Tomio Okamura: Česká republika na prvním místě! ^Doporučený

středa, srp 31 2022
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ a JIŘÍ PANCÍŘ

Tisk Email

Česká republika opravdu má být pro každého premiéra na prvním místě. My bychom ještě ale přidala před slovo česká slůvko PRAVICOVÁ obrázek převzat od tvůrců nedávné protivládní demonstrace na Václavském náměstí

Když na počátku konfliktu na Ukrajině premiér Fiala uvedl do sdělovacích prostředků děsivou zprávu "Jsme ve válce", přičítali jsme to jeho prvnímu úleku nad tamní situací a předpokládali jsme, že se omluví za projev naprosté neprofesionality, protože Ústava České republiky vyhlášení války nezná. A to z důvodu, že v roce 1945 přijatá Charta Spojených národů učinila vyhlášení války z jiných než obranných důvodů z hlediska mezinárodního práva nezákonným a proto dnes útočící státy válku již nevyhlašují. Je proto neodpustitelné, že premiér neví, že podle naší ústavy v ČR jde vyhlásit pouze válečný stav a to pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně.

A rovněž by měl vědět, že válečný stav nevyhlašuje premiér, ani předseda první či druhé komory parlamentu a dokonce ani prezident, ale Parlament České republiky a že pro přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu. (Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát.) Poté, co se obě komory parlamentu usnesou na vyhlášení válečného stavu, je první muž ve státě prezident republiky jako vrchní velitel ozbrojených sil povinen nařídit mobilizaci. Poté má výhradně a pouze prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil ústavní právo informovat o tak závažné situaci národ.

Dokonce i pouhá příprava a podněcování k útočné válce a agresi je podle českého zákoníků trestným činem!

Nejde se proto divit, že prohlášení premiéra, že jsme ve válce, vede občany po prvotním zděšení k tomu, že takto nezodpovědného člověka, který svým chováním zatahuje naší zem do válečného konfliktu, nechtějí mít v čele vlády. Pan Fiala může jen děkovat Bohu, že jeho slova nebral ruský prezident vážně a nereagoval stejně neprofesionálně. Jinak by již ani plná letenská pláň k protestům proti válečnému štváči nepomohla a nemocnice by nestačily zachraňovat válečné oběti.

Jiná věc je, poskytnout pomoc občanům prchajícím před nebezpečným konfliktem propuknuvším uvnitř jejich státu. I ta by ale měla být velmi rozumně definována parlamentem, aby nevyvolávala závist našich zchudlých občanů.

Pan premiér by si měl též uvědomit, že pouze v případě, že by vojenská organizace NATO, nikoliv nějaká paní Leyenová, požadovalo podle 5. článku smlouvy o vzájemné vojenské pomoci pomoc jednomu z napadených států v něm sdružených, má naše zem povinnost jít spolu se všemi ostatními členskými státy NATO na vojenskou pomoc. Nic takového se však nestalo. Pouze NATO, nikoliv jednotlivé státy, má možnost vyhlásit válku a pak teprve se jí můžeme zúčastnit.

Přiznáváme se, že jsme několikrát při válkách vyhlášených paktem NATO uvažovali, zda by nebylo lepší být neutrální zemí, aby nás toto uskupení nezavleklo do válečného konfliktu. Jenže to bychom si mohli dovolit, kdyby v čele státu stála a to dlouhodobě osobnost, jakou je například Jeho jasnost kníže Adam z Lichtenštejna. Když vidíme, jak lehce a bezohledně vůči vlastním občanům může zavléci zem do války nezodpovědný a ústavy neznalý fanatik, pak si uvědomujeme, že před takovými lidmi je vlastně NATO bezpečnostní pojistkou, protože protivník ví, že kdyby na útoky členského státu NATO odpověděl vojensky, šel by do obrovské ničící války, a proto výroky našeho premiéra moudře ignoruje.