Donedávna horký kandidát pravdolásky na českého prezidenta číslo 1 páter Tomáš Halík při mizivých vyhlídkách na své zvolení to raději pěkně odpískal předem. Zdůvodnil to tím, že v naší zemi je málo rozumných lidí. Holt se nezapře odchovanec Václava Havla, který se rád o České republice vyjadřoval jako o „nevětraném pelechu“ a zemi, kde vládne „blbá nálada“. Urážet český národ a hrbit se před mocnými světa. To by jim šlo!
Halíkova rozjetá PR, kterou jako vlajková loď zaštítily Lidové noviny, tak přijde vniveč. Přitom při udělení Templetonovy ceny to vypadalo, že je Halík pretendentem minimálně na největšího Čecha století, ne-li tisíciletí.
Českého prezidenta ale nedělá prezidentem doktorát z Oxfordu. Stejně z nikoho klona Masaryka neudělá jízda na koni (na kterém kdysi pózoval i Miloš Jakeš), domek v Lánech nebo třeba na Hrádečku.
Nemusí se tedy obávat, že by se Halík ztrapňoval volebním debaklem a za stávající silné podpory Miloše Zemana, který už naznačuje svou ochotu kandidovat i v příští volbě, kvapně vyklízí bojiště. Pokud nemá jistotu úspěchu, nejde do toho. Odhaluje tím své ledví i bezděčně i nepříliš pevný charakter.
Halík vidí své místo na „mezinárodní intelektuální scéně“, aniž by jasně definoval, co si pod tím představuje. Zřejmě bude dál sbírat čestné doktoráty a metály od svých chlebodárců, kteří si ho pěstují jakou svou loutku s aureolou geniálního intelektuála recyklovaného pro další upotřebení.
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
