a snažila jsem se proto v rozchodu obou politiků orientovat. Předseda Svobodných Libor Vondráček uvedl že je z toho smutný: "Znali jsme se osobně přes čtyři roky, většinu času, co jsem byl předseda. Byl stejný ročník jako moje snoubenka, zvali jsme ho na svatbu a řešili jsme spolu mnohokrát nejen záležitosti ‚pracovní‘, ale přátelsky jsme probírali i věci osobní.“ Já sama osobně vím, že ještě na 1. máje na pražském Petříně bojovali společně na mítinku za úspěch Svobodných a najednou stačila prohra, kterou přece museli v eurovolbách čekat, a je po přátelství. To už bude mít pan Vondráček vždy na paměti jak musí být v politice opatrný. A nejen tam. Většinou nejvíc ublíží člověku někdo z nejbližšího okolí. To při pohledu na svůj život a některých svých přátel jasně vidím. Ale to je na jiný článek.
Pan Gregor zase ale říká, že programově se schodli, ale styl k prosazení měli jiný: „Ještě měsíc po volbách jsem čekal ve Svobodných a byl jsem zvědavý, jak volby vyhodnotíme, jak se k tomu postavíme, jaké budou třeba plány do budoucna. Bohužel mi přišlo, že se nedokážu vůbec s kolegy ve Svobodných shodnout na tom, co se nepovedlo. Program Svobodným je podobný a až téměř identický s Motoristy sobě co se týká Green Dealu a migrace. Jejich styl je ale jiný než jsme ve Svobodných pět let chtěli s Liborem prosazovat. Nikdy se nám to nepovedlo. A nevěřím, že se to někdy povede." Bohužel má pravdu. To byl také důvod proč jsme s manželem vystoupili po odchodu Petra Macha ze Svobodných. Protože nejde být ve straně, kde předseda je přítel Nigela Farage a současně místopředseda říká, že vystoupení naší země z EU by byla pro ČR katastrofa. Proto jsem po letech byla mile překvapeně jak se podařilo vše dát Liboru Vondráčkovi dohromady. Ale ten spodní tón strachu tam zřejmě zůstal byt ukrytý.
Pokud jde o národ, tak ale to, že se panu Macinkovi podařilo vybudovat spolu s panem Turkem uskupení, které je nadějí pro návrat naší země do zlatých devadesátých s Friedmanovským Klausismem je pro mne a věřím že i pro mnoho dosud žijících pamětníků té doby krásným zadostiučiněním. Zadostiučiněním, že jsme za tyto ideje nebojovali darmo. Že sice bylo obrovské zklamání sledovat jak všechna práce klausovců je ničena politickými diletanty a závistivci, ale toto je zpráva skvělá.
Bůh Vám žehnej pane Macinko a všem Vašim přátelům.
© Kulturní komise České republiky, z.s. 9.9.2024
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
