Demonstrace v krvavém listopadu 1939
Oslavy Mezinárodního dne studentstvaé vznikly na uctění památky Němci zavražděnéného studenta Jana Opletala protestujícího spolu se studenty proti vyhlášení německého protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 a střelbou SS do mnohatisícového davu protestujících občanů v den vyhlášení Československé republiky proti protektorátu 28. října 1939. Bylo zraněno mnoho lidí, alr dvě oběti byly smrtelné. Na místě zemřel mladý pekař Josef Sedláček a čtyřiadvacetiletý student medicíny Jan Opletal podlehl zranění po dvou týdnech.
V den pohřbu 15. listopadu 1939, uspořádaly studentské organizace na Opletalovu počest smuteční průvod Prahou. Jeho rakev nesly od patologického ústavu na Albertově přes celé město až k Hlavnímu nádraží, odkud měla rakev i s tělem putovat na studentovu rodnou Moravu. Smuteční průvod provázely různé demonstrace v ulicích Prahy, které byly rozehnávány pořádkovými silami SS. Důsledky průvodu byly jak se dočtete dál nečekaně hrozné:
Adolf Hitler zuřil a prohlásil: „Měli jsme s Čechy naložit stejně jako s Poláky, nezasluhují si jiný osud. Nařizuji proto uzavření českých vysokých škol na tři roky, jakékoliv demonstrace potlačit, do ulic postavím klidně děla - do každého hloučku se bude střílet kulomety. A bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí,“ pronesl 16. listopadu 1939 v Berlíně.
Hrozivé represe Gestapa v důsledku demonstrací 1939
V noci ze 16. na 17. listopadu 1339 jeho gestapo zatklo přes tisíc studentů a profesorů. Devět představitelů studentských organizací bylo zastřeleno. Náhodně vybraných 1200 poslaliNěmci do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde asi 40 nepžilo tři roky věznění. Uzavření českých univerzit trvalo do konce války v roce 1945. Velká část české inteligence tak přišla o vhodné zaměstnání a vyhlídky na budoucnost dle svých představ. Tato zvěrstva proti inteligenci a statečnost studentů v roce 1939 vedla k tomu, že v roce 1941 Mezinárodní studentská organizace v Londýně přijala rozhodnutí, že se bude 17. listopad připomínat jako Mezinárodní den studentstva.
Demonstrace v listopadu 1989
V roce 1989 se u příležitosti každoročních oslav Mezinárodního dne studentstva sešli na Albertově studenti ke Štěpánem povolené oslavě Mezinárodního dne studenstva. Pochod stuentů ale provolával protirežimní hesla a vyděšený režim zakročil v té době nečekaně ostře když se průvod rozhodl jít na Václavské náměstí. Vláda později tento den nazvala Dnem boje za svobodu a demokracii. Při vší úctě ke studentům na Národní třídě v roce 1989, listopad v roce 1939 byl opravdu krvavý a nepovolený šéfem NSDAP jako demonstrace v roce 1989 povolená šéfem komunistů. Na Národní třídě v Praze jedn "mrtvý" Rúžička byl nastrčený StB aby nahnal hrůzu protestujícím sudentům se nakonec zvedl a střelba do davu se nekonala.
Důsledky demonstrace 1989
Zločinný a opovržení hodný komunistický režim padl. A to by se bývalo stalo i beztéto demonstrace. Připomínám opět, že mám úctu k těm, kteří se nejen této, ale desítek velkých demonstrací účastnili, přesto by se mělo 17. listopadu především vzpomínat s pietou na duše zemřelých občanů a studenta Jana Opletala, na zavření vstokých škol a na tragédii která předcházela 2. světové válce.
Nehledě k tom, že v to, v co se zvrhly oslavy na revoluci na národní třídě je nedůstojné a neuvěřitelné. Nechápu, že vláda sprostá hulákání polititických roudžís u pietní desky dovolí. Na podobné chování mají celý další rok na mítincích a v Parlamentu. Znevážuje to uctění vzpomínky na odvážné protestující proti komunismu. Nevěděli tehdy, že režim padne a riskovali vyhazovy ze škol či z práce a výslech na StB. Rozhodně si zaslouží úctu a pietní vzpomínku do médií a u desky zachování ticha jako na hřbitově o dušičkách. A o to se mají páni ministři vnitra postarat.
Abych nekončila pouze kriticky, mám krásnou zprávu na závěr, že snad není s naší politikou vše ztraceno. Nalezla jsem jednu odvážnou stranu, která využila oslavy 17. listopadu 2024 jako jediná k romu, aby se poklonila zapomenutým bojovníkům za naší svobodu. Její předseda Libor Vondráček ji svolal v neděli 17. listopadu v 11:30 k Čertovu sloupu při vstupu na Vyšehradský hřbitov ke Svobodné procházce, na níž si připomínali osudy 7 slavných i zapomenutých bojovníků za svobodu. Josefa Bicana, Milady Horákové, Josefa Václava Friče, Vladimíra Krajiny, Otakara Machoty se dvěmi překvapeními. A poté si tradičně připoměli 17. listopad 1939 a 1989 před Hlávkovou kolejí a na Národní třídě. Ale o tom až další článek.
© Kulturní komise České republiky, z.s. 18. lisopadu 2024
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
