Proč jsem byl, a se mnou CEP, vyznamenán Ropákem a Zelenou perlou?

Václav Klaus

Koncem dubna letošního roku, při udělování „cen“ Ropák roku a Zelená perla, byl CEP, resp. předseda jeho správní rady Václav Klaus a jeho výkonný ředitel Petr Mach, „vyznamenán“ prvním a druhým místem v soutěži o Zelenou perlu a třetím místem v soutěži o Ropáka roku. Je pozoruhodné, že toto posměšné „ocenění“ získává každý rok tak neuvěřitelnou publicitu. Není to tím, že by ho udělovaly významné společenské či odborné autority. Je to spíše tím, že média přijala za svou hru Dětí země, že je toto ocenění jakýmsi objektivním soudem té části národa, která má přírodu ráda, nad těmi, kteří z nějakých zvrácených důvodů přírodu ničí. Jenže tak to není. Jde „jen“ o ideologický soud jedné, úzce definované skupiny lidí, která přesvědčila novináře, že je povolána posuzovat, jak to kdo s naším životním prostředím myslí. Trochu ironicky by se dalo říci, že bychom si tohoto ocenění v Centru pro ekonomiku a politiku měli vážit. Znamená, že jsme jedni z mála těch, kteří nepodléhají dnes módní, ale naprosto scestné zelené ideologii. V soutěži o Ropáka roku jsem byl „oceněn“ za vydání knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Byl jsem oceněn přesto, že v ní v podstatě neříkám nic jiného, než co je uvedeno v jejím podtitulu: že se bojím, že je daleko více ohrožena lidská svoboda, než klima na Zemi. Připouštím, že to takto Děti země nevidí. Diktují nám, co my ostatní máme dělat. Je v jejich „svobodě“ nikdo neohrožuje. Ve své knize výslovně říkám, že odmítáním ideologie environmentalistů neodmítám „ekologické vědomí, ekologickou vnímavost, ekologickou pozornost. Vůbec to také neznamená, že by lidé nemohli a neměli tisíce věcí dělat ekologicky citlivěji, tedy daleko lépe, než dnes“ (str. 124). Jedna z posledních vět knihy zní: „ochrana přírody ano, environmentalismus ne“

Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun

V úvodu k pořadu Reportéři ČT 1 dne 9. června 2008 vyzval Marek Wollner diváky, aby se dívali, „chtějí-li vědět v čem žijí“. Dále se pochlubil, že reportáž Dalibora Bártka ze 7. ledna 2008 „Kauza Čunek: Odhalení podivných schůzek“ použil Krajský soud v Praze jako důkaz. Měl pravdu, i když v jiném smyslu, než by si přál. O reportáži ze 7.ledna 2008 jsem se v jiných článcích vyjádřil jako o bulváru. Ač jsem stejně jako její pachatelé kritikem zásahu NSZ do kauzy Jiřího Čunka, jsem nucen se opravit: nejde o bulvár, ale o dobře vykrmenou kachnu. Veřejnoprávní televize se vydáním „kachny“ ze 7.ledna odklonila z cesty vyváženého informování veřejnosti na scestí podněcovatele hysterie a štvaní proti skupině lidí, nemilovaných advokátkou Marií Benešovou. I já si myslím, že Ceplův rozsudek je hanebný. Soudím ale, že Česká televize se dopustila zásadního pochybení tím, že věnovala takový prostor nepravomocnému rozsudku. Promítání v soudní síni „kachny“ ze 7.ledna jako plnohodnotného důkazu pravdivosti skutkových tvrzení žalované, je navíc zcela nepřípustné. Marek Wollner a jeho pořad nám na reportážích o sporu sedmi žalobců s Marií Benešovou ukázal, že to, „v čem žijeme“, se příliš neliší od zlopověstných poměrů padesátých let minulého století.

Bursík přistižen na švestkách

Ivan Brezina

Martin Bursík chce vypadat jako politik, který to s přírodou myslí dobře. Okázale proto jezdí tzv. ekologickým autem na biopalivo, Václavu Klausovi vyčítá jeho Audi A 8. Jenže ve skutečnosti Bursík paradoxně ničí přírodu několikanásobně víc než my ostatní. Podrobné analýzy výrobního cyklu biopaliv totiž ukazují, že při produkci biopaliv vzniká asi o 50 – 70 % víc skleníkových plynů, než vytváří benzín nebo nafta. Na pěstování biopaliv se spotřebuje o 27 – 118 % energie více, než kolik se z nich získá. Jinými slovy se tedy jejich výroba musí silně „dotovat“ energií získanou z fosilních paliv. A do třetice jsou biopaliva neetická, protože ničí lidské životy. "Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ prohlásil loni říjnu zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa…" Přeměnou přírody na pole pro pěstování biopaliv se podle časopisu Science uvolní do ovzduší 17 – 420krát víc skleníkových plynů, než kolik se jich ročně ušetří nahrazením fosilních paliv. Konkrétně: vymýcení pralesa pro pěstování sóji vytvoří uhlíkový dluh, který produkce sóji "zaplatí" redukcí uhlíku až za 319 let. Založení plantáže olejné palmy vytvoří uhlíkový dluh, který se pěstováním palem vyrovná až za 423 let. Samozřejmě mě zajímalo, co na to Martin Bursík. Požádal jsem ho proto o odpověď na tři věcné otázky: (uvedeny v článku). Martin Bursík mlčí. Nechová se jako chlap, ale jako kluk přistižený na švestkách. Chlap v takové situaci prostě řekne: "Měl jsem nepřesné informace, takže jsem udělal chybu."

Učitelská stávka byla výletem do Prahy s bagetou!

Jiří Bečvář

Stavu kantorskému lze s úspěchem přičíst ke škodě, že nejedná zcela fér. Před samotnou stávkou přišla pozvánka na demonstraci jako na výlet: autobusy na demonstraci budou přistaveny zdarma, pro účastníky demonstrace budou rozdávány bagety. To je jako ony známé výlety zaměřené na důchodce s dopravou za hubičku, jídlem zdarma a nejúžasnějším zbožím na světě. Kdo odolá ďábelským osidlům? Prohlášení odborářů, že jim při stávce učitelů nejde jen o peníze na mzdy, ale na prostředky ke zkvalitnění výuky jsou liché. O vybavení školy, její materiální provoz a náklady se totiž stará zřizovatel. Základní školy zřizuje a tedy platí obec, město. Střední školy zřizuje kraj a pouze vysoké školství ministerstvo. Učitelkám i učitelům je třeba říci, že pláčí krásně, ale na špatném hrobě, pokud jde o finance na ostatní náklady. Pokud jde o platy, tam brečí tklivě a dobře, protože ty jdou z ministerstva. Podivné a nelogické je velice, když stávkuje jablonecká soukromá škola (katolická), která vybírá školné. Jako vždy jde křesťanům jen o vlastní kapsu stejně jako v případě církevních restitucí. Kristus by zíral! Myslím, že je načase, aby v čele vzdělávacích ústavů byly osobnosti, které mají prostředky a možnosti odměňovat schopné a neschopné nechat odcházet s výplatou na odpovídající úrovni. Není správné, když jsou učitelé odměňováni bez ohledu na schopnosti a výkony. Od stavu váženého učitelského žádejme, aby v první řadě navrhl systémové řešení pro zkvalitnění školství - výuky a následně z toho odvozeného odměňování. Já bych dal tip, kudy myšlenky vést: mělo by se oddělit financování školy, materiálu, nákladů a pomůcek. O to nechť se stará manažer, ekonom, který si umí poradit a vytvořit podmínky. Druhou profesní větev by řídil ředitel - pedagogický odborník, starající se pouze o výchovu a vzdělávání. A stejně jako ve firmě: kantoři by si nesměli mezi sebou říci, kolik berou a byla by to dvoustranná dohoda mezi šéfem a učitelem. Dobrý učitel, dobrý plat. Spokojen - nespokojen - zůstává - odchází. A za chvilku by bylo jasno. Nejhorší je glajchšaltování schopných a neschopných za stejně vysoký plat a lety "vysezené" platy.

Optimista

Jestliže jsi dnes ráno vstal z postele spíše zdráv než nemocen, jsi šťastnější než 1 milion lidí, kteří se nedožijí příštího týdne.
Jestliže jsi nikdy nezažil boj ve válce, nepocítil osamělost ve vězení, agónii týraných či hlad, pak jsi šťastnější než 500 mil. lidí světa.
Jestliže můžeš vyznávat náboženství beze strachu z hrozby, že budeš zatčen nebo zabit, jsi šťastnější než 3 miliardy lidí na Zemi.
Jestliže máš jídlo v ledničce, jsi oblečen, máš střechu nad hlavou a svou postel, jsi bohatší než 75% obyvatel tohoto světa.
Jestliže máš konto v bance, nějaké peníze v peněžence a hromádku drobných v krabičce, patříš k 8 % blahobytných lidí.
Jestliže čteš tuto zprávu, nepatříš ke 2 miliardám lidí, kteří neumí číst. A máš počítač...... ! (Viditelný Macek)

EU - SSSR: Drobná paralela by tu byla

Alan Ostárek

"Nic není, jako dřív, nic není, jak bejvávalo, (...) ačkoli drobná paralela by tu byla...," zpívá Michal Malátný ve známé písni skupiny Chinaski. Právě tato slova mě napadnou, když se dívám na dnešní EU a porovnám její fungování s bývalým SSSR. Jen ta paralela je možná větší, než drobná... Bodů, v nichž se tyto dva svazy nápadně shodují, je hned několik, uvedu alespoň pár nejvýraznějších: Společenství nesourodých států, kontrola cen, určování vyráběného množství a propaganda, sebevědomá prohlášení atp. - "Do deseti let doženeme a předeženeme Spojené státy!" "Vybudováno s pomocí finančních prostředků EU" Učebnice se například vůbec nezmiňuje o tom, že některé historické postavy měly nějakou vlastní národní příslušnost. V části pojednávající o významných matematicích se hovoří o Evropanech, kteří výrazně obohatili matematiku (Descartes, Leibniz), stejně tak do vesmíru létají Evropané. Toto jsou tedy některé nejnápadnější podobnosti, mezi další patří například systém 3 - 6letého plánování, jen s tím rozdílem, že plány nejsou překonávány, jako tomu bylo v SSSR, ony dokonce nejsou ani naplňovány. Stejně tak plýtvání ekonomickými prostředky na vyrovnávání neúspěchů zemědělců je charakteristické pro obě společenství. Ale všechny v článku uvedené "drobné" paralely by bylo možné nahradit jednou skutečně silnou paralelou, kterou je snaha co nejvíce regulovat životy lidí a ponechat co nejméně prostoru pro svobodné rozhodování a konání.

Greenpeace a terorismus

Jaroslav Kokeš

Idea hnutí Greenpeace může být ušlechtilá, ale obávám se, že jeho činy ji silně devalvují. Ať dělám co dělám, vidím v nich silnou analogii s násilím až terorismem. Alespoň, že při tom jejich nejde o životy. Vždy mě drobně naštve, když slyším co zase ti Greenpeace provedli. Kterou loď či továrnu obsadili nebo alespoň blokovali. Na který to vylezli komín a k čemu, že se připoutali řetězy. To vše sledováno médii, které si to nemohou nechat ujít a dělají jim tak krásnou a neplacenou reklamu. Snažím se je pochopit a pokouším se najít pro to násilí omluvu. Souhlasím s tím, že transparenty neodvrátí lovce velryb od jejich konání a nenamontují na komíny účinnější filtry. Tady by musel zasáhnout stát. Na druhé straně, kdo dal Greenpeace právo rozhodovat o tom co je špatné a co není. Kdo jim dal právo stavět se nad zákon, ignorovat ho a vykládat ho po svém. Sami pak vlastně jednají daleko hůře, protože, na rozdíl třeba od těch lovců, protiprávně. Mahátmá Ghándí asi jejich vzor nebude. Myslím, že je velmi škodlivé, když stát toto jednání toleruje. Ono je totiž silně nakažlivé. Když zaspí příležitost, pak už se bude zase jen rozčilovat nad obstrukcemi různých dětí a matek při výstavbě dálnic a nad dobře placeným proti atomovým uvědoměním našich rakouských sousedů. Stát to totiž umí řešit i bez fyzického násilí. I když si nejsem tak zcela jist. Není vlastně třeba ekologická daň nebo nápad se zálohováním plastových lahví takové skryté připoutání se k našim peněženkám? Co s tím mám jako občan dělat? Mám snad vylézt na střechu Ministerstva pro životní prostředí? Nebo přímo na Strakovku? Problém holt je, že špitnout jednou za čtyři roky svůj názor zatím nestačí. Nemáte, Greenpeace, nějakou radu?

Prezident je pevným štítem proti zeleno-oranžovým europeistům

Ivana Haslingerová

Prezident republiky Václav Klaus využil své pravomoci dané mu článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon ze dne 24. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů – antidiskriminační zákon. Zákon považuje za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické. Podle něj je to další z pokusů regulovat lidský život právem. Jeho podrobné zdůvodnění naleznete v článku "Antidiskriminační zákon není jen špatný, je nebezpečný!". Jsme šťastni, že jsme se nezmýlili, když jsme po jeho inauguraci uvedli v článku "Prezident republiky zahájil své druhé funkční období, že jeho znovuzvolení je zárukou, že je v dalších pěti letech zajištěn plynulý vývoj naší země ke kapitalismu a tržnímu hospodářství a zamezen návrat komunismu s lidskou tváří, jak si ho přejí některé struktury u nás. Je velice dobře, že se pánům Paroubkům a Bursíkům jejich trik s přímou volbou vrátil jako bumerang, že ve své nenávisti nedomysleli, že již tím, že byl profesor Klaus zvolen bez podpory komunistů, došlo k velkému posílení jeho mandátu a on může jednat skutečně svobodně. Tímto svým činem pan profesor potvrdil, že je stále týmž konzervativním politikem jako před 18ti lety a strážcem národních hodnot. Že je mužem s pevnými postoji, který bude v naší republice zastávat rozumné názory a bránit ji před zeleno-oranžovými nebezpečím. A že je to potřeba, je jasné již z toho, jak nesmyslný a přímo nebezpečný zákon jsou tito europeisté schopni usmolit. Chtějí-li tyto struktury touto právní normou „uzákonit dobré chování“, měli by si uvědomit, že k tomu nás musí vést výchova v rodině a ve školách a že k dobrému chování nás žádný zákon nedovede.

Ministři projednali řešení starých ekologických škod a občanský zákoník

Jana Bartošová

Vláda na svém dnešním zasedání odsouhlasila řešení starých ekologických zátěží, projednala informaci o přípravě nového občanského zákoníku nebo zprávu o vězeňství. Členové vládního kabinetu také diskutovali o státním zastupitelství.

„Moje vláda nechce dojít až k vyhlášení ekologických havárií, proto situaci řešíme,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Mirek Topolánek.

Ekologické škody, které se stát zavázal odstranit na začátku 90. let, jsou vážným břemenem regionálního rozvoje, ohrožují životní prostředí a hrozí způsobením velmi významných ekonomických škod v případě žalob a arbitráží firem, kterým brání v užívání jejich majetku. Během 16 let bylo vyčištěno pouze 32 % postižených lokalit a odstraněno pouhých 26 % škod měřeno očekávaným objemem prací. Ministerstvo financí ČR na základě analýzy doporučilo řešení této rizikové situace, a to vypsáním výběrového řízení na generálního dodavatele. Tato varianta jako jediná umožňuje vyloučit nárůst cen prací, stanovit horní hranici výdajů státu a výrazně urychlí nápravu škod. Předseda vlády také s ministry hovořil o situaci kolem Nejvyššího státního zastupitelství. „Jedna část vlády říká, že občanskoprávní spory nás nemají zajímat. Pokud je tu ale atmosféra nedůvěry, tak podle některých ministrů bychom se po skončení sporu o celou situaci zajímat měli,“ řekl premiér Mirek Topolának na tiskové konferenci.Vládní kabinet dnes také odsouhlasil informaci ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila o dokončování návrhu nového občanského zákoníku, obchodního zákoníku nebo zákona o mezinárodním právu soukromém. „V průběhu oficiálního připomínkového řízení se bude k návrhu občanského zákoníku moci vyjádřit i nejširší veřejnost na emailovou adresu vytvořenou pro tento účel (obcanskyzakonik@msp.justice.cz),“ zdůraznil ministr Pospíšil v předložené zprávě. Další informace o schválených bodech jsou k dispozici na www.vlada.cz.

Po přečtení zprávy o tom, že vláda se začíná zabývat vážnými problémy – řešením ekologických zátěží z dob totality jsme se zaradovali, neboť jsme nedávno točili rozhovor s panem Jiřím Ježem z podniku DIAMO, které má na starosti mj. největší ekologickou zátěž po nešetrné těžbě uranu za komunismu. Pod zásobárnou pitné vody pro třetinu Čech existuje jezero z pěti milionů tun kyseliny sírové na ploše 24 km². Podrobnosti nalezne zájemce v následujícícm článku:

Státní podnik DIAMO vítězí v boji s ekologickými zátěžemi z dob totality

Jiří Pancíř

Po chemické těžbě uranu existuje v ČR největší ekologická zátěž ve Střední Evropě – v hustě obydlené oblasti v podloží pod zásobárnou pitné vody pro třetinu Čech v podzemním jezeře na ploše 24 km2 je rozptýleno 5 milionů tun kyseliny sírové jako pozůstatek drancování přírody za vlády komunistů. Každý rok, po dobu 25 let, bylo do podzemí vtláčeno 200 tisíc tun kyseliny sírové. Do ložiska uranu bylo navrtáno 8000 vrtů. Čerpacími vrty byla kyselina do ložiska vtláčena, roztoky obohacené uranem byly vyváděny čerpacími vrty na povrch, kde byl zpracováván uran na uranový koncentrát. Oddělená kyselina sírová byla vracena zpět do podzemí. Ekonomicky byla těžba výhodná, ale sanace ložiska, kde je 5 mil. tun zředěné kyseliny rozptýlené na 24 km2 v 300 milionech m3 vod je obrovsky nákladný projekt. Zahlazování následků po těžbách v ČR bude trvat 40-50 let a finanční náklady představují částku 80 mld. Kč. Těžba uranu kyselinou sírovou se ve světě používá pouze v pouštích, u nás za komunismu byla používána v hustě obydlené oblasti, navíc v oblasti písků a pod zásobárnou pitné vody pro třetinu Čech. Státní podnik DIAMO má tuto časovanou bombu pod kontrolou a díky němu nenateče vše do Labe a jím až do Německa. Kromě toho má tento nenápadný podnik na starosti likvidaci dalších 6400 ekologických zátěží. V republice neexistuje ekologická firma, která má ve správě tolik zátěží z minulé doby. Není proto divu, že ředitel státního podniku DIAMO, Ing. Bc. Jiří Jež, byl oceněn v letošní soutěži Manažer roku titulem Manažer odvětví ČR.

Knížák není ani intrikán ani zamindrákovaný zloduch, pane Paroubku

Ivana Haslingerová

V deníku Právo vyšel článek "Paroubek má nového poradce, architekta Kaplického". Na tom by nebylo nic podivného, tím jen potvrdil pan Kaplický, že není pravicově orientovaným noblesním pánem, jak se snažil dosud navenek působit a jeho odpůrci by měli zavýsknout, že konečně ukázal, na čí straně stojí, a že celá Chobotnice je výrazně politicky motivovanou stavbou. Pikantní na tom bylo snad jen to, že schizofrenně zdůraznil, že "Architektura musí stát nad politickými otázkami." Co ale bylo naprosto nedůstojné a navíc zbytečné, bylo vyjádření pana Paroubka, že "situace kolem stavby je nepřehledná změť intrik a tím hlavním intrikánem, zloduchem, zamindrákovaným člověkem je pan Knížák. Negativně inspiruje prezidenta republiky, ten negativně inspiruje primátora Béma a tito tři vytvořili triangl, který v tuhle chvíli brání realizaci tohoto odvážného projektu". Jinak řečeno, naším státem nevládne prezident, ale pan profesor Knížák. Ne že by to byla špatná představa, názory profesora Knížáka na politiku jsou konzistentní, jasné a kdyby šly prosadit, byli bychom určitě dál než nyní s hádavou koalicí. Protože ale celou situaci kolem knihovny monitorujeme, víme, že pan prezident vystoupil proti její stavbě dlouho před tím, než se k ní a to navíc na dotaz novinářů, vyjádřil jako umělec profesor Knížák. Ten navíc nekritizoval její estetickou krásu, pouze si dovolil říci, že by se mu líbila v moderní zástavbě mezi mrakodrapy na Pankráci. Profesor Knížák je navíc všechno jiné než intrikán a zamindrákovaný člověk. Vždy jedná přímo, i když je věc nepopulární, a zamindrákovaný nemá být vůbec proč. Je úspěšným umělcem, jeho díla visejí v prestižních světových galeriích, navíc vede Národní galerii, a to velmi úspěšně. Podle pana Paroubka dokonce má takový vliv, že ho poslouchá i sám prezident republiky. Co si může umělec od života víc přát? Snad ještě osobní štěstí, ale to má Knížák také v míře vrchovaté. Jeho paní ho nejen miluje, ale i obdivuje a jeho pět psů ho přímo nepříčetně zbožňuje. A pokud jde o to, že by negativně inspiroval pana prezidenta, tak to již hraničí s urážkou profesora Klause, že si neumí udělat svůj vlastní názor. To ale každý, kdo sleduje politiku od polistopadového převratu, musí s úsměvem popřít. Oba páni profesoři jsou sice přátelé, ale Václav Klaus je znám právě tím, že si tvoří, a to mnohdy až neuvěřitelně paličatě, své vlastní názory, a pokud jde o Chobotnici, byl, pokud víme, zděšen především po podrobném prostudování odborných článků o ní a vyjadřoval se právě k nim. Nešlo totiž jen o to, jestli se mu stavba líbí, ale také o bezpečnost knih v ní uložených a osob ji navštěvujících. Podle expertů je právě toto nejzávažnějším problémem celé stavby. Kdyby vypukl požár, tak se uvnitř kovové konstrukce všichni uškvaří jako v kotli a navíc přijdeme o celé národní dědictví. Ale o tom všem jsme již podrobně psali. Nedivím se proto, že pan Kaplický pochvaloval, že "Je to (Paroubkovo vyjádření) první pozitivní vyjádření o Národní knihovně po 14 měsících".

PRAŽSKÁ DEKLARACE o svědomí Evropy a komunismu

Ivana Haslingerová

Mezinárodní konference “Svědomí Evropy a komunismus” konaná ve dnech 2. – 3. června 2008 na půdě Senátu Parlamentu ČR přijala "Pražskou deklaraci o svědomí Evropy a komunismu". Akci pořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR pod záštitou místopředsedy vlády ČR RNDr. Alexandra Vondry. Pražská deklarace ve své preambuli konstatuje naléhavou nutnost vyrovnat se s komunistickou ideologií a s minulými i současnými komunistickými režimy v evropském a mezinárodním měřítku. Pražská deklarace konstatuje mimo jiné, že komunistická ideologie je přímo zodpovědná za zločiny proti lidskosti, že existuje výrazná podobnost mezi nacismem a komunismem, že mnoho pachatelů komunistických zločinů ještě nebylo postaveno před soud, že se mnoho komunistických stran neomluvilo za komunistické zločiny a že milióny obětí komunismu mají právo na stejné uznání jakého požívají oběti nacismu. Zdůrazňuje, že celá jedna třetina světové populace žije v těžkých životních podmínkách pod různými komunistickými diktaturami. Deklarace, která se obrací na všechny národy Evropy, všechny evropské politické instituce včetně národních vlád, parlamentů, Evropského parlamentu, Evropské komise, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních orgánů, formuluje sedmnáct požadavků. Mezi hlavními jde o požadavek na přijetí celoevropské odpovědnosti za zločiny spáchané komunismem, požadavek na legislativní uznání komunistických zločinů za zločiny proti lidskosti, a to na národních i na evropské úrovni, požadavek na ustavení 23. srpna, dne podepsání paktu mezi Hitlerem a Stalinem...

Prolegomena ke každému příštímu konzervatismu?

Weyrich a Lind *)

Manifest „The Next Conservatism“ zveřejněný v The American Conservative č. 3/2007 z angličtiny přeložil, poznámkami opatřil, mezititulky doplnil a úvod a závěr napsal anglista a politolog Ladislav Bátora.

Jediným překvapením ohledně republikánského debaklu ve volbách do Kongresu z roku 2006 bylo, že pro mnohé konzervativce byl překvapivý. Konzervativní hnutí totiž už přinejmenším jedno desetiletí myšlenkově křižuje sem a tam. Studnice konzervativních myšlenek, která tak vydatně zavlažovala půdu pro politické úspěchy republikánů – zvolením Ronalda Reagana v roce 1980 počínaje, přes „Smlouvu s Amerikou“, až po získání většiny ve Sněmovně reprezentantů v roce 1994 –, vyschla ještě před koncem Clintonova druhého prezidentského období. Většina konzervativců ví, že liberalismus postihlo politické zatmění v důsledku intelektuální vyprahlosti programu připomínajícího muzeální kousek z třídního boje za éry Nového údělu. Proč tedy byli překvapeni, když podobný deficit konzervativních myšlenek skončil podobnou volební porážkou? Říká se, že nemůžeš „ničím“ porazit „něco“; volby v roce 2006 ale ukázaly, že republikáni už nemohou tím svým „ničím“ porazit dokonce ani to demokratické „nic“. Pokud se má konzervatismus opět vzchopit jako intelektuální síla, a ne pouhá nálepka pro cokoliv, co režim činí pro svůj vlastní užitek, musí se nejprve znovu intelektuálně vzpamatovat. Potřebujeme nový konzervativní program.

Petro Paroubková, raději mlčte!

Jan Kopal

Je vidět, že nová paní Paroubková, nechce být jen okrasou svého nevzhledného a politicky neúnosného manželka. Chce naši politickou scénu také obohacovat svými novými a pronikavými myšlenkami. V jejím případě by však méně mělo být raději více. Hovořit o Kaplického slizu jako o něčem srovnatelném s Národním divadlem, to postrádá zdravý rozum a smysl pro realitu. A chtít po Češích, aby se na tento paskvil sbírali v rámci národní sbírky, to už je jako ze seriálu „Šílené manželky“. Chápu, že paní Petra musí při kávičce a zákusku s ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem o něčem tlachat, ale nebylo by lepší mluvit o počasí a dietě svého ctěného chotě. A není-li to možné, pak snažně vás prosím, paní Petro, raději mlčte!

Co vše obnáší zapůjčení jedné knihy v Kaplického Chobotnici, obrázek zaslal arch. Radek Martišek

Livia Klausová se zúčastní MFF Zlín pro děti a mládež

Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru

Manželka prezidenta republiky Livia Klausová se v sobotu 7. června 2008 zúčastní Mezinárodního filmového festivalu Zlín pro děti a mládež. V rámci slavnostního galavečera předá cenu za nejlepší hraný film pro mládež – Zlatý střevíček. Paní Livia Klausová převzala nad festivalem záštitu.

Czech POINT hlásí: 400 000 výstupů!

Jana Malíková

Český podací ověřovací informační národní terminál - Czech POINT hlásí další rekord. Za necelý měsíc a půl od překročení magické hranice 300 tisíc výstupů byl 28. května krátce po 11. hodině vydán už 400 000. výstup ze systému Czech POINT. Tento fakt ukazuje, že zájem vyřizovat z jednoho místa výpisy z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku a z Rejstříku trestů je opravdu veliký. Od spuštění projektu v roce 2007 uplynulo právě dnes 14 měsíců. Systém kontaktních míst Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. V některých situacích stačí dojít pouze na jeden úřad. K 31. 5. 2008 se aktivně do projektu Czech POINT zapojilo již 1403 obecních a krajských úřadů, 420 poboček České pošty, 49 pracovišť Hospodářské komory, 7 zastupitelských úřadů ČR v zahraničí a 76 notářských úřadů. Celkem je tedy aktivních 1955 pracovišť Czech POINT.

Václav Klaus naplnil očekávání konzervativní pravice s jeho volbou

Mgr. Petr Bahník

Česká konzervativní pravice se jen zřídka může plně ztotožnit s kroky některého z politických representantů ČR, v případě prezidentského veta antidiskriminačního zákona je to však možné udělat s dobrým svědomím a beze zbytku. Prezident republiky totiž odmítl nejen aktuálně předkládaný právní zmetek, ale současně s tím také poukázal na neototalitní charakter tzv. antidiskriminační legislativy jako takové. Tento prezidentův statečný přístup naplnil očekávání, která mnozí konzervativci spojovali s jeho volbou. Strana Právo a spravedlnost (PaS) je touto skutečností potěšena dvojnásob, neboť prezidentovo rozhodné ne antidiskriminačnímu zákonu potvrdilo mj. i správnost její dlouhodobější orientace a oprávněnost neformální podpory, kterou v rámci svých sil kandidatuře Václava Klause poskytovala v předvolebních bojích o mínění veřejnosti. Prezidentovo veto je jasným vzkazem všem přátelům svobody, práva a spravedlnosti, že nejsou v zápase o tyto hodnoty ani sami, ani nestojí na žádné vedlejší koleji. Buďme proto ve svém úsilí stálí a rozhodní, jak náleží příslušníkům svobodného národa ve svobodné zemi. Děkuji upřímně prezidentu republiky za jeho zásadový postoj k této otázce. Jako jeden z mála současných politiků dokázal jasně pojmenovat zbytečnost a nebezpečnost takto koncipovaných legislativních norem. Hluboce si vážím této jeho rozhodnosti a odvahy při obraně tradičních principů řádu a svobody.

Otevřený dopis Marie Knížákové Jiřímu Paroubkovi

Pane Paroubku,
mému muži patrně nestojí za to, aby se hájil. Já s ním však žiji 35 let a cítím se uražena a proto Vám posílám tento otevřený dopis. Lžete, jste zaujatý a plácáte co Vám slina na jazyk přinese. Politik má být rozvážný, vzdělaný a pravdomluvný a hlavně mu má jít o jeho zemi. Tyto vlastnosti Vám chybí, jinak byste nemohl jednat tak jako dosud. Slovo zloduch, kterým jste označil mého muže, je ve slovníku uvedeno jako podněcovatel ke zlému, a to platí nejspíše na Vás. To, že je Milan Knížák proti postavení Kaplického Chobotnice ještě neznamená, že je zločinec. Jsme ve svobodné zemi pane Paroubku, ale Vy asi o svobodě nevíte nic. Jak také, když jste byl někde v Raji pěkně v teple, zatímco Milan Knížák byl od r. 1966 evidován jako nepřítel státu, a teprve potom, když už nic nehrozilo, jste vylezl z rajské ulity. Další Váš inteligentní výrok o Milanu Knížákovi byl, že je "zamindrákovaný člověk". Nevíte z čeho by měl mít komplexy? To je vlastnost, která se mu vyhnula. A "intrikán"?, to značí jen Vaši lenost se zamyslet, protožekdyby jím byl, nevrhal by se veřejně do konfliktů, ale osnoval své intriky zezadu. Intrikán není vidět, nejedná přímo. Slušný člověk, než začne vynášet soudy, si zjistí podstatu problému, jinak je to jen hlupák, který opakuje povrchnosti. Vy jste zvolil nejsnadnější cestu z médií a přes média, tím jste ukázal svojí neschopnost, primitivnost a nevzdělanost.
Přesvědčil jste mě již dávno, že čest a hrdost ani zdaleka nepatří do Vašeho života. Pohrdám takovými lidmi jako jste Vy a jsem ráda, že s Vámi nemám nic společného. Nic s tím nenaděláte, když budete dále rudnout nad jménem Milan Knížák. Ten zůstane výjimečným a důstojným reprezentantem této země. Vám žádný post k důstojnosti nepomůže, pro mne zůstáváte bezcenným. Marie Knížáková

CO NÁM HROZÍ NEPŘIJETÍM ANTIDISKRIMINAČNÍHO ZÁKONA

Pavel Hasenkopf, právní konzultant v Kanceláři prezidenta republiky

V pátek 16. května prezident republiky vetoval antidiskriminační zákon. Veto odůvodnil zejména zbytečností takto pojatého zákona – s celým textem prezidentova názoru se lze seznámit na webových stránkách Pražského hradu v rubrice "informační servis". (Též v článku "Antidiskriminační zákon není jen špatný, je nebezpečný!" - pozn. redakce). Ihned poté spustila zoufalý povyk zejména ona politická strana, která se dostala do Sněmovny jen s odřenýma ušima. Pominu-li ideologické důvody, určené výhradně jejím potenciálním voličům, ostatním adresovala tento vzkaz: Nepřijetím zákona nám hrozí sankce od EU. Tím se již dříve nechal zmást i Senát, když současně se schválením antidiskriminačního zákona schválil ve svém prohlášení i tuto větu: "Senát považuje přijetí tzv. antidiskriminačního zákona za nástroj implementace požadavků vyplývajících z evropského práva, za jejichž neprovedení hrozí České republice sankce." Nikdo však veřejnosti pořádně nevysvětlil, co konkrétně nám EU vytýká a co konkrétního nám hrozí. Myslím si, že veřejnost má právo tyto informace znát, a proto se to pokusím nyní, před konečným sněmovním hlasováním o antidiskriminačním zákonu, napravit:

Hladovkáři mě zklamali, štafetáři rovněž

Rudolf Polanecký

Tak jsem se těšil, jak Tamáš s Bednářem vydrží zásadově hladovět až do úplného konce. Zklamali mě. Poté, co hladovějící Tamáš vyzval prezidenta ke schůzce a nedostalo se mu ji, společně s kolegou usoudil, že dál hladovět nemá cenu. A přitom to mohlo být tak krásné. Starosta Trokavce by po nich pojmenoval náves, možná i nějakého pomníku by se jim dostalo. Místo dodržení své zásady dají přednost plnému žaludku. S takovým materiálem, soudruzi, ten socialismus nevybudujete a žádná revoluce nemá šanci na úspěch. Když oba vychrtlé mladíky navštívil na sklonku minulého týdne poslanec Paroubek s trochu víc vyvinutějším pupendem, vypadalo to, jako by hladovějící rodiče sháněli další sousto pro nenasytného Otesánka. Paroubek podebatoval, vyzval k ukončení hladovky a pak dostal další poslání od vyšší bytosti. Statný Jirka zavelel a poslanci z Lidového domu budou držet hladovku místo oněch dvou propagátorů redukčních diet. Paradoxní ale je, že ČSSD bude hladovkovat proti něčemu, o čem sama začala vyjednávat. To je těžká schizofrenie.

Iniciátoři výzvy D.O.S.T. poslancům ODS:

"Stůjte za svým prezidentem!"

Mgr. Michal Semín, PhDr. Jiří Hejlek, Mgr. Petr Bahník

V nejbližších dnech má Poslanecká sněmovna PČR hlasovat o vetu prezidenta republiky Václava Klause v otázce tzv. antidiskriminačního zákona. Obracíme se proto na poslance a poslankyně občanské demokratické strany s naléhavou výzvou, aby podpořili postoj pana prezidenta a navzdory uměle vytvářeným politickým tlakům zůstali věrni základním principům demokracie, řádu a svobody. Pan prezident ve zdůvodnění svého veta zřetelně objasnil nejen zbytečnost a potenciální nebezpečnost tzv. antidiskriminačního zákona, ale i nepravdivost představy, že nepřijme-li ČR tento zákon, stane se objektem sankcí ze strany EU (zdůvodnění Václava Klause je uvedeno v článku "Antidiskriminační zákon není jen špatný, je nebezpečný!", pozn. redakce). Obavy tohoto druhu jsou tedy liché. Prosíme, aby poslanci ODS přijali vzniklou situaci jako osudovou výzvu k nalezení odvahy a důstojnosti. Aby se nenechali manipulovat ani zastrašovat a při hlasování stáli za svým prezidentem.

Křesťanští demokraté hlasujte s myšlenkou na mravní řád

Mgr. Petr Bahník

Poslanecká sněmovna PČR má dnes hlasovat o vetu prezidenta republiky ve věci tzv. antidiskriminačního zákona. Pan prezident ve zveřejněném textu zdůvodnění svého veta připomněl nebezpečnost podobných právních norem pro svobodu a demokracii. Zahraniční zkušenosti se zneužitím „antidiskriminační“ legislativy bohužel takové obavy potvrzují. (Alarmující jsou v tomto směru zejména případy kriminalizace údajné „homofobie“ křesťanských duchovních, k nimž došlo v některých skandinávských zemích, jinak považovaných za stabilní demokracie). Diskriminace, ve smyslu odpírání občanských práv komukoli na základě původu, rasy, národa či přesvědčení, je jistě zavrženíhodným společenským jevem, obranou proti němu však musí být důsledné a nestranné dodržování platných zákonů ČR, které již dnes na ochranu občanů před diskriminací pamatují. Nesystémová, ideologicky přetížená „antidiskriminační“ legislativa je naopak slepou cestou, která vede jen k novým formám diskriminace. Politická strana Právo a Spravedlnost (PaS) na tyto závažné skutečnosti poukazuje dlouhodobě, jako mimoparlamentní uskupení však má jen omezené možnosti, jak oslovovat veřejnost. Proto si dovolujeme obrátit se na představitele křesťansko-demokratické politiky, a vyzvat je, aby před hlasováním o osudu prezidentského veta zvážili výše zmíněná fakta. V sázce je tentokrát opravdu mnoho, totiž základní hodnoty západní civilizace a samotné principy parlamentarismu. Nejednejte proto stereotypně, ani konformně, nenechte se ovlivňovat obehranými frázemi levice, ani zastrašovat nepodloženými hrozbami údajných sankcí, které prý našemu státu v případě nepřijetí zákona hrozí ze strany EU. Jednejte jen na základě svého svědomí a zdravého rozumu, s myšlenkou na přirozený mravní řád, perspektivy demokracie a uchování svobody naší země a jejího lidu.

GREENHMYZ, hladovkáři a vyděrači

Jan Kopal

Debata kolem umístění amerického radaru v Brdech se již dávno nenese v intencích rozumné a argumenty podložené věcné diskuse. Nyní došlo na teroristické akty a teatrální kousky. Okupanti z nechvalně proslulé organizace GREENPEACE se povalují v Brdech, humanisté Tamáš a Bednář pro změnu hladoví. Uvedení se stali nástrojem prostoduché propagandy, ze které je levicový antiamerikanismus cítit na hony. Naši milí „NEzákladňáci“ jsou cítit komunismem, stejně jako Židé po česneku. GREENHMYZ se chová jako soudruzi během znárodňování, zaberou cizí půdu a drze se na rozvalují i se svými latrínami. Armáda jenom přihlíží, místo toho, aby nasadili bodáky a veleli k útoku. To by bylo vojenské cvičení! Rozum a zdravý úsudek jsou jako stará a nepotřebná veteš pohozeny u plotu. Éra psychomanipulace nastupuje. Šarlatáni a zaříkávači nahrazují politiky. Do čela státu míří eskamotéři, varietní umělci a zloději salámů z RaJe. Myslící o tom mohou nanejvýš vydat svědectví a snažit se vyburcovat zbytky neovlivněných.

Všechna čest, Mistře Gotte!

Josef Louda

Prý už to bývá tradice, že Hotel Kampa-Stará zbrojnice-v Praze 1 pořádá květnové křty Gottových nahrávek. Tentokráte ale nešlo jen tak o nějaké CD, kterých Karel prodal tolik, že by jimi mohl tapetovat Bertramku, zrovna jako všemi těmi cenami, Zlatými a Českými Slavíky už dávno zaplnil domácí voliéru. Supraphon přišel na trh s trumfem nejvyšším - DVD, na němž jsou Gottovy veleúspěšné hity 80. let. Takže až se budete ptát, název zní: KAREL GOTT-ZŮSTANU SVŮJ-HITY 80. LET. Kdo se ujal kmotrovství? Ti co si v dávno minulých ročnících „přisvojili“ slavíky - po jednom Miro Žbirka a Peter Nagy a Dalibor Janda dokonce třikrát. „Tahle skvělá konkurence byla pro mě vždy motivující, abych neusnul na vavřínech“ - vysekl poklonu svým kolegům ve zpěvu.

Na hotelové zahradě náš nejúspěšnější zpěvák všech dob ochotně zapózoval s třemi platinovými deskami. Všechna čest, Mistře Gotte!

Mirek Topolánek: "Poznejme tvář zla ve všech jeho podobách"

Jana Bartošová

Výstava popisující osud lidí poznamenaných komunistickým pučem v roce 1948 s názvem Jedni z nás... je ode dneška otevřená v kavárně Mlýnská na pražské Kampě. Unikátní výstavu připravil na podnět premiéra Mirka Topolánka Úřad vlády ČR ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum. "Považuji za nesmírně cenné, že se můžeme seznámit s osudy konkrétních lidí, které postihla komunistická totalita. Že můžeme poznat tvář zla v mnoha jeho podobách. Zla, které se nevyhýbalo nikomu, které mohlo postihnout kohokoli. A zároveň za ním vždy bylo utrpení určitého člověka.," řekl premiér Mirek Topolánek při vernisáži výstavy. Do expozice byly vybrány příběhy spisovatelů, duchovních, zemědělců a další osob, na které se komunisté v 50. letech zaměřovali. Příběhy politických vězňů doplněné fotografiemi jsou nejen svědectvím o událostech v minulém století, ale i poselstvím do budoucna a výzvou. Na úvodním panelu je napsáno: „Žijí mezi námi lidé, kteří byli ochotni za demokracii a svobodu, již si nyní užíváme, bojovat, přinášet oběti a dokonce položit vlastní život. Dokázali bychom i my hájit svobodu, demokracii a čest tak statečným a obětavým způsobem jako oni?“ Výstava bude na pražské Kampě k vidění zhruba měsíc, po té bude přesunuta na další místa. Lidé ji mohli již vidět při dnu otevřených dveří ve Strakově akademii 24. února. Jednotlivé panely výstavy jsou k vidění také na internetových stránkách Úřadu vlády ČR (http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=30684).

Zákony platí pro všechny, i pro Nejvyšší správní soud

Ludvík Matoušek, právník KPR

Nejvyšší správní soud však učinil ukvapené (a do důsledku ne zcela promyšlené) rozhodnutí, neboť se domnívá, že je nutné posílit vliv soudní moci nad procesem jmenování kandidátů do funkcí soudců, zřejmě též proto, že se mu již současná participace soudních funkcionářů zdá být nízká. Tento soud svým výrokem otevřel otázku úplně jiného druhu, a to zcela zásadní, totiž, zda je ústavně přípustné, aby si soudy prostřednictvím svých rozsudků určovaly, koho prezident republiky a předseda vlády musí jmenovat do doživotní funkce soudce, tj. kterého z těch kandidátů, jež již byli jinými soudními funkcionáři ke jmenování doporučeni, smí nejvyšší činitelé státu jmenovat, a kterého nikoli. Aby Nejvyšší správní soud dosáhl svého cíle, rozhodl se obětovat dosavadní ústavní praxi, v jejímž důsledku do budoucna vyhrotil vzájemný systém komunikace mezi prezidentem republiky a předsedou vlády, neboť posunul význam kontroly vykonávané nad prezidentem republiky předsedou vlády, spočívající v institutu kontrasignace, a to vše za situace, aniž by jasně uvedl, co ho k takovému jednání vede. V tuto chvíli již nejde o zralost justičního čekatele a jeho věk, ale o věc zásadního významu, k níž se musí vyjádřit Ústavní soud. Není proto očekávatelné, že by se situace justičního čekatele výrazně změnila, neboť pro předložení věci Ústavnímu soudu je z procesního hlediska důležitý status quo. Je zvláštní, že celá řada erudovaných právníků a laická veřejnost vnímá nastalou situaci ve své úplnosti, a proto úplně jinak. Nezbývá než doufat, že tento rozdíl uzří i ti, kdo zprávy o monarchovi, diktátorovi či carovi šíří.

Džamilo, to by už stačilo!

Dušan Streit

Václav Klaus se zachoval zodpovědně a nepodepsal antidiskriminační zákon. Nový zákon kromě toho, že usvědčuje autory ze zvrácené inflační potřeby mít na každý problém nový zákon, vyvolává hlavně větší diskriminaci, než kterou má odstraňovat. Zaprvé diskriminuje potenciální diskriminovatele. Někdo si chce svobodně vybrat a někdo se svobodně rozhodl se o možnost být vybrán ucházet. Má příležitost, ne právní nárok. Když si někdo vybírá, neměl by mu nikdo zasahovat do toho, jaká kritéria jsou pro něj důležitá. Aby měl strach každý, kdo by si dal inzerát na seznámení a pak musel vysvětlovat u soudu, že si danou osobu nevybral nikoliv z důvodů rasových nebo náboženských, a to už pomíjím, že z důvodů pohlavních tak či onak podle své sexuální orientace diskriminujeme všichni. Všichni diskriminujeme a všichni jsme diskriminováni. Všichni jsme v životě nějak diskriminováni. Nepochybně svou genetickou výbavou, která také předurčuje naše schopnosti. Zatřetí zákon nejen připouští pozitivní diskriminaci, ale také k ní skrytě vede. To, že zákon důkazní břemeno o nevině přenáší na žalovanou stranu, je absolutně mimo jakékoliv právní tradice. Ta už byla jednou prolomena právní úpravou tzv. harašení. Požadavek na dokazování neviny je absolutně šílený. Kdo vybírá, rozhoduje na svou zodpovědnost. Nepřejme si antidiskriminační nezodpovědnost dle střihu Džamily Stehlíkové a Evropské unie. Ostatně u nás to není tak zlé. Když se mohla stát Džamila Stehlíková ministryní pro lidská práva a národnostní menšiny a Vlasta Parkanová ministryní obrany, tak kvóta pozitivní diskriminace je vysoce překročena...

Václav Klaus: "Nastal konec světa!"

Ivana Haslingerová

Prezident republiky Václav Klaus moderoval v pražském Autoklubu seminář Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) na téma „Evropská regulace chemického průmyslu: Rozhoduje EU lépe než národní stát?“ Celý průběh semináře potvrdil, že šlo o skutečně vážné téma dokumentující další košatění už tak rozkošatělé byrokracie v EU, jejíž důsledky tvrdě dolehnou na naše podnikatele v chemickém průmyslu.

"Minutu po té, co jsme objevili projednávání zákona o evropské regulaci chemického průmyslu v Evropského parlamentu (EP), se nám zdálo, že nastal konec světa. Proto jsme se rozhodli o něm uspořádat seminář," uvedl diskusi na téma ,Evropská regulace chemického průmyslu: Rozhoduje EU lépe než národní stát?‘“ prezident republiky Václav Klaus

V EP totiž prošel zákon o regulaci chemického průmyslu (REACH), na jehož základě se musí o chemických látkách, kterých se vyrobí nad jednu tunu ročně, shromáždit všechny dostupné informace. Registrace každé takové nové látky vyjde v průměru na 1 mil. Kč. Dle odhadu ministerstva životního prostředí budou přímé náklady s registrací těchto látek pro celou ČR činit 7 mld. Kč a nepřímé náklady mohou být až o řád vyšší. Což znamená, že malé a střední průmyslové podniky nebudou v důsledku toho moci inovovat výrobu ani vyvážet do zemí EU, výrobky se zdraží, výroba začne stagnovat a nastane propouštění zaměstnanců. Ale i velké podniky se v porovnání se světem začnou stávat konkurence neschopnými, neboť místo do inovací budou investovat do registrací. Podle Severské rady budou chemické podniky EU nuceny investovat do tohoto projektu 28 mld. €. Odpovědnost europoslanců za schvalování takových nesmyslů jako REACH je podle prezidenta republiky nekonečná. Jenže páni europoslanci jakoby neviděli, jak oslabí nejen ČR, ale celou EU jeho zavedením. Jakoby neviděli, jak zdraží produkty všech evropských firem, jak budou světové firmy vyvážet své produkty mimo země EU, protože uvnitř společného trhu nebudou schopny konkurence, jak jejich modernizace bude zaostávat podobně, jak jsme to zažili, když jsme žili za železnou oponou. Oni mají totiž důležitější starosti. Náš eurokomisař Špidla v rámci boje proti škodlivému záření podal dokonce iniciativně návrh "zákona na regulaci slunečního svitu" a není divu, že na takové podružnosti, jako na desítky miliard korun vyhozených oknem z rozpočtu nějaké vzdálené ČR nemá čas. Když se podobné nesmyslné zprávy donesou k uším ekonoma Václava Klause, pak se už nemůžeme divit, že má pocit, že nastává konec světa. Až se začtete do sdělení řečníků, získáte ho zřejmě také:

Článek vyšel 13. února 2006. CEP jako obvykle předběhl dobu a profesor Klaus varoval s několikaletým předstihem naše podnikatele a politiky, co se na ně řítí za hrozivé nařízení z EU. A jako obvykle, naši podnikatelé i politici dělali spící brouky, nikdo se neozval, nikdo neprotestoval podd okny vlády. Doufali zřejmě, že se jich to nedotkne, že pan prezident maluje čerta na zeď jen proto, že je zlý euroskeptik. Jak je nyní vidět, článek nepozbyl, BOHUŽEL, nic na své působnosti, protože od 1. června2008 začne probíhat registrace chemických látek podniků a ti podnikatelé, kteří ji včas neprovedou, nesmí od 1. prosinci 2008 pokračovat v její výrobě nebo dovozu, dokud neprovedou úplnou registraci u ECHA. Proto ho uvádíme opět v plném znění, aby páni politici zamysleli nad tím, že jsou i důležitější věci než miliony pánů Čunků či inteligence paní Paroubkových, před kterými mají republiku a nás občany chránit a aby začali již konečně konat. Ztráta 11 miliard díky REACHU je obrovská zátěž pro naši republiku. Za tu by mohli neschopní páni radní uklidit všechny vajgly, hovínka i plivance několikrát do roka a neotravovat lidem, postiženým již tak nárůstem cen kvůli nesmyslnému pálení obilí a podobným ekoteroristickým excesům život ještě víc než je nutné. Páni politici by se měli již konečně probudit a začít pracovat na podstatných věcech. Lidé jejich počínání sledují a o volbách jim jejich nesmyslná nařízení spočtou. Zní to možná úsměvně, ale jen ten nesmysl, že nesmí psi mít nutný pohyb, jim sebere od všech pejskařů prefernce a že jich pane je. To si nedovolili ani komunisti. A že jme byli zvyklí na ledajaké šikany z jejich strany.(pozn. redakce)

Konec světa je už tady – podniky musejí předregistrovat chemikálie

Ivana Haslingerová

Na základě nařízení Evropské unie REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování některých chemikálií po 1. prosinci 2008 nesmějí společnosti, které předběžnou registraci chemické látky neprovedou, pokračovat v její výrobě nebo dovozu, dokud neprovedou úplnou registraci. Ať již si o tomto nehorázném zásahu Evropské unie do podnikání u nás myslíme cokoliv, třeba to, co pan prezident v článku "Václav Klaus: "Nastal konec světa!", naši podnikatelé budou muset začít registrovat chemické látky, které vyrábějí či používají. Aby věděli, jak na to, kde se registrovat a co všechno zaregistrovat, uspořádaly CzechInvest, AFI a Svaz chemického průmyslu seminář seznamující investory s dopady tohoto nařízení Evropské unie. Podnikatelé se na něm dozvěděli, že od 1. června 2008 dostanou možnost předběžně registrovat asi 30 tisíc chemických látek, které se dnes běžně používají v ekonomikách Evropské unie. Evropská agentura pro chemické látky odhaduje, že se jí z celé EU nashromáždí na 180 tisíc žádostí.

"Jsem ubezpečen, že u poslanců EP převládá pocit své nadřazenosti nad národními parlamenty. Poslanci nabyli dojmu, že jsou víc, než jsme my, normální smrtelníci. Odpovědnost schvalování takových nesmyslů jako REACH je ale nekonečná. Jako přísný ekonom bych se chtěl profesorsky podívat na metodologii všech výpočtů. Vsadil bych se, že uvedená čísla budou o jeden až dva řády níže. Jeden ze základních termínů ekonomie jsou "náklady" a kdybychom dali peníze za REACH jinam, přinesou lepší benefit," říká o REACHu prezident Václav Klaus

Ale to vše si můžeme už jen myslet. Norma je přijata a podnikatelům nezbývá než vyhodit stovky milionů a poslušně se registrovat, chtějí-li se pokusit vůbec přežít ve světové konkurenci, kde REACH nezavedli. Co tedy mají podnikatelé podniknout:

Investorem roku 2007 se staly poprvé i české firmy

Ivana Haslingerová

Již po osmé pořádala Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest společně se Sdružením pro zahraniční investice – AFI v pražském Paláci Žofín slavností vyhlášení soutěže Investor roku 2007. V letošním roce si ocenění odneslo jedenáct společností. Výrazná změna oproti předchozím ročníkům nastala v tom, že v letošním roce se nejednalo pouze o zahraniční firmy, ale více než polovina z oceněných firem byla českých. Zřejmě se odrazila již působnost nového ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který změnil systém investičních pobídek, aby podporovaly jen technologicky vyspělé investice. Zahraniční investoři mohou navíc žádat o jedinou pobídku, a to je sleva na dani na pět let, přitom jen tehdy, pokud by nestavěli v místě, kde je nezaměstnanost o 50 procent nad průměrem Česka. A to zřejmě nechtějí. České firmy se tak staly více konkurenceschopné. Říman dále úplně zrušil investiční pobídky do zpracovatelského průmyslu a posílil podporu strategických služeb a technologických center a rozšířil spektrum činností, kterých se týkají dotace na pracovní místa. To se odrazilo i ve struktuře oceněných kategorií. Na ocenění Investor roku mohou dosáhnout společnosti, které se v roce 2007 rozhodly investovat v České republice. Vítězi se staly firmy Foxconn, MORA AEROSPACE, Linet, Logos a.s., Concur (Czech) s.r.o., SolarWinds Czech s.r.o. AUFEER DESIGN, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. Naretec s.r.o., Motor Jikov a Swell.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: „Ústavní soud nehodlá řešit politické spory“

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka ve své reakci na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu uvedl, že svým rozhodnutím dal ÚS jasně najevo, že nehodlá být třetí parlamentní komorou. „Jsem rád, že Ústavní soud nehodlá být politickým arbitrem po prohraném hlasování v obou parlamentních komorách. To, že stížnost odpůrců regulačních poplatků u lékaře hodnotil Ústavní soud jen ve vztahu k ústavě, je jistě dobrý signál,“ konstatoval předseda Senátu po skončení jednání ÚS. Přemysl Sobotka k zamítnutí zrušit regulační poplatky dále řekl: „Regulace a podmínky jsou nyní kvalifikovaně vyhodnocené Ústavním soudem. Poplatky ve zdravotnictví pokračují, což vidím jako dobrý reformní impuls, který umožňuje kvalitnější péči o skutečně vážně nemocné pacienty. Teď to již je jen a jen na vztahu pacient – lékař.“

Prezident představí v USA anglické vydání své knihy

„Modrá, nikoli zelená planeta“

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Prezident republiky vykoná ve dnech 26. – 29. května 2008 pracovní návštěvu Spojených států amerických, kde představí anglické vydání své knihy „Modrá, nikoli zelená planeta“. Prezentace knihy se uskuteční v úterý 27. května ve 12.30 hodin v sídle National Press Club ve Washingtonu D.C. V rámci této návštěvy se prezident republiky v úterý 27. května setká s předsedou Rady guvernérů centrální banky USA Benem Bernankem, s prezidentem CATO Institute Edwardem Cranem, s prezidentem Heritage Foundation Edwinem Feulnerem a s prezidentem American Enterprise Institute Christopherem DeMuthem. Ve středu 28. května se prezident republiky setká v Bílém domě s viceprezidentem Spojených států amerických Richardem Cheneym, navštíví sídlo prvního prezidenta USA George Washingtona na Mount Vernon a ve večerních hodinách bude hlavním řečníkem na slavnostní výroční večeři pořádané Competitive Enterprise Institute v hotelu Hyatt Regency, kde převezme Cenu Juliana Simona a vystoupí s projevem na téma: “Is Schumpeter’s Vision of the End of Capitalism Relevant?" Ve čtvrtek 29. května se prezident setká s americkými novináři, bude přijat prezidentem Brookings Institution Strobem Talbottem a v odpoledních hodinách odletí z Washingtonu D.C. zpět do Prahy.

Ať žije diskriminační zákon

Dušan Šrámek

Proč nemá mít recidivista stejnou ochranu jako invalida?

Ne, nejsem politicky korektní. Džamila Stehlíková na postu ministryně vlády mně prostě vadí. Vadí mi její názory, které považuji ve valné většině za scestné, co mi ale vadí nejvíce je to, že jako reprezentantka mého státu, parafrázováno slovy Bolka Polívky, „neumí česky“. Ale budiž. Strana Zelených měla svaté právo ji do vlády navrhnout, premiér měl svaté právo její nominaci přijmout. O tom, zda byl tento krok správný, rozhodnou, vedle dalších měřítek majitelé firmy Česká republika na nejbližší valné hromadě, která se bude konat v den voleb do Poslanecké sněmovny. Pokud bych byl majitelem soukromé firmy, a paní ministryně by se u mě hlásila o místo, jehož hlavní náplní práce by byla ústní komunikace, měla by smůlu. Ne kvůli svým názorům, či cizokrajnému původu, ale kvůli tomu, že nezvládá základní předpoklady pro toto místo. Šlo by o diskriminaci? Nepochybně. Diskriminace a možnost ji užívat patří k základním právům člověka, a státu, pokud se nejedná o jeho instituce a o rovný přístup k zákonu, má být do toho šumák. Stejně tak jako mám právo odmítnout práci několikanásobně trestanému recidivistovi, tak ji mám právo odmítnout Cikánovi, homosexuálovi, jehovistovi, či komunistovi. Stejně tak mám svaté právo rozhodnout, komu pronajmu svůj byt, či koho pustím do své knajpy. I když v zákoně existují výjimky, zaplať pánbůh alespoň za ně, neexistuje dobrá či špatná diskriminace. Proč nemá mít stejnou ochranu recidivista jako invalida? Proč má mít jeden druh práva, například na práci či na bydlení, přednost před jiným právem, a to právem vlastnit a svobodně disponovat se svým majetkem? Tím, že stát nutí určitý druh občanů, tedy vlastníky, k určitému chování a jednání, je vlastně diskriminuje rovněž. A ne na základě nějakých osobních preferencí, které má každý svobodný člověk, ale na základě administrativního donucení pod hrozbou sankcí. Málo platné, i přes kritiku, kterou za to schytal z různých stran, svým vetem antidiskriminačního zákona opět jednou prezident republiky praštil hřebík na hlavičku.

Prezident zdůraznil význam jaderné energie pro ČR

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Prezident republiky Václav Klaus dnes 22. května na Pražském hradě přijal José Manuela Barrosa, předsedu Evropské komise, který je v České republice na pracovní návštěvě, během níž se v Praze účastní Evropského jaderného fóra. V otevřené diskusi si oba představitelé vyměnili názory na Lisabonskou smlouvu a hovořili spolu o nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, o energetice a o transatlantických vztazích. Prezident Klaus především zdůraznil význam jaderné energie pro Českou republiku a veřejnou debatu, která v ČR probíhá na téma ratifikace Lisabonské smlouvy.

Hovory Helén a Jiřího s Nepraktou

Ivana Haslingerová

Helén Valentová a Jiří Müller znají pana Jiřího Wintera-Nepraktu již přes třicet let, ale až nyní uposlechli přání svých přátel, aby se o veselé vzpomínky z dob, kdy s ním moderovali zábavné pořady, podělili i s ostatními jeho ctiteli. Nakladatelství Naše vojsko vydalo jejich knihu „Hovory s Nepraktou“. Křest knihy proběhl v Paláci knihy Luxor a kmotrem byl významný režisér Dušan Klein.

Autoři vzpomínali na veselé příhody, které s Mistrem při zájezdech zažili, litovali ale, že se jich většina nedá před 22. hodinou presentovat

„Když jsme panu Winterovi říkali, aby napsal životopis, odpovídal nepraktovsky: „Na životopis ještě nemám věk, i když máte pravdu, že někomu je padesát a už jej píše.“ Pak jsme byli na jedné akci, kde se o něj jeden umělec nevkusně otíral, a dopálilo nás to, vzali jsme diktafon a přesvědčili mistra, aby nám vyprávěl. Psali jsme to proto, že jsme chtěli vyjádřit osobní poděkování za přátelství a přízeň, kterou nám 30 let věnoval. Přes rok jsme dávali knihu do kupy a možná bychom pokračovali v natáčení a psaní stále, ale pan nakladatel Drtina potřeboval mít knihu do konce ledna na jarní veletrh dokončenou, tak jsme ji nakonec rychle dodělali," říká Jiří Müller.

Prezident přijal velvyslance Republiky Srbsko

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Prezident republiky Václav Klaus pozval dne 23. května na Pražský hrad velvyslance Republiky Srbsko pana Vladimira Vereše před jeho oznámeným odjezdem z Prahy. V rozhovoru prezident republiky projevil hlubokou lítost nad současným zhoršením diplomatických vztahů se Srbskem a vyjádřil přesvědčení, že se současné problémy podaří překonat a mimořádně přátelské vztahy mezi našimi zeměmi zůstanou do budoucna zachovány.

Zbrklý a zbytečný krok

Mgr. Petr Bahník

Současné uznání tzv. nezávislého Kosova českou vládou nelze hodnotit jinak, než jako zbrklý a v dané chvíli zbytečný krok. Česká diplomacie měla postupovat v diplomatickém uznání ze strany České republiky mimořádně obezřetně už s ohledem na ty státy, které se obávají možného zneužití „kosovského modelu“ k oživování národnostních sporů a zpochybňování současného statu quo v otázce státních hranic. Před unáhleným uznáním Kosova ovšem varovala také řada dalších vážných faktorů, včetně obecně známých pochybností o důvěryhodnosti současné kosovské reprezentace. Bylo tedy více než vhodné vyčkat ještě dalšího vývoje mezinárodní politiky. Z historických důvodů chápu lpění Srbů na územní celistvosti své země, včetně území Kosova, které je s historií tohoto národa nerozlučně spjato. Vláda ČR přesto o uznání tzv. nezávislého Kosova rozhodla. Žádné mezinárodní závazky ji přitom k takto rychlému postupu nenutily. ČR mohla stanovisko k této věci zvažovat ještě řadu měsíců, ne-li let, a to tím spíše, že jí z uznání Kosova momentálně nekyne prakticky žádný politický ani hmotný zisk. Slovensko ani Španělsko se kvůli Kosovu nestanou pro USA o nic horšími spojenci než ČR.

Ivan Langer a Steve Ballmer jednali o strategické spolupráci

Jana Malíková a Markéta Kulklová

Vláda České republiky schválila záměr, na základě kterého uložila ministru vnitra Ivanu Langerovi uzavřít nové smlouvy o strategické spolupráci, smlouvy Microsoft Enterprise, smlouvy Microsoft Select, obchodní smlouvy a servisní smlouvy se společností Microsoft, záměr uzavřít smlouvy o bezpečnostní spolupráci se společností Microsoft a záměr uzavřít dodatek ke Smlouvě o přístupu ke zdrojovému kódu společnosti Microsoft, který prodlouží její platnost o další tři roky. Uzavřené smlouvy podpoří další rozšíření moderních informačních technologií v České republice. Při této příležitosti se Steve Ballmer, prezident a výkonný ředitel společnosti Microsoft, během své návštěvy České republiky setkal s ministrem vnitra Ivanem Langerem, aby společně prodiskutovali možnosti spolupráce v oblasti rozvoje informačních technologií a podpory projektů v oblasti e-Governmentu. Na základě jednání došlo k uzavření dvou strategických smluv, a to smlouvy o strategické spolupráci společnosti Microsoft a České republiky a smlouvy o spolupráci v oblasti bezpečnosti informací.

„Ministerstvo vnitra, zastupující vládu ČR, podepisuje se společností Microsoft dvě smlouvy - o bezpečnostní spolupráci a o strategické spolupráci. Uvědomujeme si, že hrozeb a rizik není ušetřen nikdo, kdo využívá informační technologie. Díky spolupráci se společností Microsoft v oblasti bezpečnosti budeme lépe připraveni na jakékoliv ataky a zajistíme lepší fungování státní správy. Díky smlouvě o strategické spolupráci může Česká republika oproti dosavadnímu stavu dosáhnout úspory 700 miliónů Kč,“ hodnotí přínos dohod ministr vnitra Ivan Langer.

Předseda Evropské komise José Barroso vystoupil v Senátu

Petr Kostka

Předseda Evropské komise José Barroso vystoupil dnes v rámci své jednodenní návštěvy České republiky v Senátu Parlamentu ČR. K vystoupení na téma vztahu národních parlamentů a EU jej vyzval předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ve svém vystoupení J. Barroso mimo jiné uvedl: „Skutečnost, že si Česká republika, nebo jakýkoliv jiný člen Unie vezme čas na prozkoumání Lisabonské smlouvy je zcela legitimní. To právě dává členským státům příležitost k zjištění, zda jejich národní ústavy nepotřebují v souvislosti s adaptací Lisabonské smlouvy novelizaci.“ Přemysl Sobotka vystoupení předsedy EP vyzdvihnul.

„Jsem rád, že se tato přednáška uskutečnila a jsem rád, že po ní následovala věcná a bohatá diskuse. A jsem také rád, že pan Barroso podpořil kroky Senátu ve snaze prověřit, do jaké míry je Lisabonská smlouva kompatibilní s naší ústavou. Jeho slova prakticky vyvrátila námitky těch, kteří tvrdí, že podáním žádosti k Ústavnímu soudu se chováme protievropsky, opak je pravdou,“ dodal Přemysl Sobotka

Topolánek: "ČR bude spolurozhodovat o roli nových politických funkcí Rady EU"

Jana Bartošová

Předsedové vlád Visegrádské skupiny, pobaltských zemí, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a slovinský premiér, jakožto současný předseda Rady EU, se dnes sešli v Hrzánském paláci ke společnému jednání. „Probírali jsme témata jako je energetická bezpečnost, diverzifikace energetických zdrojů a otázka unbundlingu*. Dále jsme se zaměřili na otázku ratifikace a implementace Lisabonské smlouvy, ta je pro nás obzvláště důležitá, protože to bude právě za našeho předsednictví Radě EU, kdy se bude definovat praxe fungování nových politických funkcí, jako je stálý předseda, či role šéfa exekutivy rotujícího předsednictví,“ říká k jednání český premiér Mirek Topolánek. Česká republika je přesvědčena, že rozdělení vysokých postů by mělo zohlednit vyvážení geografických, politicko-mocenských a sociálně-ekonomických zájmů v Evropské unii. V nové struktuře vysokých exekutivních postů by své zastoupení měly mít i nové členské státy. Představitelé jednotlivých zemí dnes dále mluvili o evropské sousedské politice, zejména její východní dimenzi, o zemích východní Evropy s důrazem na Bělorusko, Ukrajinu, Gruzii, o možnostech spolupráce s uskupením GUAM, případně o Moldavsku a západním Balkánu. Multilaterální setkání se uskutečnilo při příležitosti konání druhého zasedání Evropského jaderného fóra a oficiální návštěvy předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa v ČR. Jednání se kromě českého premiéra dále zúčastnil předseda vlády Estonské republiky Andrus Ansip, předseda vlády Litevské republiky Gediminias Kirkilas, předseda vlády Lotyšské republiky Ivars Godmanis, premiér Maďarska Ferenc Gyurcsány, premiér Slovenska Robert Fico, premiér Slovinska Janez Janša a za Polsko místopředseda vlády a ministr hospodářství zodpovědný za energetiku Waldemar Pawlak.

PREZIDENT A SOUDCI

Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun

Náš pan prezident má vzácnou vlastnost: zatímco obyčejný smrtelník se převážně neúspěšně pachtí s plněním Desatera, vyznává navíc jedenácté přikázání – „mne neoblafneš“. To značně komplikuje jeho vztahy nejen s prodavači hrozby oteplováním zeměkoule, ale i s justicí. Má velmi dobrý přehled o jejím skutečném stavu a pokusy přesvědčit ho o její neomylnosti a neposkvrněné nestrannosti a neovlivnitelnosti jsou marné. Je velmi korektní v tom, že nekomentuje justiční přehmaty, o nichž se dovídá z tisíců žádostí o milost. Když se najde příležitost pomoci ke zlepšení stavu, aniž by přímo zasáhl do rozhodování soudů, neváhá. Proto odvolal z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivu Brožovou, proto se brání jmenování příliš mladých soudců. Vede politický, či spíše morální, v žádném případě mocenský boj proti snahám o uplatnění justice jako politické síly, nadřazené nad ostatní složky státní moci, nad zákon a nakonec i nad dobré mravy. Řešení otázky, zda je se svým názorem v právu Nejvyšší soud ČR nebo pan prezident, se patrně dostane do rukou Ústavního soudu ČR. Soud nemůže ukládat prezidentovi sankčně vymahatelné povinnosti. Prezidentovo právo jmenovat soudce je dáno ústavou a způsob jeho uplatnění není vymezen ústavou ani zákonem. Zejména není upravena lhůta a forma. Odporem k jmenování příliš mladých soudců pan prezident projevil vskutku státnickou moudrost. Nevím, zda by Petr Langer našel odvahu žalovat Gustáva Husáka o svá práva, a pochybuji, že by našel soud, jenž by se jeho žalobou zabýval.

Volný pohyb pracovních sil a důraz na konkurenceschopnost EU budou hlavními tématy předsednictví ČR

Jana Bartošová

České předsednictví v Radě EU, lisabonská smlouva a jaderné fórum dnes řešili na společném setkání premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Manuel Barrosa.

„Motto našeho předsednictví ‘Evropa bez bariér‘ má tři dimenze. Za prvé odstraňování diskvalifikace uvnitř ČR, za druhé odstraňování psychologických bariér a za třetí odstraňování překážek vzájemného obchodu,“ řekl po jednání premiér Mirek Topolánek.

Česká republika by podle předsedy vlády přivítala výraznou podporu ze strany Evropské komise až budou provedeny studie dopadů rozšíření na pracovní trh Evropská unie. Členské státy uplatňující přechodná opatření, jedná se především o Německo a Rakousko, musí Evropská komisi zdůvodnit, jak ohrožuje zrušení přechodných opatření pracovní trh v dané zemi. Česká republika se podle premiéra také obává, že zvyšování sociálních závazků bude mít dopady na konkurenceschopnost EU. Na jednání byla tématem také lisabonská smlouva. Česká republika je přesvědčena, že rozdělení vysokých postů by mělo zohlednit vyvážení geografických, politicko-mocenských a sociálně-ekonomických zájmů v EU. V nové struktuře vysokých exekutivních postů by své zastoupení měly mít i nové členské státy. Premiér M. Topolánek a J. M. Barrosa se také setkali s předsedy vlád zemí Visegrádské skupiny, států Pobaltí a Republiky Slovinsko, která je nyní předsednickou zemí v Radě EU. Předsedové vlád budou jednat o otázkách souvisejících s energetikou a energetickou bezpečností, o otázkách souvisejících s předsednictvím České republiky v Evropské unii a s implementací Lisabonské smlouvy.

Vodící psi na školách jsou, jde jen a pouze o lidskou ochotu pomoci

L.Metelka, Hradec Králové

Na vašem serveru jsem nalezl články "Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný" a "Tohle svět neviděl a pes to nežral". Mám také něco společného se speciálně cvičenými psy, konkrétně psy pro vozíčkáře. V prvním zmíněném článku je uvedena věta, kterou měl pronést ředitel školy jaroslava Ježka Jan Hájek, že totiž "Na žádné škole nejsou v ČR psi dovoleni." To je prostě lež. Především - neexistuje zákon, který by přítomnost psa ve škole zakazoval. Ale hlavně, pokud jde o děti na invalidním vozíku, je řada případů, kdy dítě chodí se speciálně cvičeným psem do školy a žádné problémy s tím nejsou. V rámci celé ČR to odhaduji možná i na několik desítek dětí. Hezky je to popsáno třeba na http://www.pomocnetlapky.cz/asistencni-psi/falco/4-2007-zivot-bez-falca.htm. Přitom práce vodícího psa pro nevidomé a asistenčního psa pro vozíčkáře jsou si dost podobné, výchova psa k naprosté neagresivitě a ke správnému chování jsou prakticky stejné. To, že by byl asistenční nebo vodicí pes nebezpečný svému okolí, je prostě nesmysl a další lež. Že na žádné škole v ČR psi s postiženými dětmi nejsou, je třetí lež. Takové argumenty mají snad jen ospravedlnit alibistické chování ředitele školy. Není to o zákonech nebo o zákazech, je to o lidské ochotě pomoci nebo (na druhé straně) o hledání jakýchkoli (i hloupých a lživých) argumentů, aby něco nešlo...

Prezident nekonformní

Michal Semín, ředitel Institutu sv. Josefa

Václav Klaus bývá zpravidla kritizován za přílišný pragmatismus je proto hodno pozoru, když jej Tomáš Němeček z HN obvinil z „prázdného a falešného gesta“ a nedostatku pragmatismu poté, co vetoval antidiskriminační zákon. Václav Klaus si dokonce dovolil takovou drzost, že se postavil nátlaku Evropské unie, hrozící České republice exemplárním potrestáním, nebude-li antidiskriminační zákon zakomponován do českého právního řádu. O nebezpečích tohoto zákona jsem psal již jinde, nebudu tedy opakovat všechny známé výhrady k němu (naleznete je např. v "Antidiskriminační zákon není jen špatný, je nebezpečný!", pozn. redakce). Sám Němeček uvádí, že zákon dává nepřiměřený prostor státu v zasahování do smluvní svobody, přesto se domnívá, že je nesmyslné se mu aktivně bránit. Čeho se obává? Proč je lepší nechat si zvenčí diktovat, jakými eticko-právními pravidly se má česká společnost řídit, než si v této společensky citlivé oblasti, utvářené mravním přesvědčením, vzešlým z přediva tradice, zvyků a rozumové reflexe, ponechat jistou nezávislost? Připomíná mi to neblahou mentalitu defétismu a oportunismu, kterou jsem zažil v letech normalizace. Tehdy také převládal názor, že svými nekonformními postoji a činy „svět nezastavíme“. Čeho se máme bát dnes? Možná toho, co jsem zažil já, když jsem na téma antidiskriminačního zákona vystoupil v ČT. Na přímý dotaz, zda bych měl být za svoje názory na homosexualitu postaven před soud, odpověděl Jiří Hromada kladně. Nevím, kdy budu mít příležitost si s Jiřím Hromadou opět popovídat. Díky vetu prezidenta Klause však mohu doufat, pokud jej ovšem jeho bývalá ODS při opětovném projednávání zákona nepřehlasuje, že to nebude v soudní síni.

Tohle svět neviděl a pes to nežral

Kája Mařík

Velice mne upoutal článek Ivana Haslingerové "Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný" týkající se případu vodícího psa. Protože se zabývám aktivitami se zvířetem (někdo tomu říká canisterapie), rád bych Vás upozornil na několik obecně platných skutečností. Mluvit o agresivitě vodícího psa je blbost. Argumentovat hygienickými předpisy v případě psa, který je pod nejpřísnější veterinární kontrolou a mnohdy na vyšší hygienické úrovni, než jeho kritici, je taky blbost. Je obecně známou a dokázanou skutečností, že přítomnost psa je motivující pro všechny postižené lidi, nejen pro nevidomé. Z toho vyvozuji, že přítomnost vodícího psa ve třídě je nejen neškodná, ale je přínosem pro celkovou atmosféru při vyučování. Vnašem jinak neuvěřitelném právním řádu, je pes vnímán jako věc. V případě vodícího psa, jako protetická pomůcka. Ptám se, zda onen pan ředitel školy pro nevidomé, (nositel odkazu J.A. Komenského),by měl námitky proti tomu, aby žák se dostavil na vyučování pomocí slepecké hole, či GPS, nebo jiné věci. Uznávám, že výše zmíněné čtyři body nejsou relevantní, protože, jak pravil klasik: ,,boj s lidskou blbostí není možno vyhrát, ale nesmíme to vzdát, protože jinak by blbost zaplavila svět". Možná, že by onen hodnostář reagoval odlišně, kdyby mu byla předložena žádost o povolení vstupu ,,Psa pro nevidomé" do školy pro nevidomé. Další verze je žádost o povolení vstupu ,,Slepeckého psa do školy pro slepce". "Slepecký pes do školy pro nevidomé", to asi úřední šiml neschroustá. Za svého působení v prostředí postižených lidí jsem zažil dost, ale tohle svět neviděl a pes to nežral.

Květinová párty v TOP hotelu Praha

Ivana Haslingerová

V Největším evropském hotelu TOP hotelu Praha se konala u příležitosti otevření nové sezóny za přítomnosti místopředsedy vlády Jiřího Čunka a dalších vzácných hostů "Květinová party". Celý hotel přivítal letošní jaro v nové fasádě a jeho majitel Ing. arch. Vladimír Dohnal měl důvod k oslavě, neboť tím byla dokončena rekonstrukce celkového komplexu. Není divu, že v posledních několika letech získával ceny snad na všech manažerských soutěžích. Jde o člověka, který ze zdevastované vietnamské ubytovny Košík dokázal navrhnout a vybudovat největší hotel nejen v ČR, ale v celé EU, čímž prokázal, že není jen výborným architektem, ale že je i manažersky velice zdatný. Málokdo si dnes již uvědomí, že vše začal budovat v podmínkách přechodové ekonomiky v roce 1995, tedy jak obtížné to v počátcích měl.

Jan Čenský, moderátor slavnosti, vítá na pódiu generální ředitelku hotelu Martu Šnoblovou

Bývalí vedoucí pracovníci Fondu národního majetku (FNM) a později České konsolidační agentury (ČKA), kteří u původních majitelů jen přihlíželi, jak se areál bývalé vietnamské ubytovny Košík devastuje a rozprodává, chtěli o něj pana Dohnala připravit v okamžiku, když jej přebudoval na čtyřhvězdičkový hotel s velmi slušnými hospodářskými výsledky. Přitom to dokázal zrealizovat sám, bez státních pobídek a dotací, tedy přesně opačně, než je tomu zvykem u zahraničních investicí. Naopak, stát mu nemovitosti trojnásobně podražil a doposud mu dluží i přes úspěch u Nejvyššího soudu v Brně. Pokud se chce někdo dozvědět více, stačí kliknout na článek Vladimír Dohnal: „Jsem hrdý, že státu nic nedlužím, naopak stát dluží mně“, v němž jsme si s panem majitelem povídali o starostech i radostech podnikatele v ČR.

Předseda Senátu po dvou letech opět na Ostravsku

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu ČR

Předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka navštívil Moravskoslezský kraj. Je to jeho druhá návštěva v průběhu dvou let. „Kontakt s regiony je pro mou práci klíčový, proto jsem přijal pozvání hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského a na jeden den jsem se na Ostravsko vypravil,“ uvedl k cestě Přemysl Sobotka. Během návštěvy se předseda Senátu setkal s primátorem Ostravy Petrem Kajnarem, s hejtmanem Evženem Tošenovským a navštívil Vysokou školu báňskou, kde na ekonomické fakultě mluvil se studenty o parlamentním systému v ČR, o Evropské unii a o Lisabonské smlouvě. „Ptal jsem se primátora a jeho náměstků, co je problémem Ostravy a v čem můžeme my legislativci takovým městům jako je Ostrava pomoci. Tady je to konkrétně nedostatek energie nebo nesystémový vliv některých občanských sdružení na klíčové liniové stavby jako jsou dálnice atd. Vzhledem k tomu, že Senát má legislativní iniciativu, domnívám se, že některé věci můžeme urychlit. Koneckonců to je i důvod, proč do krajů jezdím,“ řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Po jednání s hejtmanem panem Tošenovským musím konstatovat, že po několika slibovaných termínech se snad konečně podařilo dotáhnout do konce dostavbu dálnice D47 do Ostravy, což považuji za velký úspěch kraje. Stejně tak, jako výrazný pokles nezaměstnanosti. Když jsem tu byl před dvěma lety, bylo bez práce kolem 17 % obyvatel, dnes je to přes 8%. Moravskoslezský kraj udělal v tomto ohledu velký kus práce a od hejtmana vím, že další velké úkoly před krajem stojí. Je to opět otázka energie, životního prostředí a také zdravotnických zařízení a vysokých škol, přesto, že jde převážně o úkoly ministerstev. Věřím, že vedení kraje tyto výzvy přijme a Ostravsko se stane ještě klíčovějším hráčem nejen v celé ČR, ale i v rámci celé střední Evropy,“ dodal Přemysl Sobotka. K jeho dalším aktivitám v průběhu jednodenní návštěvy Moravskoslezského kraje patřila návštěva továrny Hyundai v Nošovicích a také účast na zahajovacím koncertu hudebního festivalu Janáčkův máj.

ČSSD si nezaslouží Paroubka!

A.H. *)

Na protest proti předsedovi Grossovi vystoupila z ČSSD. Když se objevil přítel Paroubek, mnozí v tom viděli konec útrapám, ale já věděla, že nás to uvrhne do ještě hlubší propasti. Bohužel se má slova plní a chci apelovat na své spolustraníky a kolegy - nenechte ČSSD ve spárech Paroubka a Ratha! Jsem skalní příznivkyní Zemana, který byl bernardýn se soudkem rumu, který když "blafnul", tak stáli všichni kolem v pozoru! Dnes slyšíme vzteklého, zuřivého a rozčíleného "voříška", který kouše do kotníků kolemjdoucích. Dnes se z ČSSD stala strana žlučovitě a nekorektně poštěkávajících neumětelů. Mnoho našich členů chodí a špitá si potichu, že to takhle nejde a že stranická disciplína nikdy taková nebyla. Reformy jsou hlavním tématem kampaně a z krajských voleb bude referendum. Ale přitom všichni víme, že jsou reformy nutné a že se udělat musí. Chtěli bychom to dělat jinak než ODS, ale v duchu víme, že je lepší jejich činnost než naše nečinnost! Měli bychom je nechat vyvést republiku z problémů a pak jednat dál a ne teď pobláznit odboráře a vytvořit chaos. ČSSD by měla myslet státnicky a nikoli stranicky! Musí se otevřít demokratickým stranám a nikoli komunistům! Tak se přestaňme hádat, dělat si v zahraničí ostudu a pojďme pracovat pro prospěch všech!

Ministerstvo kultury by mělo být i ministerstvem cestovního ruchu

JUDr. František Mikeš, 1. náměstek ministra kultury

S panem profesorem Knížákem velmi často komunikuji a jsem přesvědčen, že on sám žádný problém se současným vedením ministerstva kultury (MK) nemá. To, že by potřeboval víc peněz, to my chceme pro celou oblast našich kompetencí. Proto pracujeme na tom, aby MK bylo také ministerstvem ekonomickým. Ministerstvo kultury totiž není žádná černá díra, kam se sypou peníze jinde vydělané. Jestli odněkud masivně plynou do státního rozpočtu peníze, tak z exploatace kulturního dědictví a ze „živé kultury“, prostřednictvím cestovního ruchu. Proto by ministerstvo kultury mělo být i ministerstvem cestovního ruchu, aby bylo nejenom při vydělávání, ale i při rozdělování peněz. Pak by se nemusela kultura nedůstojně domáhat něčeho, co jí patří v míře nade vší dnešní úvahy. Převzetím výše zmíněných kompetencí, je kultura schopna vydělat ještě víc, než je tomu dnes, kdy se tomu systematicky nikdo nevěnuje nebo jen spíš okrajově. Na současné stavu v naší společnosti mi velice vadí česká ufňukanost. Nechceme platit školné, ale nechceme mít špatné školy, nechceme platit u lékaře a nechceme mít horší zdravotnictví než má okolní Evropa, nechceme platit ekonomické nájemné, ale nechceme mít zanedbané byty, nechceme radar, protože nám to v ČT říkají bývalí důstojníci československé lidové armády, ale nechceme budovat vlastní silnou armádu atd. Zkrátka víme dobře co nechceme, protože to nevyžaduje žádnou aktivitu. Snad i česká ufňukanost začne měnit na aktivitu a možná také, že nebudeme chtít dále přihlížet tomu, aby ti, kteří ještě nedávno umožnili, aby tato země byla vazalem mezinárodního bolševismu, dál snili o tom, že ta jejich zaniklá republika znovu povstane z vlastního popela jako ten bájný pták Fénix. Že to nehrozí? No nevím. Málokdy je vidět ve veřejnoprávní televizi například náš president. Představitele KSČ, ale skoro každý den. Že nás každý z nich může nějako ovlivňovat je jasné. Teď jde o to, komu chce být dávána příležitost.

Budoucnost vysokoškolského vzdělávání je ve větší podpoře schopných studentů

Jana Bartošová

V rámci Inovačního fóra zahájili odborníci diskuzi o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání. Strategii a vývoj na následující léta popisuje tzv. Bílá kniha terciárního vzdělávání, kterou představili premiér Mirek Topolánek a ministr školství Ondřej Liška.

„Úspěch v dnešním světě závisí na kvalitním vzdělání. Pokud chceme uspět v globální konkurenci, musíme naše vysoké školy otevřít většímu počtu studentů a dát jim větší míru autonomie a odpovědnosti. Potřebujeme univerzity, které se dostanou do světové špičky a na druhé straně potřebujeme více studentů na nižším, bakalářském stupni,“ říká premiér Mirek Topolánek.

Systém financování se podle předsedy vlády musí změnit tak, aby motivoval schopné, aby peníze šly tam, kde jsou výsledky a aby univerzity mohly více spolupracovat se soukromými firmami ve výzkumu a inovacích. Větší část reformních kroků obsažených v Bílé knize chce vláda stihnout ještě do konce tohoto volebního období. „Na další váhání už opravdu nemáme čas, pokud se chceme dostat do první ligy světové konkurenceschopnosti. Dokázaly to i malé země jako Finsko či Estonsko a já věřím, že to dokážeme také,“ dodává Topolánek. „Pokud bychom započatou veřejnou debatu o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání zúžili na diskuzi o případném zavedení školného, považoval bych to za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel. Už proto, že školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a tato vláda, v souladu se svým programovým prohlášením, školné nezavede,“ říká ministr školství Ondřej Liška.

V Praze proběhlo setkání ministrů vnitra zemí Salzburského fóra

Jana Malíková

Ve dnech 15. - 16. května 2008 se v Praze, v prostorách Strahovského kláštera, uskutečnilo setkání ministrů vnitra zemí Salzburského fóra, kterého se zúčastnili Ivan Langer, ministr vnitra České republiky, Gϋnther Platter, spolkový ministr vnitra Rakouska, Robert Kaliňák, ministr vnitra Slovenska, Tibor Draskovics, ministr spravedlnosti a policejních sil Maďarska a dále zástupci Slovinska, Rumunska, Polska, Chorvatska, Bulharska, zástupce Evropské komise a Generálního sekretariátu Rady EU.

„Jsem velmi rád, že Rakousko přistoupilo k bezpečnostním opatřením takovýmto způsobem, tedy že nejedná o plošné, dlouhodobé znovuzavedení kontrol na česko-rakouské hranici. Garantujeme maximální spolupráci a posíláme naše policisty přímo do Rakouska,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer.

Salzburské fórum je výjimečné uskupení států, které spojuje geografické členění v Evropě, ale také společný zájem. Původně vznikalo jako diskusní fórum jednotlivých zemí, na němž se vyjasňovaly pohledy a názory na tu či onu problematiku. Postupem času získalo Salzburské fórum i jiný rozměr. „Byla to právě půda Salzburského fóra, na kterém se tyto země dohodly na velmi aktivní snaze dosáhnout zrušení hraničních kontrol a vstupu nových členských zemí do Schengenského prostoru. I dnes zaznělo, že Salzburské fórum, které nyní zahrnuje osm členských zemí Evropské unie, má před sebou velký potenciál do budoucna. Ten souvisí s předpokládanou ratifikací Lisabonské smlouvy a znamená tedy nutnost při snaze prosadit svůj názor ve velké době najít partnery, se kterými vás něco spojuje. Shodli jsme se na tom, že toto by mohla být nová dimenze Salzburského fóra – tedy partnerství zemí, které spojuje jejich geografické postavení v Evropě, které dosud také spojují jejich názory na přítomnost a budoucnost Evropské unie,“ uvedl Ivan Langer.

Návrat Velkého ucha

Zdeněk Jemelík

Když jsem psal článek „Profízlovaná země“ jako reakci na bulvární reportáž ČT „Kauza Čunek: Odhalení podivných schůzek“ reportéra Dalibora Bártka, netušil jsem, co vše dále postihne napadenou trojici „spiklenců“: bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce, nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru. V následujícím období se totiž stali cílem pokračující mediální ostrakizace, jež má proti nim poštvat veřejnost. Na vývoji jejich případu nejvíce znepokojuje posun v žebříčku hodnot společenského vědomí směrem k toleranci k zlořádům, jež jsme dosud považovali za příznačné pro poměry předlistopadového režimu. Občan našeho údajně demokratického a právního státu musí předpokládat, že obsah jeho soukromé rozmluvy v úzkém kruhu přátel se může stát předmětem zájmu státních orgánů a médií a podnětem k veřejné štvanici. Při přátelském posezení je třeba počítat s tím, že u stolu sedí Jidáš, který slyšené použije ke škodě společníků. Soukromí není posvátné a tedy nedotknutelné. Dění kolem „justičních mafiánů“ připomíná dusivou atmosféru skvělého Kachyňova trezorového filmu „Ucho“. Trojice přátel se po odchodu ze křtu „Ucha“, na něž byli pozváni, stala obětí orwellovského slídění v soukromí občanů. Společnost patrně přijala neúctu k soukromí a pohrdání kamarádstvím jako normu. Dalo by se očekávat, že historická zkušenost se slídilstvím, příznačným pro společenský život v diktátorských režimech, v nichž náš národ žil déle než padesát let, zakóduje do společenského vědomí odmítavou reakci na fízlovské jednání. V duchu této představy bych očekával, že výše zmíněné zásahy do soukromí „spiklenců“ vynesou jejich pachatelům obecné opovržení. Je to však přesně opačně: veřejnost odsuzuje oběti. V malém se děje totéž, co ve velkém v padesátých letech minulého století při politických procesech. Závažností se tehdejší a dnešní události podstatně liší, ale princip je stejný: zmanipulovaná veřejnost se staví na stranu kata.

Mirek Topolánek: "Pouze cesta liberalizačních reforem vede k odstraňování chudoby. "

Jana Bartošová

Premiér Mirek Topolánek předsedá jednání na summitu EU, zemí Latinské Ameriky a Karibiku. Vede jedno z jednání v Limě, kterého se účastní prezident Venezuely Hugo Chávez. Hlavními tématy summitu jsou sociální a ekonomické důsledky chudoby, nerovnosti a vyloučení. Premiér Mirek Topolánek vyjádřil znepokojení nad názory venezuelského prezidenta a řekl, že s ním zásadně nesouhlasí.

„Latinská Amerika je stále regionem s největší mírou nerovnosti na světě, 40 % obyvatel, což je asi 200 mil. lidí, stále žije v chudobě. Pouze cesta hlubokých strukturálních liberalizačních reforem vede k růstu vzdělanosti, pracovních příležitostí a odstraňování chudoby. Jsem o tom přesvědčen jako premiér země, která po čtyřiceti letech komunistické totality zvolila právě tuto cestu,“ řekl premiér Mirek Topolánek.

Předseda vlády svůj projev zakončil slovy německého filozofa Karla Poppera, krajana Angely Merkel, kancléřsky země, která je pro Mirka Topolánka vzorem sociálních jistot a inkluze: „Vlády by se měly soustředit spíše na snižování utrpení, než na to, aby se pokoušely vykonat co nejvyšší možné dobro.“ Česká republika spolupracuje se zeměmi Latinské Ameriky například v oblasti vládních stipendií, vybraným zemím poskytuje také rozvojovou pomoc.

Výstava "Albrecht z Valdštejna a jeho doba " získala "Zvláštní uznání v Gloria Musealis"

Petr Kostka

Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, kterou na přelomu roku pořádal Senát Parlamentu ČR, Vojenský historický ústav a Národní muzeum, ve spolupráci se Švédskem, Rakouskem, Německem a Itálií, a kterou navštívilo za 3 měsíce sto padesát tisíc lidí, získala Cenu Českého výboru ICOM, mezinárodní organizace muzeí a galerií. Soutěž je vyhlašována ve třech hlavních kategoriích – Muzejní výstava roku, Muzejní publikace roku a Muzejní počin roku, a v kategorii zvláštní – Cena Českého výboru ICOM. Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2007 se zúčastnilo 50 muzeí a galerií s 71 projekty.

„Jsem rád, že výstava, kterou jsme uspořádali, našla pozitivní ohlas i u odborné veřejnosti, a že čeští muzejníci zařadili Albrechta mezi projekty, které získaly ocenění. Výstava už pro nás skončila a stala se hezkou minulostí, ale na její úspěchy bychom chtěli navázat další spoluprací v VHÚ i Národním muzeem, a to již v tomto roce,“ uvedl k získání Zvláštní ceny předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka.

Výstava „Albrecht z Valdštejna a jeho doba“ byla první výstavou naší moderní historie, která se v širokém záběru věnuje nejen postavě Albrechta z Valdštejna. Byla koncipována jako uměleckohistorická expozice galerijního typu. Samotná expozice ve Valdštejnské jízdárně byla rozčleněna do čtyř částí. V první z nich byla představena osobnost Albrechta z Valdštejna, druhá ukazovala Valdštejna jako ekonoma, podnikatele, stavitele a mecenáše, třetí se věnovala vojenským tématům. Vedle vyobrazení bitev třicetileté války zde byla vystavena i řada dobových artefaktů, zbraní a grafik.

Antidiskriminační zákon není jen špatný, je nebezpečný!

Václav Klaus

Antidiskriminační zákon považuji za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické. Zákon neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedeny, již obsahují stávající právní normy. Antidiskriminační legislativní opatření není třeba završovat nějakým novým „střechovým“ zákonem, který bude – podobně jako Listina základních práv a svobod – ostatním zákonům svou povahou fakticky nadřazenou právní normou. Zákaz diskriminace je obsažen v Listině základních práv a svobod. Tento zákon je spíše jakousi naučnou antidiskriminační příručkou mající cíl především ideologický a nikoli právní. Byl navržen a schválen jako povinná implementace směrnice Komise ES. Česká republika nikoho nediskriminuje. Touto právní normou se náš stát snaží „uzákonit dobré chování“ a říká nám, že k dobrému chování nás primárně musí vést zákon, a nikoli výchova v rodině, obecně přijímané a nepsané vzorce chování obvyklé v naší společnosti, přirozené vzory, zvyklosti, apod. Je to další z pokusů regulovat lidský život právem. Zákon se snaží odstranit nerovnost, která však je přirozeným jevem. Znamená narušení základního práva jednotlivců na vytváření vlastních preferencí a na svobodu volby. Lze proto očekávat, že tento zákon bude mít negativní dopad na právní jistoty a na mezilidské vztahy vůbec. Není jen špatný, je nebezpečný. Přenesení důkazního břemene ze strany žalujícího na stranu žalovaného je naprosto absurdní. Je v rozporu s našimi, ale i evropskými právními principy a tradicemi a může přinášet nové křivdy a nespravedlnosti.

Patnáct let na trestné lavici

Miroslav Václavek

Právě probíhá jedno z mistrovství světa v hokeji. Musím se přiznat. Jsem kacíř. Je mi to úplně jedno. Tohle každoroční jarní klání gladiátorů a pozemských bohů vnímám pouze zprostředkovaně skrze své podnapilé spoluobčany. Když náš tým vyhraje tak se poté po ulicích potácejí opilí, zabalení do českých vlajek. „Češi pičo" provolávají poté radostně pracující. Pak vím, že jsme mistry světa. Když je hrobový klid dedukuji, že nás porazila asi Albánie. Proč ale píšu tedy zrovna já o hokeji? Když se občas stane, že Český tým vyhraje jsou naši zlatí hoši vítáni na letišti. Poté jim třese rukou prezident a poté předseda vlády a dostane se odlesku slávy i na jiné dle příslušné hierarchie. Teď si představte, že by je na letišti sebrala policie jako zloděje. Jen tak. Pro nic za nic. Že to není možné? Ale bylo: Orgány komunistického Československa oficiálně prohlásily, že rozhlasoví reportéři Josef Laufer a Otakar Procházka nedostali Britská víza a tak na důkaz solidarity sportovců s novináři výprava do Londýna neodletí. Zlotřilý Britský kapitalismus. Znemožnil socialistickým sportovcům účast na mistrovství. Lálo se oficiálně a z plných Rudoprávních plic. Britské velvyslanectví ještě ten den vyvěsilo do oken ona vydaná víza na svoji obranu před komunistickou lží pro kolemjdoucí veřejnost. Rozladění sportovci se tentýž den večer scházejí u piva U Herclíků. Potom je všechny sebrali pro urážky Komunistické strany a jejich vrcholných představitelů a pro údajný pokus o emigraci. Na Ruzyňském letišti. Mistry světa a Olympioniky. Jménem republiky se odsuzují: Bohumil Modrý na patnáct let odnětí svobody, Augustin Bubník na čtrnáct let odnětí svobody. Stanislav Konopásek na dvanáct let. Václav Roziňák a Vladimír Kobranov na deset let. Josef Jirka na šest let. Zlatomír Červený na tři roky a Přemysl Hajný na jeden rok. Josef Stock na osm měsíců. Hostinský (ne Palivec) M.Ujčík dostal tři roky. Rubat uran. V komunistickém koncentráku. Kakaja fyzkultura.

Pro mého muže už nechodí StB!

Marie Knížáková

Vážení Pancohasloni! Právě jsme se vrátili s manželem z chalupy z Klíčova a přečetla jsem si Váš příspěvek Milan Knížák: "Národní galerie je museum umění národa" o Národní galerii (NG) a Milanovi Knížákovi. Vím, co všechno pro tu starou kulturní potvůrku udělal a co ještě nevím, co se nedá vykázat a nahmatat... Jen víc takových Knížáků! Ať mě ti “úspěšní a pracovití, co jim leží osud NG na srdci” ukáží někoho, kdo by dokázal tak úžasně pohnout s molochem, jakým NG před nástupem Milana Knížáka byla. To je jen a jen zášť, závist, nenávist a neúcta k člověku, který “dovede”! Tito lidé chtějí jen někoho dostat do prosperující instituce, kdo by jim “šel na ruku” a to Knížák není a nebude. Mému muži jde a šlo vždycky o “věc”, tedy přeloženo: nyní o NG, předtím o AVU apod. Nikdy mu nešlo o sebe a to podtrhávám. Jsem na něho hrdá. Vždycky se choval jako chlap, přestože musel stále (od svých 17 let) čelit lidské zlobě. Pro mne je smutné zjištění, že tito “spravedliví” jsou stejná sorta lidí, kteří udávali Milana za komunizmu. Ničím se od nich neliší. Výhodou pro nás je pouze to, že si pro mého muže už nechodí StB, ale smutek z toho všeho je, bohužel, stejný. Ať se tito lidé snaží sebevíc, Milan Knížák zůstane mimořádným člověkem s obrovským morálním kreditem, s tím neudělá nikdo nic. Děkuji Fragmentům za uznání a za krásný článek.
P.S.
Pro StB jsem byla bláznivá zamilovaná ženská. Pro dnešek jsem nepřijatelná. Tehdy jsem mohla nasazovat “krk” riskovat, dnes obhajovat člověka s kterým žiji se “nenosí”. Nikdo vám neuvěří, jen zesměšníte toho, koho chcete obhájit.

Pozn. redakce: Tento dopis nás velmi oslovil a proto jej zveřejňujeme v doslovné verzi. Takové manželky, jako je paní Marie či paní Livie, v žádném případě své muže nezesměšňují, naopak přispívají k jejich úspěchům.

Zveme Vás na Žranici na podporu radaru! Iniciativa PRO organizuje ve čtvrtek 15.5. od 18 do 21h tzv. "Žranici" na podporu stavby radarové základny. Důvodem pro shromáždění, které se uskuteční v parku na Kampě je protestní hladovka, kterou organizuje iniciativa Ne Základnám. Chceme naší reakcí dát najevo, že nepovažujemeza odpovědné hazardovat se svým zdravím, tak jako činí představitelé protestující proti stavbě radaru v Brdech, stejně jako je nezodpovědné hazardovat s bezpečností naší kotliny a nechránit ji proti případnému jadernému útoku. Vezměte s sebou dostatek pokrmů a nápojů tak, abychom se společně měli po celou dobu konání akce dobře. David Gaydečka.

Na garmóšky zagráli

Miroslav Václavek

Je květen. Kdysi to byl čas hysterického zapřísahání se jakési vděčnosti vůči Sovětskému svazu. Z důvodu údajného osvobození. Proč údajného? Protože výměna zámků na cele, v níž jsem za katrem, osvobozením není. Střet a výměna jedné z dvou nejobludnějších ideologií, původně přátelských ideologií, nacismu a komunismu dovedl Rudou armádu v roce 1945 až do Evropy. Primitivnost, v níž žil běžný Sovětský občan, dala rámec tomu, že takový voják kradl, na co přišel, a žasl u splachovacího záchodu. Zrůdnost komunistické ideologie dala obsah hrůzám těmito vojáky páchanými. Hrůzám srovnatelnými s těmi nacistickými. Takzvané osvobození bylo v plném proudu. Rudá armáda byla ledaskde. Byla v ukrajinských vesnicích, kde byli její obyvatelé vyhlazeni do posledního. Byla to ona síla, která zaútočila na Finsko. Byla to ta samá armáda, která společně s nacisty a Slovenskem rozpoutala druhou světovou válku agresí vůči Polsku a po okupaci pobaltských republik zahájila genocidu jejího obyvatelstva. Byla to armáda toho státu, jenž podporoval Hitlerovu Třetí říši surovinami, potravinami a politicky. Byla to ta samá armáda, která zajala a popravila desetitisíce polských důstojníků v Katyni. Jaká tedy Rudá armáda nás přišla osvobodit? Ta z polských plání? Nebo ta, která vraždila v Litvě, Estonsku a Lotyšsku? Nebo, že by to byla ta armáda osvoboditelka vyhlazující rolníky? Poraďte. Která Rudá armáda nás osvobodila? Mám to - ta z Katyně. Nebo, že by byla ještě nějaká jiná? Ta, která doposud visí na cedulkách názvů českých ulic? Nějaká jiná? Lepší? O té nevím. Vím jen o těch dobrých lidech, kteří v ní sloužili. O zrnu mezi plevami. O skutečných hrdinech a lidech. O jednom za všechny. „Dohoda o půjčce poskytnuté vládou Svazu sovětských socialistických republik vládě Československé republiky na udržování československé brigády na území SSSR" byla podepsána Z. Fierlingerem a A. Vyšinským 22. ledna 1942 v Kujbyševu. Být dlužníkem Sovětského svazu už jsme si zažili. Není přece jenom lacinější a normálnější postavit ten radar než se zase nechat osvobozovat a muset milovat?

Václav Klaus: „Zdravím hejno dementů v hotelu Jalta "

IIveta VAlová

V hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze proběhla 24hodinová talk-show, kterou moderoval Richard Langer, který se tak stal mistrem světa v moderování. Fragmenty měly nad touto akcí mediální záštitu a slíbily na závěr roku svým čtenářům, že je seznámí postupně s nejzajímavějšími ze 73 protagonistů, kteří se show účastnili. U pořádání takového projektu je vždy nejdůležitější a nejtěžší sehnat první osobnost, na níž se pak již další účinkující "nabalují". Proto patří dík generálnímu řediteli Národní galerie prof. Milanu Knížákovi, který přijal jako první roli hosta v tomto šíleném podniku - nápadu vytvořit světový rekord v délce talk-show. A jak hodina s ním probíhala?:

Prvními hosty v talk-show Richarda Langera byli generální ředitel Národní galerie profesor Milan Knížák, šéfredaktorka revue Fragmenty Dr. Ivana Haslingerová a president Kulturní komise ČR Doc. Jiří Pancíř. (zprava)

"Když mi tenhle hrozný člověk říkal o tom, že chce uskutečnit nejdelší talk-show na světě a jestli nad ní převezmou Fragmenty záštitu, byl jsem z toho tak šokovaný, že jsem neprozřetelně řekl, že pouze tehdy když přijde profesor Knížák. A doufal jsem, že to nebude pravda. A ona to přitom pravda byla a tak jsem musel v polospánku přijít. Jinak bych ještě spal, neboť chodíme jako internetoví lidé spát kolem jedné hodiny, kdy je nejrychlejší linka a nejlépe se nám pracuje," řekl hned po příchodu v 6 hodin ráno Jiří Pancíř. "Já tomu, že profesor Knížák přijde tak brzy ráno do televize, začala věřit až v předvečer soutěže po rozhovoru s jeho pani," doplnila s úsměvem Ivana Haslingerová. Po této zahajovací hodině následovalo dne 11. listopadu 2005 ještě 23 hodin dalších debat, do nichž se disciplinovaně dostavilo 73 atraktivních osobností ČR, které se po třech střídali v hodinových blocích. O půlnoci například pozval Richard Langer charismatického Bohuše Matuše, takže i ty nejospalejší dámy v sále ožily. A navíc diváci poznali tuto superstar v naprosto jiném světle, než jak jsou na ni zvyklí z jejích koncertů. Podrobně jsme o jeho vystoupení již informovali v článku "Bude Matuš ministrem?"

Tento článek zveřejňujeme po letech proto, že je dokladem toho, že Richard Langer tuto soutěž opravdu 11.11.2005 uskutečnil a je na to moře svědků. Do knihy rekordů ji nemohl dát zapsat proto, že agentura z Pelhřimova požaduje za toto vysoké peněžní částky. Nyní jsme se dozvěděli, že se o totéž chce pokusit 19. května v divadle Palace Luboš Xaver Veselý, moderátor Frekvence 1 a ČT. Zřejmě neví, že je tento rekord již uskutečněn jeho kolegou, rovněž moderátore ČT. Každou neděli od pěti odpoledne lze Richarda Langera již dva roky vidět na ČT v moderování informací o pořadech.

Václav Klaus o antidiskriminačním zákonu

Před listopadem 1989 jsme zavádění „pozitivní diskriminace“ považovali za „pouhý“ omyl Západu, který neprožil komunismus, který chtěl konstruovat – podle apriorních představ – lidskou společnost. Dnes se i u nás – po této tragické zkušenosti – bohužel také vážně debatuje o stejných věcech, např. o tom, že by školy a úřady měly přijímat zaměstnance „vyváženě“ podle rasy, věku či pohlaví. Leccos nám v tomto smyslu navíc nařizují Evropské směrnice. Tzv. antidiskriminační legislativa je – a nemůže tomu být jinak – založena na velmi sporných zákazech a příkazech. V mnoha ohledech jde proti principům volného trhu, proti nedotknutelnosti vlastnictví a proti lidské svobodě. Dalo by se též říci, že je tato legislativa typickým projevem evropeismu (viz můj esej „Co je to evropeismus“, CEP, duben 2006) a posunu k postdemokracii (viz sborník CEPu č. 44). Legislativa obvykle znamená zákaz nebo příkaz, nějakou formu omezení svobody. Nejinak je tomu v případě tzv. antidiskriminačního zákona, i když by si povrchní pozorovatel mohl myslet, že uvedený zákon jen pomáhá. Jak ukazuje ekonomická věda, vždy existují i důsledky neviditelné na první pohled a ty by v případě antidiskriminační legislativy mohly být nejbolestivější právě pro lidi, kterým chtěl zákonodárce pomoci. V nynější záplavě regulační legislativy by ani tato problematika neměla uniknout naší pozornosti.

Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný

Ivana Haslingerová

Tento článek se mi nepíše dobře, protože jde o smutnou a vážnou věc. Na naši redakci se obrátila maminka třináctiletého zrakově postiženého chlapce Romana Krčka, který navštěvuje školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené, paní Iva Krčková. Roman dostal od státu konečně vymodleného slepeckého psa a ona doufala, že bude moci konečně chodit do školy jen s ním a že se naučí díky jemu samostatnosti. Ono totiž není ani tak obtížné naučit se chodit s hůlkou, stále však hrozí nebezpečí, že člověk bude okraden a přepaden. Nevidomý se nebojí pouze tmy, ale i nebezpečí ze strany okolí. Romanova matka je navíc každodenním jedno a půl hodinovým dojížděním s Romanem do školy a ze školy tak časově vytížená, že si nemůže nikde najít ani částečný pracovní úvazek a jako samoživitelka je tak zcela odkázaná na sociální dávky. Byla proto i s Romanem velice zklamaná, když ředitelství školy trvá na tom, že pes, byť vysoce vycvičený, nemůže na Romana nikde ve škole počkat, aby ho po vyučování opět dovedl domů a ona mohla nastoupit do práce. Na dotaz proč nemůže být ve škole pro nevidomé slepecký pes, nám bylo sděleno ředitelem Janem Hájekem: "Po ulici ať si chodí pes, ale ne ve škole, aby ohrožoval další děti, za které zodpovídám. Ze zákona mne ničím nevyviníte." Bylo pro nás velkým překvapením, že si pedagogický sbor myslí, že slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože je nebezpečný. Pochopila jsem, že s řediteli podobných škol za současné legislativy nelze hnout, že se prostě bojí odpovědnosti. Kdyby se změnila legislativa, která by přenesla zodpovědnost za psa na někoho jiného, pak by si ale jako Pilát mohli umýt ruce a psi by do škol mohli. A to je důvod, proč jsem celou věc sepsala. S nadějí, že se nad problémem zamyslí naši legislativci ve zdravotních výborech obou komor Parlamentu ČR a ředitel Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Že si třeba zkusí projít se zavázanýma očima parkem a nebát se, že se na ně vrhne parta mladých zlodějů. Kriminalita stoupá, matka nevidomého nemůže do zaměstnání, zbytečně čerpá sociální dávky, a přitom by stačil kotec či stan ve škole a trocha ochoty z její strany. Rodina by si zvýšila životní úroveň, stát by ušetřil na sociálních dávkách, a co je nejdůležitější, chlapec by byl šťastný a začlenil by se samostatně mezi ostatní chlapce svého věku. Připomínám, že slepečtí psi jsou bezkonfliktní a kastrovaní. Věřím, že jsou v této elitní škole schopní a profesionální pedagogové. Ale při hovoru s nimi jsem měla pocit, že by více citu bylo pro tyto děti možná důležitější, než sama výuka. A cit jsem při rozhovoru necítila a to jsem ostřílená redaktorka, ne nevidomé dítě toužící kromě vědění i po porozumění, něze a přátelství.

Západní Evropa by nám měla více naslouchat

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se dnes setkal s evropským komisařem pro školství a vzdělávání Jánem Figelem. „Mluvili jsme spolu především o nadcházejícím předsednictví České republiky EU a shodli jsme se, že zkušenosti středoevropských a východoevropských zemí s dvojí totalitou, kterou si tyto země prožily ve dvacátém století jsou podstatné pro další vývoj Evropy i dnes. Západ Evropy tyto naše zkušenosti nemá, proto je náchylnější některé trendy podceňovat. I proto by nám naši západní sousedé měli více naslouchat,“ uvedl po setkání Přemysl Sobotka. Oba politici se setkali v rámci projektu Všichni jsme lidi. Tato iniciativa připomínající oběti holocaustu dnes ve Valdštejnské zahradě v sídle Senátu uspořádala vzpomínkový koncert. „Jsem rád, že se v Senátu sešlo tolik lidí. Je to pro mě signál, že tato část naší evropské historie je dosud živá. To je dobře, protože ten, kdo svou minulost má tendenci zapomínat, bývá často odsouzen k tomu si jí zopakovat,“ dodal předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Ivan Langer: "Práce policistů a hasičů si nesmírně vážím"

Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer slavnostně zahájil 14. mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET. Veletrh PYROS/ISET je největší akcí svého druhu v nových členských zemích Evropské unie. Záštitu nad veletrhem převzalo Ministerstvo vnitra ČR, dalšími partnery jsou např. Policejní prezidium ČR a Generální ředitelství hasičského záchranného sboru.

„Představení hasičské a policejní práce a techniky formou veletrhu PYROS je velmi užitečným, inspirativním a efektivním projektem. Tím spíše, že letos investujeme velké množství peněz do obnovy hasičské techniky a do vybavení policie, celkem 3 miliardy korun. Na profesionální hasiče jsme vyčlenili částku 510 mil. Kč, mimo jiné na nákup 40 nových cisternových automobilových stříkaček. Pro policii letos zakoupíme 80 speciálních pojízdných pracovišť. Probíhá obnova vozového parku policie. Na projekt rekonstrukcí policejních služeben P1000 vyčleněno 1, 5 miliardy Kč,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer.

Nová ústava evropské provincie Protektorát Čechy a Morava podle Lisabonské smlouvy

Preambule: My, občané Protektorátu Čechy a Morava (dříve Česká republika) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase zániku samostatného českého státu, plivajíce na všechny dobré tradice dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Protektorát Čechy a Morava jako závislou provincii Svazu evropských socialistických provincií (zkráceně také Unie), v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti býti poslušni nařízení byrokratů a věnovat svůj majetek na socialistické projekty, jako provincie evropského superstátu nesvéprávných, závislých občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči budování socialistické Evropy, jako závislá a nedemokratická provincie, založená na úctě k právům byrokratů a na zásadách politické korektnosti, jako součást rodiny evropských nesvobodných národů, odhodláni společně opustit a zničit zděděné národní, přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, plivajíce na legionáře a odbojáře, kteří položili životy za nezávislost českého státu ve dvou světových válkách, odhodláni pošlapat všechny osvědčené principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu provincie Protektorát Čechy a Morava (dříve Česká republika).

Smyslnosti Josefa Loudy

Ivana Haslingerová

SMYSLNOSTI – takový název si vymyslel umělecký fotograf a publicista Josef Louda pro svoji prodejní výstavu erotických, převážně fotografik, tématicky zaměřených téměř výhradně na ženský klín.

„Je to oslava ženství, podobně jako tomu bylo u knížky, která vyšla pod názvem Vábivé záhyby, kde fotografiky ženských klínů jsou doprovázeny verši výlučně českých žijících básníků, jako například Jiřího Suchého, Jiřího Žáčka, Vladimíra Poštulky, Wabi Daňka, Ivo Jahelky a ještě mnoha dalších autorů, které tento projekt natolik zaujal, že pro Vábivé záhyby složili své básně,“ uvedl o výstavě Josef Louda (druhý zleva, vlevo Zbyňka Šolcová, Michaela Dolinová a Tomáš Jánoš

Čechoslováci se jako první postavili rudému moru

Vladimír Rogl

Přestože rok 1918 byl posledním rokem 1. světové války, byl stejně těžký jako všechny předchozí. V zákopech všech front nekonečné poziční války „ležely“ už čtvrtým rokem miliony unavených vojáků všech válčících zemí. V rámci spojeneckých armád působí jako dobrovolníci i Češi a Slováci. Od konce války je však dělí ještě řada dlouhých měsíců. Leninovy námluvy s Ústředními mocnostmi (Rakousko-Uhersko a Německo) nakonec vyvrcholily v lednu 1918 tzv. brestlitevským mírem a přiměly proto počátkem února T.G.Masaryka ke sjednání smlouvy s vládou Francie. Podle ní se československé vojsko stalo autonomní součástí francouzské armády a mělo se přemístit na západní frontu, kde se očekával mohutný nápor Němců, uvolněných z ruské fronty. Daleká cesta měla vést přes Archangelsk a vzdálený Vladivostok. Po bitvě u Bachmače v březnu 1918 se zdálo, že odchod naší armády z Ruska na západní protiněmeckou a protirakouskou frontu proběhne klidně a dokonce za podpory ruské revoluční vlády. Rada lidových komisařů prohlásila návrh Čechoslováků na svobodný průjezd Ruskem do Vladivostoku za spravedlivý a dokonce slibovala poskytnout našim vojákům na této cestě Ruskem všemožnou podporu s podmínkou, že budou čestní a loajální. Čechoslováci měli odjíždět však do Francie ne jako bojové jednotky, ale jako skupina neutrálních svobodných občanů, kteří mají jen jistý počet zbraní na svou obranu před útokem kontrarevolučních band. Zůstat uprostřed občanské války beze zbraně a spoléhat jen na „čestné“ slovo bolševických vůdců by byla sebevražda. Podstatná část výzbroje byla zanechána ukrajinské rudé armádě, ale místní sověty na všech stanicích požadovaly další zbraně a ešelony všemožným způsobem zdržovaly. Železniční koleje se stávaly neprůchodné, protože současně se z mnoha ruských zajateckých táborů vracely opačným směrem do Německa, Rakouska, Rumunska i Maďarska transporty odpočinutých zajatců k posílení armád Centrálních mocností. Jejich vlaky měly na sovětských nádražích zelenou.

Milan Knížák: "Národní galerie je museum umění národa"

Ivana Haslingerová

Když jsem si přečetla několik článků v MF DNES a LN o tom, že Milan Knížák národně i mezinárodně diskvalifikuje NG přikrýván politickou přízní, okamžitě se mi vybavily články typu „Pryč s Knížákem“, které se objevují téměř pravidelně před každými volbami. Pikantní na tom je, že ona "obzvláštní politická přízeň" pocházela pro ostře pravicového profesora Knížáka od socialistického ministra kultury Pavla Dostála a nyní od lidoveckého ministra Jedličky.

"Kéž by bylo pravda, že mám podporu politiků pro NG a kulturu. Dostáváme málo peněz a musíme oslovovat sponzory," usmívá se Prof. Milan Knížák, Dr.A.

Jednou protestovalo několik desítek zmanipulovaných studentů, podruhé několik desítek Rómů zasvěceně usoudilo, že nemá na funkci ředitele NG odbornou způsobilost, a tak jsem letos čekala, zda před blížícími se volbami do místních zastupitelstev a do Senátu s tímtéž tématem nepřijdou třeba nespokojení zemědělci. Podcenila jsem ale aktéry těchto pravidelných politických kauz. Jsme přece již v EU a tak naši občané budou manipulováni za pomoci globálního umění. Jinak by totiž nemohli profesoru Knížákovi vytýkat, že NG s nabubřelostí a vzdorem ignoruje mezinárodně úspěšné umělce a nenakupuje díla světových autorů, jako to dělají centra světová výtvarného dění v New Yorku, Londýně, Berlíně či Paříži. Naprosto přitom ignorují skutečnost, že pro propagaci našich umělců v zahraničí jsou nemalými náklady zřizována ze státního rozpočtu v cizině tzv. Česká centra. Navíc si zneuznaní kritici neuvědomují, že za pořádání výstav stojí šéfové jednotlivých odborů galerie a Milan Knížák pouze jako ředitel jejich počiny svým podpisem schvaluje. Mocní nepřátelé mohou samozřejmě Knížáka odstřelit. On se tím jen zklidní a zbohatne, poněvadž na to, aby si vydělával peníze svým uměním, nemá jako ředitel NG čas a sílu. Pro NG to bude ale veliká škoda.

Ministr kultury rozhodně nenapadá Milana Knížáka

JUDr. František Mikeš, 1. náměstek ministra kultury

Pokud někdo napadá v současné době ředitele NG Milana Knížáka, tak to určitě není ministr kultury Václav Jehlička. Milan Knížák to myslím velmi dobře ví a to nejenom z rozhovorů se současným vedením Ministerstva kultury (MK), ale i z mediálních výstupů. Rozhovor zorganizovaný ČR stanice Radio Česko vyzněl myslím hodně ve prospěch ředitele NG, i když si to možná moderátorka představovala jinak. Možná i proto, že se zástupce MK zeptal, proč přichází iniciativa JE ČAS PRO ZMĚNU teď, rok poté, kdy převzala odpovědnost za chod státu současná vládní koalice a proč nebyli její organizátoři stejně halasní za osm let vlády minulé. Pravdou ovšem je, že MK připravuje kriteria pro hodnocení ředitelů všech 32 příspěvkových organizací, kterých je MK zřizovatelem a to právě proto, aby výstřelky z některých míst mohly být objektivně komentovány.

Doufám, že Poslanecká sněmovna mé veto nepřehlasuje

Václav Klaus

Novelu zákona o střetu zájmů považuji za nesystémovou, nedomyšlenou, nepřehlednou, málo srozumitelnou a svými důsledky jdoucí proti soukromí nemalého počtu bezúhonných občanů naší země. Navíc je již teď jasné i zákonodárcům, že zákon bude muset být velmi rychle novelizován. Jde o poslanecký návrh zákona, vůči kterému svůj nesouhlas původně vyjádřila i vláda. Přestože byl komplexním pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně upraven, i teď má základní nedostatky. Senát návrh zamítl velmi výraznou většinou, a to zejména proto, že – aniž by si to předkladatelé i poslanci uvědomili – zákon způsobí, že oznámení o majetkových poměrech budou nuceni podávat i ředitelé základních a středních škol a řada dalších osob, které nejsou veřejnými činiteli v klasickém slova smyslu. Zvláště paradoxní je to v souvislosti s tím, že z dopadu této novely byli naopak výslovně vyjmuti vedoucí představitelé univerzit a vysokých škol. Mimo zákonnou úpravu tohoto typu se touto novelou dostávají i soudci a státní zástupci. Problémem je i nebezpečí zpětného účinku, který závisí na dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Pokud začne platit před 30. červnem 2008, bude se tato novela týkat i období roku 2007. Bude se tak týkat i těch, kteří v současném znění zákona zahrnuti nejsou a nemohli s ním počítat (nemusejí mít k dispozici potřebné doklady, atd.). Není rovněž jasné, co budou muset udělat ti, kteří oznámení o majetkových poměrech ohledně roku 2007 na základě minulé verze zákona již podali. Novela neobsahuje žádná přechodná ustanovení. Tyto, i další důvody, které by bylo možné dále rozvíjet, mne vedou k naději, že Poslanecká sněmovna toto mé veto nepřehlasuje.

Nechceme nový Protektorat Böhmen und Mähren!

Ivana Haslingerová

Právě určitost a předvídatelnost postojů vedoucích představitelů činila kdysi z ODS nepotopitelnou loď. Za současné ústupky koaličním partnerům platí nyní ODS obrovskou daň ve všech oblastech řízení státu. Nemá rozhodující vliv na zahraniční politiku, státní finance, obranu země ani na rozdělování evropských fondů a to, že premiér nedokáže za tyto nehorázné ústupky vymoci jeden jediný - zakázat ratifikovat Euroústavu II, je již opravdu věc hraničící s vlastizradou na našem národu. A nejen pan premiér, ale dokonce i Jan Zahradil, ano slyšíte dobře, ten až dosud neohrožený bojovník za národní stát, prohlásil, že pokud Kongres ODS nedovolí panu Topolánkovi ratifikaci Euroústavy II, vláda podá demisi a vyděšení delegáti mu na to prostě skočili. Tak se v listopadu loňského roku na pražském Žofíně stala událost, která naši zemi na desítky a možná stovky let definitivně uvrhla do náruče socialistického superstátu EU. Události, která vstoupí do učebnic dějepisu ne pod hlavičkou jednoho kongresu jedné strany, ale pod hlavičkou definitivní ztráty státní suverenity. Na tom Žofíně, kde se scházela tradičně intelektuální elita a odehrávaly se tam proslulé národní besedy, na jedné z nichž Palacký pronesl památnou větu "Zhovadilost obecná nastane, byť by komunismus jen jedné generaci panovati měl". Je více než smutné, že na ratifikační listině Euroústavy II bude po staletí podpis pravicového politika. Není divu, že po vysvětlení Jana Zahradila, že pan Topolánek musel Euroústavu II podepsat, když ho nechaly ostatní státy včetně Velké Británie ve štychu a byli by jediní proti, se mezi novináři ozvaly hlasy typu: "Proboha, to je jako Hácha u Hitlera, ale ten čelil vojenské hrozbě, Topolánkovi ani ČR by přece Frau Merkel nic neudělala, naopak by je možná následovali další a naši politici by byli hrdiny dne..." Lidé na ulicích té smutné listopadové noci klidně chodili z divadel a neměli ani zdání, co se právě v zářícím paláci Žofín odehrálo s jejich budoucím osudem. Ti lidé, z nichž nejméně třetina chápala ODS jako modré světlo na konci rudo-oranžovo-zeleného tunelu. Kdo jiný než právě ona byla nadějí pro pravicové voliče? V poslední době tento reformní patos stále rychleji vyprchával a bude trvat hodně dlouho, jestli vůbec toto poslední zklamání dokážou voliči překousnout. I když má velmi silnou voličskou základnu, nesmí se spoléhat, že tak tomu bude do nekonečna. Kličkování a změny postojů projdou levicovým stranám s nepozornými voliči. Inteligentní voliči ODS naopak toto vše sledují a vnímají velmi výrazně. A i kdyby překousli tento její postoj, historie již navždy zapíše do učebnic, že nás právě její politici zbavili státní samostatnosti.

Premiér Mirek Topolánek odletěl za českými vojáky do Afghánistánu

Jana Bartošová

Předseda vlády Mirek Topolánek navštívil české vojenské jednotky v Afghánistánu. Mimořádnou zahraniční cestu si vyžádaly okolnosti uplynulého týdne, kdy při výbuchu nástražného systému v provincii Logar zahynul jeden český voják a další utrpěli zranění. „Přijíždím za vámi 8. května, v den, kdy slavíme vítězství boje za svobodu v jedné z nejhorších válek. I vy tady v Afghánistánu bojujete za svobodu nejen pro tuto zemi, ale i pro naši vlast a pro nás všechny. Je mi 52 a většina z vás je ve věku mých starších dětí. A když kdokoliv z vašich řad položí život nebo je zraněný, mám pocit jakoby se to stalo mým dětem,“ řekl při návštěvě v Afghánistánu vojákům premiér Mirek Topolánek. Předseda vlády se nejdříve zastavil v polní nemocnici a chemické jednotce ISAF, které působí v rámci 4. kontingentu Armády České republiky a Ozbrojených sil Slovenské republiky na mezinárodním letišti v Kábulu. Po té se premiér přesunul do provincie Logar na americkou základnu Shank, kde sídlí Provinční rekonstrukční tým České republiky ISAF. V Kábulu působí zhruba 100 vojáků české armády, v Logaru je kolem 200 osob. Premiér Topolánek českým vojákům v Afghánistánu poděkoval za velké nasazení, hrdinství a statečnost, kterou v zahraniční misi představují. „Není pro premiéra těžší rozhodnutí, než posílat své muže a ženy do války. Nikdy bych se pod takové rozhodnutí nepodepsal, kdybych si nebyl jistý, že má smysl. Podrobně a průběžně sleduji situaci tady, a právě zde v Logaru vám slibuji, že budete mít veškerou podporu i techniku, kterou potřebujete. A to je také jasný úkol pro ministerstvo obrany. Jsem na vás hrdý!“ řekl premiér.

NATO se bude podílet na protiraketovém štítu v Evropě

Jana Bartošová

Americký protiraketový systém je zapojitelný do obrany zemí NATO a bude chránit všechny členy aliance. Takový je jeden ze závěrů dnešní schůzky předsedy vlády ČR Mirka Topolánka s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem.

"Tím, že se americký systém protiraketové obrany stane součástí alianční architektury, dosáhneme efektivního propojení obranných systémů. Ale nejen to. NATO osvědčilo jednotu, osvědčilo předvídavost a strategické myšlení, osvědčilo vůli k obraně. Osvědčilo životaschopnost," říká premiér Mirek Topolánek.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer doufá, že budou následovat další diskuze kolem obrany členských zemí. „Protiraketová obrana je důležitá. Pokud se shodneme na tom, že hrozba existuje, tak je nezbytné, abychom chránili občany aliance,“ řekl na tiskové konferenci po schůzce s premiérem Scheffer. Dalšími tématy schůzky premiéra s generálním tajemníkem NATO byly také financování české armády, zahraniční mise v Afghánistánu nebo otázka uznání Kosova. Kromě jednání ve Strakově akademii se předseda vlády ČR Mirek Topolánek s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem zúčastnil úvodního bloku mezinárodní konference „Protiraketová obrana po Summitu v Bukurešti: evropské a americké perspektivy“, která se uskutečnila v Černíckém paláci. Premiér Mirek Topolánek ve svém projevu například označil nutnost chránit civilní obyvatelstvo před masovým útokem jako jasný a srozumitelný cíl protiraketové obrany.

Pomozte zachránit naši státní suverenitu!

Pan premiér v Lisabonu podepsal Euroústavu II, aniž na něj mířil Hitler své zbraně. Nyní zbývá již poslední naděje, která může zamezit ztrátě naší samostatnosti: Aby byla Lisabonská smlouva Českou republikou schválena (tzv. ratifikována), musí pro ni hlasovat alespoň 3/5 všech poslanců a alespoň 3/5 přítomných senátorů, tj. alespoň 120 poslanců a 49 senátorů (bude-li na zasedání přítomno všech 81 senátorů). V tabulce jsou shrnuty dosavadní postoje členů Parlamentu. Je smutné, že naši vrcholní politici nemají v této otázce jasno. Že jim je lhostejná ztráta naší suverenity a to jim ani nemusí Hitler hrozit válkou jako panu prezidentu Háchovi.

Proti

Spíše proti

Nevíme

Spíše pro

Pro

Poslanecká sněmovna

Bc.KonečnáKateřina

Ing. Páralová Alena

Mgr. Raninec Juraj

195

Senát

Ing. Pakosta Petr

Svůj nesouhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy již v sekci Přidejte se vyjádřilo 76 osob! Jste také proti? Přidejte se k nám a vložte svůj "podpis" na naše stránky!

Augusto Pinochet – Portrét diktátora

Lukáš Petřík, historik a externí spolupracovník Centra pro ekonomiku a politiku

V dějinách 20. století se najde málokterá osobnost, která by vyvolávala tak protichůdné reakce jako chilský prezident generál Augusto Pinochet. Ronald Reagan se o generálovi Pinocetovi domníval, že zachránil Chile před komunismem. Margaret Thatcherová se Pinoceta zastávala s tím, že zabránil komunistickému převratu a přivedl zemi k hospodářskému zázraku, stabilitě a k ústavní vládě. Z českých konzervativců podobný názor hájí Roman Joch, Marek Benda a jeho zesnulý otec Václav Benda.

Obsáhlá Pinochetova biografie od chilského katolického historika Gonzala Viala je jeho prvním životopisem vydaným v českém jazyce. Je v něm mj. podáno vysvětlení pozadí antikomunistického puče chilské armády: Kvůli financování své rozhazovačné socialistické politiky tiskla marxistická Allendova vláda nové a nové bankovky. V souladu s tím, co tvrdí Milton Friedman, došlo zanedlouho k hyperinflaci a s ní spojeným rozvratem ekonomiky. Docházelo i k rozsáhlému vyvlastňování na hranici legálnosti. Na konci Allendova vládnutí bylo kolem 80 % hospodářské produkce pod kontrolou státu. Životní náklady za necelé tři roky vzrostly o 705 % a inflace za toto období vzrostla o 1172 %. Členové revolučního maoistického hnutí MIR, které bylo mimo UP, přepadali banky, zabírali násilně půdu, připravovali bombové útoky a neskrývaně prosazovali násilnou cestu ke komunismu. Jejich jednotky, které byly cvičené i na Kubě, měly přes 30 tisíc mužů. Allende maoistické miristy, jejichž vůdcem byl jeho synovec, toleroval. Stejně tak vládní komunisté a socialisté stavěli své ozbrojené brigády. Do Chile se dovážely zbraně pro levicové bojůvky z Kuby a sjížděli se tam ozbrojení revolucionáři z ostatních latinskoamerických zemí-bylo jich kolem 15 tisíc. Allendeho přijel podpořit i jeho vzor a soudruh Fidel Castro, který mu věnoval samopal, s nímž spáchal sebevraždu. V zemi se množily protivládní demonstrace a ekonomika byla po socialistických experimentech v naprostém rozkladu. Parlament několikrát vyjádřil nedůvěru ministrům Allendeho vlády. Kvůli obavám z komunistického puče provedly chilské ozbrojené složky nakonec státní převrat, do jehož čela se na poslední chvíli postavil Pinochet.

Mirek Topolánek: "V pohledu na ČR a její aktuální situaci se s Angelem Gurríou shodneme"

Jana Bartošová

OECD: "Česká republika má povzbudivý ekonomický růst a nyní se má chystat na stárnutí populace"

Vývoj české ekonomiky je podle OECD příznivý, reformní kroky současné vlády jdou správným směrem a Česká republika by se nyní měla připravovat na stárnutí populace. To jsou hlavní závěry hodnocení, které dnes v Praze představil na prezentaci Ekonomického přehledu České republiky 2008 generální tajemník OECD Angel Gurría za účasti předsedy vlády ČR Mirka Topolánka a ministrů české vlády. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) má aktuálně 30 členů. ČR je členem OECD od roku 1995. Mezi hlavní cíle OECD patří zvyšování životní úrovně členských zemí, za předpokladu udržení finanční stability, a tím i rozvoj světové ekonomiky, zdravý hospodářský růst členských i nečlenských zemí a rozvoj světového obchodu na mnohostranné, nediskriminační bázi v souladu s mezinárodními závazky. Pravidelně každých 18 měsíců OECD zpracovává hospodářské přehledy jednotlivých členských zemí, ve kterých dává dané zemi konkrétní doporučení pro hospodářskou politiku.

„Oceňujeme zejména silný ekonomický růst a nastartování reforem zajišťujících dlouhodobou fiskální udržitelnost. Mezi naše nejvýznamnější doporučení patří pokračovat v reformě veřejných financí, aby se česká ekonomika vyrovnala se stárnutím populace. Reformy by se měly ubírat cestou dalšího zjednodušování daňového systému, zvyšování věku odchodu do důchodu a hlubších změn ve zdravotnictví,“ říká k hodnocení České republiky generální tajemník OECD Gurría.

„Jsem rád, že se v pohledu na Českou republiku a její aktuální situaci shodneme: Reformy musí pokračovat, neboť nás čeká nelehká situace spojená se stárnutím obyvatel a na to je potřeba připravit celé veřejné finance. V první fázi se nám podařila jejich stabilizace, teď diskutujeme hlubší reformy systému jako takového.“ uvedl premiér Topolánek.

Ivan Langer k problematice diváckého násilí

Jana Malíková

Zástupci Ministerstva vnitra a fotbalových klubů dnes jednali o problematice diváckého násilí. Ministr vnitra Ivan Langer deklaroval, že Ministerstvo vnitra vnímá problematiku diváckého násilí jako velmi závažnou a slíbil vypracování koncepčního materiálu pro jednání vlády ČR. Zároveň Ministerstvo vnitra chce vyvolat diskusi se všemi zainteresovanými subjekty. Dnes 30. dubna 2008 se tedy sešli zástupci Ministerstva vnitra, Policie ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva spravedlnosti, Úřadu na ochranu osobních údajů, Svazu měst a obcí, Českomoravského fotbalového svazu a fotbalových klubů AC Sparta Praha, Slavia Praha, FC Baník Ostrava a Sigma Olomouc. Skupině předsedal I. náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar. „Všichni si uvědomujeme, že otázka diváckého násilí na stadionech je velikým problémem. Jsem moc rád, že jsme se dnes všichni sešli, abychom se tímto fenoménem systematicky zabývali. Naším společným cílem je najít takové prostředky, které by snižovaly riziko nebezpečnosti diváckého násilí,“ řekl úvodem I. náměstek pro bezpečnost Jaroslav Salivar. Proto Ministerstvo vnitra po konzultaci s Českomoravským fotbalovým svazem, fotbalovými kluby, Ministerstvem spravedlnosti a Úřadem na ochranu osobních údajů připraví materiál obsahující soupis stávajících opatření a možností, jak problému čelit. Materiál mohou fotbalové kluby využít jako vodítko k omezení případů diváckého násilí i z hlediska zlepšení situace využívání vlastních kvalitních pořadatelských služeb na stadionech. Tento materiál vhodně doplní legislativní část reformy Policie ČR s ohledem stávající i budoucí spolupráci v této oblasti mezi zainteresovanými subjekty.

Liberalismus je pro rozvoj národních ekonomik nezbytný

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotkapřijal generálního tajemníka OECD José Angela Gurríu. Hovořili spolu o liberalizaci světové ekonomiky a o probíhajících reformách v České republice.

„Pan Gurría podpořil naše reformní úsilí, což mě samozřejmě potěšilo, ale vnímám to hlavně jako vzkaz těm politikům, kteří v duchu svého nezodpovědného populismu proti reformám vystupují,“ uvedl po jednání předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Zleva Karel Dyba, Angela Gurría, Přemysl Sobotka, Edvard Kožušník

Generální tajemník OECD v Senátu přednesl zprávu „Ekonomický přehled ČR, 2008“, která na expertní úrovni shrnuje možnosti, ale i některá rizika vývoje české ekonomiky v letošním roce. Za klíčové je podle zprávy OECD pokračování reforem, zlepšení podmínek na trhu práce a zahájení důchodové reformy.

„Nikdo nemůže podezřívat OECD z nějaké náklonnosti k současné politické reprezentaci České republiky,“ řekl ke zprávě Přemysl Sobotka. „Ale sdělení je jasné, zahájené reformy jdou správným směrem a pro českou ekonomiku jsou nezbytné,“ dodal předseda českého Senátu.

Na svatého Jiří

Václav Vlk st.

ag00201_.gif (8800 bytes) Dneska je, tedy vlastně včera bylo svatého Jiří. Nezajímavá záležitost! Ústavní soud se namontoval do nemocenské, do které mu v zásadě nic není, cikáni, pardon Romové z Nejdku zmydlili policajty, co bude s „blobem“ se pořád neví, OECD nám radí, co máme dělat s mateřskou a hypotékama, což je obzvlášť pikantní po maléru, co „moudří“ v OECD zadělali s vlastníma hypotékama svojí vlastní blbostí na téměř celosvětový bankovní malér... Samý interesantní věci! Kdo si dneska vzpomene, kdy je svatého Jiří? A vůbec na podobný průpovídky. Více než padesát let diktatur na nás zanechalo svůj otisk. Skutečný dějepis, skutečný zeměpis, učení jazyků se dodnes na českých školách moc nenosí. Stačí se podívat do učebnic. Zdá se, že socanům, komunistům a zeleným to moc nevadí. Odeesáci pak nemají na školy čas, mílovými kroky dohánějí Západ. Ovšem jak ho chtějí dohnat s tímhle školstvím, to nevím. Nevzdělané obyvatelstvo je lehce ovladatelné. A bez budoucnosti. Vzdělání a informace znamenají, že se jen tak nedáte nachytat. Stačí se podívat na ono staré rčení: „Na svatého Jiří, vylézají ze země hadi a ŠTÍŘI.“ A už nemusíte mnoho studovat další podklady, abyste sami zjistili, že doba posledních padesáti let nebyla žádným teplotním „ideálem“, jak tvrdí zelení, Al Gore a jistý „panel OSN“, ale co se týče nás obdobím mimořádně chladným. Vzdělaní vědí, že ten štírek, co jej nakreslil Mikoláš Aleš na slavném obrázku z 19. století s touto říkánkou, u nás za posledních 150 let vyhynul. Zimou. No a v době, od kdy byl v Česku prokazatelně hojný, tj. do dob Karla IV. a kdy u nás bylo tak teplo jako dneska někde u Záhřebu, tehdy nebyly žádné továrny, ani stroje spalující naftu, ani žádný průmysl. Takže z čeho bylo to teplo, způsobované prý hlavně tím strašlivým oxidem, v kterém se u nás dařilo štírům, milí oteplovači? Už chápete, proč si myslím, že se máme učit skutečné dějiny, skutečný dějepis, skutečnou matematiku

OECD: Česká republika má povzbudivý ekonomický růst

Vláda ČR Ekonomický přehled vítá, protože představuje užitečný pohled na dosavadní vývoj v ČR. Zároveň doufá, že se hodnocení podobně jako v minulosti stane inspirativním zdrojem pro pokračování v dalších reformních krocích a podkladem pro všeobecnou diskuzi o směřování české hospodářské politiky. „Jsem rád, že se v pohledu na Českou republiku a její aktuální situaci shodneme: Reformy musí pokračovat, neboť nás čeká nelehká situace spojená se stárnutím obyvatel a na to je potřeba připravit celé veřejné finance. V první fázi se nám podařila jejich stabilizace, teď diskutujeme hlubší reformy systému jako takového.“ uvedl premiér Topolánek.

Poslanci schválili požadavek EU - „antidiskriminační“ zákon

Poslanci schválili 19.3. návrh „antidiskriminačního“ zákona. Předloha zákona nyní poputuje do Senátu a k prezidentovi. Tento zákon, který zavádí nové formy diskriminace, po ČR vyžaduje EU. ODS zvolila taktiku, kdy se za pomoci pozměňovacích návrhů pokusila obrousit největší „úchylky“ obsažené v tomto zákoně. Schválená norma tedy není nejtvrdší variantou, jak jej navrhovali zástupci ČSSD, vytváří ale i tak nebezpečný klacek kterým „multikulturalisté“ mohou bít po hlavách všechny svobodymilovné občany. Komunisté se snažili využít návrhu pro zrušení lustračního zákona což se jim nepodařilo a proto ve své většině pro zákon nehlasovali.V době hlasování bylo z 200 poslanců přítomno 170. Pro antidiskriminační zákon hlasovalo 111 poslanců, 38 poslanců se hlasování zdrželo. Proti zákonu bylo těchto 21 poslanců: František Bublan - ČSSD; Rudolf Kufa - ČSSD; Alena Páralová – ODS; Vojtěch Filip - KSČM; Pavel Hojda - KSČM; Ivana Levá - KSČM; Miroslav Opálka - KSČM; Zuzka Bebarová-Rujbrová - KSČM; Václav Snopek - KSČM; Milan Bičík - KSČM; Václav Exner - KSČM; Stanislav Grospič -KSČM; Vladimír Koníček - KSČM; Zdeněk Maršíček - KSČM; Josef Šenfeld - KSČM; Petr Braný - KSČM; Jiřina Fialová - KSČM; Milada Halíková - KSČM; Ladislav Mlčák - KSČM; Karel Šidlo – KSČM. Debata ve sněmovně předcházející schválení „antidiskriminačního“ zákona byla následující:

Premiér zaslouží za návštěvu Kypru uznání

Jan Bondy – velvyslanec ČR na Kypru

Docela rád sleduji týdeník Týden, tím spíše, že jsem t.č. mimo republiku, tedy mimo bezprostřední dění a rád si přečtu komentáře fundovaných žurnalistů. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem jako v podstatě jedinou reakci českých medií na návštěvu delegace premiéra Topolánka na Kypru a jeho doprovodné 10členné delegace podnikatelů, zaznamenal banální epizodu, která se netýkala pracovního programu návštěvy, na kterou byl premiér s delegací pozván kyperskou stranou. Rád bych proto alespoň tímto způsobem zmínil smysl a především výsledek této cesty, na který jsem jako český velvyslanec na Kypru hrdý. Především se český premiér Topolánek nesetkal s prezidentem KR Christofiasem k rozhovorům pouze jednou, ale hned třikrát v průběhu své krátké návštěvy. Kromě toho, že premiér představil české předsednictví Evropské unie, které nás čeká v příštím roce, projevil velikou znalost složitého „kyperského problému“ a nabídl Kyperské republice naší podporu a pomoc při jednáních. Otázka vyřešení situace na Kypru, kdy na severu ostrova doposud zůstává 40.000 tureckých vojáků, kdy došlo k nedobrovolným přesunům obyvatelstva i majetku na obou stranách a to za dramatických okolností, které dosud nejsou dořešeny, je předmětem jednání jak na půdě OSN tak i EU. To, že premiér nabídl platformu českého předsednictví EU pro jednání pro doposud rozdělený ostrov, jakož i fakt, že na všech jednáních (tedy kromě prezidenta KR také s předsedou parlamentu KR, ministrem zahraničí KR a starostkou Nikósie!) předvedl svoji znalost celé problematiky a osobní účast, uchvátilo nejen místní politiky, ale i média. Nezaháleli ani zástupci českých firem, kteří představili podnikatelům - členům Kyperské obchodní komory, konkrétní možnosti spolupráce (např. problematika recyklace, úprava vody atd.). Je mi proto opravdu moc líto, že naše česká média ani náznakem nepřipustila, že Česká republika a její premiér zaslouží za tuto návštěvu spřátelené země alespoň kousek uznání.

Premiér : "Rozdělený Kypr působí problém v bezpečnostní spolupráci mezi EU a NATO"

Lenka Nikodymová

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek se setkal s prezidentem Kyperské republiky Demetrisem Christofiasem. Jedním z hlavních témat společného jednání bylo nadcházející české předsednictví v Radě Evropské unie. V souvislosti s řešením tzv. kyperské otázky premiér připomněl, že příští rok uplyne 20 let od pražského setkání stran rozděleného Kypru. "Na tuto zprostředkovatelskou tradici by Česká republika opět ráda navázala," uvedl premiér M. Topolánek a zdůraznil, že ČR se v rámci předsednictví EU bude snažit zintenzivnit dialog mezi řeckou a tureckou částí Kypru. Upozornil také na motto českého předsednictví "Evropa bez bariér," které vyjadřuje vůli po odstranění třecích ploch mezi státy jednotné Evropy. Na dotaz kyperských médií, který se týkal plnění podmínek Ankarského protokolu Tureckem premiér odpověděl, že společně s řeckou a kyperskou stranou trvá na tom, že tyto dohody musejí být splněny před vstupem Turecka do EU. Premiér rovněž zdůraznil, že rozdělený Kypr působí problém v bezpečnostní spolupráci mezi EU a NATO. Kypru, který se potýká s problémy s dodávkami čisté vody premiér nabídl české technologie na čištění vody. Další oblastí spolupráce mezi ČR a Kyperskou republikou by podle premiéra M. Topolánka mohly být restituce. "Až se Kypr opět sjednotí, pravděpodobně dojde k restitucím a s tím má Česká republika velké zkušenosti," uvedl premiér.

Výstava korunovačních klenotů podtrhuje liturgický kontext korunovace

Ivana Haslingerová

V jednom z největších a nejkrásnějších prostorů nejen v Čechách, ale i v celé Evropě, ve Vladislavském sále Pražského hradu probíhá výstava "České korunovační klenoty – symbol českých dějin uprostřed Evropy". Pokaždé šlo při výstavě klenotů o mimořádnou společenskou a kulturní událost, vztahující se k významnému historickému výročí. Je tomu tak i letos, kdy se výstava koná ve znamení devadesátého výročí založení samostatné republiky. Volba Vladislavského sálu byla výborná nejen z možností přístupu, ale i proto, že je bezprostředně spjat s korunovacemi českých králů. Sál tak nabízí lepší zprostředkování historické zkušenosti, větší prostor a oživení vnímání co jsou korunovační klenoty. Cestou dostávají návštěvníci více informací a je to pro ně daleko silnější zážitek. Zjistí, že korunovační rituál zůstal po celá staletí prakticky stejný jako v době Karla IV. Nepoužívaly se při něm jen vlastní korunovační insignie, ale také skvostné kostelní náčiní a relikviáře s ostatky svatých, které byly díky laskavosti Metropolitní kapituly u sv. Víta na letošní výstavu zapůjčeny. Církevní hodnostáři, kteří prováděli korunovační obřad, byli oblečeni do nádherných bohoslužebných rouch, v rukou měli berly, na hlavě mitry a na hrudi pektorály. Slavnostní akt provázel hlahol zvonů, trub i salvy z děl. Je proto velice dobře, že současná výstava ukazuje právě tuto liturgickou propojenost a obsáhlost korunovačních obřadů. Dokládá, že centrálním bodem korunovace byly korunovační insignie, odevzdané během církevního obřadu panovníkovi. Liturgický kontext je evokován především vystavením relikviářů a deskových maleb, které se při korunovacích vystavovaly na oltáři. Kromě koruny císař Karel IV. významně obohatil relikviáře svatovítského pokladu. Chtěl z Prahy učinit významné poutní místo a proto programově budoval národní poklad sbíráním vzácných kamenů a ostatků svatých do relikviářů. Busty s ostatky světců byly vystavovány na oltářích při korunovacích a nosili je při procesích faráři ze čtyř významných kostelů ke katedrále sv. Víta, kde je umístili na oltář.

K nejvzácnějším exponátům patří dva ostatkové kříže: Korunovační kříž (vpravo) a Kříž s ostatky Kristovy bederní roušky (vlevo dole). Korunovační zlatý kříž označil císař Karel za nejdrahocennější klenot království. Kříž byl nejvýznamnější součástí českého královského pokladu, který Karel IV. budoval jako protiváhu pokladu říšského, který rovněž spravoval. Byl zhotoven v 70. létech 14. století, měděná noha byla upravena v roce 1521. Je zdoben kamejemi, safíry, spinely, smaragdy, akvamaríny, rubíny, diamanty, perlami a křišťály.Základem říšského i českého královského pokladu byly relikvie Kristova umučení. Řadu z nich získal Karel IV. v padesátých letech 14. století. Roku 1357 pro ně nechal zhotovit ostatkový kříž s mohutnou nohou ve tvaru gotického pilíře. Do Kříže s ostatkem Kristovy bederní roušky jsou uloženy pod křišťálové destičky trny z Kristovy koruny, kousek houby, která byla Kristovi přiložena k ústům, kousek provazu od bičování, kus hřebu z ukřižování a ostatek dřeva sv. Kříže.

Pro věřící je snad nejúžasnějším zážitkem, že na výstavě mohou spatřit obraz pravé Kristovy podoby - Veraikon (vpravo). Byl zapůjčený Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze. Pochází ze 70. let 14. století (tempera, papír, rám z roku 1703). V korespondenci významného českého humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic je zachován dopis, který popisuje korunovaci Ludvíka Jagellonského v roce 1509. Z dopisu se dovídáme, že Bohuslav během obřadu viděl „tvář našeho spasitele, kterou dal Veronice“. Podle Bohuslava mělo jít o vzácný Veraikon, který získal Karel IV. v Římě od papeže Urbana V. Veraikon byl vystavován nejen při korunovacích, ale také při pohřbech králů. Odedávna patřil mezi nejvýznamnější a nejuctívanější předměty českého královského pokladu.

Zajímavým doplněním výstavy je i soubor historických obrazů z korunovací našich panovníků. Nejenže vidíme jak vypadala taková korunovace, ale také jak byl vyzdoben Vladislavský sál. Vypadal jinak než v současné době. Byl vyzdoben malbami Josefa Navrátila. Stěny, podlahy i nádvoří byly potaženy červenobílým suknem, které si mohli přihlížející roztrhat na památku.

Senát obdržel ocenění za dobrou komunikaci s veřejností

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka převzal dnes z rukou ředitele společnosti Westminster Tomáše Studeníka ocenění za umístění v evropském výzkumu EMGC – European Monitor of Government Communications 2008. Senát Parlamentu ČR byl vyhodnocen jako druhá nejlépe komunikující firma v kategorii Státní instituce. Na prvním místě se umístila Akademie věd ČR.

„Jsem rád, že si odborná veřejnost konečně všimla naší dlouhodobé práce na tomto poli. Ocenění vnímám jako potvrzení toho, že naše filozofie otevřenosti, vstřícnosti a náš v podstatě klientský přístup k veřejnosti je správnou cestou. Naší snahou bude i nadále veřejnost buď přímo nebo prostřednictvím médií seznamovat co nejlépe se vším co Senát dělá, co Senát znamená v českém ústavním pořádku a čím se senátoři zabývají,“ uvedl k ocenění předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Společnost Westminster se zabývá komunikací ve veřejné správě a státním sektoru. Projekt EMGC je sociologické šetření zařazené v širším evropském kontextu cílem výzkumů je zlepšování komunikace mezi veřejností a státní a veřejnou správou. Projekt byl poprvé realizován v roce 2006.

Ivan Langer s Egonem představili „2. rok změn“ v resortu ministerstva vnitra

Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer navštívil 10. dubna 2008 Jihlavu. Kraj Vysočina je již čtvrtým regionem, do kterého ministr vnitra v rámci svých pravidelných výjezdů zavítal a ve které m představil téma „2. rok změn - práce a setkávání“ v resortu ministerstva vnitra. Cílem cest do všech krajů je představit hlavní priority ministerstva vnitra v letošním roce, zejména reformu policie a eGovernment.

V rámci celodenní konference proběhla v Jihlavě také tisková konference, které se zúčastnil ministr vnitra Ivan Langer, hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil, primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal, náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Salivar, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Zdeněk Zajíček a policejní prezident Oldřich Martinů.

Na cestách po krajích ČR doprovází pana ministra Ivana Langra nerozlučný Egon

Více informací o tématu celodenní konference naleznete na adrese: http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=88708

OTŘESNÝ ZLOČIN KOMUNISTŮ

Ve věznici na Pankráci nechali komunisté zemřít desítky dětí, které porodily politické vězeňkyně

Jiří Asher

Matka sourozenců Mašínových je pohřbena ve společném hrobě v Ďáblicích s desítkami malých dětí, které porodily v pankrácké věznici v padesátých letech ženy, vězněné z politických důvodů. Vězeňská správa neposkytla narozeným dětem odpovídající péči a komunisté je tak odsoudili k smrti. První informace o těchto zvěrstvech zjistila už v padesátých letech sestra bratří Mašínů, Zdena Mašínová přímo na hřbitově v Ďáblicích, při pátrání po hrobu její matky, která byla odsouzena na 25 let a ve vězení po roce zemřela na rakovinu. "Chtěla jsem alespoň zjistit, kde je maminka pohřbená. Chodila jsem po různých úřadech i na policejní stanice, ale odmítali mi dát jakékoliv informace. Až po delší době mi tajně jeden policista poradil, ať jdu na hrobníkem na hřbitov v Ďáblicích. Hrobník mě za úplatu nechal prohlédnout plány šachet, které patřily pankrácké věznici a ukázal mi, ve které byla naše matka pohřbena. Zároveň mi prozradil děsivou věc. Do stejných šachet komunisté začali pohřbívat děti, které se v pankrácké věznici narodily politickým vězeňkyním. Počet těl byl vždy dvaatřicet, a když jim dlouho jedno chybělo do počtu, doplnili je dospělou osobou. Jednou z nich byla právě naše maminka. Při hledání v archívech pak členové konfederace politických vězňů našli jména těchto dětí. Oni ty malinké děti vlastně zabili," svěřila se paní Mašínová. Jde nepochybně o jeden z nejotřesnější zločinů, které kdy komunisté v naší zemi spáchali. Ve světle tohoto zločinu se všichni obhájci komunistů jeví jako bezohledné existence bez svědomí a citu.

Po přečtení článku se člověk jen s hrůzou ptá, jak je možné, že taková organizace může v naší zemi vůbec legálně existovat a dokonce její členové být v Parlamentu? Oč jsou tyto zločiny jiné než zločiny nacistů! (redakce)

Mašíni vyzývají Senát k zákazu komunistů

Dr. Neela Winkelmannová

Zítra, 26. března 2008, Senát PČR rozhodne o novele trestního zákona, která zavádí výslovný zákaz propagace komunismu a nacismu a jejich symbolů. Novela, kterou podali senátoři Martin Mejstřík, Josef Novotný, Jan Horník, Richard Sequens a Jaromír Štětina, je reakcí zákonodárců na přání téměř 76 000 signatářů petice ‘Zrušme komunisty!’ a na usnesení Senátu č. 550 z roku 2006, která vyzývá senátory a senátorky, aby připravili novelu zakazující symboly komunismu a nacismu. Novelu podporuje i petice ‘Zrušme neonacisty!’, pod kterou se jen během posledního měsíce podepsalo tisíc lidí. Zákaz komunistů žádá Konfederace politických vězňů, novelu trestního zákona podpořili například Göran Lindblad (vicepresident Parlamentního shromáždění Rady Evropy), rabín Andrew Baker (ředitel pro mezinárodní židovské otázky Amerického židovského výboru, AJC) či bratři Mašínové a Milan Paumer vyznamenaní za protikomunistický odboj premiérem Mirkem Topolánkem. „Petice ’Zrušme komunisty!’ je jednou z největších peticí, které u nás po listopadu 1989 vznikly. Jsme jedinou posttotalitní zemí, která má stalinistickou komunistickou stranu v parlamentu. Její šéf, placený udavač StB, je dokonce místopředsedou Sněmovny. Občas slýcháme poraženecké ‘je pozdě s tím něco dělat’ nebo alibistické hledání pseudodůvodů, proč ‘s tím nejde nic dělat’. Čouhá z toho čiré pokrytectví. Naopak, dnes je ta pravá doba, kdy můžeme dokončit kroky, na které dříve scházely síly nebo odvaha. Potřebovali jsme získat odstup jedné generace, která vyrostla bez ideologické zátěže minulosti. Před několika lety nastoupil Senát cestu směřující k vyrovnávání se s minulostí. Věřím, že z ní zítra neuhne,” komentuje senátor Mejstřík. Dopis sourozenců Mašínových a Milana Paumera Senátu:

České korunovační klenot – symbol českých dějin uprostřed Evropy

Ivana Haslingerová

Od 19. do 29. dubna 2008 jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu vystaveny české korunovační klenoty. Výstava korunovačních klenotů je otevřena denně od 9.00 do 17.00 hodin. Stalo se tak opět po pěti letech, v roce devadesátého výročí vzniku samostatné republiky. Výstava je zvláštní tím, že po padesáti letech se uskutečnila opět v jednom z nejkrásnějších a největších prostorů nejen v Čechách, ale v celé Evropě, Vladislavském sále Pražského hradu, pocházejícím z doby před rokem 1500. Od roku 1978 byly klenoty vystavovány v gotickém podlaží Starého královského paláce, kde je umístěna stálá výstava "Příběh Pražského hradu". Rozlehlý prostor Vladislavského sálu dovolil širší pojetí výstavy.

Svatováclavská kaple očekávala 17. dubna 2008 příchod presidenta republiky spolu s dalšími šesti klíčníky, aby na její oltář přinesli korunovační klenoty, které budou poté přeneseny do Vladislavského sálu Pražského hradu na výstavu "České korunovační klenoty – symbol českých dějin uprostřed Evropy"

Kromě vlastního souboru korunovačních klenotů jsou letos mimořádně vystaveny čtyři desítky dalších exponátů, které souvisejí s historií korunovací. Mezi nimi jsou například skvostné kostelní náčiní, relikviáře s ostatky svatých a deskové obrazy, které se používaly při korunovacích a které odedávna patřily k nejvzácnějším částem českého královského pokladu. Spolu s klenoty jsou všechny tyto vzácné liturgické památky vystaveny proto, že k tomuto obřadu patřily. Málokdo si totiž v současném, komunisty uměle ateizovaném státě, uvědomuje, že korunovace byl liturgický obřad, při němž čeští králové přijímali dokonce jáhenské svěcení. Církevní hodnostáři, kteří prováděli korunovační obřad, byli oblečeni do nádherných bohoslužebných rouch, v rukou měli berly, na hlavě mitry a na hrudi pektorály. Slavnostní akt provázel hlahol zvonů, trub i salvy z děl. V 18. století pak korunovační slavnosti nabyly podoby velkolepého barokního divadla, jehož příprava zaměstnávala velké týmy lidí po řadu měsíců. Korunovační rituál byl po celá staletí prakticky stejný jako v době Karla IV. Současná výstava naznačuje právě tuto všestrannost a obsáhlost korunovačních obřadů. Děkan Metropolitní kapituly Sv. Víta Michal Slavík našemu listu prozradil, že je reálná naděje, že se podaří vystavit i další předměty ze svatovítského pokladu, které jsou dosud lidem skryty. Budou vystaveny v kapli Svatého Kříže a nad projektem prý již přijal záštitu prezident republiky Václav Klaus. Významovou i výtvarnou dominantou výstavy je soubor českých korunovačních klenotů, který tvoří Svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století.

Nejvýznamnějším symbolem korunovačních klenotů je Svatováclavská koruna, která je jedna z mála dochovaných středověkých insignií ve své původní podobě ze 14. století. Karel IV. nechal korunu zhotovit před rokem 1346 (byla zhotovena kolem roku 1344-1345 a upravena 1374-1378), tedy ještě za života svého otce Jana Lucemburského. Je v ní ale ještě uložena vzácná a mnohem starší památka. Málokdo si uvědomí, že míjí při jejím spatření i část trnové koruny Ježíše Krista. Před svou smrtí dal Karel IV. do zlatého vrcholového křížku vložit trn z Kristovy koruny a do přední strany koruny osadit velký rubelit (až donedávna považovaný za rubín).

Provokace homosexuálních aktivistů přesahují únosnou mez

Mgr. Petr Bahník

Vliv homosexuálních aktivistů se bohužel stále silněji prosazuje v celé EU, a skrze tzv. antidiskriminační agendu deformuje zákonodárství evropských zemí, včetně ČR. Např. při prosazování zákona o tzv. registrovaném partnerství se před časem mnozí z nich zaklínali, že jim nejde o zrovnoprávnění „homosvazků“ s klasickým manželstvím a že v žádném případě nehodlají usilovat o právo na adopce dětí homosexuálními páry, dnes, o pouhé dva roky později, otevřeně požadavek na „právo k adopcím“ vznášejí a vláda je ochotna ho akceptovat, jako součást projednávaného antidiskriminačního zákona (resp. prováděcích předpisů k němu, jež vyhotovil úřad ministryně Stehlíkové). Tento chorobný trend je pochopitelně doprovázen mohutnou mediální přípravou, zejména na půdě veřejnoprávní televize. Ta mj. již v lednu tohoto roku spustila pravidelné vysílání pořadu „Qeer“, jenž propaguje provokativní projevy životního stylu sexuálních minorit a dopřává místo i agresivním výrokům namířeným proti většinové společnosti. O lidech s většinovou sexuální orientací se v pořadu pohrdlivě hovoří jako o tzv. „heterácích“ a pod. S ohledem na zmíněné skutečnosti se PaS trvale zasazuje za zrušení kontroversního zákona a zároveň otevřeně vystupuje proti exhibicím homosexuálních aktivistů. Patrně největší veřejnou exhibici v historii ČR plánují „homoaktivisté“ na letošní červen do Brna, kde se má uskutečnit „pestrobarevný“ pouliční rej homosexuálů a lesbiček pod televizí inspirovaným názvem „Qeer Parade“, na který jsou domácími aktivisty zváni i jejich „kolegové“ ze zahraničí. Má se jednat o pochod středem města doplněný doprovodnými akcemi, včetně zapojení brněnských gay klubů, pouliční diskotéky a homoaktivisty pořádaného „dětského dne“(!). Zásadně proto odmítáme, a to z již uvedených důvodů rozumových a mravních, ale i hygienických a bezpečnostních, a vyzýváme příslušné úřady, aby uskutečnění „Qeer Parade Brno“ zabránily.

Prezident moderoval seminář o hrozbě inflace

Ivana Haslingerová

Televizní diváci prezidentské sobotní volby si možná si vzpomenou, jak si při ní profesor Klaus stále něco zapisoval a škrtal ve svých papírech. Mnozí mysleli, že si píše, jak kdo hlasuje, ale bylo to jinak. Studoval, co píší sofistikované zahraniční časopisy o problémech inflace, neboť hned v pondělí, jako první čin po svém zvolení, moderoval v pražském Autoklubu ekonomický seminář na téma „Inflace – krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba?“, který pořádalo jeho Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Svědčí to o tom, jakou důležitost prudkému nárůstu inflace jako makroekonom přikládá. Na semináři vystoupili Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky, Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny, Eva Zamrazilová, analytička Komerční banky a nynější členka bankovní rady a vrchní ředitelka ČNB, a Petr Mach, výkonný ředitel CEPu (na obrázku zleva).

„Články, které jsem si při sobotní volbě četl, zněly sice sofistikovaně, nic nového tam ale nebylo. Doufám, že mi zde odborníci vysvětlí, co nám to provedla ta naše inflace?“ uvedl seminář Václav Kalus

Miroslav Singer konstatoval, že minulém roce došlo k cenovému šoku, který odstartoval inflační šok, a posteskl si, že ČNB umí korigovat jen něco přes 50 % její hodnoty. Část inflace vzniklou díky zvýšení cen pohonných hmot, deregulovaných cen energií a bytů a cen potravin ČNB korigovat neumí, neboť to není inflace monetární, ale měnově politická. „Všimněme si, že viceguvernér Centrální banky použil v nadpisu své přednášky slovo „inflační šok“. Při známé snaze ČNB vše zklidňovat mne to mírně překvapilo. Je to signální věc, kterou bychom měli diskutovat,“ komentoval vystoupení pana viceguvernéra moderátor Václav Klaus

Czech POINT překročil magickou hranici 300 000 výstupů

Jana Malíková

Projekt Czech POINT, tedy Český podací ověřovací informační národní terminál, jehož cílem je poskytnout občanům ověřené výpisy z centrálních státních evidencí a rejstříků, slaví úspěch. Tento týden překročil počet vydaných výstupů magickou hranici 300 000. Výstup vydala včera 15. dubna v 11:55:01 Jana Holcová z Městského úřadu Desná (Liberecký kraj) - výpis byl pořízen z katastru nemovitostí.

„Myslím, že ta čísla hovoří sama za vše, věřím že jsou dobré zprávy, které stojí za to s veřejností sdílet. Czech POINT je užitečný pro každodenní život. Projekt tvoří nedílnou součást eGONa, nového pojetí eGovernmentu a naplňuje to, co si přejeme, aby naplňoval. Dosáhli jsme toho, že Czech POINT poskytuje služby na vysoké profesionální úrovni, o které je zájem,“ řekl ministr vnitra Ivan Langer.

Systém kontaktních míst Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. V některých situacích stačí dojít pouze na jeden úřad. Nyní může občan požádat o následující: Výpis z Katastru nemovitostí, výpis z Obchodního rejstříku, výpis z Živnostenského rejstříku a výpis z Rejstříku trestů. Projekt Czech POINT v budoucnu počítá i s možností výpisu z dalších registrů, jako např. karty řidiče, tedy zjištění počtu bodů udělených za dopravní přestupky.

O Národní knihovně – naposledy

Milan Rohler

Jak jsem pochopil, hledá se dobrák, který řekne definitivní NE projektu architekta Kaplického. Nikomu se do toho nechce, což je lidsky pochopitelné. Takový člověk přece bude mnohými označen za hlupáka, barbara, tupce, negramota bez pochopení všemu novému, světovému, atd., atd. prostě bude z něj staromilecký blbec k pohledání. Komu by se do něčeho takového chtělo. Takže už namouduši naposledy zde předestřu svůj názor vystavený všanc diskutujícím. Jsem nevyvratitelně přesvědčen, že Národní knihovna ČR by měla sídlit v pražském Klementinu. Co se ale stalo. Kdosi přišel na to, že tento úžasný objekt několik kroků od Karlova mostu, tedy v samém centru turistického ruchu, je zoufale nevyužitý. Kolik významných mezinárodních institucí, například, by bylo ochotno zaplatit velké sumy za pronájem někdejšího refektáře (doposud velké studovny), aby zde, pod obrovskými starobylými nástěnnými malbami a před starodávnými kachlovými kamny až do stropu mohli zasedat, neřku-li pořádat rauty. To je přeci ta pravá stará Praha, říkal si ten kdosi, ta se konečně musí komerčně využít, když nechtěl ani věřit svým očím, že v těchto úžasných prostorách ještě dneska vysedávají nějaké holky, kluci a staříci, namnoze klimbající nad otevřenými folianty; no ne, to snad ne. S tím se přece, proboha, musí něco udělat! Netvrdím, že dotyčný byl hlupák. Dokonce, možná, právě naopak. Jenomže všechno další, zdá se mi, se odvíjí od jeho mazanosti. K takovéto výzvě přistoupil i pan architekt Kaplický, který zřejmě netušil (a proč by také tušil), že v pozadí úmyslu vybudovat na zelené louce nové sídlo Národní knihovny je především snaha vyklidit úžasné Klementinum, aby tento obrovský stavební klenot mohl být „komerčně využit“. Pan architekt Kaplický je tudíž v té věci, jak se domnívám, vlastně nevinně. Ale – podařilo se. Diskuse se vedou o jeho projektu na Letenské pláni, a těmto diskusím se povedlo dodat vášně, takže už se nikdo – nebo skoro nikdo – nezabývá Klementinem. Klementinum už je jaksi ve vší tichosti ze hry.

Václav Klaus: "Antidiskriminační zákon je typickým projevem europeismu"

Ivana Haslingerová

Před listopadem 1989 jsme zavádění „pozitivní diskriminace“ považovali za „pouhý“ omyl Západu, který neprožil komunismus, který chtěl konstruovat – podle apriorních představ – lidskou společnost. Dnes se i u nás – po této tragické zkušenosti – bohužel také vážně debatuje o stejných věcech, např. o tom, že by školy a úřady měly přijímat zaměstnance „vyváženě“ podle rasy, věku či pohlaví. Leccos nám v tomto smyslu navíc nařizují Evropské směrnice. Tzv. antidiskriminační legislativa je – a nemůže tomu být jinak – založena na velmi sporných zákazech a příkazech. V mnoha ohledech jde proti principům volného trhu, proti nedotknutelnosti vlastnictví a proti lidské svobodě. Dalo by se též říci, že je tato legislativa typickým projevem evropeismu.

"Europeismus je revoluční zvrat normálního chodu věcí. Je dnešní evropskou metaideologií, která je pro její zastánce jakoby vytknuta před závorkou. Vejde se tak do ní souhlasit i nesouhlasit s válkou v Iráku, chtít vyšší i nižší daně, smiřovat se i nesmiřovat se s masivními odposlechy občanů, chtít i nechtít obchodovat s Čínou, podporovat i nepodporovat registrované partnerství a spousta dalších věcí. Jednou z klíčových součástí evropeismu je model sociálního státu či sociálně-tržního hospodářství. Současný proces evropeizace vychází z mylných předpokladů, že je správné nahrazovat soukromé statky nadnárodními veřejnými. Evropeismus je ve své podstatě neliberální pohled na vše. Jeho zájmem je zbavit se státu jako garanta demokracie, jako jediné smysluplné arény politického střetávání Evropeismus je pokusem o "brave new world" huxleyovského ražení, v němž sice budou "rosy hours", ale nikoliv svoboda a demokracie. Proto je jeho sloganem "Méně národního státu, více internacionalismu"," vysvětloval pan prezident na konferenci "The Future of the European Union - Where do we go now? " v pražském hotelu InterContinental

Jak ukazuje ekonomická věda, vždy existují i důsledky neviditelné na první pohled a ty by v případě antidiskriminační legislativy mohly být nejbolestivější právě pro lidi, kterým chtěl zákonodárce pomoci.

Václav Klaus není „Santa“ ! A co má jako být?

Mgr. Petr Bahník

Na naší politické scéně jsou vlastně jen dvě reálné síly: Klausovští liberálové ctící tradiční parlamentarismus a obdivující americké republikány a britské Torye a tábor „pravdy a lásky“ obdivující americké demokraty, evropské byrokraty a neortodoxní levici, který hledá blíže neurčené „nové formy demokracie“. Jakkoli jsou oba tyto tábory infikovány komunisty a komunisté mezi nimi obratně lavírují, přece lze už pouhým srovnáním říci, že první z nich je PaSu bližší, nemá totiž ambici kádrovat tu či onu kulturní tradici a diktovat čemu člověk smí a čemu nesmí věřit. Klausův zdravý rozum nás přesvědčil, že stojí za to podpořit jej proti Janu Švejnarovi a je také důvodem, proč jsme se postavili i proti nedávným pokusům bulvárních i veřejnoprávních médií o prezidentovu skandalizaci. Tyto útoky měly totiž jasného autora – tábor „pravdy a lásky“ – a také jasný cíl, jímž ve skutečnosti ani nebyl Klaus, ale právě tradiční hodnoty, které si dovolil ve svém projevu hájit, resp. snaha „odříznout“ prezidenta od těchto hodnot, „shodit“ ho v očích konzervativců (např. z řad KDU-ČSL) a jemu samotnému tradiční hodnoty pokud možno znechutit. Tentýž cíl i provenienci má ostatně i „Velkopáteční výzva“ lidoveckého místopředsedy Macka. Tento čistokrevný švejnarovec, ochotný přivřít oko nad euthanásií či homosňatky, najednou po prezidentovi žádá, aby se razantně postavil proti interrupcím, neboť dobře ví, že právě tohle téma konzervativní agendy je před českou veřejností nejtěžší obhajovat a je mu jasné, že se Klaus jen těžko přes noc převtělí do aktivisty Hnutí pro život. „Výzva“ lidovce Macka je tudíž mimořádně unfair úder. Václav Klaus rozhodně není světec, je to „jen“ prezident, vzdělaný postarší pán se zdravým rozumem a vlastní sebeúctou. Konzervativci od něj nemohou čekat zázraky. Možná má i tu milenku, jak o tom nedávno spekulovala média… Jenže, ruku na srdce, co je nám, jakožto veřejnosti, vlastně po tom. Mělo by nás to začít znepokojovat teprve tehdy, kdyby z toho prezident dělal „show“ ve stylu prezidenta francouzského, kdyby kvůli tomu začal zpochybňovat tradiční pojetí rodiny vůbec, ve stylu exprezidenta Havla, nebo kdyby kvůli tomu opustil letité manželství, ve stylu pánů Paroubka a Topolánka. Nic z toho se ale neděje. Klaus naštěstí zůstává sám sebou. Dej Bůh, aby se mu obhajoba tradičních hodnot díky různým „Mackům“ nezprotivila.

Lidovecký místopředseda Macek pokrytec k pohledání

Václav Danda

Proč najednou místopředseda KDU-ČSL David Macek výzva prezidenta Václava Klause k boji proti potratům když pokorně přijímá všechna nařízení z EU, která má boj za potraty a „homosňatky“ jako jednu ze základních programových priorit? Kde se bere ta míra pokrytectví od člověka, který podporoval kandidaturu Jana Švejnara, kandidáta „havlistické“ levicové koalice? (Rozebírat postoje Jan Švejnara je zbytečné, jako správný liberál je samozřejmě pro potraty i pro homosexuální svazky.) Co má mladý „havlista“ v dresu KDU za lubem (nebo za úkol)? Macek a jeho druhové v „havlistickém“ triku rozehráli prezidentskou volbou hru vabank. Aktivovali své „spící buňky“ ve všech parlamentních stranách a vytvořili koalici, která jde napříč politickým spektrem. Macek ví, že lidovci nikdy nevystoupí s požadavkem na zákaz potratů. Když kandidát na lidoveckého předsedu Karas vystoupil s tímto programem, na sjezdu nezískal prakticky žádné hlasy. Macek, který byl na sjezdu „havlistickou“ klikou zvolen místopředsedou, vystoupil naproti tomu s programem liberálním moderním a „evropským“. Ti co požadovali zákaz potratů byli označováni za středověké tmáře. Opravdu si Macek a jeho „řídící havlistický trust“ myslí, že může oblafnout českou veřejnost, že jsme všichni ztratili paměť a byť i na vteřinu můžeme uvěřit, že své „šavlovské“ obrácení z liberála na konzervativce myslí upřímně? Kolik je třeba pokrytectví, aby mohl člověk vystoupit s podobnou „Velkopáteční výzvou“ jak Macek svůj apel nazval. Jaké hry proti prezidentovi se „Havlisté“ snaží pomocí Macka touto výzvou rozehrávat, na to si každý křesťan může odpovědět sám. Jde o prostou snahu zviditelnit se před dubnovým sjezdem lidovců a připravit si pozici pro rozhodující střet ve straně, která je od prezidentské volby stále více rozdělena na několik vzájemně soupeřících frakcí, z nichž ta „havlistická“ po vítězství Klause utrpěla nečekanou porážku? Nebo za tím stojí snaha dostat do úzkých prezidenta, který si dovolil vyzdvihnout tradiční křesťanské hodnoty ve svém povolebním projevu? Nebo jde o snahu vrátit Hnutí pro život do lidoveckého tábora, který po nedávné roztržce opustilo. Nejpravděpodobnější je, že důvod „protipotratového“ apelu je kombinací všech tří variant. Doufejme, že mu to křesťanská veřejnost nespolkne i s navijákem.

Sejm schválil Lisabonskou smlouvu s dodatky chránícími národní zájmy Polska

Polský Sejm schválil 1. dubna Lisabonskou smlouvu s dodatky chránícími národní zájmy Polska. Den nato schválil smlouvu i polský Senát a do konce dubna by ji měl ratifikovat prezident. Předseda Práva a Spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyňski si spolu s prezidentem nakonec vymohli ústupky po premiérovi Tuskovi, po jejichž splnění doporučili svým poslancům smlouvu schválit. Součástí dohody je, aby se ratifikační zákon změnil tak, že by do budoucna bylo téměř vyloučeno, jak plné přijetí unijní Charty základních práv, tak upuštění od výjimek z Lisabonské smlouvy, které si Polsko vyjednalo a které chrání jeho národní zájmy. Výjimky z Charty i ze smlouvy vyjednal polský prezident Lech Kaczyňski. Výjimky prakticky znemožňují přenášení větších kompetencí na Brusel a eliminují vliv Charty základních práv EU. To je významné zejména v případě uchování tradičního polského rodinného práva, včetně znemožnění registrovaného partnerství homosexuálů a legalizace euthanázie a potratů. Výměnou za hlasy PiS, kývl Tusk na to, že požadavky PiS budou zahrnuty ve zvláštním parlamentním usnesení a že vláda vypracuje nový zákon o rozdělení pravomocí mezi vládou a parlamentem v unijních otázkách. Parlamentní usnesení, které Sejm schválil, uvádí, že ke zrušení kterékoli z polských výjimek jsou třeba dvě třetiny hlasů v obou sněmovnách parlamentu nebo referendum. I přes dojednanou podporu hlasovalo pro smlouvu pouze 384 ze 452 přítomných poslanců Sejmu. Proti bylo 56 poslanců PiS a 12 se zdrželo. Lisabonskou smlouvu už ratifikovaly Francie, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Malta a Bulharsko. Parlamentní cestu zvolila většina členských zemí včetně České republiky. Poslanci českého parlamentu hlasovali o smlouvě rovněž 1. dubna. Smlouva prošla prvním čtením a zamířila do výborů sněmovny. (Zdroj: NTA)

Džamilo, ó Džamilo!

Roman Joch

Od listopadu 1989 jsme měli dva presidenty, desítku premiérů a stovku ministrů. Nikdo z nich však nebyl tak odcizen své – naši – společnosti, jako Džamila Stehlíková. To, co navrhuje, je jednou z nejradikálnějších rekonstrukcí móresů, norem a mravů naší společnosti od listopadu 89. Je-li takováto rekonstrukce podle Džamily potřebná, pak naši společnost musí věru těžce nenávidět. Člověk by měl ve své frustraci sto chutí říci: „Džamilo, když seš tak odcizena naši civilizaci a jejím normám, když je tak nenávidíš, proč si nenajdeš pro své experimenty nějakou jinou civilizaci, lepší, Tvým názorům vstřícnější?“ Existují civilizace ve kterých, kdyby Džamila svůj návrh byť jen přednesla jako hypotetickou možnost, by se její životnost pak měřila v minutách a vteřinách. Já osobně nevěřím na rovnost civilizací. Civilizace, ve které je Džamila za vyslovení svého přesvědčení zabita, je méně hodnotná, než civilizace, ve které má plné právo na svobodu slova a projevu. Srovnejme ale přesvědčení Džamily o tom, co nyní, léta Páně 2008, naše společnost prý třeskutě potřebuje, s názory tak uctívaných osobností jakými byli např.: Tomáš Garrigue Masaryk. Winston Churchill. Franklin Delano Roosevelt. Konrad Adenauer. John Fitzgerald Kennedy. Charles de Gaulle. Golda Meirová. Margaret Thatcherová. Ani jeden z nich nepodporoval to, co navrhuje Džamila a každý z nich by byl dokonce ostře, velice ostře, proti. Především Golda a Margaret. Otázka tudíž vyvstává: byli to necitlivé, sadistické hyeny a homofobní krysy? Anebo to jen Džamila je z jiného světa? Myslím tím, z jiné galaxie? Co by tatíček M. asi řekl na nápady Džamily? Trest smrti. Zákaz pornografie. Zákaz potratů. Zákaz homosexuálních svazků. Preventivní válka. To jsou všechno názory, které zastával. Civilizace a kultura se zabijí tak, že se provede „přehodnocení hodnot“. Co bylo zlé, je nyní dobré a co byly dobré, je nyní zlé. Přehodnotí-li se hodnoty dobra a zla, civilizace je mrtvá. Zabitá. A na jejich troskách je vztyčená anti-civilizace. Jak přesvědčit lidi v demokracii, aby spáchali Džamilinu kolektivní kulturní a civilizační sebevraždu?

"Vždy jsem za klíčové subjekty na pravé straně politického spektra považoval britské konzervativce a americké republikány. A mám pocit, že "greening of conservative party" a "greening of republican party", tedy zelenání těchto stran, je opravdu současným celosvětovým fenoménem. A protože my nemáme systém dvou, ale více stran, je přátelství pana Topolánka a pana Bursíka něčím podobným tomu, co dělá pan Cameron uvnitř své Konzervativní strany. Takže to jako úplnou výjimku nevidím, ale považuji to za neuvěřitelně nešťastné. Asi je to širší fenomén, který dnes ve světě existuje. A možná bude i důvodem, proč by mělo vzniknout nějaké jiné politické hnutí, které by to vidělo takto ostře." Václav Klaus o možném vzniku nového pravicového hnutí, zdroj NTA

VYHLEDÁVAČ:

Články uvedené

dle data vydání:

Premiér zaslouží za návštěvu Kypru uznání

Jan Bondy – velvyslanec ČR na Kypru

Šéfové baletních souborů zatančí v nové choreografii

Lenka Kocourková

České korunovační klenoty – symbol českých dějin uprostřed Evropy

Ivana Haslingerová

Ohrazujeme se proti výrokům předsedy RRTV Václava Žáka

Zdeněk Duspiva

Provokace homosexuálních aktivistů přesahují únosnou mez

Mgr. Petr Bahník

O Národní knihovně – naposledy

Milan Rohler

Václav Klaus: "Antidiskriminační zákon je typickým projevem europeismu"

Ivana Haslingerová

Džamilo, ó Džamilo!

Roman Joch

Výstava korunovačních klenotů k devadesátému výročí vzniku republiky

David Šebek

Lidovecký místopředseda Macek pokrytec k pohledání

Václav Danda

Václav Klaus není „Santa“ ! A co má jako být?

Mgr. Petr Bahník

Kterak nasrati celý národ (snadno a rychle)

Václav Vlk st.

Je opozice skutečnou opozicí?

Jiří Krejčí

Premiér zahájí výstavu „Odkrývání starého Egypta“

Jana Bartošová

Násilí proti justici

Martin Stín

Spřízněni nestydatostí touhy po moci

Martin Stín

Jan Mičánek: „Myslím, že všechno na naší planetě jde k lepšímu“

Ivana Haslingerová

Strategiie rozvoje služeb pro „informační společnost“ schválena

Jana Malíková

EXCON staví napartnerství

Jiří Pancíř

Egon oslavil první narozeniny

Jana Malíková

Motivace ke slušnosti

aneb dohoda o limitu hmotné škody pro přivolání policie

Jana Malíková

XV. ročník prestižní soutěže Manažer roku je v plném proudu!

Ivana Haslingerová

Premiér Topolánek: "S eurem se vypořádá jedině volný trh a méně regulací"

Ivana Haslingerová

AMERIKA PŘIŠLA DO PRAHY ZA BÍLOU!

Josef Louda

Čtenáři Reflexu jsou v nebezpečí

Petr Štěpánek

Kde leží hranice mezi svobodou, zdravím a bezpečím?

Jiří Bečvář

Mejstřík svým neskonale hrubým útokem na Klause ublížil celému národu

Mašíni vyzývají Senát k zákazu komunistů

Dr. Neela Winkelmannová

Ministr vnitra přijal Lukáše Bauera

Jana Malíková

Prokurátorský kanibalismus

Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun

Portál zabývající se komplexně všemi poplatky v ČR

Patrik Nacher

Mluvčí "Ne základnám " sympatizuje s teroristickou organizací

Zvěřinovy nestoudné spacáky

Petr Štěpánek

___________________

Ringo Čech v Noble Clubu

Ivana Haslingerová

Řád Sv. Jana Jeruzalémského je velice prestižní aliancí

Ivana Haslingerová

Pašije v umění gotických mistrů

Ivana Haslingerová

„Kontrariáni“ v českém tisku

Tomáš Haas

Nezdražuje se, pouze se upravují ceny

PhDr. Josef Dolejší

Prezident republiky Václav Klaus zahájil své druhé funkční období

Ivana Haslingerová

Milan Paumer: "Pro Krista Pána dělejme s tím něco! "

Michal Haslinger

Neviditelný stín dvougenerační převýchovy je v nás samých

Iva Sedlářová, roz. Hičková

Na Hradě zůstává ten, který má nejvyšší důvěru obyvatel

František Mikeš

Na šťasné planetě Zory Šemberové

Ondřej Černý

Nejabsurdnější bankovní poplatek je za vedení běžného účtu

Patrik Nacher

Prezident moderoval seminář o hrozbě inflace

Ivana Haslingerová

Bubeníček & Friends

aneb Slavná „dvojčata“ a jejich přátelé

Petr Zuzka

Paroubkovci předvádějí nejhlubší bahno populismu hraničící s vlastizradou

Jiří Bečvář

Vést v ČT 1 nezávazné řeči s agentem StB je pane Krausi skandální

aneb

Kdo je Karel Köcher ?

Karel Pacner

The Value of American Leadership in 21st Century

Hodnota transatlantického partnerství v jednadvacátém století

Mirek Topolánek

Premiér: "Přeji si, aby se rok 2008 stal důležitým rokem pro ČR a USA "

Bez peněz do spravedlnosti nelez

Martin Stín

TŘETÍ ZPRAVODAJSKÝ ODBOJ ZAHRANIČNÍ

Karel Pacner

Švejnar by měl své poradce přihlásit do kurzů slušného chování

Tomáš Haas, Poradce prezidenta republiky

Maso po s’-čchuansku aneb Paroubkova odlišná orientace

David Šeich

Demokratický centralismus je v Česku zase doma

Petr Homoláč

Mirek Topolánek: "Musíme zabránit, aby se totalita vracela přímo a hned"

Jiří Pancíř

Prezident vetoval zákon na ochranu zvířat proti týrání

Ladislav Jakl, Tajemník prezidenta republiky

Co přinesl Rok pátý

Josef Louda

Muž s pevnými názory na Pražském hradě

Karl-Peter Schwarz

Kdo potřebuje globální oteplování?

Karel Drábek

Projev prezidenta republiky k 60. výročí národní tragédie v únoru 1948

Václav Klaus: "Musíme zabránit novému Únoru založenému na nové ideologii shodné podstaty s komunistickou"

Ivana Haslingerová

Mirek Topolánek: " Komunismus byl historií jedné velké lži. Lži od počátku až do konce!"

Ivana Haslingerová

Slibovaná propagace ČR prostřednictvím Švejnarových přátel je děsivá

Tomáš Haas

Zahájení cyklu seminářů o evropských fondech pro podnikatele

Jan Průša

Andělé v aréně

Josef Louda

Hospodářská komora ČR slavnostně otevřela svůj Business Club

Ivana Haslingerová

Chování MfDNES je neuvěřitelné a zcela nehodné seriózního listu

Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky

Z letité nenávisti k Václavu Klausovi každý nakonec zblbne!

Jiří Bečvář

Strach ze Švejnara - Kam s ním?

Tomáš Haas, poradce prezidenta republiky

Marlene Tseng Yu – Síly přírody

Marcela Hančilová

Tak jsme přišli o další Světlé zítřky...

Dušica Zimová

Březen v Národní galerii

Petra Jungwirthová

Orientální bál v Belvedéru

Ivana Haslingerová

Komunisté v cirkusové manéži konformismu

Josef Dolejší

Postní pátky v křižovnickém kostele sv. Františka Serafínského

R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Chorvatsko bude akceptovat strategii EU v přístupu ke Kosovu

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu ČR

Barokní podvečery 2008

Jana Semerádová

NAŠI OTEPLOVAČI POČASÍ MAJÍ ZPOŽDĚNÍ 150 LET

Karel Berka

Den daňové svobody 2008

Jiří Schwarz jr.

Paroubek má mimořádně pravdu

Tomáš Haas, Poradce prezidenta republiky

Čtenář Jiří Paroubek reaguje na příspěvek Marty Čechové "Blížící se pád některých politiků" :

Stotisící návštěvník přinesl štěstí

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Ministr vnitra vyhlásil soutěž MOBILSTORY SID 2008

Jana Malíková, ředitelka tiskového odboru MVČR

Americký liberál stojí na levém křídle sociální demokracie

Tomáš Haas, Poradce prezidenta republiky

Zvolení Bobošíkové by mělo blízko k únorovému puči

Martin Stín

Klaus rozhodně nebude zvolen zásluhou Bobošíkové nebo KSČM

Tomáš Haas, Poradce prezidenta republiky

Langrův protikorupční agent zrozen

Jana Malíková

Langrův akční plán boje proti terorismu

Jana Malíková

Blížící se pád některých politiků

Marta Čechová

Zelený mužík zatleskal

Jaromír Dlouhý

Vítězný únor po šedesáti letech

Ivana Haslingerová

Komunisti opět vedoucí silou společnosti

Zdeněk Jemelík

Vítejte ve Švejnarově novém stylu

Petr Štěpánek

Hanba roku: Sprostota a hulvátství se v naší politice vyplácí

Ivana Haslingerová

Václav Klaus je člověk idejí

Mirek Topolánek

Bursík odhalil svou pravou tvář

Ivana Haslingerová

Jsme zastánci kapitalismu a volného trhu

Ivana Haslingerová

Představa, že Švejnar bude nadstranickým prezidentem je nonsens

John Bok

Veřejná volba - návrat před listopad ´89

Ivan Langer

Poslanci probuďte se!

Marie Knížáková

Bursík - učelivý žák V. I. Lenina

Martin Stín

DRUHÝ ROK ZMĚN – PRIORITY MINISTERSTVA VNITRA PRO ROK 2008

Jana Malíková

Kdo seje vítr…

Mgr. Jan Skácel

Kampaň v americkém stylu je absurdní a Švejnarovi škodí

Ladislav Mrklas

Nejexaktnějším vyjádřením rovných příležitostí byl komunismus

Radim Lhoták

Alois Rašín - inspirace Mirka Topolánka

Ivana Haslingerová

Ivan Langer jednal s Bricem Hortefeux o „Evropského paktu k migraci“

Jana Malíková

Bludy Martina Bursíka

Zdeněk Jemelík

Klimatický balíček, plánování a poplatky u lékaře

Tomáš Haas, Poradce prezidenta republiky

Transformační proces v ČR proběhl evidentně nejlépe ze všech postkomunistických zemí

Ivana Haslingerová

Vaněk se nesmířil se skutečností, že je Nikdo

John Bok

Historie se opakuje

Milan Bouška

Střet dvou protikladných vidění světa

Petr Bahník

Synek z dobré rodiny

Zdeněk Jemelík

Petr Šiška dostal Anděla

Josef Louda

Čeká nás konec rodiny?

Radim Lhoták

Za vším hledej... nikoli ženu, ale...

Martin Stín

Čtvrtý ročník cyklu Hudba Pražského hradu
vyvrcholí recitálem Magdaleny Kožené

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Ohrožení svrchovanosti České republiky

Aleš Moravec & Karel Berka

Až zatroubeno bude pozounem...

Josef Dolejší

To Klaus nezvlád!

Pavel Bárta

Proč prosazuje Paroubek neznámého amerického bankéře?

Jaromír Dlouhý

Václav Havel získal Cenu Karla Čapka

Josef Louda

Ekologická antikoncepce

Jan Průša

I skeptici uznali, že Václav Klaus důstojně representoval náš národ

Lukáš Petřík

Pane Švejnare, zrušte svoji kandidaturu na prezidenta ČR

Pavel Horák

Konflikt zájmů Jana Švejnara

Ivana Haslingerová

Co nám to vykládáte, pane Švejnare?

Jiří Wagner

Daňový podvod jako víno

Ivana Haslingerová

Stoprocentní oddanost

Tomáš Haas

Krásná hlava v oprátce

Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun

Pan Nikdo z Odnikud

Martin Stín

Dohoda s Metropolitní kapitulou byla podepsána

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru KPR

Zrušení daňového zvýhodnění stravenek je logické

Petr Víšek

Vláda schválila „Koncepci boje proti organizovanému zločinu“

Jana Malíková

Komunistům nevadí chlebodárci z NATA

Ivana Haslingerová

Antidiskriminační zákon: výhružky, pohodlnost a falešná obviňování

Ondřej Šlechta

O čem média mlčí

Milan Bouška

Proč na Hradě nepotřebujeme Jana Švejnara

Tomáš Haas, poradce prezidenta republiky

Manažerský úspěch a neúspěch

Ivana Haslingerová

Na česko-německé hranici nedošlo k drastickému nárůstu ilegálních přechodů

Jana Malíková

Možnosti cestování po Schengenu pro cizince

Jana Malíková

Orgány BIS sedm let ničily nevinného člověka

Pavla Hájková

Švejnar - inženýr lidských duší naruby

John Bok

BIS se přímo podílela na kriminalizaci Hučína

Jaromír Štětina

Presidentské šachy

Pavel Bárta

Nejprve podepiš a pak si to přečti!

Patrik Sládeček|

Proč bych volil Václava Klause

prof. Jiří Svoboda, režisér

Senátoři ODS navrhují zákonem uznat protikomunistický odboj

Milan Bouška

Přemysl Sobotka: "Věřím, že již 8. února bude novým prezidentem Václav Klaus"

Milan Bouška

Lidé chtějí od bank nižší poplatky

Patrik Nacher

Přemysl Sobotka: "I pozitivní informace může být námětem zajímavého článku"

Ivana Haslingerová

Velká kupónová lež

Bronislav Šimoník

Je Čunek provokatér nebo realista?

Lenka Kučerová

ČSSD si stvořila svého Goebbelse

Petr Václavík

Jednání o amerických základnách v ČR a Polsku musejí být koordinována

Petr Kostka, tistkový tajemník Senátu

Vztahy mezi ČR a Polskem jsou mimořádně dobré

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Patnáct let od restaurace kapitalismu v ČR

Ivana Haslingerová

Iniciativa D.O.S.T. a cenzoři všeho druhu

Jan Kopal

MOLIÈRE, HOFMANNSTHAL, STRAUSS A ARIADNA

Vlasta Reittererová

Iniciativa D.O.S.T. hájí tradiční mravní hodnoty

Ivana Haslingerová

D.O.S.T. : Hnědnutí společnosti? Ne, jen snaha o zatemnění mozku

Ondřej Šlechta

Hodnocení práce vlády

Edvard Kožušník

Japonská opera Yuzuru poprvé v Praze

Daniel Jäger

Ministr vnitra slavnostně otevřel další Czech POINT

Jana Malíková

Kandidát na prezidenta Schischejdo von Vodansky se mi líbí

Monsieur ujo Jaro

Václav Klaus: "S mírou pokory se snažíme respektovat staletí."

Ivana Haslingerová

Boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě

Ivana Haslingerová

Dlužíte státu? Podejte žalobu.

Michal Malý

Prezidentské reggae

Rudolf Polanecký

Havla rovněž nenutil nikdo do duelů se Sládky

Ivana Haslingerová

Mnoho povyku pro nic

Jiří Bečvář

Buďme na ty naše politiky hrdí!

Jitka Přikrylová

Žijeme v nejlepším dějinném období naší země

Václav Klaus

První den provozu projektu Czech Point v roce 2008

Jana Malíková

Komunistická strana musí být zakázána ze zákona

MUDr. Naděžda Kavalírová - předsedkyně KPV

Podezírat politické vězně z nedostatku odvahy je nezdvořilé

Jaromír Štětina, senátor

Pyrrhovo vítězství Jiřího Čunka

Josef Mlejnek jr., politolog

Zrušme komunisty!

Pavel Bobek, Ladislav Smoljak, Jan Urban, Jakub Jareš

Švejnar:"Čechem snadno a rychle"

Rudolf Polanecký

Hvížďalovy pitomosti Cyrilova teorie

Petr Štěpánek

Neblahé očekávání v roce 2008

Mgr. Jan Skácel

Mluví Jan Švejnar pravdu?

Tomáš Haas

Paroubek mezi mlýnskými kameny

Jiří Wagner

Schishejdo for president!Ivana Haslingerová & Jiří Pancíř

Zemřel gastronomie král – Vladař Josef

Josef Louda

T I R Á Ž:

FRAGMENTY: Ročník XII, 2008 Vydává: Kulturní komise ČR (KKČ), IČO: 60456582

Adresa redakce:

K Vodojemu 35, 150 00 Praha 5,

tel.: 251 554 816, fragmenty@fragmenty.cz

Šéfredaktorka: RNDr. Ivana Haslingerová, CSc.

Listu je povoleno Ministerstvem kultury ČR registrační číslo TS6A/A2

podrobnosti získáte kliknutím na:

Poslání revue Fragmenty a

Kulturní komise ČR

Články a připomínky zasílejte na adresu: fragmenty@fragmenty.cz

Archiv Hlavní strany (od 1. 1. 2008 )

Premiér zaslouží za návštěvu Kypru uznání

Jan Bondy – velvyslanec ČR na Kypru

Výstava korunovačních klenotů podtrhuje liturgický kontext korunovace

Ivana Haslingerová

Senát obdržel ocenění za dobrou komunikaci s veřejností

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

České korunovační klenoty – symbol českých dějin uprostřed Evropy

Ivana Haslingerová

Provokace homosexuálních aktivistů přesahují únosnou mez

Mgr. Petr Bahník

Czech POINT překročil magickou hranici 300 000 výstupů

Jana Malíková

O Národní knihovně – naposledy

Milan Rohler

Václav Klaus: "Antidiskriminační zákon je typickým projevem europeismu"

Ivana Haslingerová

Václav Klaus není „Santa“ ! A co má jako být?

Mgr. Petr Bahník

Lidovecký místopředseda Macek pokrytec k pohledání

Václav Danda

Sejm schválil Lisabonskou smlouvu s dodatky chránícími národní zájmy Polska

Džamilo, ó Džamilo!

Roman Joch

Premiér zahájí výstavu „Odkrývání starého Egypta“

Jana Bartošová

V Lichtenštejnském paláci v Praze se uskuteční 17. dubna 2008 v 18 hodin slavnostní zahájení výstavy Odkrývání starého Egypta. Výstavu spolu s premiérem otevře velvyslankyně Arabské republiky Egypta Amal Mostafa K. Mourad, děkan Filosofické fakulty UK Michal Stehlík, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a egyptolog prof. Miroslav Verner.

Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně

Padesáté výročí založení Českého egyptologického ústavu připomene kolekce jedinečných fotografií a více než sto předmětů ze sbírek Náprstkova muzea, které se dlouhodobě věnuje práci českých egyptologů, stejně jako počátkům zájmu o starověký Egypt v českých zemích. K nejcennějším exponátům patří objekty z hrobové výbavy egyptské princezny Chekeretnebtej (Stará říše, 5. dynastie, asi 2510–2365 př. n. l.) – podhlavnička z egyptského alabastru, skupina vápencových kanop, soubory miniatur alabastrových a měděných nádobek či keramická nádoba s výlevkou. Ze staré sbírky Národního muzea pak reliéfní blok s vyobrazením krále Taharky. Poslední dvě desetiletí výzkumů českých archeologů v Egyptě přibližuje mozaika snímků Martina Frouze, fotografa a obrazového redaktora českého vydání časopisu National Geographic, který s našimi egyptology spolupracuje od roku 2003. Vedle nejnovějších objevů českého týmu jeho snímky zachycují jedinečnou atmosféru archeologických výzkumů v Egyptě.

Ivan Langer s Egonem představili „2. rok změn“ v resortu ministerstva vnitra

Jana Malíková

Na cestách po krajích ČR doprovází pana ministra Ivana Langra nerozlučný Egon

Více informací o tématu celodenní konference naleznete na adrese: http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=88708

Je opozice skutečnou opozicí?

Jiří Krejčí

Po volbách dal Jiří Paroubek jasně najevo, že sociální demokraté a komunisté jsou v podstatě jedinou stranou. Familiérně nazývá levicovou část parlamentu „my“ a ve svých prohlášeních je často daleko demagogičtější a extrémističtější než komunisté. Zdá se, že Sociálně demokratická strana zmizela. Jiří Paroubek zásadně používá ve svých vyjádřeních slůvko „já“. Pokud v příštích volbách nevyhraje pravice, ale voliči dají diktátoru Paroubkovi šanci, dobře nám tak. Kladu si otázku, proč se v Sociální demokracii zatím nenašel nikdo, kdo by se nebál otevřeně proti metodám Jiřího Paroubka vystoupit. Jestli jsou všichni členové Sociální demokracie, až na tři „odpadlíky“, přesvědčeni o vhodnosti Paroubkova chování, tak tato strana ztrácí veškerou hodnověrnost. A pokud je v ní nastolen systém strachu, který nedovolí jiný názor, tak je na tom ještě hůř. Pokud někdo zaujme ve volbách druhé místo, měl by se chovat jako ten druhý. Handrkování o nejvyšší posty je nedůstojné a neblahé. Dává tím zprávu veškerému lidu, že zodpovědnost, úcta k oponentovi a především úcta ke státu, jako instituci, jsou zbytečné a není třeba je brát vážně. Hniloba ve vedení státu se šíří ve společnosti jako mor. Komunistická totalita dělala všechno proto, aby lidem důstojnost vzala. Tehdejší život byl nesmírně ponižující, bez víry, bez hrdosti, bez možnosti stát za svým přesvědčením. Z dob reálného socialismu a osmi let vlády ČSSD jsme zvyklí na vládu, která vládla pro sebe a tento pocit mnozí z nás dodnes nevymazali. Je však třeba si uvědomit, že jsme s naší vládou na jedné lodi. A kdo to neví a nechce vědět, měl by požádat o azyl v Sovětském svazu (pardon v Rusku) anebo raději v Číně, na Kubě nebo v Severní Koreji.

Strategiie rozvoje služeb pro „informační společnost“ schválena

Jana Malíková

"Dvacáté první století je pojímáno jako věk informací. Informace však dávají smysl pouze v kontextu, ve kterém jsou zasazeny. Není snad žádných pochybností o informační inflaci v našem okolí – klíčovým se proto stává způsob zpracovávání a nakládání s poznatky, nikoli jejich pouhé hromadění. Držíte v rukou Strategii rozvoje služeb pro informační společnost. Chceme jít příkladem. V dnešní přetechnizované době sdělujeme naše záměry i vize stručně a jasně, zároveň však nabízíme možnost jednoznačného posouzení úspěšnosti a přínosů Strategie občany i realizátory. Naše Strategie si klade za cíl změnit veřejnou správu takovým způsobem, aby byla občanovi plnohodnotným partnerem v podmínkách informační společnosti,"

Mirek Topolánek, předseda vlády

V rámci konference ISSS konané v Hradci Králové proběhlo dne 7. dubna 2008 zasedání Rady vlády pro informační společnost, na němž Rada schválila Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Strategie si klade za cíl změnit českou veřejnou správu takovým způsobem, aby byla občanovi plnohodnotným partnerem v moderní demokratické společnosti, využívající informační a komunikační technologie pro svůj rozvoj a posílení konkurenceschopnosti. Přesněji řečeno cílem je transformovat a zjednodušit procesy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních technologií podobně, jako je tomu ve sféře komerční.

Kterak nasrati celý národ (snadno a rychle)

Václav Vlk st.

Jak pravil kdysi soudruh generálnímu tajemníkovi Strany, když se jej dotyčný ptal, jaká že je nálada mezi lidem. „Lid,“ soudruhu generální, “nadšeně podporuje linii Strany. Ale problém je, že lidi na to serou!“ Přiznejme si, že i když jsme za bolševika místo toaletního papíru často používali Rudé právo, v zásadě se lidi zase tak špatně materiálně neměli. Štvalo je ale, že na střední školu se nedostane nikdo, koho neprokádruje soudružka kádrovačka, protože děda měl holičství, a že v novinách lžou o nadšené mládeži, která ovšem nadšená vůbec není, a že jim není jasné, proč cestovní pas, na kterém je napsáno, že platí „do všech států světa", platí jen v NDR a Bulharsku. A nejvíc je štvaly ty věčný lži o socialismu, co už už zvítězí. Také dnes se mají lidé dobře, ba co dím, většinou ještě lépe než si sami myslí. V rozporu s tím je jasný fakt, že jsou lidi čím dál tím více nasraní! „Je to vůbec možný?", špitají si potajmu tajemníci partají a tvůrci veřejného mínění. Je. A to proto, že už se zase lže o sto šest v duchu „politické angažovanosti“ a nové „korektnosti“, která je jen jiným způsobem sebecenzury a pokryteckého lhaní jako za bolševika. Napsat, že politik XY je zloděj, to sice můžete. Zkuste však někde napsat, že grýnpísáci jsou obrovskou PR placenou agenturou, že boj proti domácímu násilí je v naší právní podobě pohlavně rasistický, že homosexuálové se vám eklují a nepřejete si, aby vašemu synovi osahávali zadek, že do práce v obchodě, kde se předpokládá vysoká úroveň obsluhy a vědomostí, nepřijmete špinavou nevzdělanou couru, kterou vám tam pošle nějaké „občanské sdružení“, že opilce a výtržníky tmavé pleti chcete vyhodit z vlastní hospody, protože Vám ji minule zdemolovali, že feministky provádějí s celou Evropou psychickou kastraci, vedoucí k poklesu schopnosti plodit děti. To bude řev! Aktivisté zelení i feminističtí, všelijaké úřady a dozory všem lezou až do postele a kontrolují, co děláte pod dekou. Nesmíme jíst tohle a máme jíst tamto. Ve školách blbnou eko-kuchaři, akorát že to žádný dítě nechce jíst. A taky kontrolují, co sázíte na zahradu, nařizují jak likvidovat listí a rozhodují, jaký si postavíte altán anebo chlívek. Každý, kdo má studnu, lítá od čerta k ďáblu a vyplňuje papíry, kolik má pramen ve studni průtok kubických metrů „za vteřinu na -1“. Stromy, které jste vysadili, nesmíte porazit, musíte si požádat a podat poníženou supliku. A jestli vůbec vám to milostivě dovolí! Zato kurev je všude u silnic jako máku, v družném rozhovoru s policajty. Prostě, vážení, opět se dělá všechno, aby se lidi nasrali. Tisíce nových „buzerantů“ co je jejich největší slastí otravovat lidem život, jsou už zase tady. A tak si myslím, že to nakonec nemůže dopadnout jinak, než to dopadlo s jistou Stranou. Lidi se tak namíchnou, že bude konec. A to bez ohledu na to, jestli byli na dovolené na Kanárech a nebo nebyli a jak mají splacenou hypotéku. Dnešní mladé lidi už moc nedojímá, že můžou jezdit na lyžích v Alpách a že se smí nadávat politikům. Ale to, že je dnes a denně někdo buzeruje, to je zajímá.

Globalizace: Pád národů?

Aneta Červenková

Liberální institut pořádá tradiční PRAŽSKOU JARNÍ PŘEDNÁŠKU, která je tento rok věnována slavnostnímu představení českého vydání epochálního díla Mancura Olsona "VZESTUP A PÁD NÁRODŮ". Přednáška proběhne za účasti prezidenta České republiky profesora ekonomie Václava Klause ve čtvrtek 17. dubna 2008 v 16,00 hodin v Kongresovém centru České národní banky. Vystoupí na ní Soňa Křítková, místopředsedkyně správní rady Nadace ČEZ, Hubert Gehring, ředitel zastoupení KAS v ČR, Jacques Garello, významný francouzský ekonom, autor díla "Globalizace: Pád národů?"

Programem bude provázet: Jiří Schwarz, děkan Národohospodářské fakulty VŠE

Jan Mičánek: „Myslím, že všechno na naší planetě jde k lepšímu“

Ivana Haslingerová

Soutěž Podnikatel roku byla založena společností Ernst & Young ve Spojených státech amerických v roce 1986. Jejím cílem je vybrat nejúspěšnější průkopníky v oblasti podnikání. Podle slov vedoucího partnera firmy Dirka Kroonena soutěž není jen o číslech, která by se dala sečíst v excelovské tabulce, ale hlavně o zajímavých a úspěšných lidských příbězích. V každém jejím ročníku jsou představeny desítky podnikatelských příběhů, za nimiž stojí nejen úspěch, ale i tvrdá práce, podstupování rizika a přebírání odpovědnosti. Proto, když jsme se blížili k sídlu lesnické společnosti LESS a.s. v Bohdanči za jejím generálním ředitelem Ing. Janem Mičánkem, který se v této prestižní soutěži probojoval až do finále, přichystali jsme se v duchu na přísného ustaraného workoholika, od něhož uslyšíme jen stesky, jak se v lesích krade, jak se dávají protekční zakázky na těžbu dřeva a jak díky klimatickým změnám planety lesy hynou, až vyhynou. Namísto toho nás přivítal usměvavý zámecký pán v nádherném panském sídle, o němž není na první pohled pochyb, že patří společnosti s miliardovými obraty. Nad naším nadšením při pohledu na krásné zámecké budovy a park v Ostrově u Bohdanče máchl s úsměvem rukou se slovy: „Byla to prakticky zřícenina s propadlými stropy a střechou, kterou jsme zrekonstruovali“ a uvedl nás do své útulné pracovny, kde jsme si povídali, co všechno stálo za vybudováním takové společnosti a za jeho oceněním v prestižní soutěži. Pan Mičánek vzpomínal:

Všichni jsme lidi

Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) pořádá v neděli 13. dubna 2007 od 15 hod. v pražské Valdštejnské zahradě pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky a primátora hl. m. Prahy Pavla Béma veřejném shromáždění „Všichni jsme lidi". Prahou projde při té příležitosti v neděli 13. dubna 2007 po 14. hodině „Pochod dobré vůle“.

Egon oslavil první narozeniny

Jana Malíková

V Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové konal již jedenáctý ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě. Konference se účastnil a zaštiťoval ji předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, předseda vlády ČR Mirek Topolánek, ministr vnitra Ivan Langer a dále se na ní podílí náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Zdeněk Zajíček. Ministr vnitra Ivan Langer spolu se členy Rady vlády pro informační společnost navštívil expozici MVČR, kde jsou prezentovány projekty ministerstva vnitra. V rámci svého úvodního vystoupení zmínil ministr vnitra Ivan Langer eGONa a zhodnotil rok jeho fungování: „Egon, kterého jsme představili před rokem právě na této konferenci, slaví první narozeniny. Představili jsme ho jako symbol eGovernmentu v České republice, symbol, který si bere vzor z lidského organismu, ve kterém vše souvisí se vším a jednotlivé části navzájem fungují. O tom, že jednotlivé části navzájem fungují svědčí i fakt, že vláda nedávno schválila zákon o eGovernmentu, zákon o základních registrech byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, byla vytvořena hustá síť kontaktních míst Czech POINT. Dále byly uzavřeny tři Rámcové smlouvy s provozovateli Komunikační infrastruktury veřejné správy, které přinesly značné úspory,“ uvedl na konferenci ministr vnitra Ivan Langer.

EXCON staví napartnerství

Jiří Pancíř

"Nerozhodovat je zločin." Kateřina Čapková

V rubrice „Galerie úspěšných osobností “ představujeme špičkové manažery, kteří dokázali jimi řízené společnosti dovést k mimořádné prosperitě. Jednou z těchto osobností českého manažerského a podnikatelského prostředí je výkonná ředitelka a místopředsedkyně představenstva společnosti EXCON, a.s., Ing. Kateřina Čapková, MBA, která za skvělé manažerské schopnosti získala v loňském roce ocenění „finalistka“ v naší nejprestižnější manažerské soutěži „Manažer roku“. Protože se jí řízený podnik umístil i mezi první stovkou nejvýznamnějších firem v ČR, byla na Pražském hradě oceněna i společností Comenius titulem „Českých 100 nejlepších“. Tolik ocenění v jednom roce není již určitě náhodou. Proto jsme se zašli za paní ředitelkou podívat a zeptat se jí, co stálo za těmito oceněními a také, co pro podnik přinesly. Přijala nás ve své vskutku manažerské pracovně plné knih a šanonů a podělila se s námi o zážitky z pracovního procesu: "Za všemi oceněními stojí především spousta práce všech zaměstnanců EXCONu. Proto chápu všechna ocenění jako ocenění kolektivní. Ačkoli jsme se v minulosti zásadním způsobem podíleli na významných stavbách typu SAZKA ARÉNY (EXCON je autorem koncepce statického řešení, projektantem ocelových konstrukcí a dodavatelem části ocelové konstrukce), naši firmu znalo velmi málo lidí. Ocenění mají pro zviditelnění firmy velký význam. Pro mě osobně jsou ocenění motivací pro další práci. Základním předpokladem osobního úspěchu je, aby člověk dostal příležitost. Za svoji příležitost vděčím představenstvu EXCONu, které mi v roce 2003 dalo důvěru a po 15 letech práce ve firmě mě jmenovalo do funkce v ýkonné ředitelky. Díky této příležitosti mám možnost uplatnit své původní vzdělání stavebního inženýra i znalosti získané při studiu MBA a DBA."

Premiér chce státní správu přepnout z „offline“ do „online"

Jana Bartošová

Předseda vlády M. Topolánek dnes v Hradci Králové zahájil 11. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě. Součástí konference, která se koná ve dnech 7. a 8. dubna, bude také již páté pracovní setkání delegací zemí Visegrádské čtyřky V4DIS (Visegrad Four for Developing Information Society). Premiér ve svém projevu deklaroval zájem vlády na prosazení České republiky do první pětice zemí s nejlepší úrovní komunikace mezi státní správou a občany pomocí informačních technologií. „Před vládu jsme postavili cíl, jak ze země, která je v Evropské unii z hlediska eGovernmentu na chvostu, udělat do konce funkčního období jednu z pěti nejlepších,“ zdůraznil premiér.

„Chceme státní správu přepnout z dlouhodobého režimu „offline“ do režimu „online,“ uvedl předseda vlády. „Uvedli jsme do provozu Czech POINT, systém, pomocí kterého mohou občané z jednoho místa komunikovat se státní správou a efektivně vyřizovat všechny své záležitosti z domácího počítače,“ připomněl premiér a zdůraznil, že do tohoto projektu je v současné době zapojeno již 1400 obcí. „Což je dobrá zpráva,“ dodal.

Premiér své posluchače následně seznámil s výčtem zákonů, které vláda připravila či připravuje v rámci zdokonalování komunikace mezi státní správou a občany ČR. „Mohu s čistým svědomím říci, že tyto změny nejsou pro nás jen abstraktními projekty. Že nám nejde o slavné vyhlašování „informační společnosti“, o to utratit státní i evropské miliardy, udělat si čárku ale fakticky nechat vše při starém. Se změnami začínáme sami u sebe,“ zdůraznil premiér.

XV. ročník prestižní soutěže Manažer roku je v plném proudu!

Ivana Haslingerová

Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR pořádají již patnáctý ročník soutěže "Manažer roku". Tyto organizace sdružují firmy na základě odvětvových, profesních nebo regionálních zájmů. Jejich vliv na naší ekonomiku i na spokojenost či nespokojenost zaměstnanců je proto obrovský. Troufám si říci, že žádné jiné profesní sdružení nemá na občany takový vliv, jako právě ony. Soutěž Manažer roku je nejprestižnější a nejobjektivnější soutěží osobností v oblasti managementu a ekonomiky v České republice. Vyhledává osobnosti, kteří pro jim svěřenou firmu dělají více, než je běžně od vedoucích pracovníků očekáváno. Mnozí z těchto manažerů v pracovním zápalu ani netuší, jak jsou výjimeční, a že to, co pro podnik dělají, není zdaleka samozřejmé. O to je záslužnější práce Národní hodnotitelské komise, která po celý rok tyto manažery vyhledává. Cílem je vyhledávat, popularizovat a oceňovat manažerské osobnosti, prezentovat jejich dovednosti, odborné i lidské kvality, moderní metody řízení, originalitu při dosahování úspěchu a přínos k výkonnosti firem. Jde o soutěž osobností, nikoliv podniků. Osobností, nikoliv pouze ředitelů firem. Nad letošním ročníkem převzal záštitu premiér vlády Mirek Topolánek.

Premiér je hrdý na Ústav paměti národa vybudovaný jeho vládou

Jana Bartošová

Předseda vlády Mirek Topolánek se v pátek 4. dubna setkal s ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavlem Žáčkem a dalšími zaměstnanci této instituce.

„Vyrovnání se s minulostí je jednou z nejbolestivějších věcí v dějinách národa. Kdyby po mé vládě zůstal pouze Ústav paměti národa, tak na to budu hrdý,“ poznamenal premiér a dodal: "Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč k tomu u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, kteří se stali prvními oběťmi totality. Dlužíme to sami sobě, střední generaci, která nezažila zrod obludného systému, ale strávila v něm větší část života. A dlužíme to našim dětem a vnukům, těm, kteří komunismus nepoznali a neměli by ho nikdy poznat," zdůraznil premiér s tím, že „nejúplnější poznání naší nedávné temné historie zabrání tomu, aby se zadními vrátky nevrátila v budoucnu. Jak řekl filosof Jan Patočka: Historie není pohled, nýbrž odpovědnost."

Otevření diskuse o komunistické minulosti naší země a formách boje s totalitní mocí patří k prioritním tématům premiéra Mirka Topolánka. Jedním z impulsů k zahájení této diskuse bylo ocenění, které premiér udělil Josefu a Ctiradu Mašínovým během své pracovní cesty do Spojených států v únoru tohoto roku. Premiér následně v Praze udělil tzv. čestnou plaketu předsedy vlády také Milanu Paumerovi, členovi pětičlenné skupiny, která se začátkem října 1953 rozhodla utéct za „železnou oponu.“ Otevřel tím rozsáhlou diskusi na téma uznání třetího odboje jako legitimní formy boje proti komunismu.

AMERIKA PŘIŠLA DO PRAHY ZA BÍLOU!

Josef Louda

„Dnes to prasklo!“ Lucie Bílá tak dlouho mlžila, až se to déle už udržet nedalo – na tiskovce v Hudebním divadle Karlín (HDK) dostali novináři informaci z první ruky: Bude to Lucie, kdo se vbrzku promění v Carmen. Muzikálová postava je v nové verzi v neustálé proměně. Na místo původně ponuré postavy, Lucie je předpokladem Carmen plné vášně, žáru a lásky tak, jak jej nově pojali noví tvůrci a jak jej také zpodobňuje logo. Nový příběh s původní Carmen bude mít jen pramálo společného. Nová verze tohoto tématu, kterou pro Hudební divadlo Karlín píše trojice zkušených amerických autorů, již zmiňovaný Frank Wildhorn (hudba), Norman Allen (libreto) a Jack Murphy (texty), není stejná jako původní kniha nebo opera. Není to „moderní verze“ Carmen, ale, tak jak jej zpracovali Egon Kulhánek a Adam Novák, jde o příběh Carmen „inspirovaný“. Stalo se to, v co někteří u nás jen doufali. Doma má Lucie Bílá již všechny ceny a uznání, které může jediná hvězda v naší pop music dosáhnout. Přesto se Lucie Bílá až dosud zdržovala na domácí scéně, i když se ví, že měla tzv. na víc, že byla-je hodna označení světové pěnice. Teď se konečně dočkala - hudební svět přišel za ní!Nejprestižnější osobnosti z americké muzikálové provenience se rozhodly, že nejde-li Bílá do Ameriky, musí přijít Amerika za ní. A všichni ti, co sem přijeli na pozvání a doporučení našich producentů a autorů, že tady je ta pravá hvězda pro jejich muzikál, se nechali slyšet. Praha je krásná. Učarovala nás stejně jako Lucie-je to ona-je to Carmen!!!

Premiér Topolánek: "S eurem se vypořádá jedině volný trh a méně regulací"

Ivana Haslingerová

Česká národní banka přivítala ve svých prostorách již 16. ročník Evropského bankovního a finančního fóra 2008 (EB&FF), jehož organizátorem je Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. Společnost byla založena již 3. května 1990 v Praze. Je potěšitelné, že si význam této prestižní mezinárodní konference, mezi bankéři přezdívané českým Davosem, uvědomuje i naše vláda a že její předseda Mirek Topolánek vystoupil s úvodním projevem, v němž se zaměřil na ostře sledované téma, kterým je přijetí jednotné evropské měny Českou republikou, působení tzv. suverénních fondů (Sovereign Wealth Funds) a role Mezinárodního měnového fondu (MMF). Celým projevem pana premiéra se nesla dvě zásadní slova "méně regulace" a "volný trh". Fungující volný trh se podle něj vypořádá s eurem, umožní těžit z jeho výhod a minimalizuje nevýhody. Volný trh je tím, co k nám láká tzv. suverénní fondy, nikoli obráceně. Přílišná regulace má na trh naopak destruktivní vliv. Premiér především zdůraznil, že vláda plánuje zavedení eura až tehdy, kdy to bude výhodné pro českou ekonomiku a tím i pro české občany, a zdůraznil zásadní podíl odpovědnosti vlády na odstranění rigidit, které brání flexibilní reakci na šoky hospodářských cyklů.

"Pouhé" plnění maastrichtských kritérií není dostačující a aby bylo zavedení eura pro Českou republiku skutečným přínosem, musíme splnit mnohem širší soubor "superkritérií", jako mzdy, ceny, produktivitu, sladění hospodářských cyklů a pružnost, se kterou bude česká ekonomika schopná přestát případný šok z nesladěnosti těchto cyklů. Vzhledem k úzké vazbě na německou ekonomiku je důležité především česko-německé porovnání ekonomik. Jsem proti uspěchání vstupu do eurozóny," zdůraznil pan premiér

Další aktuální finanční otázkou, ke které se premiér vyjádřil, bylo působení tzv. suverénních fondů a jejich regulace: "Jsem toho názoru, že ochrana a regulace by se měla vztahovat především na odvětví, v nichž fungují již dnes. Na firmy strategického významu a na obranný průmysl. Trh je podle mne největší přednost naší ekonomiky. Kdo na něm operuje, musí se chovat racionálně, což omezuje možnosti politických zásahů do strategie těchto fondů. Snaha o zabránění komukoli nakupovat na volném trhu nemůže být účinná."

Na Topolánka vypadl Špidlův kostlivec

aneb

Pudlík píše o ratlíkovi

Petr Štěpánek

Vsadím boty, že Martin Zvěřina nikdy nečetl zprávu parlamentní vyšetřovací komise o arbitráži se CME, natož moji knížku Válka o Novu (je to z 90 procent faktografie). Nebrání mu to ovšem, aby na dané téma – použiju-li jeho kynologický slovník – poštěkával jako ratlík (Odškodné pudlíkům, LN 3. 4. 2008). Zvěřina evidentně netuší, že celé to slavné odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v přímém přenosu České televize po prohrané neprohratelné arbitráži byla ve skutečnosti nechutná politická hra Špidlovy vládní koalice, jejímž smyslem bylo předání nejmocnější televize do „přátelštějších rukou“ a politické ovládnutí mediální rady. Netuší, že Ronald Lauder by se nikdy nepropracoval k 11 miliardám z kapes českých daňových poplatníků nebýt kolaborace některých politiků a úředníků, křivých svědectví a především podvrženého a zfalšovaného klíčového důkazu, který ČR dodala sama proti sobě. A proto mu ani nemůže docvaknout, že odvolaní členové RRTV jen posloužili jako obětní beránci pro oblafnutí veřejnosti a zároveň jako falešné alibi právě pro Špidlu a spol. Leč jedna chybička se vloudila. Nikdo nepočítal s tím, že jeden tajtrlík, podle Zvěřiny „poslušný pudlík“ a „profesionální politický poskok ODS“, a spolu s ním pět jeho kolegů si to nenechají líbit. A že do svého očištění nainvestují spoustu času, energie a peněz a po pětiletém soudním maratónu se domohou satisfakce. (Prostě takoví typičtí pudlíci a poskoci!) Zvěřina to ze svého ratličího obzoru evidentně nemůže vydýchat. Přímo hloupé pak od něho je, když poštěkává také na současného předsedu vlády. Za to, že vedlejším efektem zrušení odvolání šestice radních jsou také platy za několik let zpátky a nedejbože zpochybňování rozhodnutí RRTV z let 2003 až 2007, nemůže Mirek Topolánek. Tomu jen nezbylo nic jiného než respektovat pravomocný rozsudek a platné zákony. Kostlivec, který na Topolánka vypadl ze skříně, není jeho, nýbrž Špidlův.

Na Pražském hradě začala letní sezóna

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Správa Pražského hradu oznamuje, že 1. dubna 2008 začala na Pražském hradě letní sezóna. Od tohoto dne je areál Pražského hradu otevřen denně od 5.00 hodin do 24.00 hodin. Návštěvnické objekty, včetně Katedrály sv. Víta, jsou otevřeny od 9.00 do 18.00 hodin. (O nedělích bude Katedrála sv. Víta z důvodu konání církevních obřadů otevřena od 12.00 hodin.) S počátkem letní sezóny se opět otevírají zahrady. Jejich otevírací doba letos bude: duben, říjen denně od 10.00 do 18.00 hod., květen, září denně od 10.00 do 19.00 hod., červen, červenec denně od 10.00 do 21.00 hod., srpen denně od 10.00 do 20.00 hod. Výstavy na Pražském hradě jsou otevřeny denně (včetně pondělí) od 10.00 do 18.00 hodin.

NATO je nejúspěšnější obrannou aliancí planety

Mirek Topolánek, premiér

Severoatlantická aliance vždy uměla hrozby správně pojmenovat, analyzovat a následně jim i čelit. Doba se mění a mění se i hrozby. Co se změnit nesmí, je naše společná vůle k obraně. Bez ní by NATO ztratilo smysl. Jednou z potenciálních hrozeb, či přesněji aktuálních hrozeb dneška je útok jednotlivými balistickými raketami. Byl to pražský summit NATO v roce 2002, který toto riziko POJMENOVAL a zahájil práci na Studii proveditelnosti pro oblast protiraketové obrany. Studie, čili ANALÝZA možností obrany byla s kladným výsledkem dokončena před summitem v roce 2006 v Rize. Ten opětně uznal existenci hrozby a doporučil orgánům v NATO, aby dále rozvíjely myšlenku protiraketové obrany. Nyní stojíme před otázkou, jak hrozbě raketového útoku ČELIT. NATO disponuje systémem protiraketové obrany bojiště. Nemá však efektivní obranu proti střelám středního a dlouhého doletu. Řešení nabízí americký třetí (či evropský) pilíř MD. Usilujeme o instalaci tohoto protiraketového štítu ve střední Evropě. Známe hrozbu, analyzovali jsme ji a nabízejí se nám prostředky, jak jí čelit. Zbývá definitivně dořešit otázku, zda NATO vezme třetí pilíř za svůj. Zda Aliance skutečně využije výhod propojení existujícího systému ochrany bojiště s americkou antibalistickou ochranou a potvrdí princip nedělitelnosti obrany. Relevantní orgány NATO jako např. Konference národních ředitelů pro zbrojení, či Řídící pracovní skupina tuto synergenci potvrdily. Propojený systém jako celek může představovat efektivní protiraketovou obranu pro všechny spojence bez výjimky. Každé jiné hypotetické řešení by bylo dražší a časově příliš vzdálené. Rusko nakonec bude v otázce protiraketové obrany spojencem, ne soupeřem. NATO je už téměř šest desetiletí nejúspěšnější obrannou aliancí planety. Je jí díky důrazu na prevenci, na efektivní anticipaci potenciálních hrozeb.

Americký velvyslanec v Praze Richard Graber u Přemysla Sobotky

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka přijal stálého a zplnomocněného velvyslance USA v ČR Richarda Grabera. „Šlo v prvé řadě o standardní setkání předsedy horní komory s americkým velvyslancem. Hlavním tématem našeho rozhovoru byl především summit NATO v Bukurešti a problematika protiraketové obrany USA, její začlenění do struktur NATO a další otázky. Mě speciálně zajímalo, co je pravdy na tom, jak tvrdí někteří naši opoziční politici, že v případě vítězství demokratického kandidáta v prezidentských volbách v USA by se znovu otevřela otázka financování radaru v Čechách a jeho smysluplnost. Pan Graber mě ujistil, že žádné změny v zahraniční politice USA se po podzimních volbách konat nebudou, a že radar má podporu i v případě obou klíčových demokratických kandidátů,“ uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Pana velvyslance jsem rovněž informoval o tom, že se v Senátu bude konat mezinárodní konference k výročí 21. srpna 1968, na které se bude spolupodílet i Svobodná Evropa. Požádal jsem v této souvislosti o podporu při organizaci této konference. Pan Graber akci uvítal a podporu přislíbil,“ řekl dále Přemysl Sobotka

Kde leží hranice mezi svobodou, zdravím a bezpečím?

Tam, kde leží hranice mezi svobodou podnikání, solidaritou a daňovými zájmy státu.

Jiří Bečvář

Z výletů do různých oblastní našeho života chci jen demonstrovat zvrácenost takzvaného sociálního myšlení a naší nakaženost rovnostářsky chápaného světa. Bohužel chybí ochota nastavit onu hranici solidarity schopných s neschopnými na optimální – odideologizovaný střed. Na všechno se dá nalézt řešení, ale musí převládat rozum nad emocemi a odpovědnost nad sobeckým: „po nás potopa“! Mnozí křiklouni a hystericky až nenávistně pokřikující příslušníci té či oné skupiny by změnili názor, kdyby se na okamžik vžili do reality těch druhých. Představme si, jak destruktivní by mohlo být referendum vztažené k záležitostem daňovým či bezpečnostním. Odmítneme radar, zrušíme daně, poplatky u doktora. Doktoři si vystávkují vyšší platby od pojišťoven, zaměstnanci vyšší mzdy a stravenky zdarma. Armáda bude dobrovolná bez nároku na žold a sociální dávky se zvýší jako porodné: na třistanásobek. Anarchie. Utopie. To je jen ukázka vítězství populismu nad zodpovědností. Proto si myslím, že je správné zavádět reformy a držet kurz bez ohledu na kňourání a hudrování sobeckých populistů.

Senát otevřel Valdštejnskou zahradu a nově upravené sklepní prostory

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Senát PČR po zimní přestávce otevírá Valdštejnskou zahradu, která je součástí jeho sídla. Zahrada je otevřena denně od 7.30 do 18.00 hodin, o víkendech od 10.00 do 18.00 hodin. Vstup do zahrady je zdarma. Senát i letos chystá na letní měsíce projekt čtvrtečních podvečerních kulturních akcí, pro které se vžil název Kulturní léto v Senátu. V Senátu byla zároveň otevřena Trčkovská galerie, upravené sklepní prostory pod Valdštejnským palácem, kde původně stával Trčkovský dům. Zpřístupněné sklepy jsou tak zhruba ještě o sto let starší, než samotný Valdštejnský palác. V galerii je stálá expozice protokolárních darů, které senátoři dostávají při oficiálních přijetích a na zahraničních cestách a také ty, které sami při přijetích předávají . Vedle Výstavní síně Senátu a otevřené expozice v podloubí Valdštejnského paláce na prvním nádvoří věnované dějinám parlamentarismu v českých zemích, tak vzniká další expozice v unikátních prostorách. Jde o pokračující směr vedení Senátu PČR a Kanceláře Senátu otevírat Senát veřejnosti. Vstup do Trčkovské galerie je zdarma, otevřeno je od 9.00 do 16.30, o víkendech od 10.00 do 17.00 hodin

Čtenáři Reflexu jsou v nebezpečí

Petr Štěpánek

Jan Potůček je můj oblíbený komik. Dokáže do titulku napsat, že server DigiZone, kde je šéfredaktorem, nemá s Českými radiokomunikacemi nic společného (zde), aby pak sám v textu přiznal, že Radiokomunikce donedávna byly jeho generálním partnerem. A zároveň mne jedním dechem obviní z omylu, neb jsem předtím napsal, že server DigiZone má s Českými radiokomunikacemi cosi společného (tady). A propos – kdože to sponzoruje kulaté stoly DigiZone? Potůček opět perlí i v tištěném Reflexu (13/2008, Rady nám zmodraly). Je asi marné mu posté vysvětlovat, že co je a co není střet zájmů, naštěstí definuje zákon a ne umanutý novinář, ještě k tomu poněkud profláknutý, takže jenom k další várce Potůčkových věcných chyb. Nový člen Rady ČT Josef Jařab nikdy nebyl senátorem za ODS. Úplný nesmysl je, že mediální „rady zmodraly“ a „připomínají zmodralý Senát“. Není mi nic známo o tom, že by se mě Kulturní komise ČR (vydavatel Fragmentů) pokoušela „dostat do různých rad“. Vím pouze o tom, že mne v minulosti, podobně jako nyní Makrlíkovou, navrhla do Rady ČT. Do Rady ČTÚ mě „neprotlačil ministr vnitra“, nýbrž na návrh ministra informatiky jmenovala vláda. Kdyby Potůček o vydavatelích Fragmentů napsal, že to jsou obdivovatelé Václava Klause a ODS, neřeknu ani slovo. Když ale umanutec jeho formátu, kterému novinařina slouží k vyřizování osobních antipatií a postpubertálních mindráků, přidá adjektivum „fanatičtí“, raději zpozorním. Totéž doporučuji ostatním. Na vojně se říkalo, kde blb, tam nebezpečno. Čtenáři Reflexu jsou v nebezpečí.

Dnes je krásný den, dneska by to šlo

Eva Klokočníková

Znáte ten vtip o Pepíčkovi? Pepíček sedí ve třídě v lavici, dívá se z okna, krásně svítí sluníčko a Pepíček říká: "Dneska by to šlo". Druhý den se zase ve škole podívá z okna a říká si: "Dneska by to taky šlo". Když to tak probíhá několik dní, zeptá se ho paní učitelka: "Pepíčku, proč pořád říkáš: Dneska by to šlo, dneska by to šlo...? " "Ale," říká Pepíček, "náš tatínek občas prohlašuje: Jednoho krásnýho dne půjdou komunisti do pr..le, tak se vždycky dívám na počasí a říkám si: Dneska by to šlo..." Ten vtip pochází z dob, kdy nám vládla KSČ. Je smutné, že ten vtip je pořád aktuální a že prognóza Pepíčkova tatínka se zatím nesplnila. Senátor Martin Mejstřík se svým kolegou Jaromírem Štětinou navrhli novelu trestního zákona, která zakazuje propagaci komunismu a nacismu a jeho symboly. Je škoda, že tuto novelu předložil tak problematický senátor, jehož chování při volbě prezidenta před kamerami ČT odsoudili i příznivci Jana Švejnara. Není to proto ten člověk, který by mohl myšlenku takového zákazu prosadit. Je bohužel škoda, že osobní nevraživosti v Senátu zabránily, aby byla novela zákona alespoň vrácena k projednání. Způsob prosazování komunistických idejí je v demokratické společnosti zcela nepřijatelný a naše společnost by měla být hrozby komunismu zbavena. Společnosti by se značně ulevilo. Mělo by to být uděláno včas, dokud ještě žijí lidé, kteří si pamatují hrůzy, které komunisti napáchali. Bojím se, že se na tyto skutky časem zapomene. Bojím se, že pak "Filipové" vystartují do nového boje.

Nalezne se seriozní politik, který by konečně, po cca 20ti letech od revoluce, předložil zákon o zákazu KSČM?

Mejstřík svým neskonale hrubým útokem na Klause ublížil celému národu

Reakce na článek "Dnes je krásný den, dneska by to šlo":

Vážená a milá paní Haslingerová i paní Klokočníková, dneska by to šlo. . ., kdyby ODS z malicherných důvodů a vylhaných argumentů nepodporovala komunisty. Vaše invektivy vůči senátorovi Mejstříkovi jsou trapné. Kdybyste tak pro demokracii v ČR udělaly alespoň zlomek jeho práce. Snad byste se mu mohly omluvit. Není Vám to trapné po podivně vyhrané volbě presidenta? Domníváte se, že ten, kdo měl své důvody nevolit Václava Klause, nemůže být člověkem? S pozdravem a přáním všeho dobrého, Martin Vadas. Vážený pane Vadasi, je mi velice líto, že pan Mejstřík se nechal tak unést tím neskonale hrubým a navíc naprosto zbytečným projevem na pana prezidenta a tím se distancoval od všech slušných pravicových politiků. A nejen to, to by byla jeho věc, ale on tímto neuváženým dětinským chováním pohřbil celou skvělou akci 75 000 občanů proti komunistům a tím ublížil celému národu a zradil nás, kteří jsme pod peticí podepsáni. Musel přece vědět, že tolik sprostých urážek vůči panu Klausovi nikdo z ODS nesnese a bylo to mírně řečeno nemoudré. Když už tak patologicky a nesmyslně nenávidí profesora Klause, mohl počkat s podobným zuřivým výlevem až po schválení této věci Senátem. Zachoval se nestátnicky a pohřbil kvůli klukovině tak skvělou věc. V Bibli stojí psáno: "podle ovoce poznáte jich", nikoliv podle chtění a výkřiků, ale dokonaných skutků. A ovoce stojí za Klausem, ne za Mejstříkem. A přitom se mohl stát nesmrtelným, kdyby se na chvíli ovládl a přemýšlel. Politik nesmí jednat neuváženě. Nebudu se Vám zpovídat, co jsem udělala pro naši zemi, ale vím, že profesor Klaus udělal pro naši zemi nejvíc ze všech našich politiků. Nejedná zbrkle, zvažuje slova, ale jedná a jde za svými představami a uvádí je do skutečnosti. Jen díky němu, navzdory Vámi tak obdivovaným pravdoláskovníků, tu žijeme v kapitalizmu a ne v socializmu třetích cest. Co to mluvíte o "podivné volbě"? Pokud byla podivná, tak právě díky pánům Mejstříkům, Bursíkům a Jaujaubabám.

Premiér: "Zbourali jsme další zeď na cestě za svobodou"

Ivana Haslingerová

Předseda vlády Mirek Topolánek se v sobotu 29. března zúčastnil zrušení hraničních kontrol na vnitřních schengenských letech. Dějištěm definitivního vstupu ČR do schengenského prostoru se stalo Letiště Praha Ruzyně. "Od dnešní půlnoci budeme moci svobodně cestovat nejenom přes hranice, přes hraniční přechody, ale samozřejmě i leteckými přechody na letištích ve 24 zemích schengenského prostoru. Stáváme se tím definitivně členy schengenského prostoru. Jsem rád, že právě moje vláda mohla rozhodujícím způsobem přispět k tomu, že stejně jako pro nás, tak pro občany dalších osmi nových zemí, padla tato omezující bariéra. Že jsme tímto přestali být občany druhé kategorie," uvedl premiér ve svém projevu u příležitosti této historické události. Nedávné zrušení vízové povinnosti pro občany ČR, cestující do Kanady a předpokládané zrušení víz do USA premiér označil jako doklad skutečnosti, že vláda ČR má zájem na naplňování jedné ze základních lidských svobod, kterou je svoboda pohybu. "Myslím si, že dalším krokem musí být posílení volného pohybu pracovních sil a volného pohybu služeb. Bouráme tedy další zeď na naší cestě do skutečně svobodné Evropy," upozornil premiér. Skutečnost, že občané ČR od dnešní půlnoci nebudou muset na evropských letištích stát fronty u kontrol pro "nečleny schengenského prostoru" premiér označil jako velkou satisfakci pro všechny občany ČR. "Připadali jsme si, že patříme trochu do jiné Evropy. Připadali jsme si jako evropští občané druhé kategorie. To dnešní půlnocí končí," zdůraznil premiér M. Topolánek.

Vrátí nás Zelení na stromy?

Ivana Haslingerová

Výtahem k moci se Zeleným stalo "zelené náboženství", v jehož jméně jako by se zapomínalo na to, že zde žijí lidé. Výsledkem jejich dosavadní činnosti je prosazení ekologických daní, místo uhlí zavádění tzv. biopaliv (bez ohledu na to, že nevědí, jak je ve velkém a navíc nepředraženě vyrobit) a drahého ekobenzinu, v důsledku čehož budeme jen za elektřinu za osm let platit až pětinásobek dnešní ceny, o ceně paliv na zimu a benzinu nemluvě. Zelení brojí ale nejen proti uhelným elektrárnám, ale dokonce i proti nejekologičtější jaderné energii. Vše by podle jejich představ měly nahradit alternativní obnovitelné zdroje. Má to jen malou chybičku, že nevědí, o čem mluví. Každé malé děcko ví, že využití větru v naší zvlněné krajině, je k nepřetržitému pohybu větrníčku nesmyslné. To, že nerozumějí fyzice a ekonomice, se dalo od Zelených očekávat, ale že neprotestují proti zákonům, které nejen nechrání, ale dokonce dovolují ze zákona o kontaktním norování týrat zvířata, když jim jinak při výstavbě dálnic vadí každé jen sebemenší vyrušení hluchého tetřeva či slavíka na větvi stromů, a staví přes dálnice dokonce mosty pro soby za čtvrt miliardy Kč, to je již naprosto neuvěřitelné. Našim rozmařilým politikům již nestačí ke štěstí jen výborná hmotná zajištěnost, ale touží se vyrovnat dokonce šlechtě. Když to nejde jinak, tak alespoň v tom, že se stanou myslivci a lovci. V České národní radě byli po revoluci dva myslivci, v současném Parlamentu je jich již 60 %. A nejsou to jen pravicoví poslanci, ale například i soudružka Zuzka Bebarová-Rujbrová vesele střílí po zvěři v honitbách našich soudobých zbohatlíků. Ještě štěstí, že neztratil soudnost pan prezident a vrátil Poslanecké sněmovně zákon o děsivém mučení lišek, který tito bezohlední politici chtějí prosadit. Jak říká prezident republiky: „Před svobodou občanů nesmí být nic předřazeno.“ Tato jeho kritika enviromentalistů leží Zeleným tak hluboko v žaludku, že se spojí třeba i s ďáblem, aby se takového satana zbavili. Přesně to předvedl věčně se usmívající Bursík při vyjednávání s Lidovým domem, koho nasadit jako protikandidáta v prezidentské volbě.

Našim cílem je mít spokojené čtenáře. Nejste-li spokojeni s naší prací, sdělte nám prosím, co máme učinit, aby Vaše spokojenost vzrostla. mailto: fragmenty@fragmenty.cz

Plnou rehabilitaci skupiny bratří Mašínů provedli nakonec komunisté

Mgr. Jan Skácel

Panu premiérovi se zase povedl jeden mistrovský kousek. Svou pracovní návštěvu v USA využil k tomu, aby udělil premiérskou medaili bratřím Mašínům a následně pak doma i Milanu Paumerovi. Tento počin vyvolal nakonec nejostřejší reakci u komunistů. Jejich předseda Vojtěch Filip se nechal ihned slyšet, když obvinil premiéra Topolánka z toho, že vyznamenává vrahy. Učinil tak téměř bezprostředně potom, kdy se komunisté přihlásili k Únoru 1948 jako něčemu, co bylo zcela ústavní. Co bylo ústavního na vzniku Akčních výborů Národní fronty, které vyhazovaly lidi z práce? Co bylo ústavního na masakru proti pochodujícím studentům na Hrad? A co prohlídky na sekretariátech nekomunistických stran? Co akční výbory na ministerstvech, které znemožnily výkon funkce nekomunistickým ministrům? Co přímý násilný vyhazov sociálně demokratického ministra Majera z ministerstva výživy? Co Rudolfem Slánským nakomandované bojůvky při boji o sekretariát sociální demokracie? To chce někdo nazývat ústavností? Za tento zločinecký režim musel být samozřejmě někdo odpovědný. A po pravdě řečeno, tuto odpovědnost již zakládalo samotné členství v komunistické straně. Pokud někdo chce dnes soudit Mašíny i ty ostatní, nechť si laskavě uvědomí, že skupina těchto, tehdy mladých lidí, se jen postavila proti zločincům se zbraní v ruce, tedy způsobem, na který jsme my ostatní neměli dost odvahy. A jestli JUDr. Filip svým prohlášením něco učinil, tak se pouze postaral o faktickou společenskou rehabilitací ještě dnes žijících bratří Mašínů a Milana Paumera.

Náš stálý spolupracovník Josef Louda oceněn v soutěži Praha fotografická

Ivana Haslingerová

V ambitu Menších bratří Františkánů v Praze na Jungmannově náměstí bylo vyhlášení vítězů 12. ročníku fotografické soutěže Praha fotografická. První cenu v kategorii Lidé v Praze udělila odborná porota televiznímu kameramanovi Novy Lubomíru Stibůrkovi, který se fotografii věnuje profesionálně již mnoho let. Jeho snímky se objevují v různých publikacích. Dalším oceněným je náš stálý spolupracovník fotograf a publicista PhDr. Josef Louda, který za sérii Pochod ptáků v Praze získal v kategorii Kronika hlavního města 3. cenu. Na výstavě je i jeho dalších několik fotografií. Na snímku je hned vedle vstupního panelu se svojí fotografickou sérií. Gratulujeme!

ČR se neúčastní na německém mementu proti útěkům a vyhánění

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR

Zaznamenal jsem záměr německé vlády vybudovat koncept „zřetelného mementa proti útěkům a vyháněním“.V této souvislosti připomínám, že česko-německé historické události spojené s 2. světovou válkou byly definitivně pojmenovány a uzavřeny deklarací v roce 1997. Zamýšlený koncept je německým projektem, kterého se Česká republika neúčastní a ani v budoucnosti o účasti neuvažuje.

OTŘESNÝ ZLOČIN KOMUNISTŮ

Ve věznici na Pankráci nechali komunisté zemřít desítky dětí, které porodily politické vězeňkyně

Jiří Asher

Mašíni vyzývají Senát k zákazu komunistů

Dr. Neela Winkelmannová

Děkuji záchranářům z D1

Mirek Topolánek, premiér

Chci ocenit práci záchranných týmů, které ve čtvrtek řešily hromadnou havárii vozidel na dálnici D1 ve směru z Brna do Prahy. Ke zprovoznění dálnice D1 po nehodě, ve které uvízlo několik tisíc lidí, došlo v rekordně krátkém čase. Děkuji všem záchranářům za jejich práci. Vážím si toho, co pro řidiče udělali. Děkuji také hejtmanovi kraje Vysočina Miloši Vystrčilovi za včasnou reakci a pomoc posádkám postižených vozů. Vláda si je vědoma, že po letech zanedbávání je nutné zásadně zlepšit stav českých komunikací. Stát v tomto směru za minulá léta řidičům hodně dluží a dálnice D1 je obrazem tohoto neutěšeného stavu. Vláda chce tuto situaci zlepšit a proto radikálně zvyšuje investice do dopravní infrastruktury. Kabinet bude ve zvýšených investicích do silnic a dálnic pokračovat i přes kritiku opozice. Nejde totiž jen o zlepšení dopravní obslužnosti, ale především o bezpečnost, životy a majetek cestujících. Osobně se také zasadím o urychlení výstavby dalších informačních tabulí na D1 s údaji o stavu dopravy a vozovky. První z nich by měla stát již letos. Lituji zranění a způsobených škod. Zároveň chci touto cestou apelovat na zodpovědnost řidičů, kteří na D1 často překračují povolenou rychlost a neberou přitom ohledy na stav vozovky. Podle všeho tomu tak bylo i při této nehodě, kdy hustě sněžilo a dálnice byla zledovatělá. I proto vláda v rámci zvyšování bezpečnosti silničního provozu věnuje větší pozornost kampaním, které upozorňují na důsledky bezohledné jízdy.

Přemysl Sobotka: "Chceme koordinovat naše kroky s Litvou tam, kde je to možné "

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka přijal předsedu vlády Litevské republiky Gediminiase Kirkilase. „Soustředili jsme se na tři témata. Na energetickou politiku EU, na spolupráci v rámci NATO a na proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Konstatoval jsem, že společná energetická politika EU je velké téma, nicméně po rozsáhlých diskusích se jednotlivé země stejně rozhodují pro bilaterální kroky, tak jako to udělalo například Německo s Ruskem. Nebojíme se Ruska, na druhou stranu naše i litevské obavy ze závislosti na jednom zdroji, vlastně jedné firmě, jsou oprávněné,“ uvedl Přemysl Sobotka. „Litva se i v souvislosti s nařízením EU zavřít do konce roku 2009 svou jedinou jadernou elektrárnu, rozhodla budovat energetické mosty s Polskem a Švédskem a výrazně podporují rozvoj jaderné energetiky, jako dnes ekologické alternativy k závislosti na ruském plynu,“ dodal k tématu předseda českého Senátu. „Co se týká spolupráce v NATO, i tady jsme našli shodu a já jsem vyjádřil přesvědčení, že Litva podpoří záměr, který by protiraketovou obranu USA budovanou ve střední Evropě na bázi bilaterálních smluv s Polskem a ČR, zapojil do aliančního projektu kolektivní obrany,“ řekl Přemysl Sobotka. Předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka litevského premiéra informoval, že na podzim se chystá v Praze uspořádat summit parlamentů středoevropských zemí, včetně členských zemí EU v Pobaltí a na Balkáně. „Chceme se bavit o roli parlamentů v EU po přijetí Lisabonské smlouvy a chceme také koordinovat naše kroky tam, kde je to možné. Jsem rád, že pan premiér Kirkilas moji iniciativu přijal,“ uvedl na závěr Přemysl Sobotka..

Mluvčí "Ne základnám " sympatizuje s teroristickou organizací

Mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček se pochvalně vyjadřuje o teroristické organizaci Hizballáh. "Gratuluji Hizballáhu k porážce Izraele," uvedl Májíček v rozhovoru zveřejněném na webových stránkách sdružení Socialistické solidarity, jejímž je členem.

Mluvčí Ne základnám Jan Májíček s palestinským šátkem při víkendové demonstraci před americkou ambasádou. foto: Josef Vostárek

Iniciativa Ne základnám dlouhodobě vystupuje proti plánované výstavbě amerického radaru v Česku. Ten by měl Spojené státy a západní a střední Evropu chránit před případnými raketovými útoky ze zemí, jako jsou Írán či Severní Korea. Právě Írán přitom financuje islámskou teroristickou organizaci Hizballáh, kterou mluvčí iniciativy vychvaluje. Jako člen extrémně levicové, trockistické Socialistické solidarity vedl Májíček na stránkách tohoto sdružení rozhovor s Haiderem Omaisem, v Česku dlouhodobě žijícím sympatizantem Hizballáhu. Své sympatie neskrývá ani Májíček sám, interview uvedl nečekaným blahopřáním. "Na začátek bychom rádi pogratulovali Hizballáhu, že porazil Izrael, který byl donucen se stáhnout z Libanonu," řekl Májíček. Májíček si za svými slovy stojí. "Problém je v tom, jak se definuje teroristická organizace. Když se podíváte na situaci, která panuje v Libanonu, zjistíte, že není černobílá. Někoho jen tak nálepkovat jako teroristickou organizaci je hrozně jednoduché."

Při čtení výše uvedeného článku napadá člověka jediné: "Jak je možné, že u nás existuje organizace vyjadřující otevřeně sympatie s teroristy?!"

Ministr vnitra přijal Lukáše Bauera

Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer přijal resortního sportovce Ministerstva vnitra, Lukáše Bauera, historicky prvního českého vítěze Světového poháru v běžeckém lyžování pro sezonu 2007/2008. Poděkoval mu za vzornou reprezentaci resortu Ministerstva vnitra i České republiky, vyjádřil potěšení nad jeho skvělými výkony a popřál mu mnoho zdraví, štěstí a úspěchů v dalším sportovním i osobním životě.

Prezident vystoupí v Rakousku s projevem o globálním oteplování

Prezident republiky Václav Klaus s manželkou Livií Klausovou uskutečnil na pozvání rakouského prezidenta Heinze Fischera pracovní návštěvu Rakouské republiky. Prezident republiky byl přijat s vojenskými poctami v prezidentském paláci ve Vídni, kde jedná jednat se svým rakouským protějškem. Po pracovním obědě prezidentské páry společně navštívil výstavu Tutanchamon a svět faraónů. Ve večerních hodinách prezident Václav Klaus vystoupí v rámci Alpbacher Gespräche s projevem k tématu globálního oteplování.

Premiér: "Jemen je jednou z osmi prioritních zemí české rozvojové spolupráce"

Předseda vlády ČR se v jemenském San'á setkal se svým protějškem Alim Mohammedem Mujawarou. Hlavním tématem rozhovorů byly vzájemné ekonomické vztahy ČR a Jemenu. Premiér Mirek Topolánek označil Jemen jako jednu z osmi prioritních zemí české rozvojové spolupráce. "Zaměřujeme se na oblasti, které, jak předpokládám, jsou pro vaši zemi důležité: vodní hospodářství, elektroenergetiku, vzdělání. Ročně se na rozvojové projekty vydá zhruba milion dolarů. Věřím, že i tato návštěva přispěje k dynamičtějšímu vývoji hospodářských vztahů. Obrat vzájemného obchodu kolem 10-ti milionů dolarů lze určitě zvýšit," uvedl premiér M. Topolánek. Podporu dobrých ekonomických vztahů oba premiéři shodně označili jako prioritní téma. "Obchodníci spojují svět. Většinou lépe než politici. O tom, že obchodníci předcházejí politiky, svědčí i to, že ekonomicky naše dvě země spolupracují už od počátku své samostatnosti po roce 1918, zatímco diplomatické vztahy se datují až od roku 1938," zdůraznil premiér M. Topolánek ve svém projevu u příležitosti návštěvy jemenské Obchodní komory. V souvislosti s vývojem demokracie v obou zemích premiér poznamenal, že nejdůležitějším prvkem, zakládajícím úspěšný vývoj demokracie v budoucnosti, je překonání dědictví minulosti. "V našem případě tím myslím čtyřicet let komunistické nadvlády, v případě Jemenu pak sjednocení," řekl Topolánek.

Prezident koordinuje s vládou postoje k summitu NATO

Prezident republiky Václav Klaus přijme v pátek 28. března 2008 v 10.00 hodin na Pražském hradě předsedu vlády ČR Mirka Topolánka, místopředsedu vlády ČR pro evropské záležitosti Alexandra Vondru, ministryni obrany Vlastu Parkanovou a náměstka ministra zahraničních věcí Tomáše Pojara. Předmětem schůzky bude koordinace postojů prezidenta a vlády před zasedáním NATO v Bukurešti.

Pašije v umění gotických mistrů

Ivana HAslingerová

Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých, a proto je tato událost nejdůležitějším obdobím křesťanského roku. O předvelikonočním tzv. pašijovém (z lat. passio – utrpení) týdnu, který tomu předchází, si připomínáme Kristovo utrpení od slavnostního vjezdu na oslíku do Jeruzaléma o palmové či Květné neděli za účelem oslavit židovské svátky Pesach, přes jeho poslední večeři s učedníky na Zelený čtvrtek, následnou modlitbu na hoře Olivetské, kde došlo zradou Jidáše k jeho zatčení, soud, bičování a ukřižování na Velký pátek, přes zmrtvýchvstání o slavné Velké noci o Bílé sobotě až po neděli, kdy začínají podle katolické tradice slavnostní vigilie – vzkříšení. Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Kristus pobýval po svém zmrtvýchvstání na Zemi se svými učedníky celých 40 dní a teprve pak vstoupil na nebesa a na připomínku této události slaví křesťané Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u jeho Otce. Slavnosti velikonoční končí až padesátý den tzv. Letnicemi, slavností Seslání Ducha svatého. Protože jsou Velikonoce nejdůležitějším obdobím křesťanského roku, není divu, že jsou nejčastějším tématem středověkého umění. Pašijové náměty od modlitby Ježíše v Getsemanské zahradě na hoře Olivetské, přes jeho zatčení díky Jidášově zradě, soud před židovskou veleradou, předvedení před krále Heroda, soud u římského místodržícího Izraele Piláta, bičování, odsouzení k ukřižování, příprava na ukřižování, Ježíšova smrt doprovázená zatměním nebe a zemětřesením až po zmrtvýchvstání a vstup Ježíše na nebesa jsou velmi působivými náměty pro umělce. Je proto velmi záslužné, že lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze připravilo právě na Květnou neděli komentovanou prohlídku pašijových výjevů v starobylém klášteře sv. Anežky České. Občané, kteří byli v minulých desetiletích komunismu ochuzeni o toto chápání Velikonoc a viděli v nich po vzoru pohanských předků nejvýš pomlázku a oslavu jara, měli tak možnost poslechnout si v nádherných starověkých prostorách tohoto kláštera působivé vysvětlení velikonočních událostí z úst Kateřiny Telnarové přímo před pašijovými výjevy na obrazech gotických mistrů. V tomto zaujímá NG výjimečné postavení, neboť deskové obrazy se zachovaly v takové míře jedině u nás. Zajímavé je také sledování vývoje gotických stylů.

Václav Klaus: "Násilí není řešením nikde na světě"

Prezident republiky Václav Klaus je současnými událostmi v Tibetu velmi zneklidněn. Situace je nepřehledná a ověřených informací je málo. Je přesvědčen, že v každém případě platí, že násilí není řešením ani v Tibetu, ani kdekoli jinde na světě.

Mirek Topolánek: "ČLR musí zrušit cenzuru na informace v Tibetu"

Vláda ČR a česká veřejnost tradičně kladou velký důraz na ochranu lidských práv, základních svobod a na ochranu kulturního a náboženského dědictví v celém světě. Sleduje proto události v Tibetu, které si vyžádaly řadu zraněných a obětí na životech, s hlubokým znepokojením. Vláda odsuzuje násilí na demonstrantech, kteří přicházejí svobodně projevit svůj názor a žádá jeho okamžité zastavení. Žádá dále propuštění preventivně zadržených osob a žádá, aby nebyly vystavovány lidsky nedůstojnému zacházení. Vláda ČR žádá vládu ČLR, aby umožnila svobodný přístup k objektivním informacím o tom, co se v Tibetu děje. Nezbytným krokem k naplnění tohoto cíle je umožnění přístupu zástupců nezávislých médií do oblasti a zrušení cenzury na informace. Vláda ČR apeluje na vládu Čínské lidové republiky, aby po vypršení “ultimáta“ nepřistoupila k násilnému řešení situace a řešila ji dialogem, ke kterému je žádoucí přizvat i Jeho Svatost Dalajlámu.

Prosím Vás o pomoc pri hľadaní domova pre niečo vyše ročného malého psíka Mikyho, ktorého chcú dať majitelia utratiť. Podrobnejšie informácie aj fotka budú v priebehu pár hodín zverejnené na stránke www.psiadusa.sk. Taktiež Vás prosím o pomoc pri hľadaní domova pre šteniatka krížence slovenského čuvača a kaukazského ovčiaka. Narodili sa 8.3.2008 a len čo vyrastú musia ísť preč, inak im hrozí utratenie. Už mali byť mŕtve, ale ja verím, že sa im domov nájde. Zbyněk Špaček - spacek.zbynek@seznam.cz

Prezident republiky Václav Klaus zahájil své druhé funkční období

Ivana Haslingerová

Přesně v den 158. výročí narození zakladatele našeho novodobého státu, prezidenta T. G. Masaryka, 7. března 2008, ve starobylém Vladislavském sále Pražského hradu na společné schůzi obou komor parlamentu stvrdil Prof. Ing. Václav Klaus, CSc. svým podpisem slova ústavního slibu a zahájil tak své druhé funkční období v úřadu prezidenta České republiky. I když v letošní prezidentské volbě získal hlasy netradičním a neobvyklým způsobem v tzv. veřejné volbě, která se ukázala být nešetrnou vůči volitelům, jemu dala silný mandát, neboť díky ní česká veřejnost na vlastní oči viděla, že nebyl zvolen hlasy komunistů, ale vznikem přirozené demokratické koalice. Může tudíž jednat naprosto svobodně a utichnou hlasy jeho oponentů, že bez komunistů by v čele státu nestál. Pikantní na tom v minulém období zejména bylo, že nejvíce mu toto vytýkali přátelé předchozího prezidenta Václava Havla, který byl v prvním období zvolen komunisty dokonce stoprocentně. Před pěti lety pan prezident při své inauguraci ve Vladislavském sále řekl, že nechce být "hybatelem politické scény". Letos však zdůraznil, že prezidentská volba ukázala, že je třeba v naší politice usilovat o větší svornost a kooperativnost a že je třeba zvyšovat důvěru veřejnosti v náš nepochybně svou podstatou vysoce demokratický systém. "O to se pokoušejme!" vyzval přítomné politiky prezident. Z toho, že hovořil v množném čísle, je zřejmé, že se o to bude pokoušet i on. Má na to plné právo, neboť významnou složkou prezidentské aktivity je reprezentace zájmů České republiky v zahraničí na základě důsledné loajality prezidenta především ke své vlastní zemi. Prezident dále důrazně připomněl, že Česká republika je ve světě pozitivně hodnocenou zemí a doslova řekl opět v množném čísle: "musíme se proto - každý z nás - snažit k tomu svou aktivitou v rovině bilaterální i multilaterální přidávat co nejvíce". Opět tím zdůraznil, že nejen politici, ale i on se zapojí jako státník do politického procesu. Panu Paroubkovi se jeho ušňupaný tah s přímou volbou vrátil jako bumerang. Nedomyslel ve své nenávisti, že díky ní dojde k velkému morálnímu i faktickému posílení mandátu prezidenta republiky.

„Kontrariáni“ v českém tisku

Tomáš Haas

Jeden z nejvlivnějších amerických listů, renomovaný „The Wall Street Journal,“ pozval českého prezidenta Václava Klause k posezení a k rozhovoru s redakční radou listu. Ano, toho českého prezidenta, kterého americké sdělovací prostředky podle tisku jeho vlastní země ignorují a o kterého nemají zájem. O rozhovoru editorů WSJ s prezidentem Klausem vyšel v tomto listě objektivní a vyvážený článek, který napsal Brian M. Carney, editor WSJ a jeden z účastníků diskuse. Napsal článek objektivní a vyvážený. Článek skutečně o názorech prezidenta České republiky, ne o názorech editorů WSJ. Prezident Klaus je charakterizován již v titulku článku „The Contrarian of Prague”. Výraz Contrarian je výraz do češtiny těžko přeložitelný. O překlad se proto raději ani nepokusil redakční článek (bez podpisu) Lidových novin- jednoduše nahradily výraz “contrarian” půvabným novým českým slovem “kontrarián.” Jejich novotvar se rychle ujmul, o půl hodiny později již o kontrariánovi Klausovi psal redaktor iHNED Jan Markovič v článku “Klaus zpochybňuje kdeco, nejen oteplování”.Hiný redaktor Hospodářských novin Petr Kolář – titulek přeložil jako „Odporovač z Prahy”, v závěru článku se pak z českého prezidenta stal dokonce „samozvaný antagonista.” Zajímavé je, že naprosto identických „omylů“ se krátce po sobě dopustili tři redaktoři dvou rozličných deníků. Opisovali od ČTK? Opisovali jeden od druhého? Byli domluveni? Chodili ke stejnému špatnému učiteli angličtiny? Pánové Markovič a Kolář a redakce Lidovek a Hospodářských novin i ČTK nemají rádi Václava Klause, že svůj vztah k českému prezidentovi jsou ochotni dokazovat překrucováním skutečnosti i naprostými výmysly a že pro to, aby nám dokázali, že Klause opravdu, ale opravdu nemusí, jsou schopni a ochotni dokonce zneužít dobrého jména cizího novináře a solidního zahraničního listu, který je v tom naprosto nevinně. Být "contrarian" ale v angličtině znamená něco jiného, znamená to být schopen myslet a jednat nezávisle, nenechat se strhnout momentání většinou. Znamená to zachovat si vlastní, nezávislý směr bez ohledu na to, kterým směrem se pohybuje dav, i když to někdy znamená jít proti proudu. Znamená to nepřijímat slepě a bezpodmínečně mínění většiny, ale snažit se vytvářet si vlastní názor. Není to nadávka, je to povahový a názorový rys, ke kterému se hrdě hlásí mnoho amerických ekonomů, investičních poradců, novinářů, publikací a politiků, včetně prezidentského kandidáta Johna McCaina.

Prezident republiky Václav Klaus obdržel blahopřání ke svému znovuzvolení od Jejího Veličenstva Alžběty II., Královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Milan Paumer: "Pro Krista Pána dělejme s tím něco!"

Michal Haslinger

Člen odbojové skupiny bratří Mašínů, bývalý příslušník československého protikomunistického odboje Milan Paumer převzal v úterý 4. března v Kramářově vile z rukou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka Čestnou plaketu předsedy vlády ČR. Pan premiér chce tímto krokem rozpoutat diskuzi o komunistické minulosti. „Milan Paumer patří ke skupině, která se po nástupu komunismu, kdy komunismus vyhlásil válku vlastním občanům, postavila proti režimu a chtěla bojovat za osvobození Československa od totalitního režimu. Často se diskutuje o obětech. Myslím si, že bychom měli uvést celou řadu srovnání, kolik lidí například zemřelo na drátech vysokého napětí při pokusu opustit totalitní zemi, kolik lidí zemřelo v komunistických lágrech a podobně,“ řekl předseda vlády Topolánek při slavnostním předání plakety.

„Já bych chtěl poprosit, abyste nám dali možnost vysvětlit všechny okolnosti našeho odboje neboť vidím spoustu neinformovanosti. Byl jsem překvapen, když po čtyřiceti letech jsem po návratu z Miami domů zjistil, že ti, co rozbili demokracii, tu stále ještě jsou v parlamentě. Nechápu, proč tu Komunistická strana existuje, když každý musí vidět, že jediný problém, který tady máme, je ten, že tu máme komunisty. Je neuvěřitelné, že komunisté nám říkají v televizi, že musejí opravovat názory politických stran. Pro Krista Pána dělejme s tím něco! Nestačí jen si o tom povídat," řekl našemu listu Milan Paumer.

Premiér demonstroval na mezinárodním poli vůli významné části české společnosti

Mgr. Petr Bahník

Politické hnutí Právo a Spravedlnost (PaS) oceňuje udělení premiérské medaile Josefu Mašínovi, Ctiradu Mašínovi a Milanu Paumerovi. Vážíme si toho, že Mirek Topolánek našel v sobě odvahu a nehledě na očekávaný povyk komunistů a kritiku tzv. demokratické levice toto vyznamenání udělil. Především jsme potěšeni tím, že předseda české vlády demonstroval na mezinárodním poli vůli významné části české společnosti vzdát hold hrdinům, kteří se zbraní v ruce bojovali proti zlu, které je stále značnou částí jak české, tak i evropské veřejnosti v politickém životě tolerováno nesrovnatelně více, než obdobné zlo nacistické. Okolnosti doprovázející ocenění skutečných bojovníků proti komunistickému teroru však znovu ukázaly, jak nedostatečně se Česká republika se svou totalitní minulostí vyrovnala. Je především zarážející, jaký vliv dosud sympatizanti nepochybně zločinné ideologie u nás mají a jaký prostor je jim poskytován ze strany médií. Hnutí PaS i z těchto důvodů považuje za nezbytné nejen trvat na důsledném uplatňování tzv. lustračního zákona, ale i na jeho rozšíření na všechny osoby, které se jakoukoli měrou podílejí na tvorbě veřejného mínění, nebo pracují ve vedoucích funkcích při výchově dětí a mládeže. Pozornost rozhodujících míst i široké veřejnosti by v těchto souvislostech měla být upřena i na obsah výuky dějepisu na našich školách. Obáváme se, že nezastupitelné místo výuky historie, coby pramene poznání základů fungování našeho státu, je v současné době ve vzdělávacím systému ze strany ministerstva školství podceňováno. Pro obnovení historické paměti národa je PaS připraven udělat vše, co bude v jeho silách.

Počet podpisů petice www.zrusmekomunisty.cz přesáhl 75 000

Jaromír Štětina, senátor

To, že už pětasedmdesát tisíc lidí žádá zákonodárce, aby přijali právní normu, která by zakázala propagaci nacismu a komunismu, je velmi zavazující. Občané vyjádřili svůj názor s tím, že "komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté. Patnáct let po listopadu 1989 usilují o získání moci, aniž by alespoň vyjádřením lítosti a omluvou přispěli k tomu, aby se náš národ vyrovnal se svou komunistickou minulostí. Nezřekli se symbolů a názvu, které pro tisíce občanů znamenaly smrt a pro statisíce vyhnání, ztrátu svobody, majetku, půdy či zaměstnání nebo zákazy studia. Trvá-li KSČM na názvu "komunistická", trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi. Pak je nutné požadovat vyloučení KSČM z demokratické soutěže politických stran. S úctou k památce zničené země a statisíců zmarněných životů spoluobčanů žádáme poslance a senátory, aby přijali právní normu, která by zakázala propagaci nacismu, komunismu a fašismu v názvech a programech politických stran. Vyzýváme Vás, ve jménu budoucnosti, zakažte symboly diktatury!" Na nejbližším zasedání pléna Senátu, které začíná 19. března, bude proto projednáván návrh právní normy, která považuje propagaci nacismu a komunismu za trestnou.

Ivan Langer: "Policii proměníme ze složky totalitního režimu na demokratickou policejní složku"

Jana Malíková

V Senátu Parlamentu ČR se uskutečnila konference „Reforma Policie České republiky“. Této konference se zúčastnili ministr vnitra Ivan Langer, náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Salivar, policejní prezident plk. Oldřich Martinů, hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a plk. Tomáš Kužel, náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku. Konferenci zahájil místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Šneberger a úvodní slovo pronesl Richard Sequens, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu.

Na konferenci se ministr vnitra Ivan Langer věnoval tématu Proč potřebujeme reformu Policie ČR? Co nám reforma přinese? A následně představil 10 pilířů reformy. „To, s čím přicházíme, je historicky nejrozsáhlejší a nejpropracovanější změna v policii za 18 let. Na Reformě policie pracujeme již dlouho s celým týmem lidí. Reforma přinese odlišné postoje a názory, přesto jsem přesvědčen, že je potřebná a přínosná pro každého z nás. Policii proměníme ze složky totalitního režimu na demokratickou policejní složku. Nyní plánujeme objet celou Českou republiku. Navštívíme postupně všechny kraje a představíme jednak Reformu policie, jednak 2. rok změn v duchu koncepce „práce a setkávání“ na našem resortu. První výjezd plánujeme již na 6. března 2008, navštívíme Olomouc.“

Svým vystoupením na téma „Policie – partner dalších orgánů státu a samosprávy“ na něj navázal Jaroslav Salivar, náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Policejní prezident plk. Oldřich Martinů vysvětlil význam reformy pro Policii ČR a představil novou koncepci pořádkové a dopravní policie. Dále se zmínil např. o nových pravomocích a působnosti policie. Vystoupení jednotlivých účastníků zakončil plk. Tomáš Kužel, náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku, který pohovořil o ekonomickém postavení policie a také o Projektu P10

Prezident moderoval seminář o hrozbě inflace

Ivana Haslingerová

The Value of American Leadership in 21st Century

Hodnota transatlantického partnerství v jednadvacátém století

Mirek Topolánek, premiér ČR

Název své přednášky v sídle prestižní Heritage Foundation ve Washingtonu D.C. jsem nezvolil náhodou. Zvolil jsem ho právě proto, že v Evropě probíhá intenzivní debata o významu transatlantické vazby, o přítomnosti amerických vojenských sil v Evropě, o emancipaci Evropské unie vůči Spojeným státům. Zvolil jsem ho také proto, že i Amerika zažívá nové kolo debaty o své roli ve světě. O tom zda a jakými prostředky se má podílet na světové bezpečnosti, na udržení toho, co Henry Kissinger nazývá Světovým řádem. Často se poukazuje na to, že moderní, multipolární svět je příliš složitý na to, abychom mohli úspěšně aplikovat staré přístupy. Že nemůžeme nadále vycházet jen z našich civilizačních hodnot, ale musíme se podřídit módnímu multikulturalismu. Že globální svět vyžaduje globální identitu. Nemyslím, že toto je ta správná cesta. Jak řekl náš první prezident, přítel amerického prezidenta Wilsona, T.G. Masaryka: "Státy se udržují těmi ideály, na kterých vznikly". Žádný národ, žádný stát, žádná civilizace nemůže přežít, pokud opustí své základní hodnoty. Toto rozhodně není ta správná cesta pro nás. Není to ale třeba ta správná cesta pro svět? Nebylo by planetě lépe, kdyby dobro a zlo přestaly být jasně definované mravní kategorie? Kategorie, které mimo jiné tvoří základ naší židovsko-křesťanské, či západní civilizace? Nebylo by lepší, kdyby se o tom, co je dobré a co zlé, vedla široká debata napříč civilizacemi a kulturami? Řada vlivných filosofů říká, že ano. Já říkám NE.

Na Hradě zůstává ten, který má nejvyšší důvěru obyvatel

František Mikeš

Skončila prezidentská volba. Na Hradě zůstává ten, který má ze všech ústavních institucí nejvyšší důvěru obyvatel. Ač se levicová koalice opravdu hodně snažila, veřejné sdělovací prostředky pro ni dělali co mohli a „nezávislé“ průzkumy se nás snažily přesvědčit, že všechno je jinak, vše dopadlo jak mělo. Pan profesor Švejnar se může vrátit ke svým studentům, i když takhle dlouhé prázdniny se jim asi líbily a pan profesor Klaus může dál prezentovat Českou republiku jako zemi sebevědomých, vzdělaných a kulturních obyvatel. Bude dál působit jako president lidí, kteří jako on umí hodnotit věci v souvislostech a nedají se obalamutit i třeba velmi silným křikem představitelů marginálních názorů či proudů doleva zatočeného světa. Že se to všem nebude líbit? Že by představitelé některých států chtěli mít Českou republiku jako poslušného žáčka, kterého mohou kdykoliv peskovat nebo jejich směrem orientovat? To je určitě pravda, ale chce to většina z nás?! Presidentská volba tak jak letos proběhla ukázala ale ještě něco. Ukázala, že Česká republika nemá „lidský potenciál“ na to, aby vyprodukovala téměř tři sta kvalitních reprezentantů v zastupitelských sborech. Reprezentantů ve všem, co obsah toho slova znamená. Dvacet pět senátorů a 70 poslanců by byl počet určitě dostačující a navíc výběr kandidátů by byl nepochybně náročnější. Vysoká kvalita nejvyššího zastupitelského sboru by byla přirozeným výsledkem voleb. Komplexní uvažování pana presidenta je známé a možná se ubírá i tímto směrem. Jeho vstup do diskuse na toto téma by mohl být tím rozhodujícím impulsem.

Poslání kulturně-hospodářské revue Fragmenty

Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, kterou vydává již dvanáctým rokem Kulturní komise ÈR vychází na luxusním křídovém papíře gramáže 135 a je určena pro pečlivě vybranou cílovou skupinu vedoucích osobností našeho průmyslu a politiky – presidenta republiky a jeho nejbližší spolupracovníky, senátory, poslance, ministry, finančníky, V.I.P. podnikatele a představitele jejich profesních organizací. Tento výběr dává jedinečnou možnost presentace před vládní i podnikatelskou elitou a zviditelnění se před čtenáři, na jejichž rozhodnutí nejvíce záleží. Zveřejnění příspěvku v revue Fragmenty přináší tudíž možnost bez problémů oslovit právě tuto cílovou skupinu osob s rozhodujícími pravomocemi.

Dubnové číslo revue Fragmenty lze nalézt v pdf-formě kliknutím na titulní stranu –obrázek nahoře. (Pozor! I když je v internetové nekvalitě, má velikost přes 2 MB, proto s pomalejšími počítači je nutné dát pozor na dobu otevírání.)

Aby se články dostávaly do povědomí široké veřejnosti bez zpoždění, které nastává u takových periodik, jakým je tištěná verze revue Fragmenty, založila Kulturní komise ÈR internetovou podobu revue www.fragmenty.cz, která je denně aktualizována a rozesílána formou avíza e-mailem do počítačů kromě výše uvedených politiků a podnikatelů i více než stovce vlivných mediálních pracovníků – šéfredaktorů a vybraných redaktorů všech důležitých médií včetně televize, rozhlasu a ČTK – jakož i několika stům známých osobností z umění a kultury u nás i v zahraničí. E-zin Fragmenty nekopíruje tištěnou podobu revue Fragmenty, ale velký důraz klade na rychlé sdělení příslušné informace výše uvedeným osobnostem a médiím. Zprostředkujeme tak aktuální informace, na které v denících nezbývá prostor či se z jakéhokoliv důvodu nezveřejní. Navíc je zde dostatek prostoru, takže články nemusí být z důvodu nedostatku místa kráceny.

Poslání Kulturní komise ČR

Kulturní komise ÈR – IČO: 60456582, vydavatel kulturně-hospodářské revue Fragmenty, vznikala v době, kdy po rozpadu Československa zanikaly umělecké profesní svazy a umělci chtěli vytvořit základnu pro svou podporu jak od soukromých firem a jednotlivců, tak od Ministerstva kultury. Během jejího zakládání v roce 1994 jednali o jejím zaměření s tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem, který po zkušenostech s vydáváním svého exilového časopisu Svědectví zdůrazňoval, že svoboda je vždy nade vše. Dle jeho rad byly utvořeny stanovy Komise tak, aby mohla pracovat v budoucnu za jakékoliv vlády. Měl pravdu, byl to moudrý pán. Díky Pavlu Tigridovi můžeme psát a jednat skutečně svobodně. Má to ale jednu nevýhodu. Byť má Komise podle stanov hlas poradní pro několik ministerstev, hradí své aktivity z darů soukromých osob – občanů i firem – a z případných výnosů z vlastní činnosti. Soukromá podpora je proto důležitým zdrojem pro její činnost, zejména pro vydávání publikací či pořádání akcí.

Pokud se rozhodnete podpořit Kulturní komisi ÈR sponzorským darem na kulturu, sepíšeme s Vámi darovací smlouvu, v níž se zavážeme využít darovaných peněz na vzdělávací projekty – výrobu publikací a pořádání akcí. (Věnování peněz na tuto vzdělávací činnost můžete odečíst od daňového základu a snížit si tak povinnost daně z příjmu). Je samozřejmé, že Vás i Vaší společnost za tento bohulibý počin patřičně zviditelníme jak v tištěné podobě kulturně-hospodářské revue Fragmenty, tak na jejích internetových stránkách www.fragmenty.cz. Je rovněž možné zadat do revue PR článek či klasickou reklamu, čímž podpoříte její vydávání a tím zviditelnění umělců, o nichž v ní bude psáno. Podrobnosti Vám ráda sdělí naše akreditovaná agentura GORO Publicity, K Vodojemu 35, 150 00 Praha 5, tel.: 251 554 816, mailto: fragmenty@fragmenty.cz.

UMĚLCI A PODNIKATELÉ VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! CHCEME SI ÚSILÍM V ŠÍŘENÍ PRINCIPŮ SVOBODY A TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ZASLOUŽIT UZNÁNÍ VÁS A VAŠÍ SPOLEČNOSTI.

"O čem mám sakra zase psát, snad ještě ňáký ty fragmenty

něco ještě musím zrýmovat, chybí mi na alimenty... ... ..."

Michael Kocáb

Počet přístupů na stránku: