V pátek 16. října jsem před Sněmovnou převzal spolu s poslankyní SPD Monikou Jarošovou petici občanů na podporu křesťanské Arménie ve válce s Tureckem podporovaným islámským Ázerbajdžánem. Naše srdce jsou na straně arménského lidu. A toto jsem k tomu řekl, souhlasíte se mnou?
Vážení přátelé, dámy a pánové, děkuji za možnost převzít a předat vaši petici Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Jak víte, já osobně i naše hnutí prosazujeme přímou demokracii a z toho plynoucí právo sebeurčení národů na jejich historickém území. Boj křesťanských Arménů o vlastní nezávislost na území, které obývají tisíce let, je ukázkovým příkladem. A součástí tohoto boje je bezesporu i území Náhorního Karabachu. I české zdroje připomínají, že už kolem roku 180 př.n.l. se Karabach stal jednou z 15 provincií Arménského království. Další tisíciletí jsou pak zjevným bojem s osmanskými Turky a dalšími, kteří chtěli Arménii okupovat.
Boj Arménů, kteří si nakonec alespoň zčásti svůj stát vybojovali, připomíná tisíciletý boj Čechů a Moraváků proti německé expanzi, a příběh Náhorního Karabachu připomíná české pohraniční území Sudety, bezohledně velmocemi předané nacistickému Německu. Válku, kterou dnes vede Tureckem podporovaný islámský Ázerbajdžán a křesťanská Arménie na území, kde žijí přes dva tisíce let Arméni, je nutné ukončit. Je smutné, že v případě Arménie, tak třeba i v našem československém případě, měly vždy velmocenské zájmy přednost před právem na spravedlnosti, a bohužel i před lidskými životy.
Budeme nejen žádat o rozhodné kroky naši vládu, ale také se obrátíme na představitele Evropské unie. I když je mi jasné, že bruselské elity mají jiné priority než umírající lidé v Karabachu. Navzdory tomu věřím, že i bez ohledu na tyto evropské elity, najdeme v celé Evropě přátele, kteří Arménii podpoří.
Vážení a drazí přátelé, naše srdce jsou na straně arménského lidu, na straně nejen trpících, ale i těch, co dnes bojují za svoji zemi, za své předky a pro své potomky. Bojují i za nás, protože právo na život ve vlastní suverénní zemi je bohužel třeba hájit den co den, u nás, v Arménii, ale třeba i v Katalánsku nebo v Kurdistánu.
Děkuji za pozornost
Vážený pane předsedo, na Vaši otázku, zda s Vámi souhlasíme zní naše odpověď ANO.
Za Kulturní komisi ČR, vydavatele revue, její prezident Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc.