Je to darda těch bratru 320 miliónů korun, co mají sociální demokraté zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi. Ve skutečnosti je to ale vyšlo ještě dost levně. Kdyby předchozí soudy nevystavěly okolo ČSSD obranný val, byla by strana milovníků růží už dávno v likvidaci. Co tomu předcházelo? Zdeněk Altner dokázal nemožné. Vysoudil sociálním demokratům Lidový dům, na který samozřejmě vůbec neměli nárok, natož právo. Leč bohorovní, namistrovaní, noví „majitelé“ Liďáku se pak na něj zvysoka vykašlali a s dalšími ujednáními předmětné smlouvy, kterou se svým advokátem uzavřeli, si tak nějak po socialisticku vytřeli zadek. Mezi těmi bohorovnými byl i Miloš Zeman.
Jak to ve svém zpravodajství nyní pojala Česká televize?
Za zpracování reportáže o Altnerově vyhraném soudu a za použitý slovník by redaktorka zasloužila okamžitý vyhazov. A neměla by se pakovat sama. Veřejnoprávní televize, jež má ze zákona posilovat právní vědomí společnosti, dál jako padoucha líčí spíše advokáta Altnera, který má v ruce pravomocný rozsudek, jenž mu dává za pravdu, zatímco povedené neplatiče s hlubokým sociálním cítěním za peníze druhých jako nešťastné, nevinné oběti.
Nejkouzelnější je, že v České televizi neustále řeší, kdo onu smlouvu za ČSSD uzavřel. Jako kdyby to snad byl ten hlavní problém. Jenže hlavním problémem není uzavření oné smlouvy – koneckonců, jak výše řečeno, spor o vlastnictví Lidového domu Altner a spol. socanům nakonec vyhráli, ač žádná kontinuita mezi ČSSD a někdejším družstvem Cíl neexistovala a neexistuje – nýbrž její PLNĚNÍ. Konkrétně její klausule o 10 procentech z výnosů Lidového domu náležejících Altnerovi. A tady už zdaleka není viníkem pouze Zeman, coby ten, kdo smlouvu za ČSSD podepsal, nýbrž všichni další socdemáčtí předsedové a vysocí funkcionáři. Nejenom, že si tou smlouvou „vytřeli“, ale nádavkem ještě Altnerovi zničili život.
Za připomenutí stojí i další souvislosti, které si málokdo uvědomuje. Připomínám, že na to, aby věci uváděla do VŠECH souvislostí, si Českou televizi dokonce vydržujeme, leč – jak vidno – dost zbytečně. V kauze Lidového domu totiž zdaleka nejde pouze o to, že žádná kontinuita mezi družstvem Cíl a dnešní ČSSD nikdy neexistovala a neexistuje. Kdyby tu opravdu fungovala spravedlnost, sociální demokraté by nikdy nemohli, byť zprostředkovaně přes novou společnost Cíl, Lidový dům získat. Nemožné se ale – také díky Altnerovi – stalo skutkem.
Právě tento fakt ovšem posunul ČSSD do úplně jiné kategorie, než ve které se nacházejí prakticky všechny ostatní politické strany v zemi. Říká se: Bez peněz do politiky nelez! Jinými slovy: O peníze jde vždycky až na prvním místě. Přičemž v politice to platí dvojnásob. Zisky z pronájmu prostor v Lidovém domě, případně prodeje jeho částí finančně posunuly ČSSD na úplně jinou úroveň, než na jaké se pohybují ostatní.
Tehdejší verdikt soudu, jenž ze sociální demokracie učinil zdaleka nejbohatší stranu, tu nastavil zcela nerovné podmínky politické soutěže.
Ale jak to tak vypadá, staré pořekadlo, že "kdo s čím zachází, s tím také schází", stále platí.
Co myslíte, podaří se vykutáleným oranžovým majitelům Lidového domu, kteří nedodržují smlouvy a neplatí své dluhy a kteří se nyní upínají k mimořádnému opravnému prostředku jménem dovolání, ve svůj prospěch politicky zmermomocnit Nejvyšší soud?
