Roman Máca používá osvědčenou rétorickou figuru, kdy svým oponentům podsouvá, že tvoří nepřehledný guláš bláznivých teorií založených na zednářích, iluminátech a tajných vojenských zařízeních. Nic konkrétního však neuvádí a jen planě plká. Navíc motá mnoho zásadně odlišných věcí a skupin lidí. Takže každý s odlišným názorem je rázem šílenec, nebezpečný paranoik či minimálně člověk s duševní poruchou. Divím se, že seriozní sdělovací prostředky věnují Mácovi tolik prostoru, který si rozhodně nezaslouží. (My také - redakce Fragmentů)
Do jednoho pytle prosťáček Máca dává spiklenecké teorie, hoaxy, šíření poplašných zpráv a také studie a články z názorových webů. Tvrdě se pouští do Protiproudu Petra Hájka, ač žádné argumenty ad rem neuvádí. Obdobně účtuje s europoslancem MUDr. Ivanem Davidem a jeho webem Nová politika, který denunciuje jako dezinformační. Jediným skutečným dezinformátorem je ve skutečnosti pan Máca, který ve své ideologické zaslepenosti snaživého eurosvazáka odmítá vše, co jen trochu zavání důrazem na existenci svrchovaného národního státu a práva na vlastní názor a myšlenkový konstrukt založený na logické analýze, rozboru a pozorování mezinárodních událostí. Toho tlachal Máca není schopen, své analytické činnosti jen předstírá a exhibuje na sociálních sítích. Ani si neuvědomuje, že se pomalu ale jistě stává směšnou figurkou a užitečným idiotem, který jako věrný pudlík čeká podrbání od bruselských vládců. Toho se však nedočká, dočká se jen úšklebů a opovržení nejen ze strany názorových odpůrců, pro které je spíše politováníhodnou zkrachovalou existencí.
