Primas český srdečně zve na Květnou neděli do Katedrály Sv. Víta ^Doporučený

pátek, bře 23 2018
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Vjezd Ježíše do Jeruzaléma freska z presbytáře kostela „Hosana“ v Betfage (Izrael) Wikipedie

Touto nedělí 25. března 2018, která se nazývá "květná", začíná největší křesťanský svátek - Velikonoce. Pomineme-li oslavy narození Ježíše Krista na Boží hod Vánoční, jsou Velikonoce připomínkou posledních dní před jeho mučednickým koncem od slavnostního vjezdu do Jeruzaléma na Květnou neděli, přes jeho zatčení na Škaredou středu na hoře Olivetské, jeho odsouzení na Zelený čtvrtek Pilátem Pontským na žádost nejvyššího židovského velekněze Kaifáše, jeho ukřižování na Veliký pátek až po jeho vzkříšení na Hod Boží velikonoční, jeho zmrtvýchvstání a vstup na nebesa 40. den od jeho ukřižování. Název Květná neděle je odvozen na připomenutí palmových ratolestí, jimiž Židé vítali Kristův příjezd do Jeruzaléma. V našich zemích se k tomuto účelu užívá vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny, takzvaných kočiček. Celý týden po radostné Květné neděli proto nese již smutné jméno pašijový (latinsky znamená Passio utrpení). Při bohoslužbách se v kostelích předčítá zpráva o Ježíšově umučení. V neděli po prvním jarním úplňku však slavíme již radostný okamžik Zmrtvýchvstání Ježíše Krista na Hod Boží velikonoční.

Je velkou chybou, že moderní oslavy Velikonoc se díky povinně zavedenému atheismu zločinným komunistickým režimem scvrkly jen na pohanské Velikonoční pondělí s pomlázkou a to ještě ne v každé rodině. Pro naše předky však byly Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku, na který se bylo třeba důkladně připravit, a to jak z důvodu náboženského tak i světského. Tím prvním jsou oslavy Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a jeho Nanebevstoupení, tím druhým pak příchod jara, probouzející se přírody a začátku práce na polích. Pašijový týden je proto plný tradic, zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející největší křesťanský svátek Zmrtvýchvstání Krista třetího dne od jeho ukřižování na Boží hod velikonoční pořádně připravit. Ne nadarmo se ujal pojem velký jarní úklid velikonoční. Na vesnicích se dokonce bílily před Velikonocemi chalupy nebo alespoň jejich části a chlévy...

V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně na velikou noc na Bílou sobotu, v níž byl Kristus vzkříšen. Odtud i jejich název. V kostelích se konají v této velké noci na Bílou sobotu slavnostní vigilie v očekávání nedělního Vzkříšení Páně. V širším pojetí se Velikonocemi myslí Velikonoční triduum od Zeleného čtvrtku, Velkého pátku do Bílé soboty a v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období, které vrcholí svátkem Nanebevstoupení Páně neboli odchodem Ježíše ze země do nebe za svým Otcem a Sesláním Ducha svatého na jeho následovníky tzv. letnicemi.

Bohoslužba Velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, která představuje Krista. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti, a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.

Ale nepředbíhejme. Vše začíná na Květnou neděli a proto se vraťme k ní.

Květnou nedělí vstupujeme do Svatého týdne, jímž vrcholí postní doba, po které následují Velikonoce, vrchol liturgického roku. Arcibiskupství pražské pořádá v Katedrále Sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Květnou neděli 25.3.2018 slavnostní liturgie, jejichž začátek je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Na začátku slavení liturgie Květné neděle v 10.00 hodin požehná Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, OP, arcibiskup pražský a primas český, ratolestem v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Liturgický průvod připomínající Pánův slavný vjezd do Jeruzaléma poté vyjde z baziliky do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pro lepší zpřítomnění tohoto tajemství dětem pojede v průvodu chlapec na oslíku.

103646

Foto: Lucie Horníková, Člověk a víra

V katedrále bude pokračovat mešní bohoslužba, při které budou provedeny Pražským katedrálním sborem Markovy pašije Františka Holíka v úpravě Zdeňka Pololáníka a Responsorium Jana Dismase Zelenky „In monte Oliveti“.

Květná neděle připomíná nejen radostný a slavný vjezd Krista do Jeruzaléma, ale i blížící se utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Večer od 19.00 hod. provede v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha Filharmonie Hradec Králové monumentální pašijové oratorium „Křížová cesta“ od Lukáše Hurníka. Společně s orchestrem se představí významné herecké a další umělecké osobnosti. Koncert pomůže podpořit varhany pro svatovítskou katedrálu. Účinkují: Miroslav Táborský, Otakar Brousek, Michaela Gemrotová (soprán) a Roman Hoza (baryton). Současně vystoupí Kühnův smíšený sbor Bonifantes a orchestr Filharmonie Hradec Králové. Diriguje István Dénes.