Dr. Neela Winkelmannová

Hlavní strana

 Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník 12,  červenec 2008

Prezident republiky Václav Klaus se vrací domů

Ivana Haslingerová

Před rehabilitační klinikou v Praze na Malvazinkách se to dnes kolem jedné hodiny odpoledne hemžilo mnoha novináři a nechyběl snad žádný televizní štáb. Všichni chtěli být u toho, aby se na vlastní přesvědčili, v jakém stavu bude prezident republiky Václav Klaus opouštět kliniku. "Zdravotní stav se mi zlepšil, dovětek rehabilitací budu dělat sám v Lánech. Naučili mne to tady výborně, je tu kvalita péče opravdu dobrá. Nežil jsem zde v žádné tragické situaci a budu doma plynule pokračovat. Dal jsem si závazek, že v Lánech budu půl hodiny každý den plavat a na rotopedu budu jezdit dokonce 30 minut oproti 20 minutám zde. Jestli si ale někdo myslí, že jsem se tady flákal, tak to ne! Vedoucí fyzioterapeutka pani Hanušová, která mne měla na starosti, zpočátku dokonce chtěla, abych cvičil od devíti ráno do 18:45 hodin, nakonec jsem ji usmlouval do půl páté večer. Pak si zase všimla, že mám zdravé ruce a tak jsem musel pilně cvičit i v posilovně, což jsem nedělal již asi deset let, takže mám pocit, že jsem na tom slušně. Samozřejmě úměrně mému pooperačnímu stavu. Do skoku mi ještě, bohužel, není, ale cítím se dobře. Že by operace byla úplná radost, to tedy ne. Ale že bych měl očekávání, že to bude stokrát horší či lepší a bylo to jinak, to také  ne. Mým cílem je začít chodit bez berlí a za veliký cíl bych považoval, abych mohl normálně sedět kvůli psaní," říká pan prezident."Jsem spokojen, velmi spokojen, s pacientem. Průběh pooperační odpovídal výkonu. Rehabilitační oddělení je zde výborné. Pozoruji jen postupné zlepšování. Odchází od nás ve velmi dobré kondici. Nyní musí jednak cvičit a jednak odpočívat. Začít provádět veškeré denní aktivity až po plnou samostatnost.Věřím, že bude pan prezident brzy plně aktivní i na kurtech," pochvaloval si operatér pana prezidenta prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc. Redakce přeje panu prezidentovi brzké uzdravení, aby mohl co nejdříve zase aktivně prohánět naše politiky a to nejen na tenisových kurtech.

Lisabonská smlouva? Euro? Ptejte se lidí!

Jan Zeman

Před nadcházejícím rozhodováním o Lisabonské smlouvě (LS) v ČR bude dobré si přpomenout  výsledky průzkumu provedeného vloni vysoce respektovanou agenturou TNS na objednávku britského thinktanku OpenEurope ve všech současných členských zemích EU: Průměrně 41%  respondentů napříč EU odpovídalo, že Brusel by měl mít MÉNĚ pravomocí.  Průměrně 64% (ČR 78%) obyvatel si nepřeje LS Lisabonskou smlouvu, která další pravomoci na EU masivně převádí. Průměrně 75% obyvatel členských zemí EU by si přálo o smlouvě  rozhodovat v referendech. Jen 31% obyvatel zemí mimo eurozónu by hlasovalo pro euro. V polovině zemí eurozóny by si většina obyvatel přála přejít zpět na své původní národní měny. Průměrně 56% obyvatel členských zemí si myslí, že EU NEZASTUPUJE ZÁJMY OBYČEJNÝCH lidí. Vůbec nejčastějším důvodem pro jakékoliv nové uspořádání EU je OMEZENÍ SOUČASNÝCH PRAVOMOCÍ EU. Z uvedeného je patrné, že většina lidí smýšlí o EU diametrálně odlišně od svých vlád a pánů v Bruselu. Drtivá většina obyvatel členských zemí EU nedůvěřuje, nepřeje si rozšiřování její moci a měnu Euro. Jediný vrcholný politik v EU, který tyto názory s většinou lidí Evropy, a i s většinou obyvatel ČR, dlouhodobě konzistentně sdílí, je Václav Klaus. Je otázkou, zda si je tohoto obrovského politického potenciálu v ČR i napříč Evropou plně vědom. Možná ale není vůbec tak nereálné, že právě on by mohl mít výrazný vliv na otázku možného budoucího uspořádání EU - nějakého více demokratického bez uvozovek. Názor veřejnosti je ale podle zkušeností u zásadní většiny mediálního a politického EUstablishmentu velmi neoblíbený, a bude zapotřebí skutečné politické odvahy za něj vystupovat.

Zchlaďte hlavy!

Karel Pacner

Souhlasím s přítelem Georgem Jiřím Kuklou, klimatologem z Lamont-Doherthy Earth Observatory Kolumbijské univerzity, že  ochlazování a oteplování záleží na činnosti Slunce. Teď se mi dostala do ruky kniha Bjørna Lomborga "Zchlaďte hlavy". Mezivládní panel OSN pro klimatické změny ohlásil, že do konce 21. století stoupne globální teplota o 2,6 stupně Celsia. Podle Lomborga je tahle předpověď nesmyslná. Také není pravdou, že více zabíjejí vedra: „Každý rok zemře v Evropě na následky příliš studeného počasí 1,5 milionu lidí. To je asi sedmkrát víc, než činí celkový počet úmrtí na následky vedra.“ Autor připomíná, že Kjótský protokol, podle něhož mají státy snižovat emise, je nesmyslný. Podle slibů z Kjóta se měl v letech 1990–2000 růst emisí zastavit. Ve skutečnosti Lomberg uvádí, že se zvýšily o 12 %. Přitom signatářské státy vrazily do tohoto projektu 180 miliard dolarů! Dejme tyto peníze raději na boj s hladem a nemocemi  Virus HIV nakazí ročně 4,3 miliony lidí chorobou AIDS. Přitom 7 miliard dolarů ročně by zachránilo před touto smrtí 3,5 milionu lidí. Víc než polovina obyvatelstva světa postrádá ve výživě nezbytné stopové prvky, což jimm poškozuje zrak, snižuje inteligenci a výkonnost. Tři miliardy dolarů by to vyřešily. Více než miliardě lidí chybí pitná voda, dvě miliardy nemají hygienická zařízení. Stačily by stačilo 4 miliardy dolarů ročně, aby se předešlo miliardě průjmových chorob ročně. Volný obchod narušují vysoké dotace do zemědělství v Evropské unii, USA a Japonsku. Kdyby padly zemědělské dotace, uvolnění obchodu by přineslo 2,4 bilionu dolarů.

Co Klaus udělal, ale pan Plesl to neví

Václav Klaus

V  Lidových novinách se do mne v článku „Klaus v Americe; jak se z perspektivního reformátora stal hobbyekologista“ pustil – ostatně jako vždycky – pan redaktor Jaroslav Plesl. Hodnotil mou návštěvu v USA (nevím na základě jakých informací) a mé současné aktivity vůbec a dospěl k závěru, že se zabývám věcmi, kterým nerozumím (kritikou ambicí řídit globální klima) a že se vůbec nevěnuji ekonomické problematice, protože „o ekonomické znalosti Václava Klause není v USA zájem“.  Není to pravda. I když vynechám to, že se moje debata o globálním oteplování téměř vůbec netýká přírodovědní klimatologie, ale je ve své podstatě z oboru „ekonomika globálního oteplování“, čili jednoho z pododdílů ekonomie, na ekonomická témata jsem nezapomněl. Pár důkazů: Svou cestu do USA jsem zahájil návštěvou americké centrální banky (tzv. FEDu) a velmi věcným rozhovorem s předsedou Rady guvernérů této banky prof. Bernankem, v níž jsme debatovali o dnešních problémech světové a americké ekonomiky. Ve Washingtonu jsem další den obdržel cenu Juliana Simona, významného, před několika lety předčasně zemřelého amerického ekonoma a při tom jsem pronesl projev na téma „Relevance hypotézy J. A. Schumpetera o konci kapitalismu“. V každé volné chvilce této třídenní cesty jsem připisoval větu za větou k článku, který si ode mne vyžádaly Hospodářské noviny na téma „10 let existence Evropské centrální banky“. Mohl bych pokračovat, ale chtěl bych ujistit pana Plesla, že se ekonomií stále zabývám.

ČR se zapojí do vývoje kosmických technologií

Jana Bartošová

Česká republika udělala další krok ke členství v Evropské kosmické agentuře (ESA). Premiér Mirek Topolánek a ředitel ESA Jean-Jacquesem Dordain dnes podepsali dohodu, podle které se má naše země od 1. ledna 2009 zařadit do skupiny vedoucích států ve výzkumu kosmonautiky, družicové navigace a komunikace. Česká republika se členstvím v Evropské kosmické agentuře zapojí do rozvoje služeb založených na satelitních technologiích. Smlouvu ještě posoudí obě komory Parlamentu.

Podle premiéra Mirka Topolánka není v současnosti kosmonautika pouze záležitostí letů do vesmíru. „Kosmonautika, družicová navigace a komunikace již dnes ovlivňují náš každodenní život. Právě spolupráce kosmických technologií s naším běžným životem posunuje kosmonautiku na jedno z předních míst technických disciplín důležitých pro národní hospodářství,“ říká předseda vlády.

Členství v Evropské kosmické agentuře a ratifikace navazujících bezpečnostních smluv má pro naši republiku velký význam. Může totiž pomoci při dalších jednání o kandidatuře na získání sídla agentury Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy (GSA), který má na starosti globální družicový systém Galileo*. Umístění sídla projektu v Praze by České republice přineslo další rozvoj výzkumných projektů a zahraničních investic a naplnilo by se tím dlouhodobé úsilí a práce české vlády a ministerstva dopravy.

Přímá volba prezidenta je vedlejší problém

 Jiří Bečvář

           Jako vhodné téma okurkové sezóny se nabízí hrátky kolem přímé volby hlavy státu. Občanům je podsouváno, že si polepší  politická kultura. Leč chyba lávky! Přímá volba sama o sobě nezajistí nic. Může se stát, že zblblý národ si volbu poplete s žebříčkem popularity a do svého čela si zvolí lidového baviče s nadšením, jakým volil Super Star či nejoblíbenější herečku. Pokud chceme zajistit důstojnou volbu prezidenta a minimalizovat tlaky na poslance, pak nechť je nepřímá a přísně tajná.  Pokud skutečně máme uvěřit bohulibé snaze o zlepšení prostředí české politiky, pak musí zákonodárci přijít s jasným návrhem volebního zákona, který bude zakotven na výsledku voleb a přání občanů nikoliv na kompromisním šmodrchanci, produkujícím slabé vlády pravolevostředově nemastné neslané. Ať vyhraje růžový Petr nebo modrý Pavel bude potřebovat černého Čunka či zeleného Bursíka nebo oba. Výsledkem kompromisu při tvorbě vlády pak bude prasopes, nesvědčí o vítězství nejlepšího. Kdybychom se intenzívně věnovali požadavku na většinový volební systém namísto přímé volby prezidenta, udělali bychom pro sebe a ČR mnohem víc. Jeho výhodou je vyšší důraz na zodpovědnost. Jednobarevná vláda se musí kontrolovat a nemá se na koho vymluvit. Pokud se k tomuto modelu nedobereme, budeme navěky poslouchat, že jedna partaj by to dělala lépe, ale brání jí v tom koaliční partner a ten zase tvrdí, že by to chtěl jinak a ještě lépe, ale nemůže, protože mu brání koaliční partner…a tak dále. DEbatou o přímé volbě presidenta nám byl podstrčen zástupný a nic neřešící problém, který bude hlavním tématem diskuzí, nakonec (možná, ale spíše ne) se stane přímá volba realitou, zvolíme si Švejnara nebo Pačese a nezmění se naprosto nic. Volby dopadnou patem, sněmovna bude zablokovaná a všichni budou hovořit, že napříště se s tím už musí něco udělat…

Nemocnice nekrachuje aneb konec levičáckých lží

    Jan Ziegler

Rudá a oranžová sebranka se neštítí jakýchkoliv podlostí. Důkazy o úspěších jihočeských nemocnic se jim nehodí do krámu, poněvadž kraj vede ODS, a tak zastrašují lidi lhaním, že se personálu snižují platy, ten odtud utíká apod. Nic z toho není pravda!   Stačí se podívat do výroční zprávy českobudějovické nemocnice a.s. z roku 2007: Průměrné platy lékařů v roce 2007 vzrostly z 48 103 Kč v roce předchozím na 51 436 Kč, tedy o sedm procent. Výdělky středního zdravotního personálu se ve stejném období zvýšily z 19 228 Kč na 20 938 Kč, tedy o stouply o 9%. V českobudějovické nemocnici pracuje asi 1400 sestřiček, z toho jich v roce 2007 odešlo 200 a nastoupilo 181, o rok dříve z nemocnice odešlo 164 sestřiček, ale nastoupilo 192. Každý navíc ví, že problémy se s sestřičkami jsou rovněž způsobené novými předpisy, podle kterých  jim už nestačí čtyřleté studium s maturitou, ale musí mít ještě tříletou nástavbu a proto jich nyní přichází do zdravotnictví méně. Lékařů pracuje v nemocnici asi 400, z toho jich v loňském roce odešlo a nastoupilo stejně 31, v roce 2006 pak z nemocnice odešlo 22 lékařů a nastoupilo 37. Fáma o tom, že českobudějovická nemocnice, která je stoprocentní akciovou společností ve vlastnictví kraje, lidem snižuje platy a ti odtud masově odcházejí, tedy dlouho nepřežila.  Z těchto nezpochybnitelných faktů můžeme vyvodit jasné závěry, levičáci neumí nic jiného než lhát a podle strašit lidi hloupostmi. Ale my je zkrátka a jednoduše přestaneme brát vážně.

Ohromení nad prohlášením vlády pro Ústavní soud

Tomáš Haas, poradce prezidenta republiky

Vláda posuzuje LS pouze podle souladu s jí deklarovaným "materiálním jádrem Ústavy ČR",  nikoli s Ústavou jako celkem. Jedná tudíž v rozporu s čl. 9 Ústavy ČR a tedy protiústavně.

Ve vyjádření vlády ČR Ústavnímu soudu na první pohled zaujme to, že vláda buď neví, nebo chce před soudci Ústavního soudu zatajit, že Lisabonská smlouva (LS) je mrtvým, zamítnutým dokumentem. Je to asi tím, že  srozumitelný text Lisabonské smlouvy jako takový v českém jazyce prostě neexistuje. Přitom již v Úvodní poznámce LS se mj. praví: "Uvedená smlouva vstoupí v platnost – jak stanoví její článek 6 – dnem 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední."  Vyjádření vlády přehlíží to, že po Irském zamítnutí  je tudíž jasné, že LS v platnost nevstoupí neboť ustanovení článku 6 nebude nikdy naplněno. Vláda posuzuje LS pouze podle souladu s jí deklarovaným "materiálním jádrem Ústavy". Přehlíží, že každý článek Ústavy je chráněn jejím článkem 9. a že podle něho je důležité, zda LS vyhovuje Ústavě jako celku. Ústavnost  není dána tím, zda LS odpovídá „duchu“ jednoho článku Ústavy, ale tím, zda návrh je v souladu s celou Ústavou.  Vláda dále zcela  pomíjí, že LS dává EU hned několik velmi zřetelných atributů státu – právní subjektivitu, prezidenta, vlastní zahraniční politiku a diplomatickou službu, a v neposlední řadě i výlučné pravomoci,  např. pravomoc vydávat pro členské státy závazné právní předpisy. Vláda zřejmě neví, že podle článku 10 a) naší Ústavy se mohou pravomoci českého státu předávat jen na základě mezinárodních smluv, řádně ratifikovaných parlamentem. Vládě je zřejmě jedno, zda rozhodujeme my doma, nebo za nás rozhoduje Unie. Všichni jsme přece demokraté a lpění na znění české ústavy je jen přehnaný formalismus zlomyslných euroskeptiků.

Mnohá zařízení pro zrakově postižené se navenek tváří zcela jinak, než uvnitř fungují

Zuzana Daušová

Úvodní slovo redakce: Do redakce přichází mnoho dopisů, ale musím se přiznat, že tento mne dojal. Ne tím, že mne pochválil za můj článek "Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný", ale tím, že mezi námi žijí lidé cítící s postiženými dětmi a snažící se jim pomáhat v boji s lidskou bezcitností. Protože podle reakcí na tento můj článek není případ v něm popsaný ojedinělý (viz další články na něj reagující: "Vodící psi na školách jsou, jde jen a pouze o lidskou ochotu pomoci" a "Tohle svět neviděl a pes to nežral"), rozhodla jsem se dopis od pani Zuzany Daušové opublikovat v naději, že snad již pohne i srdcem někoho z našich legislativců a odpovědných politiků a zjednají v přístupu k těmto dětem a jejich společníkům jasná pravidla. Jsem ráda, že nejsem sama šokována tím, jak chladní a bezcitní pedagogové učí na těchto školách. Mohou být možná výborní při odborné výuce na gymnáziích, ale jejich empatie a lidský přístup ke krutě postiženým dětem jsem při rozhovoru s nimi necítila. Přistupují k nim jako by byly zdravé a zřejmě dlouholetým stykem s nimi zapomínají, že jejich vnitřní svět je jiný než zdravých pubescentů. Říkala jsem si, že jsem asi přecitlivělá, ale z následujícího dopisu jsem se ujistila, že nejsem sama, kdo to cítí podobně. Že mnohá školní zařízení pro zrakově postižené, se navenek tváří zcela jinak, než jak prezentují navenek ve svých výročních správách. Pro tyto děti nejde totiž jen o to, zda se naučí integrovat, ale také, a troufám si říci, že především, o to, dokázat se vůbec se svým neštěstím vnitřně vypořádat. Bývají velmi osamělé a i když je rodiče milují, potřebují v té hrozné tmě, v níž se ocitly mít vedle sebe svého oddaného kamaráda a pomocníka. Ať již z důvodu pocitu bezpečí, či překonání osamělosti. Ale za vše hovoří příběhy těchto dětí a jejich kamarádů, vodících psů, které tak krásně popsala pani Daušová v následujícím dopise:

Premiér: "Energetika je globální problém současnosti"

Jana Bartošová

Podpora prohlubování konkurence na energetických trzích, podpora energetických úspor a označení jaderné energie za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny. To jsou hlavní doporučení vládě od nezávislé energetické komise, kterou vede předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Premiér Mirek Topolánek doporučení převzal a řekl, že nyní k závěrům komise nechá vypracovat oponenturu. Poté se s výsledkem seznámí vláda.

 „Energetika je globální problém současnosti. Musíme na to reagovat energetickou politikou státu. Nezávislou odbornou komisi jsme ustavili právě proto, že jsme potřebovali odbornou, na politice a jakékoli ideologii nezávislou analýzu energetických potřeb ČR v budoucnosti,“ řekl na půdě Akademie věd premiér Mirek Topolánek.

Podle předsedy vlády je energetika v poslední době až příliš ovlivňována politiky, ideologickými předsudky a zbožnými politickými přáními. „Jsem přesvědčen, že musíme do této mnohdy iracionální debaty vnést odborný názor. Žádná ideologie nerozsvítila žárovku, nespustila topení nebo neohřála oběd,“ zdůraznil premiér.

Pokračovat  v ratifikaci Lisabonské smlouvy je věc nemožná

 Václav Klaus

Dne 1. července 2008 jsem si pečlivě přečetl rozhovor s prezidentem Polské republiky Lechem Kaczyńskim pro polský Dziennik. Názor prezidenta Kaczyńského na Lisabonskou smlouvu pokládám za velmi rozumný a blízký mému vlastnímu.  Nadále zastávám názor, že pokračovat dnes v ratifikaci Lisabonské smlouvy je věc nemožná.

 Redakce děkuje panu prezidentovi za tento zásadový postoj při obhajobě našich národních zájmů

Poděkování prezidentovi Polské republiky

Vážený pane prezidente, přijměte prosím srdečné poděkování české konzervativní a vlastenecké pravice za Vaše zásadové rozhodnutí nepodepsat text tzv. Lisabonské smlouvy. Uvědomujeme si, že toto rozhodnutí vyrůstá z Vaší dlouhodobé obhajoby práv národních států v EU, zejména ze snahy zachovat zásadu jednomyslnosti v rozhodování o základních otázkách, a chápeme, nakolik je tato věc klíčová nejen pro Polsko, ale také pro národní zájmy České republiky a hodnoty práva a spravedlnosti v Evropě. Mgr. Petr Bahník, předseda PaS.

Únor 1948 a péče o historickou paměť

Jan Cholínský

Politický režim v Československu 1948 až 1989 byl permanentní kulturní revolucí podle ideologie marxismu-leninismu a sovětského vzoru. Jeho základními znaky byly: podřízenost cizí státní moci; politická diktatura privilegované skupiny komunistických funkcionářů; teror vůči občanům a popření jejich přirozených práv; ideologizace veřejného a soukromého života cenzurou, propagandou a intervencemi; hospodářský centralismus a zestátnění průmyslu, zemědělství, živností i služeb. Výjimkou bylo jen krátké období v roce 1968, kdy došlo k dočasným pokusům o reformu některých dílčích oblastí, nikoli však režimu samotného. Za 41 let komunismus zničil nebo poškodil statisíce lidských životů, rozvrátil společenské vztahy a zdevastoval životní prostředí. Výstižným příkladem argumentace dnešních komunistů je argumentace, kterou formuloval bývalý komunista a současný poslanec za ČSSD Zdeněk Jičínský v podnětu pro Ústavní soud ČR z října 2007, vyzývající ke zrušení zákona o zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů. Tento podnět, k němuž se připojilo 56 dalších poslanců a z něhož vyplývá i snaha o relativizaci zákona o protiprávnosti komunistického režimu, byl mimo jiné odůvodněn tím, že totalitou nelze nazvat celé komunistické období, že v komunismu prý také docházelo také k prospěšným opatřením a že jediný oficiální výklad dějin je nepřípustný. Je potěšující, že ústavní soud se s Jičínským neztotožnil. Ke zločinům komunismu a jejich pachatelům, navzdory nepříznivému mediálnímu klimatu, který se zrodil z postojů Václava Havla („všichni jsme byli vinni") a Václava Klause („tlustou čáru za minulostí") - (tu ale vyhlásil Václav Havel po svém triumfálním návratu z USA. Václav Klaus a jeho ODS se naopak chtěli pomocí zákona o protiprávnosti komunistického režimu a lustračnío zákona s minulostí vyrovnávat, pozn. redakce) se vyjadřovaly po revoluci některé nekonformní noviny...

Résumé brněnské Queer Parade

Petr Bahník

Politická strana Právo a Spravedlnost (PaS) v uplynulých měsících opakovaně varovala vedení města Brna před povolením homosexuální exhibice „Queer Parade“, a to jak kvůli charakteru akce samotné, tak i kvůli bouřlivým reakcím, které může s ohledem na své konfrontační ladění vyvolat. Bohužel, hlas rozumu byl jako obvykle „přehlasován“ a odpovědní činitelé konání „Queer Parade“ povolili. I stalo se co se stát muselo, kvůli čtyřem stovkám „menšinově orientovaných“, kteří si potřebovali něco dokázat, a několika politikům, kteří si na jejich problému ohřáli polívčičku, muselo Brno zažít policejní manévry s vrtulníky, koňmi a těžkooděnci, jimž mimochodem muselo být v tom horkém letním dni uvnitř jejich „skafandrů“ opravdu moc prima! Proč ale vlastně ne? Oni to daňoví poplatníci, většinou stejně nenápadití „heteráci“, ze svých daní poslušně zaplatí a o tak úžasnou akci by přece byla škoda přijít. Brněnští tatínkové a maminky procházející s dětmi minulou sobotu přes Náměstí svobody získali díky „Queer Parade“ úžasnou příležitost svým malým potomkům vysvětlit, proč že se ti dva pánové vášnivě líbají či proč má tamten pán na podiu ženské šaty. V řadách mladších lesbických aktivistek jste se zase mohli zdarma poučit o účincích různých návykových látek, milovníci umění si přišli na své při krátké travesty show či playbackovém vystoupení Pavla Vítka no a ti co mají rádi adrenalin se dočkali petard, slzného plynu i drobných rvaček. Zkrátka, bylo tu téměř všechno, před čím strana PaS varovala! „Osobnosti“ prosadivší konání brněnské  „Queer Parade“, jako náměstek primátora Ander ze strany Zelených či jeho stranická kolegyně, ministryně (sic!) Džamila Stehlíková, na sebe opravdu mohou být „hrdí“.

Evropskounijní pojetí (pseudo)demokracie

Rudolf Polanecký

Irové v referendu odmítli Lisabonskou smlouvu, která z členských států dělá nesvéprávné územní celky. EU s Lisabonskou smlouvou nyní připomíná Titanic. Voda je v podpalubí, ale nahoře se tančí a hudba hraje. Další ratifikace je zcela zbytečná, Euroústava 2 je mrtvá, přesto je tlak, aby se v ratifikacích pokračovalo. Co mne ale zaráží je postoj evropských představitelů, kteří výsledek irského referenda buď bagatelizují, případně Irům vyhrožují. Lisabonská smlouva je špatná. Odebírá členským státům právo veta. Přitom pouze malá skupinka mocných států s přívěsky může zablokovat cokoli, co se jí nelíbí. Evropa se tak dostává do područí Francie a Německa. Evropské státy prošly tisíciletým vývojem. Každý stát tvrdě bojoval za svou suverenitu, za svou identitu. Teď si sociální inženýři vymysleli unifikovanou formu evropského občana, o jehož blahu bude rozhodovat bruselský byrokrat, aniž by o daném regionu a jeho specifikách cokoli věděl. Z Bruselu padají perly, které znepříjemňují život prakticky všem. Opravdu chceme takovouto formu evropské pseudodemokracie? Opravdu chceme, aby byl náš stát, na který bychom právem měli být hrdi, rozpuštěn v nesvéprávné území, v němž obyvatelé hovoří nějakým nesrozumitelným jazykem, který je nutno vymýtit? Opravdu chceme jen být vykonavateli cizí vůle? Opravdu chceme Velkého bratra? Kdo má víc odpovědí "ne", tak by měl být i proti přijetí Lisabonské smlouvy, protože ta nás k takovému stavu hodně rychle přibližuje.

Poslanecký klub sociální demokracie: Butik nebo sekáč?

Anna Halbichová

Mnoho vody uplynulo od časů, kdy mohla být ČSSD hrdou stranou lidí s ideály a idejemi, kteří měli na prvním místě občana s jeho potřebami a pak teprve posty a prebendy. Dnes jde jen o křesla a moc.  Miloš Zeman když něco řekl, tak si za tím stál. Kdyby začal vyjednávat o umístění radaru, pak by to dotáhl do konce a nebral by ohledy na vrtkavé výsledky veřejného mínění. Pokud poslanec Wolf je rozhodnut hlasovat pro radar, pak patří k té hrstce poslanců, které zbyla rovná páteř a má můj obdiv. O radaru mluvit nechci, ale jen krátce. Přirovnala bych to ke kamerovému systému u vás doma. Pořídíte si ho, protože se krade nebo budete doufat, jako někteří omezenci, že když zloděje nenaštvete zabezpečením, tak vás nevykrade? Téma radaru je populisticky zneužito a problém se bagatelizoval na nesmyslné žabomyší válčení. Předseda Paroubek se obklopil lidmi, ze kterých je zakládajícím členům ČSSD smutno. Proboha, kam to klesáme?! Kde je naše zodpovědnost za republiku a její občany? Tolika arogance, tak zlé chování, ta vulgarita a ten slovník! To je opravdu zlé. Jenom ODS a ČSSD mají ale silnou myšlenku, jasný recept a čitelný názor. Obrana státu je věcí nás všech. Kdybychom vládli my, tak ten radar také prosazujeme. Také bychom museli dělat reformy a možná by byly i demonstrace. Ale ne pro Štěchtův senátorský mandát, za to by ho Miloš Zeman hnal bičem z Lidového domu.

Prezident se nehodlá podílet na stavění svazků lidí stejného pohlaví do pozice blízké manželství

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Prezident republiky Václav Klaus mě požádal, abych veřejně oznámil, že se rozhodl ponechat zákon, měnící řadu dalších zákonů v souvislosti s institutem registrace partnerů stejného pohlaví, bez svého podpisu. Nevyužije ani svého ústavního práva, aby ve lhůtě, která končí 25.6.2008, vrátil zákon Poslanecké sněmovně. Zákon nemění dosavadní režim natolik zásadně, aby měl prezident republiky potřebu použít dosud velmi řídce aplikovaný ústavní postup v podobě vetování zákona. Představuje však zjevně první z řady budoucích kroků, které prezident republiky očekával už v době, kdy vlastní zákon o registraci partnerů stejného pohlaví před dvěma lety Poslanecké sněmovně vrátil. Tyto kroky dále povedou ke znepřehlednění rodinného práva a ke stavění svazků lidí stejného pohlaví do pozice blízké manželství. Tento postup prezident republiky nepodporuje a nehodlá se na něm podílet. Prezident republiky setrvává v názoru, že zatímco u manželství má stát důvody pro poskytování řady výhod a zvláštních podmínek, u svazku partnerů stejného pohlaví k tomu důvody nemá.

Co Queer Parade  není a co je

Mgr. Petr Bahník, František Červenka, Bc. Petr Valeš, Jan Broj a Petr Žák

       O víkendu 28. a 29. června čeká obyvatele města Brna  nevyžádaná podívaná na pouliční exhibici homosexuálních aktivistů Queer Parade 2008. Rozumně uvažující veřejnosti není jistě nutno podrobně líčit veškeré předpokládatelné „půvaby“ této akce, podle názoru politické strany Právo a Spravedlnost (PaS) je třeba v dané situaci zdůraznit spíše jiný aspekt věci, totiž fakt, že plánovaná Queer Parade není tím, čím se před očima veřejnosti staví být. Není akcí slabých a utištěných! Naopak, její podporovatelé dnes tvoří mocnou politickou lobby, jednu z nejsilnějších vůbec. Není pomocí homosexuálům. Naopak, svou extravagantností prohlubuje propast dělící běžné homosexuály od většinové společnosti a vhání je do privilegovaného subkulturního ghetta. Není projevem svobody slova a shromažďování! Naopak, je součástí mezinárodní propagandistické kampaně plánovitě zneužívající tzv. antidiskriminační agendu  k  potlačování základních občanských práv a svobod. Není nepolitickou aktivitou na podporu svobody a tolerance. Naopak, jde o nátlakovou, ultralevicově orientovanou politickou akci cíleně zaměřenou na likvidaci tradičních  hodnot. PaS opakovaně na tyto skutečnosti poukazuje a tyto skutečnosti také byly důvodem, proč se strana v minulých měsících zasazovala za zrušení brněnské Queer Parade. Bohužel marně. Ani brněnský magistrát, ani radnice městské části Brno-střed neshledaly námitky PaS proti Queer Parade oprávněnými a homosexuální festival v ulicích  Brna se proto konat bude. PaS nicméně vyzývá všechny své členy a příznivce, aby vyjádřili svůj odpor proti Queer Parade formou nenásilného tichého protestu v rámci akce „Bílá stuha“.

Vzpomínka na zavražděné, umučené, ale i pokřivené lidské duše

Richard Sequens

Dnes, 27. června, je Den památky obětí komunistického režimu. Státní svátek to není, do práce musíme, tak jako by nebyl?

Popravy, justiční vraždy, koncentrační tábory, genocida, záměrně vyvolané hladomory. Komunistické režimy po celém světě zlikvidovaly desítky milionů lidí. Neustále mluvíme o odhadech, v Sovětském svazu 20-50 milionů, v Číně 65-80 milionů, v Severní Koreji 2-3 milionů lidí. A mohl bych pokračovat smutným výčtem zemí, kde vládl komunistický režim.

V Československu samotném napočítáme na 6-10 tisíc obětí. Zavražděných ve vykonstruovaných procesech, umučených a utýraných v pracovních táborech. Více jak 200 tisíc lidí bylo odsouzeno z politických důvodů k těžkým žalářům a dlouholetým trestům, na 20 tisíc jich šlo do pracovních táborů a uranových dolů bez soudu. Kromě těžkých žalářů a vězení však komunistický režim zničil kariéru mnoha talentovaných lidí, donutil inteligenci emigrovat nebo mlčet. Režim to byl zrůdný a zlý. Ničil lidi, jejich duše, vzájemné mezilidské vztahy, děti udávali rodiče, rodiče děti, soused souseda. Komunismus zničil vše, na čem může občanská společnost stavět.  

Stanovme priority a na Iry netlačme

Petr Kostka, tiskový tajemník senátu

V Lisabonu proběhlo dvoudenní zasedání předsedů parlamentů zemí EU. Dopoledne se na uzavřeném jednání sešli předsedové bez delegací, hovořilo se o situaci po irském referendu.

„Většina z řečníků se shodla na následujícím – Unii v tuto chvíli netlačí čas, je třeba respektovat výsledek referenda v Irsku a diskuse o dohodě jaké změny provést ve fungování EU může v klidu a bez emocí pokračovat,“ uvedl předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. „Mě osobně zaujalo, že hodně předsedů ve své reflexi irského NE zdůrazňovalo, že Unie musí říci svou vizi a musí stanovit cíle své integrace. To je přesně to, na co poukazuji. Je kontraproduktivní na jedné straně urychlovat proces integrace a na straně druhé zdržovat procesy, které uvolňují evropský prostor v ekonomickém smyslu, jako je například oddalování uvolnění trhu práce v některých zemích,“ řek dále Přemysl Sobotka.

„Dalším významným momentem, který se linul naší diskusí, byla otázka, jak zabránit současnému odtržení evropských elit od občanů. Tady vidím potenciál národních parlamentů, ale také jeden z prvků, které Iry a před tím Francouze a Nizozemce, vedly k odmítnutí nových dohod,“ dodal Přemysl Sobotka.

Policejní reforma dostala zelenou

 Jana Malíková

Poslanci  ve třetím čtení schválili nový zákon o policii, který přinese nejzásadnější změnu za poslední desetiletí. Policie mění svou filozofii, organizační strukturu, ekonomické řízení a v neposlední řadě i priority v rámci své činnosti.

 „Jde o zásadní reformu, která však není střelbou od boku. Při přípravě nové koncepce jsme vyšli z detailní analýzy stavu policie. Ta mimo jiné ukázala, že policie málo spolupracuje s veřejností, že je stále vnímána jako represivní orgán, trpí závažnými  systémovými nedostatky v řízení a sužuje ji kritický stav služeben, nedostatečné vybavení moderními technologiemi, zastaralý vozový park, papírování a balast práce, která není skutečně policejní. Stručně řečeno, Policie ČR bez zásadních změn nedokáže efektivně plnit své povinnosti a držet krok s dobou. Mnohé změny už nyní probíhají, mnohé však teprve proběhnou, protože je nyní definuje nový zákon. Občané mohou očekávat kvalitu, profesionalitu, pomoc a partnerský vztah, policisté příslušnost k moderní firmě, odpovídající pracovní prostředí a  profesionální přístup nadřízených,“ říká ministr vnitra Ivan Langer.

Martin Říman dostal od premiéra jedna mínus

Ivana Haslingerová

Mirek Topolánek: "My bariéry nebudujeme, ale bouráme!“

Martin Říman: „Přeji podnikatelům méně otravné byrokracie."

Společnost eStat pořádala spolu s Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v pražském hotelu Prezident setkání podnikatelských společností a médií s premiérem vlády Mirkem Topolánkem a ministrem MPO Martinem Římanem pod příznačným názvem "Zlepšování prostředí pro podnikatele". Na setkání se potvrdilo to, co je mezi novináři všeobecně známé, že Martin Říman je tím ministrem, který "nekecá a pracuje". Za krátkou dobu, co je v úřadu, vykonal již pro podnikatelské prostředí, které má jeho resort na starosti, tolik, že si člověk nemůže nepoložit otázku, kde bychom byli, kdyby byl ministrem i minulých osm let promarněných socialistickými nevládami. A to ho ještě brzdí eurobyrokrati a naši ekoteroristi z Ministerstva životního prostředí. Však také byl za svoji činnost premiérem pochválen jako nejschopnější ministr a dostal známku jedna mínus. Na dotaz proč to minus, odpověděl pan premiér se skromností jemu vlastní: "No přece jednička je pro mne jako toho nejlepšího". Odstraňování byrokratických bariér realizuje podle premiéra možná nejdůsledněji ze všech ministrů. "Nedělá kolem toho humbuk, ale změny přicházející s novým živnostenským zákonem jsou obrovské," říká Mirek Topolánek.

Revoluce ve veřejné správě

Jana Malíková

Poslanecká sněmovna dnes schválila ve třetím čtení zákon  o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tento zákon je dalším krokem na cestě  k  e-Governmentu.

„eGA je revolucí v komunikaci mezi občany a úřady a úřady navzájem. Díky němu budou moci lidé a úřady komunikovat rychleji a jednodušeji, nebudou potřebovat potištěný papír a  obíhat různé přepážky a kanceláře. Používání datových schránek ušetří čas a peníze a využívání komunikace prostřednictvím datových schránek je uživatelsky nenáročné,“ říká ministr vnitra Ivan Langer a dodává: „Udělali jsme tak další velký krok k reformě a elektronizaci veřejné správy. Třetí ze čtyř klíčových orgánů, eGonovo srdce, je na světě. Prstíky, tedy Czech POINty, se neustále rozvíjejí, dělají nám radost. Oběhový systém, tedy Komunikační infrastruktura veřejné správy, pracuje tak, jak jsme si přáli. Následovat bude zákon o základních registrech, dále pak elektronický občanský průkaz a e-sbírka. Výsledkem reformy by měla být na jedné straně efektivní a výkonná veřejná správa, která občany nebude obtěžovat víc, než je skutečně bezpodmínečně nutné za použití nejmodernějších technologií, na straně druhé občané spokojení se službami, které jim stát za jejich daně nabízí.“

 

Premiér  zkoušel studenty u státnic v Ostravě

Jana Bartošová

Předseda vlády Mirek Topolánek zasedal v komisi u závěrečné státní bakalářské zkoušky na Katedře tepelné techniky Vysoké škole báňské v Ostravě. Premiér se také zúčastnil slavnostní promoce na Fakultě bezpečnostního inženýrství na stejné univerzitě. Poté navštívil odboráře ve Vítkovických železárnách. Mirek Topolánek u státnic zkoušel dva studenty při obhajobě jejich bakalářských prací, které se například týkaly zateplování domů. Předseda vlády si práce pročetl a ptal se na konkrétní praktické záležitosti zateplování. Při promoci studentů Fakulty bezpečnostního inženýrství premiér nově vystudovaným inženýrům a bakalářům řekl, že jejich zaměstnání bude velmi ceněné. „Váš obor v čase nabývá na důležitosti, po Vaši práci bude vždy poptávka,“ řekl Topolánek. Mirek Topolánek zasedá u státnic Vysoké škole báňské v Ostravě devátým rokem, jako člen správní rady v roce 2002 Fakultu bezpečnostního inženýrství otevíral. Premiér občas na škole také přednáší.

 

Stávka – široce pojatá a hlavně levná předvolební kampaň

JUDr. František Mikeš, 1. náměstek ministra kultury

Zvýšená aktivita odborů před krajskými  a dílčími senátními volbami je pochopitelná už proto, že představitel největší odborové centrály je členem největší opoziční strany. To, že stávka  nemůže vyřešit  problémy v resortu ministerstva kultury tedy ani v Národní knihovně ani v Národním muzeu, ale ani v jiných resortech, ví každý a ví to i odboráři z těchto institucí, kteří ke stávce vyzývají. To, že problémy s výstavbou nové budovy Národní knihovny způsobili jistou nedůsledností při interpretaci platných zákonů ČR ti, kdo tento finančně i organizačně náročný projekt v minulosti připravovali a  že tudíž ve stávce se bude řešení hledat opravdu těžko, ví rovněž každý nebo alespoň ten, kdo vědět chce.

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek se utká v senátních volbách a poslancem za ODS Tomášem Kladívkem

 To, že se tedy do stávky vrhá po hlavě Národní knihovna, jak napsala  Mladá fronta, je dáno možná i tím, že její ředitel je jedním z možných kandidátů do podzimních voleb a diskuse okolo stavby nové budovy knihovny mohou být považovány za dobrý marketingový projekt a jeho využití ve stávce pak za umnou,  široce pojatou a hlavně levnou předvolební kampaň. Ostatně nedávná tiská konference, organizovaná v Národní knihovně manželkou předsedy právě největší opoziční strany, určitě nebyla jen náhodným aktem.  Ono by bylo možná dobré obecně vědět na které straně do voleb jdou někteří lidé

Ministerstvo vnitra a Microsoft podepsaly obchodní dohody

Ivana Haslingerová

Ministerstvo vnitra a Microsoft podepsaly rámcové obchodní a servisní smlouvy, které zpřístupní institucím veřejné správy a vzdělávání moderní a ekonomicky výhodné programové vybavení. Ministr vnitra Ivan Langer uzavřel tyto dohody na základě rozhodnutí vlády České republiky a věří, že přinesou institucím veřejné správy a vzdělávání významnou úsporu nákladů při nákupu a legalizaci softwaru. Spolupráce s Microsoftem kromě toho přispěje k modernizaci programového vybavení a díky centrálně sjednaným podmínkám také k efektivnějšímu vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Nezbývá než doufat, že JUDr. Ivan Langer si smlouvy dobře právně ošetřil, a nenechal se naivně splést slovy pana Gatese, že v amerických společnostech slovo ředitele je víc než papírová smlouva.  Microsoft je totiž jediná společnost po revoluci 1989, ve které nám dodnes nezaplatil její ředitel za reklamní článek. Článek, v němž si dovolil dokonce drze tvrdit, že je pro něj vzorem rytířská čest. Ano, jde o bývalého ředitele firmy Microsoft CZ, s.r.o. Jiřího Deváta. Musíme jen doufat, že pan ministr není tak naivní jako my, kteří věřili, že ředitelé amerických firem jsou serioznější, než ti naši.

Den úspěšných manažerů na pražském Žofíně

Ivana Haslingerová

Tak jako každoročně byly v pražském paláci Žofín vyhlášeny výsledky nejprestižnější manažerské soutěže  - Manažer roku 2007. Letošní již patnáctý ročník se konal pod záštitou premiéra Mirka Topolánka. Jejími pořadateli byly nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR zastupující cca milion zaměstnanců - Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jen Svaz průmyslu a dopravy sdružuje 1600 subjektů zastupujících téměř 800 tisíc zaměstnanců. Tyto organizace sdružují firmy na základě odvětvových, profesních nebo regionálních zájmů. Jejich vliv na naši ekonomiku i na spokojenost či nespokojenost zaměstnanců je proto obrovský. Troufám si říci, že žádné jiné profesní sdružení nemá na občany takový vliv, jako právě ony. Na setkání byli přítomni nejen vrcholní představitelé těchto a dalších podnikatelských organizací, ale i stovky vlivných a úspěšných podnikatelů ze všech regionů ČR, kteří se této soutěže účastnili.  Uvědomíme-li si, že v ČR je 130 000 manažerů, je vidět, že pořadatelé měli z čeho vybírat a i jen účast ve finále soutěže je velkou poctou manažerům. Jde o soutěž osobností, nikoliv podniků. Kriteria přitom nebyla pouze ekonomická.

EUpidemie nakažlivé demence

Jan Zeman

Koukal jsem včera na lordy staříky na parlamentní televizi (http://www.parliamentlive.tv/Main/VideoPlayer.aspx?meetingId=1966&rel=ok), pár odpůrců, co jsou ještě schopní slova, zmínilo nesplněný slib referenda a co si myslí veřejnost. Jinak tam četní příznivci onoho nevíčeho skřehotali třeba i o tom, že oni jsou tam v té Sněmovně Lordů přece "mnohem více demokratičtí", než nějací voliči v Irsku. Taková nehoráznost!! Každý přece ví, že dobrá polovina z nich tam jsou senilové najmenovaní Blairem, aby měli lepší důchod a za to poslušně patolízali vládě. Spojení lord - lejbrista mě opravdu dojímá. Asi jakoby Špidla najmenoval půlku Senátu z důchodců za životní jistoty a druhá polovina by tam plesnivěla na dědičná privilegia od c.k. epoch. To by byla panečku demogracie. Chyběl by tam už jen Milouš Jakeš za předsedu. Něco tam sice říkali o podání k ÚS, ale o tom, co v Česku říká prezident nebo předseda Senátu samozřejmě ani slůvko. O takové prkotiny se přece rozjetý vlak nezastaví. . Asi za odměnu zažádají do Bruselu o direktivu, aby tam směli mít napříště takovéto lůžko s tím zavěšeným trojúhelníčkem, nebo každý lorda mluvčího. Zástupkyně vlády tam zase vychvalovala LS způsobem, že už fakt podezřívám Brusel z nacyklostylování jednoho textu a la Barroso v českém parlamentu, přeložení těch podvodných frází do všech jazyků a rozeslání papalášům po Evropě, aby věděli, co mají říkat.

Ivan Langer v Českých Budějovicích představil „2. rok změn“ v resortu

 Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer navštívil  v pátek 20. června 2008, České Budějovice. Jihočeský kraj je již třináctým regionem, do kterého ministr vnitra v rámci svých pravidelných výjezdů zavítal a ve kterém představil téma „2. rok změn – práce a setkávání“ v resortu ministerstva vnitra. Cílem cest do všech krajů je představit hlavní priority Ministerstva vnitra v letošním roce, zejména reformu policie a eGovernment. Při příležitosti dnešního výjezdu přivítal policejní prezident desetitisícího uchazeče o práci u Policie ČR. Slečnu, která pochází právě z Českých Budějovic, přilákala k práci v policii náborová kampaň Pomáhat a chránit. Ministr vnitra i policejní prezident jí popřáli mnoho úspěchu při výběrovém řízení.  V rámci celodenní konference se v Českých Budějovicích uskutečnil tiskový brífink, na kterém vystoupil ministr vnitra Ivan Langer, hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a policejní prezident plk. Oldřich Martinů. Více informací o tématu celodenní konference naleznete na adrese:http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=88708

Vážený pane prezidente,

přijměte přání krásného prožití narozenin, byť v nemocničním pokoji. Jsme moc rádi, že je Vám již lépe a přejeme Vám hodně sil k napsání třetí a již konečně rozumné Euroústavy během Vaší rekonvalescence. Téměř se nám nechce psát, abyste se uzdravil hodně brzo, abyste měl na tu novou Euroústavu dostatek času:-)) Ale na druhou stranu je velice nutné, abyste hned po propuštění z nemocnice všechny politiky od ČR až po EU zkonsolidoval, aby zase začali pracovat a ne se jen hádali. Vaše nepřítomnost, byť jen několik týdnů, byla cítit všude. Takže přejeme přece jen co nejrychlejší úplné uzdravení a těšíme se na Váš návrat a na další setkávání za řečnickým stolem na přednáškách CEPu.

Za redakci Fragmentů Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř

Jednání o budoucnosti EU

 Petr Kostka, tiskový tajemník Kanceláře Senátu

Nejen premiéři, ale i předsedové parlamentů zemí EU budou jednat o budoucnosti Unie. Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka společně s předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem proto odcestoval na dvoudenní jednání předsedů parlamentů zemí EU do Lisabonu. „Jednání i místo, kde se scházíme, je dlouhodobě plánované a nemá nic společného s aktuální situací po referendu v Irsku. Agenda se ale zcela jistě změní, současná situace to vyžaduje. Je pravda, že nyní je toto téma zvlášť aktuální pro parlamenty, protože v zemích EU právě parlamenty ratifikují Lisabonskou smlouvu,“ uvedl k summitu předseda českého Senátu Přemysl Sobotka a dodal: „Irské referendum určitě budeme probírat. Moje stanovisko je stejné. Odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku není krachem EU, je jen křižovatkou, na které stojíme a musíme se rozhodnout kudy dál. Mě osobně trochu překvapuje, že například Angela Merkelová chce v procesu ratifikace Lisabonské smlouvy za každou cenu pokračovat, na druhou stranu Německo odmítá uvolnit svůj trh pracovních sil. Z mého pohledu je to určitě farizejství, integrace Evropy bez obsahu, bez toho, co učinilo Unii přitažlivou a úspěšnou. To je ta křižovatka, na které stojíme, to je ta otázka, kudy se vydáme.“

Dveřmi to nešlo, oknem to nešlo, zkusíme plán „B“

Tomáš Haas, poradce prezidenta republiky

Již v pořadí třetí země odmítla ve svobodném hlasování občanů dokument, který jim postupně pod jmény Smlouva o Ústavě a Reformní (Lisabonská) smlouva předložily evropské elity. Francie, Holandsko a nakonec Irsko. Moudré hlavy Evropské unie se ale ani touto poslední porážkou nepoučily. Opět se snaží evropské občany obalamutit. Ještě sice stále tvrdí, že pro případ prohraného Irského referenda nemají plán. Plán „B“ ale existuje. Závisí na tom, aby Lisabonskou smlouvu ratifikovaly, kromě Irska, všechny členské státy: Všechny země EU kromě Irska musí ratifikovat Lisabonskou dohodu. Irsko bude vyjmuto ze seznamu signatářů a nebude povinno se jí řídit. Jeho právní posice v Unii bude na této bázi prozatímně upraveno.  V roce 2009 nebo nejpozději 2010 až Chorvatsko přistoupí k EU, bude všemi státy, včetně Irska, podepsána „Doplňující přístupová smlouva“. Připojena k Doplňující přístupové smlouvě s Chorvatskem bude série protokolů, které definitivně upraví právní postavení Irska v Unii. Irsko dostane „výjimky“ (opt-out) na příliš kontroverzní (pro Irsko) články Lisabonské Smlouvy – daně, vojenská spolupráce, Listina práv atd. Podobným způsobem byly v minulosti uděleny výjimky Velké Británii a Dánsku. Irsko, stejně jako všechny ostatní evropské země, nemusí přístupové smlouvy nových členských států ratifikovat referendem. Irské vládě bude stačit, protlačí-li „Doplňující přístupovou smlouvu“ s Chorvatskem s jejími připojenými protokoly Irským parlamentem. Tento „překlenovací mechanismus“ nebude, podle úředníků Komise, „o nic víc nepřehledný a nesrozumitelný, nebo legalistický, než Lisabonská smlouva sama“.  Evropští byrokraté mají plán „B“, evropští federalisté mají již připravený Jo Leinenův „osekaný“ návrh evropského ústavního dokumentu „C“, a plánů bude nakonec tolik, kolik bude nutno, abeceda má ještě dost písmen. Každý bude tak „jiný“ jak bude třeba pro jeho kamufláž a obsahem si budou podobné jako vejce vejci, jako Spinelliho manifest a manifest Marxův. Stane se Česká republika dobrovolným a aktivním účastníkem největšího podvodu na evropských občanech v historii Evropské unie?

Poslední muž na Měsíci podpořil vstup ČR do Evropské kosmické agentury

Jana Bartošová

Americký kosmonaut s československými předky kapitán Eugen Cernan se dnes setkal s českým premiérem Mirkem Topolánkem. Při společném rozhovoru se shodli na tom, že se Česká republika členstvím v Evropské kosmické agentuře zařadí mezi země, které se významným způsobem podílejí na vesmírném výzkumu. Podle premiéra se kosmonautika v České republice vyznačuje především praktickým využíváním nových metod vědy a výzkumu.

„Kosmonautika, družicová navigace a komunikace již dnes ovlivňují náš každodenní život. Právě spolupráce kosmických technologií s naším běžným životem posunuje kosmonautiku na jedno z předních míst technických disciplín důležitých pro národní hospodářství,“ řekl předseda vlády.

 Jedním z témat rozhovorů s americkým astronautem byl také stěžejní projekt evropské kosmonautiky – projekt Galileo*. Česká republika podala koncem září 2006 kandidaturu na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, který zatím působí v Bruselu. Umístění sídla projektu v Praze by České republice přineslo příliv další rozvoj výzkumných projektů a zahraničních investic. Předseda vlády Mirek Topolánek se při setkání s kapitánem Eugenem Cernanem také zajímal o let Apolla 17 v roce 1972. Cernan se při něm stal zatím posledním člověkem, který se prošel po povrchu Měsíce, kam také vzal československou vlajku, která je nyní vystavena v Národním muzeu v Praze.

Polský prezident navštíví prezidenta Klause

Polský prezident Lech Kaczyński popřál telefonicky Václavu Klausovi brzké uzdravení a navrhl, že jakmile to bude možné, navštíví jej na zámku v Lánech. Prezidenti spolu hovořili o aktuálních problémech evropské politiky a navzájem si gratulovali k narozeninám, které shodou okolností polský prezident slavil den před tím než prezident Václav Klaus.

Václav Klaus dal světu vědět, že je už zase v plné síle

Ivana Haslingerová

Tak nevím, zda si máme přát brzké uzdravení pana prezidenta, protože dnes na brífinku s novináři sdělil, že když bruselští politici nepochopili, že je nutné udělat namísto mrtvé Lisabonské smlouvy dokument o jiných myšlenkách, tak "pokud bude rehabilitovat déle, napíše ho sám". A co si můžeme více přát! Nezbývá ale než doufat, že ho stihne napsat po dobu tříměsíční rehabilitace. V každém případě je potěšitelné, že jeho zdravotní stav je již podle slov profesora Pavla Dungla dobrý a od dnešního dne bude již na dva týdny přemístěna jeho kancelář do rehabilitačního střediska v Praze na Malvazinkách. Není to překlep, protože pan prezident fungoval ve své funkci jakmile se probral z narkózy. Ještě ve Fakultní nemocnici Na Bulovce, kde se 3. června 2008 úspěšně podrobil operaci kyčelního kloubu, podepisoval mezistátní smlouvy a zadával pokyny své kanceláři. A kdo očekával, že na dnešním brífinku uvidí zlomeného člověka, hovořícího o své operaci, velmi se zmýlil. Dal na něm o sobě vědět nejen přítomným novinářům, ale rovnou celému světu, že je už zase v plné síle. – Zkritizoval Británii kvůli Lisabonské smlouvě, která je podle něj mrtvým dokumentem:

"Nerozumím britskému parlamentu, jestli o mrtvém dokumentu hlasuje a pokouší se ho resuscitovat. Resuscitují se pacienti, ne nepřijaté dokumenty. Dnes po francouzském, nizozemském a irském referendu by měli konečně všichni politici pochopit, že tudy cesta nevede a je nutné udělat dokument stojící na jiných myšlenkách. Pokud budu rehabilitovat déle, napíši tento dokument sám!"

V současné době  pan prezident již chodí, cvičí a snaží se pokračovat intenzivně v rehabilitaci, aby, jak říká, "už mohl co nejdříve fungovat naplno".  Jakmile rehabilitační pracovníci uznají, že může již cvičit sám, bude pokračovat ve své rekonvalescenci na zámku v Lánech. Pokud proběhne vše podle plánu, měl by již v říjnu zase naplno prohánět naše, ale především evropské politiky a to nejen na tenisových kurtech. Přejeme mu proto brzké uzdravení a doufáme, že stihne během své rekonvalescence vypracovat  funkční a smysluplný dokument o fungování EU – "Lánskou dohodu".

 Jagellonský model druhé odmocniny zajistí rovnoprávnost všech států v RE

Ivana Haslingerová

Symbolicky v den vyhlášení výsledků irského referenda o Lisabonské smlouvě (LS), pořádal ve zlatém sále Lichtenštejnského paláce v Praze předseda europoslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu (EP) Jan Zahradil mezinárodní vědeckou konferenci "Systémy hlasování v Radě". Cílem  konference bylo přispět k diskusi o rozhodovacím procesu v RE, jehož vývoj není ani po podpisu další euroústavy, nazývané tentokrát Lisabonská smlouva, zdaleka ukončen. Vysvětlila, jak by se dalo hlasovat, aby nebyl žádný občan ani stát EU ukřivděný. Tím by se vyřešil nejdůležitější problém EU, kvůli němuž se snaží neustále vyrábět jako zástěrku jakési pofidérní euroústavy. Všem státům sdruženým do EU je jasné, že se musejí nastolit v mnoha oblastech dohody o společném soužití a že  má-li být zachována demokracie, pak o nich musí rozhodovat společným hlasováním. A právě zde je základní kámen úrazu. Kromě posílení váhy malých a velkých států se situace v LS oproti smlouvě v Nice pro ČR a většinu dalších států zhoršila. ČR spolu se šesti dalšími státy  by po přijetí LS ztratila čtvrtinu hlasů oproti stávajícímu systému přijatému v Nice, zatímco Německo by posílilo o 20 %. Hlasování dle LS by sice bývalo vylepšilo postavení Německa, ale nespravedlnosti by se ještě prohloubily. Bylo by proto škoda, aby byl přijetím LS odsouhlasen tento nespravedlivý model hlasování v RE. Konference ukázala, že existuje matematický model, tzv. "Jagellonský kompromis", který zajišťuje každému státu EU rovnou hlasovací moc. Je jasné, že Německo spolu s několika zvýhodněnými státy  bude tvrdě bojovat pro hlasovací systém zavedený v LS, ale dokud EU nenalezne spravedlivý hlasovací systém, musí počítat s problémy. Velkoněmecká říše tu již jednou byla a na to jsou občané EU velmi citliví.

Lisabonská smlouva by vyžadovala referendum i v ČR

Pavel Hasenkopf,  právní konzultant Kanceláře prezidenta republiky

Ještě nebyly ani vyhlášeny konečné výsledky irského referenda a už jsme slyšeli úvahy, že je třeba v ratifikaci Lisabonské smlouvy pokračovat, že Irů je málo, že je třeba na ně vyvinout tlak či je dokonce z Unie vyštípat. Tedy demokraticky vyštípat, samozřejmě, protože EU je ztělesněná fair play.  Evropské „elity“ jsou zoufale odtržené od reality a zjevně nevidí, že tlakem na pilu jen a jen ztrácejí… Jak si mám vážit někoho, kdo si ani neumí přiznat prohru? Arogance, pokrytectví a mocichtivost tzv. Evropanů Lisabonskou smlouvu zplodila a jejich mocichtivost, pokrytectví a arogance ji i pohřbila. Nebude-li česká vláda mít ani po irském referendu odvahu říct v Bruselu razantně NE (a kromě ministra Julínka v této vládě nemá odvahu asi nikdo), nebude-li mít odvahu říct Evropanům, že fixlovat se nemá a dopustí-li, aby se v ratifikaci dál pokračovalo, pak je třeba trvat na tom, aby i v České republice rozhodlo o (právně již bezvýznamné) ratifikaci či neratifikaci Lisabonské smlouvy referendum. Důvody proto jsou právní i politické. Pokud se týče důvodů právních, dovolím si ocitovat závěrečnou pasáž C vyjádření prezidenta Václava Klause k senátnímu návrhu na posouzení Lisabonské smlouvy Ústavním soudem: „...Lisabonská smlouva velmi podstatným způsobem mění podmínky členství České republiky v Evropské unii, dohodnuté Přístupovou smlouvou, resp. mění základní smlouvy upravující fungování Evropské unie, tj. smlouvy, na které se Přístupová smlouva odvolává a které tak jsou de iure její součástí. Lisabonská smlouva tedy vlastně mění i naši Přístupovou smlouvu. Je proto legitimní otázka, zda i souhlas k ratifikaci Lisabonské smlouvy nemá být předmětem referenda...“ (celé prezidentovo vyjádření zde) A že nám hrozí dvourychlostní Evropa, že budeme vyloučeni z elitního klubu? A proč ne? Stačí mi volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu. Proto dvourychlostní Evropě říkám své ano. Děkuji Irům, že mne nezklamali a udělali i za nás to, k čemu česká vláda neměla „gule“.

Po bruselsku

Jan Petrůj

Nedávné irské NE Lisabonské smlouvě pomáhá odhalit hlubokou krizi demokracie v Evropské unii. Tato organizace již není ochotná respektovat ani pravidla, která sama demokraticky přijala. Zářným příkladem této skutečnosti jsou současné úvahy evropských federalistů v čele s Barrosem, kteří vlastně nevidí v irském NE žádný problém a chtějí dál pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy.  Neuvěřitelně znějí výroky čelných představitelů Evropské unie, kteří si chtějí pozvat irského premiéra „na kobereček“, aby jim vysvětlil, jak to že si svobodní irští občané dovolili říci NE Lisabonské smlouvě. Tento požadavek je vskutku absurdní, neboť každý irský občan měl plné právo vyjádřit demokraticky a svobodně svůj vlastní názor. Na kobereček do bruselské eurocentrály by tedy měli federalisté pozvat několik milionů irských voličů. Vyhrožování ze strany Francie a Německa, že po nepřijetí Lisabonské smlouvy čeká Irsko odveta či izolace v nahotě odkrývá unijní hru na demokracii – hlasuj si o čem chceš, ale s Bruselem určeným výsledkem. Tak trochu to připomíná „svobodné“ volby za dob komunistických. Reakci  Francie se nelze divit, neboť se jistě spolu s Německem těšila na silnější pozici při hlasování v Radě EU. Jen málokdo si uvědomuje, že podle pravidel nastavených Lisabonskou smlouvou by měli čtyři největší státy EU v čele s Německem a Francií možnost zablokovat jakýkoliv návrh v Radě EU. Současně s tím by se Česká republika dostala do skupiny 16ti zemí, jejichž hlasovací síla by byla ve skutečnosti nižší, než by mělo odpovídat počtu obyvatel ČR a spravedlivému zastoupení v Radě EU. Česká republika s dalšími patnácti členy by tak mohla být ještě jednodušeji a „demokraticky“ přehlasována. O těchto skutečnostech se zastánci Lisabonské smlouvy zmiňují jen velmi neradi. Irští občané po zásluze odměnili bruselskou drzost, se kterou její federalisté „pod stolem“ zrecyklovali Ústavní smlouvu a s obsahem, který je s ní v 96% shodný, ji po dvou zamítavých referendech opět předložili ke schválení. Děkujme Irům za odvahu.

Ministr vnitra se  setkal s pražskými policisty 

Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer 17. června 2008 v Praze představil policistům téma „Reforma Policie ČR“. Praha je již dvanáctým regionem, do kterého ministr vnitra v rámci svých pravidelných výjezdů do krajů zavítal a ve kterém představil téma „2. rok změn – práce a setkávání“ v resortu ministerstva vnitra. Cílem cest do všech krajů je představit hlavní priority ministerstva vnitra v letošním roce, zejména reformu policie a eGovernment. V rámci dopolední konference představili v Praze ministr vnitra Ivan Langer, policejní prezident Oldřich Martinů, 1. náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar základní pilíře reformy policie. Tohoto setkání se dále zúčastnil také mj. Petr Želásko, ředitel správy hl. m. Prahy a Petr Židek, projektový manažer P1000. 

Radlice byly v E-aukci prodány za 280 000 000,- Kč

Ministerstvo vnitra přistoupilo k ojedinělému kroku. Dne 17. června nabídlo k odprodeji E-aukcí nepotřebný majetek – provozní areál automobilových opraven. Utržené finance budou využity např. na modernizaci policejních služeben (projektu P1000), nákup nových policejních vozů, a investice do hasičské techniky.

„Majetek, který jsme nepotřebovali, najde nové využití. Ministerstvo vnitra disponuje majetkem, který nevyužívá. Chceme být dobří hospodáři. Nač dále investovat do něčeho, co nepotřebujeme a utrácet tak finanční prostředky? Rozhodli jsme se pro transparentní odprodej. Uspoříme náklady a získáme příjmy na další investice do Policie ČR a Hasičského záchranného sboru. 280 milonů korun získaných v dnešní aukci považuji za velký úspěch,“ sdělil k E-aukci ministr vnitra Ivan Langer.

Minimální požadovaná cena byla 200 000 000,- Kč. Minimální výše jednoho příhozu byla 1 000 000,- Kč, maximální výše jednoho příhozu činila 10 000 000,- Kč. Areál byl nakonec prodán za 280 000 000,-Kč. Průběh E-aukce bylo možné sledovat přímo za účasti novinářů v realitní kanceláři Clanroy Sales, a.s.

"Když Irové zabili zvrhlý plod německého předsednictví – Lisabonskou smlouvu, Češi ji s ochotou pohřbí"

Vladimír Železný, poslanec EP

Kdo duši má, ten musí zpívat blues...

Ivana Haslingerová

Poslanec Walter Bartoš  má zřejmě duši opravdu velikou. Pod záštitou premiéra Mirka Topolánka  a ministra kultury Václava Jehličky se svými přáteli uspořádal na nádvoří kavárny Demokracie v budově PS PČR skutečně nádherný koncert blues, jazzu a rocku. Poslanec Petr Bratský ho v roli konferenciéra trefně nazval "vrcholem Pražského jara v Poslanecké sněmovně". Nádherný teplý letní večer, romantické osvětlení a krásná hudba, to vše tvořilo opravdu krásnou atmosféru pro koncert Waltra Bartoše. Hosté se shodli, že ho musí mít pánbu rád když je tak krásně. Obsazení orchestru bylo hvězdné. Na klávesy hrál Ondřej Hájek, který doprovází Karla Gotta, Lucii Bílou a je členem orchestru BOOM BAND, na bicí  Vítek Koblížek z orchestru Karla Vlacha a doprovázející Marii Rottrovou, na kytaru hrál Petr Zeman z "Michal Gera Bandu", Walter Bartoš ve svém "Walter Bartoš Bandu" hraje na basovou kytaru. V Bartošově skupině je ve Strážnici hlavním zpěvákem bratr vítěze X-Faktoru Pavel Zonyga, který se podle svých fanynek nemohl přihlásit do soutěže, protože by soutěž byla hned u konce. Bylo by prý totiž okamžitě všem jasné, že jedině on má ten pravý X-Faktor. "Mít duši v těle, to je blues. Kdo duši má, ten musí zpívat dobře blues," zpívá  Pavel Zonyga v písni "Duše v těle" s textem Pavla Kopty.

Reakce části evropských elit připomíná socialistický direktivní způsob myšlení

  Přemysla Sobotka, předseda Senátu PČR

Irští občané jako plnoprávný subjekt Evropské unie zcela svobodně rozhodli prostřednictvím referenda jako jedné z forem přímé demokracie o tom, že ratifikace Lisabonské smlouvy de facto skončila. Reakce části evropských politických elit, které usilují o byrokratické urychlení procesu evropské integrace za každou cenu, však připomíná socialistický direktivní způsob myšlení, který se již dříve snažil ignorovat vůli občanů Francie a Nizozemí při odmítnutí tzv. euroústavy, která se přesto přes své zásadní nedostatky stala základem textu Lisabonské smlouvy. Proto je třeba zdůraznit, že nátlak, bagatelizace demokratických principů a změny pravidel uprostřed hry nejsou v demokratické společnosti přípustné. Na místě je nyní naopak věcné zamyšlení nad transparentnějšími a tím i životaschopnými formami evropské integrace a nikoliv pasivita k snahám od reality odtržených byrokratů odvést  Evropu od jejích skutečných ekonomických a bezpečnostních problémů.

Jedině Irsko má skutečnou demokracii !

Tomáš Škeřík

To, čeho se bály všechny evropské politické elity, se podařilo. Jedině Irové měli odvahu zeptat se lidí, zda jim Lisabonská smlouva,  bývalá Evropská ústava, či jak se tomuto dokumentu říká, něco vůbec říká, zda si náhodou nemyslí, že by bez ní mohli existovat. Odpověď zná, domnívám se i u nás, většina. Je to mnohosetstránkový text, který nelze ani přečíst, natož mu porozumět. A v tom to právě je, kdyby tento text byl na jednom listě a z jednotlivých bodů bylo patrno, co lidem může smlouva přinést či nikoliv, bylo by hlasování úplně o něčem jiném. To to skutečně ti lidé v Bruselu již nevidí? Žijí tam všichni odtrženi od svých zemí skutečně tak dlouho? (blog.idnes.cz, 13. června.)

Vivat svobodní irští občané!

Ivana Haslingerová

Dnešek ukázal, že pátek třináctého není pouze nešťastným dnem, ale naopak tento pátek třináctého přinesl nejen nám, ale i dalším státům EU osvobození od hrozby diktatury evropského superstátu. Irové zamítli poměrem hlasů 53,4% další euroústavu – tzv. Lisabonskou smlouvu, která by  mimo jakoukoli pochybnost významně změnila nejen charakter Evropské unie jako takové, ale i právní postavení naší republiky, která je její součástí. Její přijetí by na velmi dlouho zůstalo jednou z nejvýznamnějších změn v historii českého ústavního systému, neboť by fakticky znamenalo ztrátu české samostatnosti, za niž se naši předkové tak bili. Irsko dokázalo, že jako jediné má skutečnou demokracii a politici se ptají svých občanů na takto závažné věci, jakou ztráta státní suverenity je, a také to ukázalo, co si myslí běžní občané. V Irsku svoboda a rozum zvítězily nad diktátem europeistů. Doufám, že se naši politici již konečně přestanou hrbit a s hlavou vzhůru se po vzoru Irů začnou bít za práva svých občanů. Jsme Češi a ne evropeisti!

Eurovládci udělali chybu: ptali se lidí

Ladislav Jakl

  To je ale dnes krásný den. Normálně mám raději skotskou, ale dnes si dám irskou. A guinnesse k tomu. A psát nový blog nemusím. Už jsem ho napsal před šesti lety - 29. října 2002 - a nemusím měnit ani čárku. Jen pro vysvětlení dodávám, že tehdy o „reparát" irského referenda o smlouvě z Nice. Napoprvé ji Irové odmítli, napodruhé jim eurosoudruzi vysvětlili, že takhle si teda vyskakovat nebudou.

Irské ANO, vlastně NE aneb O čem to vlastně Irové hlasovali

Irské referendum o smlouvě z Nice se stalo názorným příkladem úrovně celé debaty kolem kvality i kvantity evropského integračního procesu. Na kampani, která ho provázela, i na interpretaci výsledků lze dokladovat všechny hlavní sporné prvky jak současného etatizujícího trendu uvnitř Evropské unie, tak i procesu rozšíření. Postoj Irska byl důležitý především symbolicky, politicky a psychologicky. Eurofederalisté dávali často Irsko za důkaz správnosti celé postmaastrichtské etapy evropské integrace. Ano, Irsko je posledních 20 let nejrychleji se rozvíjející zemí Evropy. Jak v tvrdých datech (dlouhodobé přírůstky HDP nad 5 procent) tak v kvalitě života si Irové skutečně pomohli a stali se během jedné generace z chudé evropské periférie jednou z nejbohatších zemí i v rámci EU. Propagandisté eurofederalistů se tento úspěch pochopitelně snažili prodávat jako plod své současné politiky sjednocování legislativy, unifikace a centralizace.  Irský příklad používali i eurooptimisté v zemích, ucházejících se o členství v EU. Ti, kteří mají výhrady k některým socialistickým a byrokratickým tendencím Bruselu, byli umlčování poukazem na to, že vydělalo-li na členství Irsko, vydělají i další členové.

Irské NE není méně závažné než předchozí francouzská a nizozemská

Mirek Topolánek

 Zamítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu představuje politickou komplikaci, nicméně Evropská unie má stabilní smluvní základ, který umožňuje její další standardní fungování. Důsledky negativního výsledku referenda i další postup musí prodiskutovat nadcházející červnová Evropská rada v Bruselu. Irské ne v žádném případě nepovažujeme za méně závažné než předchozí francouzská a nizozemská ne. Česká republika   i nadále pokračuje   ve svých přípravách na předsednictví Rady EU v první polovině 2009, neboť jsme od začátku pracovali s oběma případnými variantami výsledku ratifikačního procesu.

 Lisabonská smlouva přináší zásadní změnu v charakteru EU a právního postavení ČR

Před Ústavním soudem  leží proto nesmírná odpovědnost  vůči budoucnosti našeho státu.

 Václav Klaus

            Na výzvu Ústavního soudu, učiněnou prostřednictvím soudce zpravodaje JUDr. Vojena Güttlera a doručenou mi dne 9. května 2008, sp. zn. Pl. ÚS 19/08; k návrhu Senátu Parlamentu České republiky na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, sjednané v Lisabonu dne 13. prosince 2007 (dále jen "Lisabonská smlouva"), s ústavním pořádkem, učiněnému podle čl. 87 odst. 2 Ústavy České republiky; podávám ve lhůtě požadované ustanovením § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, následující v y j á d ř e n í: Návrh Senátu vítám a ztotožňuji se s ním. Lisabonská smlouva mimo jakoukoli pochybnost významně mění charakter Evropské unie jako takové, a tím i právní postavení České republiky v jejím rámci. Proto je třeba posouzení souladu všech jejích ustanovení jednotlivě i v jejich celku s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a s ústavním pořádkem České republiky vůbec věnovat mimořádnou pozornost. Rozhodnutí Ústavního soudu v této věci bude, a pravděpodobně dlouho zůstane, jedním z nejvýznamnějších a nejodpovědnějších v historii českého ústavního soudnictví.

Pátek třináctého: Irské referendum odmítlo Lisabonskou smlouvu

Jan Zeman, poradce senátora Josefa KAlbáče

"Oni si mysleli, že to projde hladce. Teď se ty názory asi budou hodně rychle tříbit. Vypadá to, že je to voda na náš mlejn."  Josef Kalbáč (KDU-ČSL), výrazný kritik Lisabonské smlouvy v Senátu ČR

První to odpoledne oznámil irský ministr spravedlnosti Dermot Ahern. Voliči v drtivé většině volebních obvodů hlasovali proti smlouvě, někde to bylo i výrazně přes 60% - včetně vícera částí tradičně spíše proevropského Dublinu a dalších měst. Účast voličů byla nad 50%. Proti smlouvě hlasovalo přibližně o 7% více voličů než pro. Irsko je považováno za jednu z nejproevropštějších zemí. Kdo ví, jak by referenda dopadla jinde. Polský prezident smlouvu podepíše, Británie bude pokračovat v ratifikaci, Francouzi jsou znovu rozpolcení. Andrea Merkelová a Nicolas Sarkozy vydali společné prohlášení: "Lisabonská smlouva byla podepsána hlavami států a vlád 27 členských států a ratifikační proces proběhl v 18ti z nich. Proto doufáme, že další státy budou v ratifikačním procesu pokračovat. Jsme přesvědčeni, že reformy obsažené v Lisabonské smlouvě jsou nezbytné aby Evropu učinily více demokratickou a efektivnější a že Evropu učiní schopnou čelit výzvám jejich občanům." Nabízí se pikantní otázka, jak učiní Lisabonská smlouva Evropu demokratičtější, když její lídři, kteří se smlouvu snaží za každou cenu a nedemokraticky protlačit, nebudou od samého počátku respektovat demokratický proces referenda a vůli lidu? Neměli by být takoví politici - kdyby byla Evropa skutečně demokratická - okamžitě odvoláni? Barroso prý od irského premiéra chce a očekává, že příští týden předloží analýzu celé situace, vysvětlí, proč referendum dopadlo tak jak dopadlo, kde se stala chyba a jak to chce řešit. – Arogantní postoj politika, který ignoruje demokratické procesy par excellence. Na tahu je nyní ČR a Švédsko. Ředitel think-tanku Centrum pro ekonomiku a politiku (Cep) Petr Mach se vyjádřil, že "smlouva je irským NE mrtvá." Z toho lze asi dobře dovodit, jaké bude vyjádření prezidenta Václava Klause, který patří k nejvýraznějším oponentům Lisabonské smlouvy v evropské vrcholné politice, a který nedávno vstoupil do řízení o Lisabonské smlouvě u Ústavního soudu s velice závažnými námitkami (podrobně viz článek prof. Klause: "Lisabonská smlouva přináší zásadní změnu v charakteru EU a právního postavení ČR" s podtitulkem "Před Ústavním soudem  leží proto nesmírná odpovědnost  vůči budoucnosti našeho státu.", pozn redakce).

Lék na bruselský vir

Dušan Šrámek

Na bruselský vir
nalezl lék Ir
Lisabonskou chorobu
vrátil zpátky do hrobu
Ten evropskej dobytek
půjde šupem do kytek

Iluze Evropské unie a česká realita  

  Miroslav Macalik                

Optimistické představy o důležitosti a politickém vlivu českého předsednictví EU se rozplynuly nečekaným rozhodnutím Evropské unie vytvořit na tři příští období předsednický triumvirát, representovaný Českou republikou spolu se Švédskem a zkušenou Francií. Také asi proto, aby tu unii někdo z mladších a nezkušených nějakým nedopatřením nerozpustil. Co zbývá českému spolu-předsednictví moc hezky vysvětlil minulý týden pan vicepremiér Vondra.  Prozradil, že tema Evropské unie stále není velice “sexy”, a to že se musí napravit. Proto se vláda rozhodla v ČR a jinde popularisovat radostnou budoucnost EU a oslavit Lisabonskou smlouvu koncertem, uliční zábavou a bálem. Váda pro tyto účely reservovala zhruba 3 miliardy korun, i když jí na důchody nezůstávalo. Političtí alibisté dávají raději přednost osobnímu zveličení než ochraně národních zájmů. Vize Evropské unie, tak jak je představovaná Lisabonskou smlouvou, vytváří mocenské podmínky nejen pro likvidaci všech funkcí České republiky, ale i pro úplnou ztrátu její státoprávnosti. Diktatura Evropské unie je  pro Českou republiku nepřijatelná z mnoha důvodů. ČR Evropskou unii ani její Lisabonskou smlouvu nepotřebuje. Republika dnes potřebuje jen opravdového politického vůdce – člověka s jasnou a přesvědčivou vizí národohospodářského a kulturně-společenského rozvoje, schopného nejen vnímat, posuzovat a inspirovat, ale především sjednocovat a podporovat efektivní rozhodování všech národních demokratických institucí v zájmu státu, jednotlivce a obrany jejich svobod. Jakékoliv obavy ze vzniku politické krise rozpadem současné vládní koalice jsou naprosto neopodstatněné.  Ba naopak.  Tuto situaci je třeba přijímat jako jedinečnou příležitost k obrodě národních politických, hospodářských a kulturně-společenských aspirací, a sjednocující výzvu k jejich úspěšnému dosažení.

Zelená je kráva

Dušan Šrámek

Je vám kosa, mřete hlady,
Zelení si vždy ví rady

Smrdíte, jste špinaví,
Zeleným to nevadí

Milujete středověk
Zeleným váš patří vděk

Nažerte se pěkně řepky
Zelení vás zbaví depky

Nažerte se klidně trávy
zdraví vás Zelený krávy