Vánoční svátky jsou hluboce vepsány do duše snad každého člena našeho národa. Hluboká tradice je spojena už s adventní dobou a milými zvyky, jako je řezání větviček z ovocných stromů v den sv. Barbory rozkvétajícími na Štědrý den, zpěvy rorátů v chrámu, adventní věnec, modlitba radostného růžence. Tento čas je proniknut duchem radostného očekávání a těšení se na Vánoce. Když pak přijde toužebně očekávaný Štědrý den, vánoční atmosféru ještě doplňují milé zvyky se stavěním betléma, zdobením stromečku, přípravy vánočního pečiva a pak sváteční rodinná večeře s kaprem, vánoční překvapení skrytá v zabalených dárcích od Ježíška pod rozzářeným vánočním stromečkem, jásavá radost dětí, vánoční zpěvy, mezi něž patří Vánoce ve zlaté Praze od známého zpěváka, Rybova mše vánoční, koledy, a na závěr půlnoční mše. To vše patří k malebné poezii Vánoc. Vánoční svátky jsou hluboce vepsány do duše snad každého člena našeho národa. Hluboká tradice je spojena už s adventní dobou a milými zvyky, jako je řezání větviček z ovocných stromů v den sv. Barbory rozkvétajícími na Štědrý den, zpěvy rorátů v chrámu, adventní věnec, modlitba radostného růžence. Tento čas je proniknut duchem radostného očekávání a těšení se na Vánoce. Klikněte na následující video přání:
Požehnané Vánoce
Co znamená slovo Spasitel?
Musíme se vrátit až do nejdávnější historie lidského pokolení, k našim prvním prarodičům. Ti byli vystaveni zkoušce víry a poslušnosti Božímu slovu. Duch lži je oklamal a oni mu uvěřili. Tím ztratili pro sebe i pro nás věčný život a duchovní dary, které jim Bůh dal. Přišel hřích, utrpení a smrt. Lidské nitro bylo infikováno a stalo se ložiskem zla. Rozum byl zatemněn, vůle nakloněna ke zlému a v celé lidské přirozenosti nastala tragická disharmonie. Lidský duch, který byl stvořen k Božímu obrazu, byl uzavřen jako do vězení, a přesto i v této hlubině dále touží po Bohu, po absolutním štěstí a hlubokém pokoji, protože v Bohu má svůj počátek, On je naším Otcem, Stvořitelem. Naše lidská stránka je z prachu země a smrtí je ukončena životní zkouška každého z nás.
Lidstvo začalo místo Boha uctívat démony, falešné bohy, a přinášet jim dokonce i lidské oběti. Tato zatemnělost byla velká. Bůh se ale smiloval nad lidstvem, vybral spravedlivého muže Abraháma a skrze něj připravil cestu pro slíbeného Mesiáše. Zaslíbil Ho hned po pádu prvních prarodičů. Ďáblovi, starému hadu, Bůh řekl: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu, mezi semeno tvé a semeno její. Ono ti rozdrtí hlavu.“ (Ge 3,15). Tou zaslíbenou ženou je Matka našeho Spasitele, svatá Bohorodička. Ježíš je prvorozený a my jsme skrze víru adoptivními Božími dětmi. Prorok Izaiáš několik století před příchodem Krista oznámil: „Bůh sám přijde a spasí vás! Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel, to je Bůh s námi.“ (Iz 7,14)
Ta největší radost, která se týká každého člověka dobré vůle, je, že mu bylo oznámeno, že se i jemu narodil Spasitel. Ježíš se narodil v Betlémě, ale rodí se i v našich srdcích, pokud Ho s vírou přijímáme. On říká i tobě: „Hle, stojím u tvých dveří a klepu. A každý, kdo mi otevře, vejdu dovnitř.“ Otevřít své srdce znamená uvěřit v radostnou zvěst, že Bůh ti dal svého jednorozeného Syna a že pro tebe platí to „dnes“ ve chvíli, kdy Ho přijmeš. „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12) Bůh dal svého jednorozeného Syna! To je největším projevem Jeho lásky: „Tak Bůh miloval svět, tedy i tebe, že dal svého jednorozeného Syna, abys když v Něho věříš, nezahynul, ale měl život věčný.“ (srov. J 3,16)
Když měl Ježíš přijít na svět a byl počat, stalo se to z Ducha svatého. Byla k tomu potřebná víra svaté Panny. Maria uvěřila v Boží všemohoucnost i v Boží lásku a skrze její ANO „se Slovo stalo Tělem.“ (J 1,13) Maria Panna počala z Ducha svatého. I ty, když rovněž vírou přijímáš Boží slovo, Boží zaslíbení, stáváš se jí podobný. Ježíš se chce zrodit v tobě a tvá duše má být živým Betlémem. Alžběta řekla Ježíšově Matce: „Blahoslavená, která jsi uvěřila, co ti bylo řečeno od Pána.“ I ty jsi blahoslavený a blahoslavená, pokud uvěříš v Boží lásku a přijmeš největší Boží dar, samotného Spasitele. O tobě pak plně platí: Dnes a tobě se narodil Spasitel, Kristus Pán. I tobě jsou adresována slova, která Bůh řekl skrze proroka Izaiáše několik století před Ježíšovým příchodem: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem. Jsi můj. Neboť já, Hospodin, jsem tvůj Bůh, tvůj Spasitel.“ (Iz 43,1-3)
A dále k tobě Bůh mluví skrze proroka: „Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný Spasitel není.“ (v. 11) „Toto praví Hospodin, tvůj Vykupitel, který tě vytvořil v životě matky: Já jsem Hospodin, já konám všechno, sám nebesa roztahuji, překlenul jsem zemi.“ (Iz 44,24) „Což nevíš, což jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořil končiny země.“ (Iz 40,28) „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Tebe jsem zachránil z končin země.“ (Iz 41,9-10) „Neříkej: Hospodin mě opustil a zapomněl na mně. Cožpak může zapomenout žena na své dítě? Neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nikdy nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do svých dlaní!“ (Iz 49,15-16)
Toto je důvod k vánoční radosti – Bůh sám přišel, aby tě spasil.
Boží Syn se stal člověkem, aby člověk se stal Božím dítětem a dědicem věčného království. To vše Bůh dává zdarma jako dar, proto i připomínkou je dávání dárků o Vánocích.
Spasitel, který přišel na svět, dokonal svou spásu obětí vlastního života na kříži, ale pak i slavným vzkříšením. V Něm, v Ježíši, jsou nám odpuštěny hříchy. Podmínka je jedna: abychom Mu je dali. Zobrazuje to i událost z života svatého Jeronýma, který si ve 4. století udělal poustevnu v Betlémské jeskyni. Tam se mu zjevil Spasitel v podobě dítěte. Jeroným Mu s nadšením nabízel jako dar všechno, co měl: zdraví, nadání, čas pro plodnou práci, celé své životní dílo a nakonec i život. Ale Ježíš řekl: „To všechno máš ode mě.“ Jeroným se smutně zeptal: „A co ti tedy mohu dát?“ Ježíš odpověděl: „Jeronýme, dej mi svůj hřích, pro něj jsem přišel.“ Toto chce Ježíš dnes i po tobě. Dej Mu svůj hřích a také strach, utrpení, opuštěnost. On ti dá pokoj, který ti svět dát nemůže. Znovu si uvědom, že dnes a tobě se narodil Spasitel. To je ta největší radost a dar pro tebe. Je třeba, abys Ho teď s vírou přijal. Jako gesto přijetí můžeš položit svou pravou ruku na srdce.
Zevnější tradice Vánoc vytváří krásnou atmosféru rodinné a nezištné lásky.
V každých dalších Vánocích, které v tomto životě ještě oslavíš, se vždy zastav a několikrát si zopakuj a zároveň uvědom pravdu: Dnes a mně se narodil Spasitel!
Vánoční požehnání všem lidem dobré vůle zasílají biskupové Byzantského katolického patriarchátu
